Personalistika

Paní učitelka na základní škole má stanoveno pravidelně celý školní rok 23 hodin týdně přímé vyučovací činnosti, tedy 1 přespočetnou hodinu. V posledním týdnu v měsíci ledna ve středu jela na školení, tedy neměla přímou vyučovací činnost, neodučila 5 hodin, ve čtvrtek odučila podle rozvrhu stanovenou hodinu navíc. Za tento týden tedy vykázala 18 hodin přímé vyučovací činnosti. Paní učitelka chce proplatit 1 přespočetnou hodinu (čtvrteční) a nenechá si vysvětlit, že přespočetnou hodinu nevykonala, protože fakticky odučila jen 18 hodin celkem za týden. Je to tak? 

Jak naložit s pracovní smlouvou, u níž je podmínkou k tomu, aby byla uzavřena na dobu neurčitou, dokončení pedagogického vzdělání k určitému datu? Pracovnice dokončila polskou VŠ a nemá nostrifikační zkoušku.

Naše škola odměňuje zaměstnance formou mzdy, nikoliv platu, a proto se domnívám, že se na nás nevztahuje § 132 zákoníku práce, tj. příplatek 200 % za přespočetné hodiny, ale obecná ustanovení zákoníku práce o mzdě za práci přesčas dle § 114 zákoníku práce. Odpovídají následující interpretace konkrétních situací zákonným požadavkům? Učitel s plným úvazkem (40 hod./týden) i učitel se zkráceným úvazkem byl v rámci jednoho měsíce byl 2 hodiny u lékaře v době své zarozvrhované přímé pedagogické činnosti, v rámci stejného měsíce také suploval 2 hodiny. Domnívám se, že suplování je v tomto případě náhrada za neodučené hodiny, tzn. za přímou pedagogickou činnost, která neproběhla, tzv. suplování za odpadlou, tudíž mu za něj nenáleží žádné další finanční ohodnocení než běžná mzda. Učitel s plným úvazkem a dohled (exkurze) byl v pondělí 2 hodiny na exkurzi (pouze dohled, nevyučoval), v pátek suploval 1 hodinu. Domnívám se, že dohled na exkurzi je výkonem práce v rámci pracovní doby. Hodina suplování v pátek tedy opět znamená překročení týdenního fondu a jde o práci přesčas s nárokem na příplatek 25 %. Je tento můj výklad správný, nebo existuje jiný právní předpis či judikát, který by pro soukromé školy (při odměňování mzdou) stanovoval odlišná pravidla pro suplování, než jsou obecná pravidla pro práci přesčas v zákoníku práce? V našem vnitřním předpisu je uvedeno, že: „učitelé mají v rámci úvazku nad rámec svých zarozvrhovaných vyučovacích hodin navíc také 2 hodiny přímé pedagogické činnosti měsíčně v podobě suplování…“ což znamená, že když během 1 měsíce suplují 2 vyučovací hodiny, je jim to započítáváno do úvazku; tyto hodiny nejsou vedeny jako přespočetné. Není za ně poskytována finanční náhrada či náhradní volno. Je toto ustanovení v souladu se zákoníkem práce? Zajímá nás především, zda lze toto suplování považovat za součást běžné pracovní doby v rámci sjednaného úvazku, aniž by učiteli náležel příplatek za přespočetné hodiny. Je možné, aby si pracovníci čerpali den volna za nasuplované hodiny tím způsobem, že si vyberou tolik nasuplovaných hodin, kolik mají denně v průměru hodin? Tzn. když mají úvazek 0,5, jednalo by se o 4 hodiny denně za 4 nasuplované vyučovací hodiny, nebo se musí nasuplované hodiny vybírat podle zarozvrhovaných hodin pro konkrétní den? Musíme mít jako soukromá škola mít u každého zaměstnance evidenci pracovní doby, nebo stačí rozvrh hodin?

Jakým způsobem lze ošetřit proplácení cestovních náhrad (pohonné hmoty) školníkovi, který jede v pracovní době vlastním autem nakoupit materiál potřebný k údržbě školy, popř. jede pracovně na odloučené pracoviště?

Vyplácíme měsíční specializační příplatek ve výši 2 000 Kč metodičce prevence a koordinátorovi ŠVP. Musí si oba vést nějaký výkaz práce nebo činnosti? Jaké jsou aktuálně platné podmínky pro vyplácení těchto příplatků? 

Platová třída a stupeň je na naší základní škole součástí platového výměru. Existuje zákonná povinnost uvádět tyto informace (platovou třídu a stupeň) na výplatní pásce?

Potřebujeme zaměstnat vrátnou ve škole na plný úvazek. Její práci potřebujeme od 1. 9. do 30. 6., tj. 10 měsíců. O letních prázdninách paní pracovat nechce, protože po ní požadujeme výpomoc s letním úklidem školy a sedět na vrátnici nemá smysl. Vztahuje se na ni 3× a dost, nebo můžeme uplatnit objektivní důvod, že potřebná práce vrátné je pouze po dobu školního vyučování?

Má zaměstnanec nárok na pracovní volno, tj. uplatnit propustku, při návštěvě pedagogicko-psychologické poradny se svým nezletilým dítětem? Nejedná se o zdravotnické zařízení, ale doprovod je nutný, jedná se o dítě mladšího školní věku.

V příspěvkové organizaci je stanoven zvláštní příplatek za směnnost u nepřetržitého provozu dle směrnice ve výši 750 Kč (zákonné minimum) a zaměstnanec pracuje na 0,5 úvazku. Náleží mu příplatek ve výši 750 Kč, nebo je takto stanoven vůči plnému úvazku a při polovičním má být příplatek pokrácen na polovinu? Stejně tak je to obdobné u zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele, který činí měsíčně 1 500 až 3 000 Kč. Částka 1 500 Kč je tedy minimum, ale pokud je pedagog zaměstnán na zkrácený úvazek, krátí se poměrně úvazku i tento příplatek?

Nedávno zveřejněná data mezinárodního šetření OECD TALIS 2024 přinesla pro český vzdělávací systém mimořádně pozitivní zprávu. Čeští pedagogové se v oblasti digitálních technologií a využívání umělé inteligence řadí k absolutní evropské špičce. Rádi bychom shrnutím nejdůležitějších zjištění přispěli ke zlepšení narativu o učitelské profesi a především vyjádřili poděkování českým učitelkám a učitelům za jejich práci a nasazení. Chceme zdůraznit, že děti učí progresivní a kompetentní lidé a že jsme hrdí na to, že jsou hybateli pozitivní změny.

Učitelská profese – zkusme si ji představit. Brýle, „slušné“ oblečení, distingované vystupování, člověk, ať už muž, či žena, který má nadhled, spoustu znalostí, jež předává, a pokaždé ví, jak se zachovat správně.

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PF JU) se rozhodla připravit nový studijní program Učitelství pro 2. stupeň základní školy se specializacemi (U2ZŠ) jako pětiletý a profesní. K tomuto kroku ji vedla snaha o reflektování aktuálních změn ve vzdělávání a společenských trendů. Fakulta si uvědomuje, že moderní učitelská příprava musí reagovat na digitalizaci, globalizaci a proměny hodnot, které ovlivňují žáky i budoucí učitele, a také to, že kurikulární reforma základního vzdělávání klade zároveň důraz na nové přístupy, mezipředmětové propojení a rozvoj klíčových kompetencí.

Nový ministr školství Robert Plaga plánuje ve svém volebním období dokončit reformu přípravy učitelů a představit kariérní systém pro učitele a ředitele – návrh na jeho vznik se propsal i do programového prohlášení vlády. Pokud bude kariérní systém dobře nastavený, může pomoci s nedostatkem učitelů, posílením prestiže učitelského povolání i systematickým profesním rozvojem učitelů, který povede ke zvýšení kvality výuky ve školách.

Jako každý rok i letos dochází v oblasti zdaňování příjmů ze závislé činnosti k určitým změnám. Zároveň však existují také konstanty, které zůstávají pro rok 2026 beze změny. V některých případech se vychází z průměrné mzdy pro rok 2026, jejíž výše je 48 967 Kč.

Kdo by nechtěl podpořit učitele v každodenní výuce, posílit jejich spolupráci a současně rozvíjet klíčové kompetence žáků? Osvědčeným řešením jsou badatelské semináře pro celé pedagogické sbory, které propojují požadavky kurikula s reálnou školní praxí.

Vztahy ve škole nejsou jen „měkkým“ tématem. Podle mezinárodního šetření TALIS 2024 souvisejí se spokojeností učitelů, jejich ochotou ve škole zůstávat i s tím, jak se daří rozvíjet výuku. Jak spolupracují čeští učitelé, jak vnímají vedení škol, rodiče a žáky — a co z toho plyne pro každodenní řízení školy? Výsledky mezinárodního šetření ukazují, co z dat plyne pro řízení škol v českém kontextu.

Více než čtvrtina pedagogů má nízký až velmi nízký wellbeing, 15 % má střední až těžké symptomy úzkosti a 17 % má symptomy střední až těžké deprese. Jako protektivní faktory fungují naučené copingové strategie, emoční stabilita, vědomá sebepéče a regenerace. Stresorem, s nimž se pedagogičtí pracovníci setkávají nejčastěji a který jim zároveň způsobuje nejintenzivnější stres, je nadměrná administrativa. To jsou příklady zjištění, která přináší nový výzkum duševního zdraví pedagogů v Ústeckém kraji.

Dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti nelze uzavírat pouze na počet hodin přímé pedagogické činnosti. Jak ale rozvrhnout pracovní dobu na časové jednotky? Např. u učitele SŠ připadá na 1 hodinu PPČ = 0,9 hodiny NPČ. Celkem tedy musí dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr znít na 1,9 hodiny (1 hodina a 54 minut). Pracovní doba se pak rozvrhne následovně? Např. 7:00 - 8:54 h? Některé školy předkládají názor, že se hodiny PPČ (učitel všeobecněvzdělávacích předmětů) musí přepočítat na 45 minut, pak by tedy muselo být rozvrhováno 45 minut + 54 minut, tedy např. 7:00 - 8:39 hod. Jak správně postupovat?

Jak je to s příplatkem za třídnictví v době zastupování za nemocného třídního učitele? Můžeme dát příplatek za třídnictví po dobu zastupování nemocného učitele, nebo to máme řešit odměnou? Případně od kdy můžeme tento příplatek za třídnictví vyplácet? 

Pedagogický pracovník má v pracovní smlouvě uvedeno „učitel“. Může tento učitel na základě této smlouvy odmítnout vykonávat práci třídního učitele? Lze-li práci třídního učitele odmítnout, bylo by řešením dát výkon práce třídního učitele do popisu pracovní činnosti? Pokud jako důvod uvede „zdravotní důvody“, neztrácí tím současně zdravotní způsobilost k vykonávání funkce učitele?