Organizace školy

Umělá inteligence (AI) postupně proniká do všech aspektů našeho života, tedy i do oblasti vzdělávání. Stává se jeho součástí. Naši žáci a studenti ji už do svého života aktivně začlenili. Učitelé se tak ocitají před jedinečnou příležitostí, jak efektivně využít generativní AI ve výuce. Ano, umělá inteligence přináší nejen pozitivní aspekty, ale také výzvy, se kterými je třeba se smysluplně vypořádat. Vyhýbat se vlivu umělé inteligence dnes již není možné. Pojďme otevřít dialog o tom, jak ji optimálně začlenit do školního prostředí.

Projekt Příběhy našich sousedů, který organizuje Vzdělávání Paměti národa už dvanáct let po celé České republice, může příští školní rok probíhat i ve vaší škole. Co všechno na vaše žáky v projektu čeká a jak se do něj můžete zapojit?

V aktuálním školním roce završíme již 15 let fungování projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ). Toto výročí je příležitostí pro bilanci dosavadních úspěchů i malé ohlédnutí do minulosti.

Jak je možné, že Estonsko patří mezi lídry digitalizace, zatímco v Česku nedokážeme sehnat odborníky do IT? Tato otázka je zcela relevantní. Dá se předpokládat, že příčinou úspěchu je určitě i způsob vzdělávání v tomto oboru. Konkrétní odpověď bylo možné najít ve zmiňované pobaltské zemi.

Zájem škol o mezinárodní spolupráci prostřednictvím programu Erasmus+ v posledních letech roste. Ne všechny školy ale mají kapacity na vlastní žádost o grant a realizaci projektu. Jedním z řešení, jak se přesto do programu zapojit, je účast v akreditovaném konsorciu.

Jak vypadá školství v zemi, kde je vzdělání cestou k národnímu úspěchu a výkon téměř občanskou povinností? Vydáváme se do Singapuru – ostrovního státu, který se za jedinou generaci proměnil v globální vzdělávací velmoc. Tento první díl naší série propojuje dojmy z cesty s pohledem na širší kulturně-politický rámec, ve kterém se zdejší školy rozvíjejí.

Podle ICT revizí z roku 2021 učí povinně už všechny základní školy, střední to čeká od školního roku 2025/26. Jak na změnu, která přinesla rozvoj digitálních kompetencí do všech předmětů, navazuje současný revidovaný RVP ZV a v čem se můžeme poučit z revizí, které ve školách už naplno běží, popisuje Daniela Růžičková z NPI ČR. Na obou revizích se totiž podílela.

V lednu letošního roku ministerstvo zveřejnilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní vzdělávání (PV) a základní vzdělávání (ZV), které prošly velkými revizemi. Při této proměně bylo podstatné si ujasnit pravidla tvorby RVP, způsob pojetí i přístupu, vyjasnit si potřeby jednotlivých aktérů a sladit požadavky napříč úrovněmi vzdělávání. Ze složitých diskusí postupně vykrystalizoval logický systém práce a členění dokumentů RVP, který sjednotil užívané pojmy a přístupy.

Představte si, že byste měli k dispozici nástroje, které by vám pomohly připravit hodiny efektivněji, zvýšily zájem žáků a poskytovaly okamžitou zpětnou vazbu o jejich pokrocích. Digitální vzdělávací materiály se stávají nezbytností pro učitele i rodiče, protože nabízejí přizpůsobitelné nástroje pro individualizovanou výuku. Jak mohou digitální pomůcky zjednodušit přípravu, zlepšit motivaci žáků a usnadnit sledování jejich výsledků?

Blíží se konec školního roku a s ním i zasloužený čas prázdnin. Co kdyby ale letní dny vašich žáků nebyly jen o lenošení, ale i o objevování vlastního hlasu, kreativity a o hlubokém zamyšlení nad světem kolem nás? Divadlo Paměti národa otevírá v létě své brány a zve mladé lidi ve věku 11–18 let na pětidenní divadelní dílnu s názvem „Hlas svobody – mezi projevem a respektem (80 let od konce druhé světové války)“.

Pro laickou populaci je učitel „ten, který něco učí žáky ve třídě“, případně hlasuje na pedagogické radě o „dvojce z chování“. Kromě vedení skupiny žáků je ale učitel sám členem řady skupin v různých orgánech školy a účastní se mnoha složitých jednání. Při nich se občas těžko hledá společná řeč. Času je málo, lidí hodně nebo málo, témata jsou složitá, pozornost kolísá a emoce rostou. V článku nabízíme facilitaci jako metodu, která s tím umí pomoct.

S panem učitelem Janem Brožkem ze ZŠ v Cholticích na Pardubicku jsme si povídali o nové digitální platformě Skoala, která pomůže s výukou finanční gramotnosti na českých školách. Jan se Skoalou nejenže učí, ale rovněž se spolu s dalšími 30 učiteli a řediteli podílel na jejím vývoji a testování.

„Naším cílem není učit děti počítat úroky, ale učit je přemýšlet o životě,“ říká Jana Merunková z organizace yourchance. S kolegy pomáhá školám začlenit finanční gramotnost a podnikavost do běžné výuky tak, aby se z tabulek staly nástroje a z dětí sebevědomí mladí lidé připravení na svět.

Může být jmenován předsedou maturitní komise a komisařem vysokoškolský učitel vykonávající přímou pedagogickou činnost 15 let na VŠ, který učí na střední škole 3 roky? Obornou kvalifikaci v příslušném oboru splňuje.

Z důvodu nouze máme málo tělocvikářů, jsme střední škola, gymnázium. Je možné na začátku roku (například formou turistického kurzu apod.) naplnit časovou dotaci tělesné výchovy během roku a poté například v druhém pololetí tělesnou výchovu neučit? Či snížit její časovou dotaci? Samozřejmě chápu, že bychom toto museli zdůraznit a změnit v našem ŠVP. 

Řízení mateřské školy je dnes komplexní úkol, který dalece přesahuje hranice pedagogiky. Ředitel či ředitelka musí být nejen odborným garantem vzdělávání, ale také lídrem týmu, správcem organizace, garantem kvality a inspirátorem změn. V této náročné roli vám může být oporou nová publikace z produkce Wolters Kluwer: Kvalitní (ve) vedení mateřské školy.

Erasmus+ už dávno není jen pro vysokoškoláky. Do programu se s úspěchem zapojují také mateřské školy – a to včetně skupinových mobilit malých dětí. Jak takový výjezd probíhá? Co všechno přináší dětem i pedagogům? A proč se nebát udělat první krok? O své zkušenosti se s námi podělily hned dvě ředitelky – Anna Polehlová Jourová z třebíčské Kindergarten At The Castle – Mateřské školy Na Hradě a Martina Janečková z MŠ Brno, Černopolní 3a.

Než zaměříme pozornost k tvorbě školního vzdělávacího programu, představme si změny v kontextu úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV, 2025). Některé z nich nejsou viditelné na první pohled, protože se zásadně nezměnilo samotné pojetí předškolního vzdělávání. Pro mnoho mateřských škol v podstatě nepředstavuje úprava RVP PV (2025) žádnou velkou změnu. Pro jiné to změna nesporně bude, protože mají stále rezervy v přijímání principů, jako je osobnostní pojetí dítěte či individualizace, nebo v oblasti pedagogického diagnostikování, které se, i podle dat například České školní inspekce, také příliš nedaří.

Musí koordinátor ŠVP absolvovat příslušné studium, aby mohl tuto specializovanou činnost vykonávat?

Odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka lze zpravidla získat studiem příslušného oboru vzdělávání na střední či vyšší odborné škole nebo studijního programu na vysoké škole. V určité míře však mají možnost získat příslušnou kvalifikaci i absolventi nepedagogických oborů za předpokladu absolvování konkrétního studia v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.