Personalistika

Jak se počítá pracovní doba učitele, pokud jeho stanovená pracovní doba je od 7:40 do 16:10, ale jel s žáky veřejnou dopravou na exkurzi od 6:30 do 20:00? Neřídil. ale vždy cestou tam i zpět se 2 hodiny vezl autobusem. Pokud bych započítala celou dobu výkonu jeho činnosti, odečetla bych 1 hodinu na přestávku na oddech, stále mu vychází pracovní doba větší než 12 hodin, což by nemělo být. Vycházím z § 210 zákoníku práce, kdy se doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, a zaměstnanci se za tuto dobu mzda nebo plat nekrátí. Ale zároveň doba strávená na pracovní cestě mimo pracovní dobu zaměstnance, při které výkon práce neprovádí, však výkonem práce není, a mzda nebo plat za tuto dobu mu nepřísluší. Prosím o přesnější vysvětlení, jak správně odpracovaný čas v tomto případě počítat. 

Paní učitelka se ke mně jako k řediteli chovala před svědky nevhodným a neslušným způsobem. Dokonce mě lživě obvinila, že jsem o ní řekl dehonestující výrok. Mám svědka, že jsem jí neřekl nic dehonestujícího. Svým nevhodným chováním porušila etický kodex pro zaměstnance naší organizace. Stačí tato provinění na vytýkací dopis?

Jak velkou částku můžeme přispívat zaměstnancům školy z FKSP na obědy v případě, že jsme sloučená mateřská a základní škola, v MŠ máme vlastní kuchyň a oběd pro zaměstnance stojí 45 Kč, v ZŠ máme výdejnu a vozíme obědy z jiného města a oběd pro zaměstnance stojí 96 Kč, pouze polévka je za 24 Kč?

Lze zaměstnanci pracujícímu na částečný úvazek poměrně zkrátit FKSP?

Vzdělávání dospělých se neobejde bez jedné z nejzásadnějších dynamických složek – sdílení zkušeností. Tradiční terminologie by tento proces mohla popsat jako „opisování od kolegů“, avšak moderní jazyk jej staví do světla kooperace a aktivního sdílení poznatků. Tento rys je univerzálně platný napříč školním prostředím, přesto jeho realizace v praxi mnohých škol pokulhává. Strach ze ztráty know-how a obavy o „přílišné odhalení“ často brzdí otevřenou komunikaci. A bohužel to není jen historická reminiscence, ale moje živá zkušenost.

Rozvržení pracovní doby pedagogických pracovníků je složitá alchymie – vzhledem k tomu, že pracovní doba pedagogů je tvořena přímou pedagogickou činností a hodinami činnosti nepřímé a každá složka má jiný režim, ovlivněný zákonem o pedagogických pracovnících. Také proto se k některým otázkám vyjádřil Nejvyšší soud.

Ředitelé škol v Česku čelí dvojímu tlaku: nedostatek učitelů na jedné straně, požadavky na jejich kvalifikaci na straně druhé. Podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, musí učitel mít odbornou kvalifikaci, tj. absolvovat vysokoškolské pedagogické vzdělání. Novela zákona od 1. 9. 2023 umožňuje v některých případech uznat „předpokládanou kvalifikaci“ (např. u studentů navazujícího magisterského studia), ale i tak litera zákona jasně říká: bez pedagogického vzdělání nelze dlouhodobě učit.

Odejít z funkce ředitele školy není jednoduché rozhodnutí. Někteří ředitelé, kteří se k tomuto kroku odhodlají, za sebou mají měsíce či roky přemýšlení, hledání cest, jak zvládnout tlak, překonat obtíže a zachovat si energii i smysl pro práci. Co však bývá oním zlomem, kdy se rozhodnou odejít? A jak své rozhodnutí prožívají?

Na první pohled to může být překvapivé, ale neverbální způsob komunikace má často větší vliv na úspěch než verbální (obsahová) složka sdělení. Z pohledu evoluce je však jazyk poměrně novým nástrojem – dříve lidé spoléhali na signály jako mimika, gesta nebo tón hlasu, které vyjadřovaly emoce, zájem nebo dominanci. Tyto staré vzorce chování dodnes ovlivňují, jak spolupracujeme a rozhodujeme se. Představme si tlupu lidí u ohně, kteří řeší problém – ti, kdo aktivně přispívají a dávají najevo souhlas či nesouhlas, pomáhají skupině lépe se rozhodnout. Naopak ti, kdo mlčí nebo neprojevují zájem, snižují kvalitu společného úsudku. Neverbální komunikace tak zůstává klíčovým prvkem týmové spolupráce odnepaměti.

V předminulém školním roce jsme zahájily naše rozhovory mezi tenkrát ještě ředitelkou a advokátkou o pracovněprávních záležitostech. Vloni jsme si vybraly jako téma školní akce a některá jejich specifika. I v tomto školním roce chceme v našich rozhovorech pokračovat. A tentokrát to bude skutečně „vyšší dívčí“. Povídat si totiž budeme o rozhodnutích soudů, která se týkají školství nebo jsou nějakým způsobem pro školy a jejich vedení důležitá. První rozhovor z této série byl o úrazech a odpovědnosti školy za ně, dnes se podíváme na pracovní právo a postavení ředitele školy.

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) upravuje případy, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, případy, při kterých vzniká z vymezených důvodů zaměstnanci nárok na pracovní volno. Častou otázkou bývá, zda je možné v době pracovní neschopnosti pracovat. Odpověď zní, že za určitých podmínek ano, ale není to povinnost zaměstnance.

Jedním z nejčastějších dotazů zaměstnavatelů bez ohledu na oblast a obor je, jaké jsou jejich povinnosti při návratu zaměstnance z mateřské a rodičovské dovolené. Tyto povinnosti se liší podle toho, v jakém věku dítěte zaměstnanec ohlásil návrat. Změny přinesla i poslední novela zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), která stanovila zaměstnavateli další povinnosti a motivuje rodiče malých dětí k dřívějšímu návratu do pracovního procesu.

Jarmila Čechová má za sebou kariéru učitelky, speciální pedagožky i ředitelky základní školy. V současnosti působí v organizaci Učitel naživo. Na starosti má také program Učitel naživo+ (dvouletý program doplňujícího pedagogického studia). V rozhovoru zazní, jak v programu přistupují ke vzdělávání budoucích učitelů, jakou roli v jejich přípravě hrají provázející učitelé i to, jak připravit učitele na práci s dětmi ze znevýhodněného prostředí.

Asistent pedagoga v běžné škole nebo v běžné třídě (tedy nikoli ve třídě nebo škole zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona), který vykonává činnost jako podpůrné opatření, má úvazek 32 až 36 hodin týdně. Je tedy možné nastavit ve vnitřním platovém předpise, že plný úvazek AP je 32 hod, přímé a 8 hod nepřímé činnosti?

Jsme střední škola a vysíláme pedagogy na školení mimo město. Společně s platem vyplácíme zaměstnancům osobní příplatek a zvláštní příplatek za třídnictví. Při vyslání zaměstnance na školení platíme zaměstnancům náhradu mzdy průměrem a cestovní náhrady, to znamená, že za dobu školení mimo jim nevyplácíme plat ani oba zmíněné příplatky. Je tento náš postup správný?

Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel. Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

Tři následující texty spojuje jedno téma – vnitřní i vnější překážky, které nám brání naplno využít svůj potenciál. Impostor syndrom ukazuje, jak dokáže vlastní pochybnost o kompetencích podkopat i skutečně schopné jedince. FOPO – fear of other people’s opinions připomíná, že kromě sebe sama nás často svazuje i strach z hodnocení druhých. A Peterův princip pak ilustruje, jak mohou systémová nastavení a kariérní postupy dovést i talentované lidi do pozic, v nichž už nejsou efektivní. Společně vytvářejí obraz skrytých pastí, které formují naše profesní cesty.

Je povinné, aby každý pedagogický zaměstnanec odevzdával každý měsíc evidenci pracovní doby, když používáme systém Bakaláře a jejich případná nepřítomnost je v systému již evidována? Jaký způsob evidence pracovní doby je nejlepší? Jaké všechny informace musí obsahovat rozvrh pracovní doby? Musí být tvořen vždy nový podle aktuálního rozvrhu a nebo mohu pro pedagogy s úvazkem 40 hod. stanovit např. pracovní dobu pondělí až pátek od 7:30 do 16:00 hod. s tím, že počet přímé vyučovací činnosti je 22 hod. a nepřímé vyučovací činnosti 18 hod.? 

Do jaké platové třídy máme zařadit vychovatelky ve školní družině, podle typu vzdělání? Při nástupu do pracovního poměru má jedna z vychovatelek maturitu z gymnázia a studium jednoho roku SpŠ obor předškolní a mimoškolní pedagogika (po roce studium ukončila) a druhá vychovatelka má maturitu ze střední zemědělské školy a nyní od roku 2023 studuje Pedagogickou fakultu UK – vychovatelství.

Jsme základní škola a naše paní učitelka dne 3. 9. 2025 ukončila pedagogické magisterské studium státní zkouškou. Náleží jí nyní dle zvýšené kvalifikace platový postup. My jsme doposud u našich zaměstnanců, kteří složili úspěšně státní zkoušku, vždy od 1. dne v daném měsíci, kdy byla zkouška provedena, přiznali navýšení platového postupu. Nevíme, jestli je nyní tento postup nadále možný a platný dle zákona. Můžeme paní učitelce platový postup uznat od 1. 9. 2025, nebo až následující měsíc po ukončení státnic, což je 1. 10. 2025, nebo až po získání diplomu, který by měla obdržet na promoci někdy v polovině listopadu, tak v tom případě by to bylo až od 1. 12. 2025?