ICT

Pestrá paleta odborných témat, nevšední formát konference, velkolepé setkání, mimořádní garanti odborných sekcí, skvělí přednášející, výborný organizátor. Taková je stručná charakteristika akce, kterou pro vás my, redakce Řízení školy, připravujeme společně s našimi partnery na 4. října 2024 v konferenčních prostorách Novotného lávka v Praze. (Ano, jsou to ty sály s úžasným výhledem na Karlův most i Pražský hrad.) 

S partou srdcařů ze Slovenska obrazně řečeno na koleni postavili robustní systém, díky kterému se letošní deváťáci hlásí na střední školy elektronicky. Miroslav Krejčí, šéf Cermatu, nyní v KYBcastu Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) slíbil, že pokud se ministru Mikuláši Bekovi podaří podobným způsobem změnit legislativu i u přijímání dětí do mateřských a základních škol, DiPSy to zvládne. V podcastu promluvil i o tom, jak už systém pomohl ředitelům škol v praxi.

Sérii rozhovorů s laureáty Zlaté karabiny uzavíráme s paní Romanou Brožkovou, která získala cenu za mimořádný počin. Konkrétně za úspěšnou integraci dětí-cizinců a rozvoj školky v oblasti ICT. Odpovědi na to, jak by měl podle ní vypadat ideální vztah mezi ředitelem a zástupcem nebo co ji na práci zástupkyně v mateřské škole baví nejvíce, najdete na následujících řádcích.

Školství prochází změnami. Digitální kompetence, umělá inteligence, roboti a mnohé další termíny se opakovaně vynořují ze všech koutů. Internet je plný tipů, metodik, nabídek školení, webinářů i konferencí. Co z toho si vybrat? Kolik času je potřeba věnovat tomu, abychom udrželi krok s dobou? A je to vůbec nutné? Kéž by existovalo nějaké řešení. Třeba někdo, kdo by všechno sledoval a pro své kolegy by na míru vybíral jen to, co konkrétně jim ve výuce pomůže naplnit nové cíle. Někdo, kdo by je také motivoval a byl jim oporou. Není třeba zůstávat u přání, protože řešení existuje – ICT koordinátor Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR).

Zadat do počítače libovolné téma hodiny, stáří žáků a během pár minut si stáhnout kompletní přípravu. Před dvěma roky ještě něco nepředstavitelného, s rychlým nástupem umělé inteligence už běžná realita.

Svět práce se mění a spolu s ním se mění i dovednosti, které potřebujeme k tomu, abychom na změnu byli připraveni. Generativní umělá inteligence je s námi už přes rok a půl, proniká do všech oblastí a oborů a mění způsob, jakým pracujeme. Je potřeba ji vzít na vědomí, ať už v našem povolání, nebo v přípravě dětí na budoucnost. Jak se můžeme na tuto změnu připravit a využít AI ve svůj prospěch?

Svět výpočetní techniky mu v dětství učaroval natolik, že se po večerech vracel do školy. Láska k počítačům byla tak silná, že se z Tomáše Bazalíka stal ještě na gymnáziu správce školní sítě, což předurčilo jeho budoucí kariéru. Stal se z něj IT guru Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) a majitel IT firmy. Kruh pomyslně uzavřel návratem do škol v obou ze svých profesí.

Nástrojů na bázi umělé inteligence, které mohou vyučujícím výrazně pomoci s výukou, přibývá jako hub po dešti. Chtěli bychom vám pravidelně praktickou formou přibližovat ty nejzajímavější z nich. A zároveň trochu demytizovat pojem umělá inteligence – kdo zvládá běžnou práci s počítačem, zvládne bez problémů i práci s AI.

Zkazky, že antivirové firmy píšou viry, aby si tím zajistily odbyt svých produktů, je podle IT expertů KYBcastu pod Národním pedagogickým institutem mýtus. „Sami jsme měli hromadu práce, proč bychom si ji ještě přidělávali?“ usmívá se Pavel Matějíček otázce svého kolegy Václava Maněny. Ochraně zařízení se oba experti věnovali v novém díle podcastu na přání učitelů.

Mohou aplikace či digitální hry v budoucnu nahradit učitele? I o tom jsme si povídali s Michaelou Slussareff, která se věnuje výzkumu vlivu digitálních technologií na vývoj a zdraví dětí i dospělých. Je zakladatelkou iniciativy Digitální zdraví dětí (digitalnizdravideti.cz), která je určena rodičům, pedagogům, ale i pediatrům a nabízí jim odpovědi na otázky, jaká nebezpečí, ale i příležitosti digitální technologie dětem přináší a jakým způsobem okolo nich nastavit zdravá pravidla a hranice. Spolu s odborníky, kteří se zabývají novými technologiemi, založila neziskovou organizaci Slow Tech Institute (slowtechinstitute.org), usilující o podporu výzkumu a vzdělávání veřejnosti v otázkách zdravého přístupu k technologiím. Je autorkou knihy Hry, sítě, porno.

(Ne)dostatek a kvalita spánku ovlivňuje školní výkon i náladu vašich studentů a studentek. Zahánět je po večerech „na kutě“ sice není ve vašich kompetencích, důležitost spánkového režimu však alespoň můžete společně probrat. Přečtěte si, jak na tom mladí lidé se spaním jsou, jakou roli v tom hrají obrazovky a co dělat jinak a lépe, abychom se vyspali do růžova.

Technologie samy o sobě nejsou dobré nebo špatné, záleží na tom, jak a k čemu je využíváme. Většina toho, co se děje online, je jen zrcadlem toho, co se děje offline. V kyberprevenci je klíčová vzájemná důvěra dětí a rodičů, ale i učitel může sehrát významnou roli, vysvětluje Adéla Lábusová, metodička NPI a odbornice na kyberprevenci, digitální wellbeing a kyberbezpečnost.

Pro některé školy jsou digitální technologie zatím strašákem. To ovšem neplatí o základní škole v Ludgeřovicích u Ostravy, jejíž ředitel Karel Moric věří, že brzy budou suplovat i roli klasických učebnic.

V předchozích dvou dílech seriálu s tématem umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) z pohledu ředitele školy jsme se věnovali možnostem využití AI ve vlastní učitelské práci, aby ředitel mohl jít příkladem svým kolegům, a roli ředitele jako podporovatele efektivního využívání nástrojů umělé inteligence napříč školou. V poslední části se zaměříme na různé manažerské a administrativní úkoly, s kterými může AI ředitelům, stejně jako dalším vedoucím pracovníkům či provozním zaměstnancům školy, pomoci.

„Umělé inteligence (AI) není potřeba se bát, ale měli bychom se mít na pozoru, k čemu ji kdo používá. Stejně jako dynamit totiž může mít pozitivní i negativní vliv,“ říká IT expert a středoškolský pedagog Václav Maněna. V rozhovoru popisuje, jak k nové technologii přistupují kantoři nebo jak by se měla proměnit výuka v digitální době. A zabrousí i do tématu o podcastu KYBcast, který vede s kolegou Pavlem Matějíčkem.

Já vím, je to ne zrovna uctivý titulek, není však myšlen nijak negativně. Ve své praxi pověřence a lektora procházím celou řadu škol, a protože si docela potrpím na různorodé sice nevalidní, ale přeci jen sumáře, všímám si, že se v diskuzích občas ukazuje, jak i vedoucí pracovník může být, z mnoha důvodů, pro bezpečnostní systém instituce rizikem . Nijak zvlášť jsem ale taková zjištění od těch obecných neodděloval, protože mi v obecné prevenci kybernetické bezpečnosti nepřišla až tak důležitá.

V prvním ze tří dílů seriálu s tématem umělé inteligence (artificial intelligence, AI) z pohledu ředitele školy jsme se zaměřili na to, jak může ředitel školy ve své učitelské roli využít nejrůznější nástroje založené na umělé inteligenci, aby sám získal dostatečnou praxi, zvýšil své sebevědomí v oblasti digitálních kompetencí a mohl svým vzorem inspirovat další pedagogické pracovníky.

Teze učitelů, že budou studenti díky generativní umělé inteligenci podvádět, je podle IT expertů lichá. Vysvětlují, že je prozatím tato technologie nedokonalá, přesto může být skvělým pomocníkem nejen při přípravě na vyučování, ale i v samotných hodinách. Zmiňují také, jak se školství i kantorská profese v nejbližších letech mohou díky nových digitálním technologiím proměnit.

Nikdo již nezpochybňuje vliv technologií na vzdělávání, spíš bych řekl, že v současné době je tomu přesně naopak. Digitální technologie, a zvláště AI, se staly doslova modlou ve všech odborných i popularizačních textech. Mnohé úvahy a nápady, jak využívat AI ve vzdělávání, vycházejí především z jejích možností, a už ne tolik z reality skutečného vzdělávání, školské praxe a prostého lidského běhu na dlouhou trať.

Znáte nějaké učitele, kterým nevyhovovaly stávající výukové nástroje, a tak si vytvořili vlastní? Pokud ne, dovolte mi vám jednoho takového pana učitele představit. Jmenuje se Martin Stříbný a je autorem webové aplikace s názvem Výuka na webu. Jejím hlavním cílem je pedagogům ušetřit co nejvíce času, ukázat jim, který žák je v daném učivu zdatný a který naopak potřebuje pomoct, nabízí okamžitou zpětnou vazbu a krom toho i zpestří výuku.