Pedagogický proces - strana 16

Na stránkách Řízení školy se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členem sekce středních a vyšších odborných škol je i Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt., ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze.

Škola se odjakživa zabývá i mravy žáků. Hodnotí je průběžně, na vysvědčení a vytvořila si i škálu výchovných opatření. Tento postup má neotřesitelnou logiku. Bez přijatelného chování probíhá vyučování mnohem obtížněji a při hromadné výuce prakticky není možné. A škola chce navíc nepochybně přispět svým dílem i ke slušnému chování žáků v dospělosti. Jenže jak chování žáků ve škole hodnotit a hlavně, jakými prostředky přijatelné chování docílit?

Na český trh se chystá populární finská platforma pro výuku matematiky Eduten. Ta formou hry učí děti od 6 do 18 let nejen aritmetiku, ale také logické uvažování, řešení problémů a základy programování. Aplikaci dětem zprostředkovávají učitelé, kteří jim v ní zadávají práci a sledují jejich výkon. „Právě učitelům ušetří spoustu práce s vymýšlením gradovaných úkolů pro různé typy žáků a také s jejich opravováním,“ říká za tým vývojářů Makke Lepännen.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné „Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů“. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Většina dnešní práce se odehrává v projektech, na kterých se podílí více lidí pracujících v týmech. Individuální talent je skvělý, ale soudržnost týmu je důležitější. Společnost Google strávila dva roky (2012–2014) studiem více než 180 týmů (a vynaložila na to obrovské množství prostředků), aby se pokusila zjistit odpověď na otázku: Co dělá týmy úspěšnými? Název projektu Aristoteles pochází z citátu řeckého filozofa – „celek je větší než součet jeho částí“. Nejednalo se o laboratorní experiment, ale o skutečné týmy při jejich běžné práci v reálném prostředí organizace.

V předchozích dvou dílech jsme se z přípravné fáze dostali do fáze implementace změny, tj. začali jsme již učit projektově a nacházíme se nyní někde v období ledna 2024. Projektová výuka už částečně probíhá, jak ale zařídit, abychom vydrželi? K tomu nám pomohou další tři fáze v modelu J. Kottera, tedy oslava malých vítězství, podpora dalších změn a zakotvení nových postupů.

Čtvrtek. Jedno pražské gymnázium. Deset hodin ráno a právě zvoní. Studenti usedají do svých lavic, vypínají mobilní telefony a chystají si notesy a psací potřeby. A do učebny přicházejí dva učitelé. Přesněji řečeno jeden pedagog a jeden lektor. Ano, jsou dva. Začíná totiž hodina dějepisu se zaměřením na moderní dějiny, která je vedena tandemově.

Studenti Centra pro talentovanou mládež (CTM), kteří v roce 2022 skládali mezinárodní oborové zkoušky Advanced Placement na úrovni prvního až druhého ročníku zahraniční vysoké školy, opět excelovali. Jejich výsledky výrazně převyšují celosvětový průměr. Advanced Placement neboli AP zkoušky jsou po celém světě známé a prestižní, protože je uznávají ty nejlepší univerzity u přijímacího řízení. Nejen o úspěších CTM jsme si povídali s ředitelkou organizace Jeanne Bočkovou.

V prvním díle našeho miniseriálu jsme se seznámili s pojmem co-teaching, zjistili jsme, že se jedná o náročný a komplikovaný vztah, a dokonce jsme našli i jeho paralelu s manželským soužitím. Jak to tak bývá, každý vztah má své výhody a nevýhody a nyní nastal čas se na ně upřímně podívat a rozhodnout se, jestli se do co-teachingu budeme ve školách vůbec pouštět.

Před několika málo měsíci jste měli možnost přečíst si v seriálu „Zkoumavé čtení“ na stránkách Učitelského měsíčníku o našich zkušenostech se zaváděním metod rozvoje čtenářství v odborných předmětech na druhém stupni základní školy. Referovat o zkušenostech umí leckdo z nás, že ano? Naší snahou je však vždy nabídnout různorodé formy metodické podpory těm, kdo by se rádi vydali v našich stopách. Dovolte nám tedy téma uzavřít představením, co nabízíme volně ke stažení.

Jsou věci, na které vás během studia zapomněli upozornit. Jednou takovou je, že součástí práce třídního učitele bude hovořit s rodiči, se kterými mluvit nepotřebuje.

S pokračujícím jarem se na Lince pro rodinu a školu 116 000 pravidelně objevují důkazy, že pociťovaná únava (učitelů, možná i jejich žáků) se zvyšuje, chuť být kdekoliv mimo školu (žáků, možná i jejich učitelů) stoupá a frustrační tolerance (učitelů i žáků) mizí. A tyto rostoucí i klesající křivky se mnohdy protínají v žákovských knížkách, kde se mezi datem a podpisem učitele objevuje slovo „nekázeň“ – z mého pohledu obvykle projev učitelovy únavy.

Asi by vás nenapadlo hledat vzory leadershipu u středoškoláka. Ale mladá pákistánská aktivistka Malála Júsufzaj nebyla obyčejná studentka. Za svůj život již nejenže upozornila mezinárodní společenství na obrovský problém – 61 milionů dívek na celém světě, které nemají přístup ke vzdělání –, ale přesvědčila světové politiky, aby začali podnikat skutečné kroky k jeho řešení.

Školství je sice hromadné, nicméně stále více nás zajímají výsledky, ale i osudy jednotlivých dětí. Dnes totiž víme, že neučíme školu nebo třídu, ale konkrétní žáky. Fandu ze 3. B a Lenku z tercie A.

Možná někteří z vás doposud nevěděli, že redakce Řízení školy nabízí hned osm odborných časopisů. Čtenář má díky virtuální databázi k dispozici až tisíce nejrůznějších textů. Od tematických článků přes rozhovory se inspirativními osobnostmi nebo příklady dobrých praxí a zajímavých námětů až po novinky v legislativě.

Tak trochu jiný svět – to byl můj hlavní dojem ze studijní cesty do Norska. Žádné známky až do osmé třídy, domácí úkoly výhradně dobrovolné, absence psaného hodnocení dítěte pro rodiče a intenzivní snaha naučit děti orientovat se v současném světě a žít skutečně spolu, upřednostněná před kognitivními výkony.

Při úvahách o životě preferujeme leckdy prázdnou skořápku před obsahem. Například zdůrazňujeme, že pouze „tradiční rodina“ je vhodná pro děti. Jen kdyby člověk věděl, která přesně je ta tradiční rodina a kde tedy můžeme čerpat reálnou inspiraci. Snad jedině v knihách, protože životní realita se vždy poněkud lišila.

Těžíte z našich časopisů maximum? Vyzkoušejte nové Řízení školy online! Možná někteří z vás doposud nevěděli, že redakce Řízení školy nabízí hned osm odborných časopisů. Čtenář má díky virtuální databázi...

Svět se mění, a nejen škola se musí přizpůsobit změnám (ostatně o tom byl minulý díl našeho seriálu). Věci, o kterých jsme se domnívali, že jsou stěžejní, se dostávají do pozadí a v popředí jsou najednou věci neočekávané. A nemluvím jen o dovednostech, ale i o vzájemných vztazích a přístupu k ostatním. Pojďme se v dnešním článku podívat na další důležitou oblast vašeho působení jako vedoucích vychovatelek, a tou je oblast dalšího vzdělávání.

Pokud škola vede aktivní dialog s rodiči svých žáků, logicky by se to mělo pozitivně propisovat do jejího chodu. Jedním z příkladů takovéto funkční spolupráce je Základní škola Řevnice. O tom, jaké náměty rodiče do prostředí tříd vnáší, jaké aktivity s učiteli domlouvají, i o tom, na kterých projektech přímo participují, jsme si povídali s jejím ředitelem Tomášem Řezníčkem. „Na společných setkáních s rodiči řešíme nápady, co se podařilo, co nikoliv a jak dál. Samozřejmě někdy přijde i návrh, na který řeknu ne, ale vždy se snažím své rozhodnutí vysvětlit. Fungujeme na přátelské bázi.“