Personalistika

V minulých dvou dílech našeho seriálu jsme mluvili o agemanagementu obecně, nyní nastal čas specifikovat ho pro jednotlivé věkové skupiny. Pro konstrukci otázek jsme využily Dům pracovní schopnosti (a tím i připomínáme Letní speciál Řízení školy 2022 zaměřený právě na agemanagement a wellbeing).

Za dveřmi ředitelny se často odehrávají nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Pokud jste k prázdninovým cestám využili letadlo, nemohly vás minout ani tyto věty palubního personálu: „Pokud v kabině klesne tlak … nasaďte si masku a volně dýchejte. Nejprve nasaďte masku sobě a poté pomozte dětem nebo dalším osobám.“ Pokaždé, když je slyším, tak si vroucně přeji, aby toto pravidlo (první zachraňuji sebe, poté ostatní) bylo vtěleno i do školního řádu každé školy a aby bylo striktně vyžadováno, dodržováno a jakékoliv jeho porušení ihned napraveno.

U každého zaměstnance může vzniknout potřeba nechat se vyšetřit u lékaře. V dnešním článku vysvětlím, jaké nároky zaměstnanci v souvislosti s vyšetřením u lékaře vznikají.

Text se zabývá stanovením týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele v MŠ a ZŠ, faktory, které na tuto probelmatiku mají vliv.

Cílem článku je okomentovat postup při stanovení týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti (dále jen „PPČ“) zástupce ředitele dle novelizovaného nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků (dále jen „nařízení vlády č. 75/2005 Sb.“) v situacích, které vyvolávají časté dotazy. Článek je určen zejména pro mateřské a základní školy, nepopisuje speciální pravidla spojená s týdenním rozsahem PPČ zástupce ředitele střední školy a vedoucího učitele praktického vyučování.

Každoročně, na počátku nového školního roku, nastupují do mateřských škol (dále jen MŠ) absolventky studijního oboru učitelství pro mateřské školy. Do MŠ samozřejmě mnohde nastupují nové pracovnice či pracovníci i na místa kuchařek, školnic, uklízeček, popř. na další pozice, a to nejen nově, ale přinejmenším po dovolené opětovně. Cílem článku je prezentovat první pedagogické zkušenosti, které získaly začínající učitelky mateřských škol po nástupu do praxe.

V posledních letech jsem na stránkách Speciálu pro ZUŠ publikoval několik textů o projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, o vzdělávání pedagogů, o projektech z Šablon II v OP VVV nebo o výuce žáků z Ukrajiny na ZUŠ.

Základní školu Kořenského na pražském Smíchově si pro své děti často vybírají cizinci, chodí sem také řada žáků ze sociálně znevýhodněných rodin. Ředitelka Libuše Daňhelková pro ně vytváří prostředí, které splňuje zásady wellbeingu. „To znamená, že je nám někde dobře. Nedá se to ale jednoduše pojmenovat jako pohoda. Je to stav, kdy člověk rád koná, má nápady, je tvůrčí, aktivní. Prožívá to, čemu se říká flow,“ vysvětluje Libuše Daňhelková. Základem je školní poradenské pracoviště, které poskytuje péči zhruba čtvrtině žáků školy.

V prosinci 2020 organizace Učitel naživo a Otevřeno iniciovaly historicky první setkání vzdělavatelů učitelů s cílem propojit – napříč institucemi a regiony – ty, kteří se věnují vzdělávání budoucích učitelů, a podpořit tak spolupráci mezi nimi. Blanka Vaculík Pravdová v článku Komunita vzdělavatelů učitelů – platforma pro ty, kteří se podílejí na profesní přípravě budoucích učitelů (Řízení školy 2/2021) popsala důvody, které vedly k této iniciativě. Od onoho prvního setkání v online prostředí uplynulo již mnoho měsíců a my teď už můžeme mluvit o existenci Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů (KVBU), která má jasně vymezené směřování a hodnoty a reaguje na potřebu vysokoškolských pedagogů a učitelů z praxe vzájemně spolupracovat a podporovat se nad rámec vlastní fakulty, diskutovat aktuální témata a sdílet příklady dobré praxe.

V budovách trávíme až devadesát procent svého času. Je proto klíčové, jak kvalitní je vnitřní prostředí. I když pandemie koronaviru podpořila zájem lidí o to, kde pracují a žijí, stranou pozornosti široké veřejnosti stále zůstávají školy. Přitom nekvalitní vnitřní prostředí vede k tomu, že děti i učitelé se hůře soustředí a jsou náchylnější k nemocem. Česká rada pro šetrné budovy nabízí školám řešení, jak lze prostředí zlepšit. Školy na tyto úpravy mohou využít finance z dotačního programu ministerstva životního prostředí. Do konce září ještě běžela příslušná výzva pro rekonstrukce, další bude následovat počátkem roku 2023. Výzva pro novostavby byla vyhlášena koncem srpna.