Pedagogický proces

Legacy of the Past: Exploring the World of Family History je název pilotního projektu zaměřeného na práci s mládeží, zejména s dětmi ve věku 10–14 let, které musely nedobrovolně opustit své domovy na Ukrajině v důsledku války. Ruská agrese je připravila o část rodinných vazeb a přinutila je začít nový život v cizí zemi. Česká republika je sice Ukrajině geograficky blízká, ale kulturní rozdíly mohou být pro děti značné. Jak náročné je udržet si v cizí zemi vazbu na domov a pocit vlastní identity v době, kdy si teprve začínají tyto hodnoty utvářet?

Moderní technologie jsou v dnešní době součástí nás všech, včetně dětí. Ty se s nimi setkávají již od útlého věku. Je proto velmi důležité, aby je rodiče i učitelé seznámili s možnostmi internetu a rozvíjeli jejich digitální gramotnost. Digitální nástroje mohou nabídnout efektivní způsoby, jak lépe pochopit učivo, osvojit si cizí jazyky a rozvíjet přitom kreativní myšlení.

„Mami, Honzík byl na mě ve škole zlý a zlomil mi pastelku.“ Věta, kterou slyšel, a situace, kterou musel řešit nejeden rodič. Záležitost, která je nepříjemná jak pro dítě, tak pro jeho rodiče, učitele. Děti se ve školním kolektivu setkávají s různými situacemi, v některých si nevědí rady a nastávají první konflikty. Mnohé konflikty jsou malé a končí omluvou a slibem kamarádství, jiné mohou narůstat a přejít v nepříjemné dění, které ovlivní nejednoho školáka. Někdy se přihodí, že se dítě stane obětí legrace či útoku jiné skupinky dětí a neví, co má dělat. Nechce být „žalobníčkem“, a tak si svou - ač bolavou - zkušenost, která může trvat, nechává pro sebe.

Děti a dospívající ve věku 6–18 let by měli mít minimálně 60 minut pohybové aktivity denně, upozorňují odborníci z oblasti zdravotnictví. Mnozí ji ale nemají. A čím více se hovoří o tom, že se děti málo hýbou, a apeluje se na školy, aby se v hodinách tělesné výchovy snažily podchytit žáky, kteří nejsou ve svých rodinách motivovaní k fyzické aktivitě, tím víc přibývá těch s omluvenkami či lékařským doporučením k osvobození od tělocviku…

Každý z nás si přeje, aby dnešní děti měly lepší start do života než my sami. Aby byly připravené nejen na výzvy dneška, ale i na budoucí nejistoty. Jednou z klíčových dovedností, které mohou ovlivnit kvalitu jejich života, je schopnost efektivně řídit své finance. A právě školy mohou hrát v tomto směru zásadní roli.

Na dvoře školy De Jan Harmenshof ve středním Nizozemsku právě probíhá fotografování celé školy. Fotograf chrlí vtípky a na cihlově červeném dvoře s několika houpačkami pózuje asi 300 dětí ve věku 4 až 12 let. Posledních 30 let jsou totiž v Nizozemsku mateřské školy spojené s prvním stupněm. Na školním dvoře focení pozoruje skupina pedagogů z Česka. Návštěva této a dalších devíti škol byla totiž součástí inspirativní cesty expertů z oblasti vzdělávání, na kterou je v dubnu pozval Nadační fond Eduzměna ve spolupráci s partnery. Co je na nizozemských školách zaujalo? A co už zkouší převést do praxe?

Jedním z důležitých poslání House of Lobkowicz je vzdělávání. Edukační programy pro všechny stupně škol jsou k dispozici jak v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě, tak na zámku v Nelahozevsi a nově také v nedávno zrekonstruované m Rodném domě Antonína Dvořáka. Ten se nach ází jen pár kroků od železniční stanice pod zmíněným renesančním zámkem, asi půl hodiny jízdy vlakem od Prahy. V současnosti je tam na výběr ze šesti různých vzdělávacích programů, které si postupně představíme.

Moderní strategická desková hra nabídne vašim žákům hlubší pochopení, jak svět i Českou republiku ovlivňuje změna klimatu. Navíc se studenti ve hře seznámí i s prognózami pro budoucnost a existujícími i vyvíjenými technologiemi.

Vzdělávací organizace EFG Educa, která pořádá environmentální semináře pro základní a střední školy, dětské tábory i školní jídelny, poskytuje účastníkům ucelený pohled na potenciál třídění odpadních surovin, včetně kuchyňských zbytků z domácností, škol a restaurací. Ty je možné namísto skládkování ekologicky využívat jako obnovitelný zdroj energie a zpracovávat na nízkoemisní biometan, elektřinu a teplo. Aby EFG Educa podpořila povědomí o důležitosti třídění odpadu a ochraně životního prostředí již u dětí nižšího školního věku, představila v letošním školním roce nový interaktivní a zábavný výukový program pro první stupeň základních škol. Prostřednictvím něj se žáci na 90 minut promění v detektivy, kteří pomáhají odhalit záhadného odpadkového padoucha znečišťujícího les.

Petr Táborský, zkušený učitel českého jazyka v Latinské Americe, šíří českou kulturu a jazyk daleko za hranicemi naší země. Díky vládnímu Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí pomáhá krajanům nejen udržet kontakt s mateřštinou, ale také posilovat jejich vazby k Česku. O svých nevšedních zkušenostech z působení v Argentině a okolí si povídal s Markem Bartošem a Lucií Kalivodovou z Domu zahraniční spolupráce (DZS), pod jehož agendu spadá i výše zmíněný vládní program.

„Beton zraje 28 dní, vaše znalosti o něm však v jejím podání uzrají mnohem rychleji. Je to díky alternativním učebním pomůckám, jako je například metalová muzika, potlačující spánkový deficit studentů, nebo osobnější styl výuky, díky kterému se vám dostane i toužebných rad do života, o betonu ani nemluvě,“ stálo v nominačním formuláři Adély Popelkové, učitelky Střední průmyslové školy stavební Josefa Gočára v Praze. Ta se dostala do finálové šestice ankety o nejoblíbenějšího pedagoga a odnesla si i titul Dětský Ámos. A nejen o něm jsme si během našeho rozhovoru povídali.

Jako třídní učitel máte jedinečnou příležitost ovlivnit vztahy mezi školou, rodiči a žáky. Přestože komunikace s rodiči může na první pohled vypadat náročně a někteří třídní učitelé z ní mohou mít obavy, není důvod k nejistotě. Klíčem je dobrá příprava, která vám pomůže získat jistotu a efektivně zvládnout jakýkoli rozhovor. Navíc dobře vedená komunikace s rodiči je příležitostí, jak posílit důvěru, budovat pozitivní vztahy a zlepšit spolupráci ve prospěch vašich žáků.

Předchozí, úvodní náhled do problematiky nám nastínil šíři a komplexnost obtíží žáků s vývojovou poruchou jazyka – vývojovou dysfázií – ve výuce, akcentoval obtíže a situace, se kterými se tito žáci denně potýkají a které mají velmi často také přesah mimo proces vzdělávání a zasahují mnohem širší rámec s dopadem do osobního života. V textu níže bych ráda osvětlila jen něco málo z možných přístupů a strategií, které lze využít k podpoře a usnadnění inkluzivního vzdělávacího procesu žáků s vývojovou dysfázií.

Tlak na robotizaci a digitalizaci žene trh práce a očekávané kompetence zaměstnanců na hranu možného. Zatímco v minulosti trvaly pracovní a vývojové revoluce stovky let, nyní můžeme podle expertů očekávat změny co dvě desetiletí. Aby lidé obstáli, budou se muset učit přizpůsobovat.

Psychologie i pedagogika časem zobecňují své konkrétní poznatky. Na základě empirických poznatků pak stanovují určité obecněji platné edukační zásady i pravidla, vhodné postupy diagnostiky i intervence, výuky i výchovy.

V říjnu se v Praze uskutečnila konference Curriculum 2024, která spojila odborníky na vzdělávání, zástupce škol, akademiky i zaměstnavatele k diskusi nad Inovací oborové soustavy (IOS) – projektem, který má zásadně proměnit podobu středního vzdělávání v České republice.

Vyšší odborné vzdělávání (VOV) v České republice, zavedené v roce 1995, je klíčovou součástí terciárního nevysokoškolského vzdělávání. V současnosti se připravuje zavedení tzv. krátkých cyklů na úrovni EQF 5, které mají flexibilně reagovat na potřeby trhu práce a zvýšit zaměstnatelnost absolventů. Tyto inovativní programy, navržené ve spolupráci se sociálními partnery, mají za cíl poskytnout specifické dovednosti a znalosti, které mohou být okamžitě aplikovány v praxi.

Meziškolní konference Rady mladších i v letošním roce vyrazily do krajských měst s cílem aktivizovat a více zapojit středoškoláky do současného společenského dění a řešení aktuálních společenských problémů. Konference vytvořily pro žáky bezpečný prostor, ve kterém mohli svobodně prezentovat své názory a diskutovat o nich nejen se svými vrstevníky, ale také s odborníky, pedagogy, rodiči nebo politiky.

Příprava testu pro Národní srovnávací zkoušky (NSZ) od Scio zabere déle než rok a podílí se na ní desítky specialistů – akademici, pedagogové ze středních škol, odborníci z praxe i úspěšní řešitelé, kteří v minulých letech test dokončili s percentilem 95 a vyšším. Zjistěte, jak odborníci ve Scio postupují, když vytvářejí test.

Dospívání je klíčovým obdobím formování kognitivních funkcí nezbytných pro efektivní a samostatné učení. Podle vývojové psychologie se přibližně od 12. roku rozvíjí abstraktní myšlení, logická a mechanická paměť, schopnost konceptualizace, zobecňování i metakognice. Tedy dochází ke změnám, které poskytují dospívajícím nástroje pro inovaci přístupu k učení a vytvářejí základ pro účinné studijní strategie. V souladu s tím se postupně od druhého stupně základní školy proměňuje i formát učení se. Stále více záleží na iniciativě žáků, jejich samostatnosti, zodpovědnosti a schopnosti plánovat.