Pedagogický proces

Způsob, jakým se finanční gramotnost vyučuje na českých školách, se často liší podle předmětu i přístupu pedagoga. Na mnoha z nich se téma objevuje jen okrajově, a to navzdory tomu, že mladí lidé se v oblasti financí stále necítí jistě. Na Základní škole Partyzánská v České Lípě se výuce finanční gramotnosti věnují ve volitelném předmětu finance a já, který vede přímo ředitel školy Karel Minařík. Finanční témata zde probírají s využitím digitální platformy Skoala, jež učitelům nabízí více než 140 metodik a zároveň jim poskytuje podporu u složitějších okruhů, například při výkladu investic nebo daní. Jak taková hodina se Skoalou vypadá v praxi?

Jak může současné umění pomoci rozvíjet kreativitu, empatii a schopnost komunikace? Výstava Umění interakce v Galerii moderního umění (GMU) v Hradci Králové zve pedagogy i jejich žáky k objevování možností, jak prostřednictvím uměleckého zážitku vnímat svět, sebe i druhé.

Další díl seriálu o základní gramotnosti čtenářské a pisatelské (ZGČP) se věnuje její úvodní složce: vztahu ke čtení a čtenářství, psaní a pisatelství, konkrétně komponentě Čtenářská a pisatelská odezva. Tentokrát se autoři z projektu Pomáháme školám k úspěchu Nadace The Kellner Family Foundation zaměří především na čtenářskou část a její realizaci v dílně čtení.

Rodiče a v mateřské škole a ještě na prvním stupni i učitelky představují pro dítě živoucí Google. Když něco neví, tak se rodičů zeptá a všechno se od nich doví. Rovněž učitelé ho všechno naučí, protože vědí ještě víc než rodiče. Vůbec není podstatné, že tomu tak není a že děti, dříve či později, na to postupně přijdou samy.

Nejpočetnější skupinu žáků cizinců tvoří Ukrajinci. Podle výsledků šetření ministerstva školství z jara 2025 tvoří tři procenta ze všech žáků našich základních a středních škol. Čím procházejí a jakou potřebují podporu při začlenění do naší společnosti, ke zdravému rozvoji a úspěšnému učení? O tom si povídáme s psycholožkou Olenou Dolhovou z organizace AMIGA.

Součástí moderního základního vzdělávání jsou i základy finanční gramotnosti. Na příkladech z běžného života s nimi začínáme už na prvním stupni ZŠ. Nezbytnou součástí tohoto vzdělávání jsou i témata bezhotovostního platebního styku, finančního plánování či pěstování schopnosti kriticky zhodnotit rozličné nabídky a služby. Jednotlivé aspekty finanční gramotnosti se mohou promítnout do různých předmětů a učitelé přitom mohou využít řadu inspirací i vzdělávacích materiálů do výuky.

V dnešní digitální době se děti stále více setkávají s online prostředím, které jim nabízí nepřeberné množství zážitků a příležitostí pro vzdělávání a zábavu. Internet, sociální sítě a online hry se staly nedílnou součástí jejich každodenního života, což poskytuje platformu pro kreativní vyjádření a sociální interakci. Nicméně s těmito výhodami zároveň přicházejí i významná rizika, jako je například závislost na sociálních sítích a hraní her, která může negativně ovlivňovat jejich fyzické a duševní zdraví, vztahy s druhými i školní výsledky. V této situaci je pro učitele klíčové vést s dětmi otevřené a konstruktivní rozhovory o těchto tématech.

Čím dál častěji se na nás obracejí učitelé s tím, že zachytili signály o možné sebevraždě svého žáka – ať se jim žák svěřil sám, napsal to na sítě a učitelovi to přišel říct jiný žák, nebo ho o tom informovali rodiče dotyčného žáka. A všichni očekávají, že učitel jako vysokoškolsky vzdělaný, schopný pedagog s nejednou zkouškou z psychologie si s touto zprávou poradí a najde způsob, jak takového žáka ochránit před sebou samotným, a samozřejmě ho u toho bude dál kvalitně vzdělávat. Pojďme se však podívat na reálné možnosti učitele.

V předchozích dílech jsme sledovali, jak může umělá inteligence tříštit pozornost, vyvolávat epistemickou bezmoc, vést k přenášení myšlenkových procesů na stroje a nahrazovat lidské vztahy. Pro ty, kdo se k seriálu připojují později, připomínáme: pracujeme s hypotetickými scénáři možné budoucnosti. Nejde o předpovědi, ale o myšlenkové experimenty, které nám mohou pomoci přemýšlet o výuce předvídavě a připravovat se na výzvy, jež umělá inteligence může přinést. Dnes se zaměříme na dvě rizika, která se dotýkají samé podstaty lidské identity a morálního uvažování.

Je tu prosinec – čtvrtý měsíc školního roku. Dny jsou kratší, vzduch chladnější a občas se mezi kapkami deště mihnou první sněhové vločky. Spolu s nimi přichází i období adventu, které nám připomíná, že Vánoce se pomalu blíží. Pro většinu z nás jsou Vánoce symbolem klidu, radosti a rodinné pohody. Už od konce listopadu (někdy i dříve) můžeme kolem sebe vidět vánoční dekorace. Ve školách se zpívají koledy, výzdoba vrcholí a děti se těší na dárky. Za úsměvy a vánočními ozdobami se mohou skrývat příběhy dětí, pro které jsou svátky obdobím napětí, mohou přitom prožívat samotu či nejistotu. Pro ně mohou být Vánoce spíše zkouškou než oslavou.

V učebně Základní školy Zbraslavice se usadí asi dvacet šesťáků do lavic, do kruhu, aby na sebe všichni dobře viděli. Hodina hudební výchovy začíná „hudební novinkou“ týdne. Jedna ze žákyň hlásí, že zpěvačky Ewa Farna a Dua Lipa spolu vystoupily na koncertě. Učitelka Kristýna Kunstová nemešká a pouští ukázku duetu. Nato další žákyně informuje, že Damiano David vydal novou desku. Opět si pouští ukázku.

V posledních letech se v české i zahraniční pedagogice stále častěji mluví o tom, že participace neboli aktivní zapojení žáků do života školy může být klíčem nejen k lepší atmosféře ve třídě, ale i k vyšší angažovanosti a lepším vzdělávacím výsledkům. Co však tato slibně znějící slova znamenají v praxi? A co si o tom myslí samotní učitelé?

Už půl roku mohou školy dopřát svým žákům skutečně nevšední zážitek – návštěvu planetária s největší LED kopulí na světě a zároveň jediného LED planetária v Evropě. Po dvouleté rekonstrukci a modernizaci, která skončila letos v červnu, se Planetárium Praha může chlubit 22metrovou kopulí tvořenou přibližně 45 miliony diod. Ty díky svému výkonu dokážou vytvořit kontrast nesrovnatelný s běžnými projektory a poskytnout výjimečně reálný a ostrý obraz. Čím je nyní planetárium jedinečné, jaká cesta k tomu vedla a co aktuálně nabízí školám?

Některé aktivity mohou na papíře vypadat skvěle, ale v praxi se ukážou jako neúspěšné. Úspěch vždy závisí na konkrétní skupině dětí, prostředí a schopnostech pedagoga improvizovat. Autor článku, který se léta věnuje lektorování seminářů pro učitele a tvorbě projektových dnů, představuje aktivity, jež se v praxi mnohokrát osvědčily. Aby se hry podařily i vám, jsou připojeny praktické rady pro jejich bezproblémový průběh.

Regína Hajná věří, že škola může být místem radosti, vztahů a skutečného růstu. Její hodiny jsou plné emocí, smíchu, divadla i moderních technologií – a děti díky tomu často zapomenou, že se vlastně učí. Namísto známek si odnášejí zážitky, nové dovednosti a pocit bezpečí. Učí srdcem, s jiskrou a nevyčerpatelnou energií, kterou dokáže přenést i na své okolí. Finalistka Zlatého Ámose se netají tím, že za největší ocenění považuje chvíle, kdy jí děti řeknou: „My jsme se vlastně učili, ale vůbec to tak nevypadalo.“ A když jí pak ke Dni učitelů připraví korunovaci se šerpou „Pro nás jste Zlatý Ámos vy“, ví, že její práce má hluboký smysl.

Práci s hyperaktivními a neklidnými dětmi zná Markéta Librová ze všech úhlů. Působila jako terénní pracovník v rodinách, do školství se dostala přes pozici asistentky a nyní také učí na základní škole. Lépe porozumět světu kolem i sobě samým, naučit se efektivně komunikovat a fungovat ve společnosti pomáhá dětem mimo jiné při tréninku sociálních a emočních dovedností. Své zkušenosti sdílí s ostatními prostřednictvím lektorské a poradenské činnosti – s velkou dávkou odbornosti, důrazem na praktičnost a hlubokým porozuměním tomu, co pedagogy i děti trápí.

Expozice Tichá hrdinství nabízí studentům jedinečnou příležitost poznat klíčové momenty našich moderních dějin – od 2. světové války po 50. léta – a zamyslet se nad odvahou, občanskou odpovědností a morální volbou v době nesvobody. Mnoho škol ji již navštívilo a odnášejí si z ní silný zážitek. O své zkušenosti se podělily pedagožky, které program se svými třídami absolvovaly: Markéta Uhlířová (MU), která učila v ZŠ Janouškova v Brně a předtím v ZŠ Jihomoravské nám., a Irena Schoberová (IS), pedagožka ze ZŠ Benešovo náměstí v Pardubicích. Vypravte se do Institutů Paměti národa v Brně nebo v Pardubicích se svými žáky i vy.

Strategické plánování ve vzdělávací politice ČR představuje promyšlený rámec, který propojuje dlouhodobé cíle státu s konkrétními opatřeními na úrovni krajů a škol. Za jejich naplňování jsou zodpovědné také kraje, které musejí při rozvoji vzdělávání na svém území respektovat jak celostátní směřování, tak svá specifika. Některé příklady aktivit krajů se mohou stát inspirací i pro jiné regiony.

Už jste měli příležitost prohlédnout si prostory, ve kterých sídlí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR? Budova Rohanského paláce v Karmelitské ulici na Malé Straně je na první pohled nenápadná, avšak historii má pestrou a není vůbec od věci se blíže seznámit…

Odejít z funkce ředitele školy není jednoduché rozhodnutí. Někteří ředitelé, kteří se k tomuto kroku odhodlají, za sebou mají měsíce či roky přemýšlení, hledání cest, jak zvládnout tlak, překonat obtíže a zachovat si energii i smysl pro práci. Co však bývá oním zlomem, kdy se rozhodnou odejít? A jak své rozhodnutí prožívají?