Primární prevence rizikového chování

KiVa je komplexní celoškolní program prevence a intervence v oblasti šikany, který školám poskytuje nástroje a učí je dovednosti, jak lze řešit šikanu a jak udržitelně předcházet šikaně vlastními silami. Předchozí školní rok proběhl pilotní projekt ověřování účinnosti ve 24 českých školách, od příštího školního roku 23/24 se do programu mohou zapojit další školy. Co na program po více než roce implementace říkají čeští učitelé, jak je program úspěšný a s jakými výzvami se při zavádění programu setkali?

Opatření směřující k distanční výuce během pandemie změnila některé vzorce chování dětí i dospívajících. Také zneužívání návykových látek žáky a studenty ve školním prostředí a vnášení takových látek do tohoto prostředí doznalo po návratu do škol a školských zařízení v postcovidové době výrazných změn. Jednou z nejmarkantnějších je zneužívání nikotinových sáčků, a to dětmi již od 6. třídy. Zakotvení nikotinových sáčků v národní legislativě vzbuzuje oprávněné otázky, jak mají školní metodici prevence a další odpovědní pedagogičtí pracovníci tuto komoditu upravit v preventivním programu školy a také ve školním řádu, aby bylo ve školách a školských zařízeních zajištěno bezpečné prostředí. Cílem tohoto článku1) je ujasnit platné právní vymezení nikotinových sáčků a napomoci tím pedagogickým pracovníkům snadněji se v dané problematice orientovat.

Aktuální situace ve školách odráží vysoký nárůst psychických problémů dětí, nedostatečné kapacity pro léčbu dětských psychických obtíží a onemocnění a zvyšující se tendence dospělých k agresivnímu a patologickému chování. Cyklus článků o krizových situacích ve škole proto uzavírám tématem nejzávažnějším – sebevražedným jednáním žáků a sebepoškozováním.

Preventivní programy rizikového chování na internetu dostávají ve školách velký prostor. A je to jednoznačně dobrá zpráva. Česká republika má skvělé preventivní projekty, které patří k nejlepším v Evropě. Bohužel ale pozoruji, že některé mýty, hoaxy nebo mediálně preferovaná témata tyto programy dost ovlivňují.

Devatenáctiletý mladík v říjnu loňského roku z nenávisti vůči LGBT lidem zastřelil dva mladé muže. Teroristickému útoku se mohlo předejít, kdyby si někdo včas všiml, že se mladík radikalizuje. Projekt Commander se snaží rozšířit povědomí o nebezpečí radikalizace dospívajících.

Program proti šikaně KiVa, původem finský vědecky ověřený program prevence a intervence v oblasti šikany, školám nabízí konkrétní materiály a nástroje pro systematické řešení šikany. Nad jiné preventivní programy vyčnívá díky své komplexnosti, strukturovanosti a silným důkazům o efektivitě z Finska i ze světa. Metodika programu zahrnuje preventivní i cílené aktivity, které mají společný průsečík – rozvoj socio-emočních dovedností žáků. Do programu je zapojena celá školní komunita, všichni žáci i učitelé, KiVa program se tak zaměřuje na celkovou proměnu školního klimatu, která jde ruku v ruce se změnami na individuální úrovni. Program se od školního roku 2023/2024 otevírá i českým školám. V čem spočívá, jaká je jeho historie a co obnáší přenos vědecky ověřeného programu do prostředí českých škol?

SCHOLA EMPIRICA, z. s., přináší a adaptuje do prostředí českých škol empiricky ověřené metodiky ze zahraničí. Učitelé v mateřských školách testují metodiku Dobrý začátek rozvíjející socio-emoční dovednosti dětí, pedagogové v základních školách pak zkoušejí, zda se i u nás osvědčuje program prevence šikany KiVa a metodika posilující osm měkkých dovedností Skills Builder. To, jestli jsou tyto metodiky úspěšné a vhodné pro české prostředí, sledujeme již druhým rokem pomocí evaluace. Jak taková evaluace vypadá a proč je tolik důležitá? Na následujících řádcích vás necháme nahlédnout pod pokličku evaluací metodik Dobrý začátek a Skills Builder.

Současná doba, změny ve společnosti a v rodinách našich žáků přináší čím dál častěji do škol situace, o kterých můžeme hovořit jako o náročných nebo krizových. V prvním díle jsme se seznámili s obecným rámcem a definicí krize.

V prevenci rizikového chování se v průběhu času objevuji nová témata. Především jde o oblast adiktologickou, kde se nejčastěji objevuji nová rizika nelátkové i látkové povahy. V současnosti se velmi rychle po sobě objevily dvě látky (či způsob užívání), na které nejsme zejména v legislativní úpravě připraveni. Jako první vyvolaly celospolečenskou pozornost nikotinové sáčky, a sotva stačila pozornost vyhasnout, dostal se do jejího středu kratom. V obou případech jde o látky psychoaktivní, jejichž užívání provází riziko závislosti a řada dalších, dosud ne zcela podrobně zmapovaných zdravotních rizik.

Vzhledem k rostoucímu počtu lidí, kteří mají zkušenost se sebepoškozováním, je pravděpodobné, že se téma ve školním prostředí bude objevovat častěji. Následující text obsahuje základní informace o tématu a tipy na to, jak v takových situacích postupovat a co jako pedagog/pedagožka můžete udělat.

Ve chvíli, kdy byly texty do listopadového vydání už dávno odeslány a nachystány k tisku, se podařilo narychlo zrealizovat rozhovor s psychologem a terapeutem Martinem Fülepem. Naše povídání reaguje na tragickou událost, která se stala na Slovensku a při níž byli zavražděni dva příslušníci sexuální menšiny.

Cílem článku je stručně shrnout normy právních předpisů, které souvisejí s jednáním žáka a se zákazem vnášet do školy alkoholické nápoje, požívat nebo podávat alkoholické nápoje ve škole či vstupovat do školy pod vlivem alkoholu.

V době předprázdninové se na nás obrátilo nezávisle na sobě nemálo pedagogů, kteří se „potýkali“ s řešením situace, kdy žák přinesl do školy alkohol. Nejčastěji dotazy směřovali do legislativní oblasti, zejména k povinnosti školy informovat rodiče, OSPOD či policii. Je pochopitelné, že pedagogové řeší také své bezpečí ve snaze vyhnout se postihu ze strany kontrolních orgánů. Oznamovací povinnosti jsou upraveny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí a trestním zákoníku, některé konkrétní příklady pak jsou zpracovány na webu Šance dětem. 1) Rádi bychom se však na problém podívali i z perspektivy primární prevence.

Výzkum Děti a kult krásy v online světě byl realizován1) ve spolupráci Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Katedry psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společnosti O2 Czech Republic v rámci smluvního výzkumu (kontrakt PDF/2022/0029).

Vzhledem k rostoucímu počtu lidí, kteří mají zkušenost se sebepoškozováním, se toto téma ve školním prostředí bude pravděpodobně objevovat častěji. Následující text shrnuje informace o tématu a tipy na to, jak v takových situacích postupovat a co můžete pro žáka/žákyni udělat.

Silný, dlouhotrvajcící stres pocítila v uplynulých dvou letech většina z nás. Informace o škodlivých dopadech stresu, které jsme dříve pouštěli jedním uchem dovnitř a druhým ven, začínáme více zvažovat a bohužel mnohdy i vlastní zkušeností potvrzovat. Je zřejmé, že i tento školní rok prožijeme v kontextu světového dění, které je charakteristické vysokou mírou nejistoty a obav. Stres, který působí, můžeme ovlivnit jen velmi málo. Na druhou stranu existuje řada situací, kde míru a především kvalitu stresu ovlivnit dokážeme, pro sebe i své žáky.

Pokud jste k prázdninovým cestám využili letadlo, nemohly vás minout ani tyto věty palubního personálu: „Pokud v kabině klesne tlak, nasaďte si masku a volně dýchejte. Nejprve nasaďte masku sobě a poté pomozte dětem nebo dalším osobám.“ Pokaždé když je slyším, tak si vroucně přeji, aby toto pravidlo (prvně zachraňuji sebe, poté ostatní) bylo vtěleno i do školního řádu každé školy a aby bylo dodržováno a vyžadováno.

Kvalitnější podpora žáků se sociálním znevýhodněním by byla prospěšná pro celou společnost. Současná podpora dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v hlavním vzdělávacím proudu je však nedostatečná a neefektivní. Jak ukazují výzkumy z posledních let (Člověk v tísni a UPOL, 2015; Němec, Philippová, 2021), skrze systém podpůrných opatření se těmto žákům dostává podpory asistentů pedagoga v naprosto nedostatečné míře.

Zlínský kraj letos jako novinku zavedl dotační program na podporu kurzu sebeobrany žáků na základních školách. Je prvním krajem, který takový projekt spustil, a z dosavadních reakcí je vidět, že tato myšlenka je školami, dětmi i rodiči vnímána jako velmi užitečná. Smyslem programu je naučit děti správně reagovat na krizové situace.

V průběhu uplynulého školního roku jsme se jen kratičkou chvíli mohli těšit nadějí, že se situace vrací do normálu: po nutnosti vyrovnávat se se změnami, které výuce přinášela pandemická situace, se školy musí vyrovnávat s krizí způsobenou Ruskem rozpoutanou válkou. Pokud jsme měli dříve obavy o duševní pohodu všech členů školního společenství, nyní jsou již tyto obavy prokázanou a žitou skutečností.