Dokumenty

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) je významným preventivním nástrojem politiky životního prostředí. Jejím cílem je rozvoj kompetencí potřebných pro environmentálně odpovědné jednání lidí, tedy takové jednání, které je v dané situaci a možnostech co nejpříznivější pro současný i budoucí stav životního prostředí. 

Metodika se věnuje tématu participativního vzdělávání s důrazem na environmentální výuku a její aplikaci v českém školním prostředí. Zabývá se výzvami, kterým pedagogové čelí při zavádění participace žáků do výuky, a zdůrazňujeme důležitost tohoto přístupu při formování tzv. aktivních občanů. 

Inovativní podpora dětského duševního zdraví v přirozeném prostředí školy a rodiny

Od ledna 2026 se podpůrné pozice stávají stabilní součástí pedagogických týmů základních škol. Školní psychology, speciální pedagogy a případně i sociální pedagogy bude možné ve školách se 180 a více žáky hradit přímo ze státního rozpočtu. Tyto změny přinášejí větší předvídatelnost, stabilitu a dostupnost podpůrných služeb, které pomáhají dětem zvládat školní i osobní výzvy, posilují duševní zdraví a přispívají k bezpečnému a přátelskému prostředí ve škole.

Ucelená a podrobná metodika k převodu financování nepedagogů představuje všechny hlavní aspekty legislativní změny a ředitelům škol a jejich zřizovatelům přináší kromě důležitých informací i představení různých variant řešení a praktická doporučení.

Způsob, jakým se finanční gramotnost vyučuje na českých školách, se často liší podle předmětu i přístupu pedagoga. Na mnoha z nich se téma objevuje jen okrajově, a to navzdory tomu, že mladí lidé se v oblasti financí stále necítí jistě. Na Základní škole Partyzánská v České Lípě se výuce finanční gramotnosti věnují ve volitelném předmětu finance a já, který vede přímo ředitel školy Karel Minařík. Finanční témata zde probírají s využitím digitální platformy Skoala, jež učitelům nabízí více než 140 metodik a zároveň jim poskytuje podporu u složitějších okruhů, například při výkladu investic nebo daní. Jak taková hodina se Skoalou vypadá v praxi?

Jak může současné umění pomoci rozvíjet kreativitu, empatii a schopnost komunikace? Výstava Umění interakce v Galerii moderního umění (GMU) v Hradci Králové zve pedagogy i jejich žáky k objevování možností, jak prostřednictvím uměleckého zážitku vnímat svět, sebe i druhé.

Další díl seriálu o základní gramotnosti čtenářské a pisatelské (ZGČP) se věnuje její úvodní složce: vztahu ke čtení a čtenářství, psaní a pisatelství, konkrétně komponentě Čtenářská a pisatelská odezva. Tentokrát se autoři z projektu Pomáháme školám k úspěchu Nadace The Kellner Family Foundation zaměří především na čtenářskou část a její realizaci v dílně čtení.

Rodiče a v mateřské škole a ještě na prvním stupni i učitelky představují pro dítě živoucí Google. Když něco neví, tak se rodičů zeptá a všechno se od nich doví. Rovněž učitelé ho všechno naučí, protože vědí ještě víc než rodiče. Vůbec není podstatné, že tomu tak není a že děti, dříve či později, na to postupně přijdou samy.

Nejpočetnější skupinu žáků cizinců tvoří Ukrajinci. Podle výsledků šetření ministerstva školství z jara 2025 tvoří tři procenta ze všech žáků našich základních a středních škol. Čím procházejí a jakou potřebují podporu při začlenění do naší společnosti, ke zdravému rozvoji a úspěšnému učení? O tom si povídáme s psycholožkou Olenou Dolhovou z organizace AMIGA.

Součástí moderního základního vzdělávání jsou i základy finanční gramotnosti. Na příkladech z běžného života s nimi začínáme už na prvním stupni ZŠ. Nezbytnou součástí tohoto vzdělávání jsou i témata bezhotovostního platebního styku, finančního plánování či pěstování schopnosti kriticky zhodnotit rozličné nabídky a služby. Jednotlivé aspekty finanční gramotnosti se mohou promítnout do různých předmětů a učitelé přitom mohou využít řadu inspirací i vzdělávacích materiálů do výuky.

V dnešní digitální době se děti stále více setkávají s online prostředím, které jim nabízí nepřeberné množství zážitků a příležitostí pro vzdělávání a zábavu. Internet, sociální sítě a online hry se staly nedílnou součástí jejich každodenního života, což poskytuje platformu pro kreativní vyjádření a sociální interakci. Nicméně s těmito výhodami zároveň přicházejí i významná rizika, jako je například závislost na sociálních sítích a hraní her, která může negativně ovlivňovat jejich fyzické a duševní zdraví, vztahy s druhými i školní výsledky. V této situaci je pro učitele klíčové vést s dětmi otevřené a konstruktivní rozhovory o těchto tématech.

Čím dál častěji se na nás obracejí učitelé s tím, že zachytili signály o možné sebevraždě svého žáka – ať se jim žák svěřil sám, napsal to na sítě a učitelovi to přišel říct jiný žák, nebo ho o tom informovali rodiče dotyčného žáka. A všichni očekávají, že učitel jako vysokoškolsky vzdělaný, schopný pedagog s nejednou zkouškou z psychologie si s touto zprávou poradí a najde způsob, jak takového žáka ochránit před sebou samotným, a samozřejmě ho u toho bude dál kvalitně vzdělávat. Pojďme se však podívat na reálné možnosti učitele.

V minulém díle jsme se zaměřili na to, jak ve škole otevírat smysluplné profesní rozhovory o změně. Ujasnili jsme si, že sdílení zkušeností a prvních kroků v týmech předmětových komisí nebo metodických sdružení může být silným motorem pro pozitivní posun, a nyní nás čekají konkrétní první kroky.

Vzdělávání dospělých se neobejde bez jedné z nejzásadnějších dynamických složek – sdílení zkušeností. Tradiční terminologie by tento proces mohla popsat jako „opisování od kolegů“, avšak moderní jazyk jej staví do světla kooperace a aktivního sdílení poznatků. Tento rys je univerzálně platný napříč školním prostředím, přesto jeho realizace v praxi mnohých škol pokulhává. Strach ze ztráty know-how a obavy o „přílišné odhalení“ často brzdí otevřenou komunikaci. A bohužel to není jen historická reminiscence, ale moje živá zkušenost.

V předchozích dílech jsme sledovali, jak může umělá inteligence tříštit pozornost, vyvolávat epistemickou bezmoc, vést k přenášení myšlenkových procesů na stroje a nahrazovat lidské vztahy. Pro ty, kdo se k seriálu připojují později, připomínáme: pracujeme s hypotetickými scénáři možné budoucnosti. Nejde o předpovědi, ale o myšlenkové experimenty, které nám mohou pomoci přemýšlet o výuce předvídavě a připravovat se na výzvy, jež umělá inteligence může přinést. Dnes se zaměříme na dvě rizika, která se dotýkají samé podstaty lidské identity a morálního uvažování.

Je tu prosinec – čtvrtý měsíc školního roku. Dny jsou kratší, vzduch chladnější a občas se mezi kapkami deště mihnou první sněhové vločky. Spolu s nimi přichází i období adventu, které nám připomíná, že Vánoce se pomalu blíží. Pro většinu z nás jsou Vánoce symbolem klidu, radosti a rodinné pohody. Už od konce listopadu (někdy i dříve) můžeme kolem sebe vidět vánoční dekorace. Ve školách se zpívají koledy, výzdoba vrcholí a děti se těší na dárky. Za úsměvy a vánočními ozdobami se mohou skrývat příběhy dětí, pro které jsou svátky obdobím napětí, mohou přitom prožívat samotu či nejistotu. Pro ně mohou být Vánoce spíše zkouškou než oslavou.

V učebně Základní školy Zbraslavice se usadí asi dvacet šesťáků do lavic, do kruhu, aby na sebe všichni dobře viděli. Hodina hudební výchovy začíná „hudební novinkou“ týdne. Jedna ze žákyň hlásí, že zpěvačky Ewa Farna a Dua Lipa spolu vystoupily na koncertě. Učitelka Kristýna Kunstová nemešká a pouští ukázku duetu. Nato další žákyně informuje, že Damiano David vydal novou desku. Opět si pouští ukázku.

V posledních letech se v české i zahraniční pedagogice stále častěji mluví o tom, že participace neboli aktivní zapojení žáků do života školy může být klíčem nejen k lepší atmosféře ve třídě, ale i k vyšší angažovanosti a lepším vzdělávacím výsledkům. Co však tato slibně znějící slova znamenají v praxi? A co si o tom myslí samotní učitelé?

Už půl roku mohou školy dopřát svým žákům skutečně nevšední zážitek – návštěvu planetária s největší LED kopulí na světě a zároveň jediného LED planetária v Evropě. Po dvouleté rekonstrukci a modernizaci, která skončila letos v červnu, se Planetárium Praha může chlubit 22metrovou kopulí tvořenou přibližně 45 miliony diod. Ty díky svému výkonu dokážou vytvořit kontrast nesrovnatelný s běžnými projektory a poskytnout výjimečně reálný a ostrý obraz. Čím je nyní planetárium jedinečné, jaká cesta k tomu vedla a co aktuálně nabízí školám?