Školní poradenské pracoviště

Inovativní podpora dětského duševního zdraví v přirozeném prostředí školy a rodiny

Od ledna 2026 se podpůrné pozice stávají stabilní součástí pedagogických týmů základních škol. Školní psychology, speciální pedagogy a případně i sociální pedagogy bude možné ve školách se 180 a více žáky hradit přímo ze státního rozpočtu. Tyto změny přinášejí větší předvídatelnost, stabilitu a dostupnost podpůrných služeb, které pomáhají dětem zvládat školní i osobní výzvy, posilují duševní zdraví a přispívají k bezpečnému a přátelskému prostředí ve škole.

Nejpočetnější skupinu žáků cizinců tvoří Ukrajinci. Podle výsledků šetření ministerstva školství z jara 2025 tvoří tři procenta ze všech žáků našich základních a středních škol. Čím procházejí a jakou potřebují podporu při začlenění do naší společnosti, ke zdravému rozvoji a úspěšnému učení? O tom si povídáme s psycholožkou Olenou Dolhovou z organizace AMIGA.

V dnešní digitální době se děti stále více setkávají s online prostředím, které jim nabízí nepřeberné množství zážitků a příležitostí pro vzdělávání a zábavu. Internet, sociální sítě a online hry se staly nedílnou součástí jejich každodenního života, což poskytuje platformu pro kreativní vyjádření a sociální interakci. Nicméně s těmito výhodami zároveň přicházejí i významná rizika, jako je například závislost na sociálních sítích a hraní her, která může negativně ovlivňovat jejich fyzické a duševní zdraví, vztahy s druhými i školní výsledky. V této situaci je pro učitele klíčové vést s dětmi otevřené a konstruktivní rozhovory o těchto tématech.

Čím dál častěji se na nás obracejí učitelé s tím, že zachytili signály o možné sebevraždě svého žáka – ať se jim žák svěřil sám, napsal to na sítě a učitelovi to přišel říct jiný žák, nebo ho o tom informovali rodiče dotyčného žáka. A všichni očekávají, že učitel jako vysokoškolsky vzdělaný, schopný pedagog s nejednou zkouškou z psychologie si s touto zprávou poradí a najde způsob, jak takového žáka ochránit před sebou samotným, a samozřejmě ho u toho bude dál kvalitně vzdělávat. Pojďme se však podívat na reálné možnosti učitele.

V předchozích dílech jsme sledovali, jak může umělá inteligence tříštit pozornost, vyvolávat epistemickou bezmoc, vést k přenášení myšlenkových procesů na stroje a nahrazovat lidské vztahy. Pro ty, kdo se k seriálu připojují později, připomínáme: pracujeme s hypotetickými scénáři možné budoucnosti. Nejde o předpovědi, ale o myšlenkové experimenty, které nám mohou pomoci přemýšlet o výuce předvídavě a připravovat se na výzvy, jež umělá inteligence může přinést. Dnes se zaměříme na dvě rizika, která se dotýkají samé podstaty lidské identity a morálního uvažování.

Předešlá ředitelka běžné základní školy uzavřela s asistentkou pedagoga pracovní smlouvu, v níž je vysloveně psáno „asistentka přidělena k žákovi XY“. Asistentka je na plný úvazek, žák 2. třídy má mít asistentku jako podpůrné opatření podle pedagogicko-psychologické poradny. Tato asistentka má tedy 22 hodin přímé činnosti u žáka 2. třídy, zbývá jí 14 hodin do 36 povinných přímé činnosti. Potřeboval bych jejích zbývajících 14 hodin přímé činnosti využít u jiné žákyně v jiné třídě (která má nově též nárok na asistenta pedagoga jakožto PO). Je možné asistentce za této situace nařídit, aby některé hodiny přímé činnosti vykonávala u dalšího žáka? Nebo ji mohu snížit úvazek s tím odůvodněním, že neodpracovává 36 hodin přímé? 

Socio-emoční učení je v posledních letech stále častěji zmiňováno jako jeden z klíčových prvků kvalitního vzdělávání. Nejde jen o „další doplněk“ k výuce, ale o dovednosti, které děti i dospívající skutečně potřebují pro svůj život – schopnost rozpoznat a regulovat emoce, zvládat náročné situace, řešit problémy a budovat pozitivní vztahy. Výzkumy i praxe ukazují, že tyto dovednosti pomáhají nejen zlepšit atmosféru ve škole, ale dlouhodobě přispívají i k duševnímu zdraví, úspěšnosti ve studiu i spokojenosti v osobním životě (CASEL, 2023).

Jak se vám líbí myšlenka dojít „bez bolesti k dospělosti“? Tak zní totiž podtitul zážitkového workshopu UdržSe fyzioterapeutky Mgr. Jany Slusarčukové a pedagožky Mgr. Šárky Chvojkové, které se svým týmem s podporou města doslova rozhýbaly mateřské a základní školy v Hradci Králové. Jejich mise je jasná: naučit pedagogy rozpoznat chybné pohybové návyky, seznámit je s principy zdravého pohybu a přirozeně je zapojovat do každodenního života nejmenších. Na svém kontě mají už 320 proškolených pedagogů z mateřských škol a 60 pedagogů ze základních škol a zdaleka nekončí. Pořád totiž věří, že nejlepší léčba je prevence.

Než se ponoříte do četby tohoto článku, zamyslete se, jaké pocity ve vás vyvolá myšlenka na pracovní den. Je to klid, podpora a důvěra, nebo spíš úzkost z nového pracovního týdne či obava z negativního hodnocení kolegů nebo rodičů? A jak vzpomínáte na školní léta? Cítili jste se přijímaní a podporovaní, nebo jste se báli udělat chybu a být jiní? Odpověď napoví, zda jste byli v psychologicky bezpečném prostředí.

Asistent pedagoga v běžné škole nebo v běžné třídě (tedy nikoli ve třídě nebo škole zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona), který vykonává činnost jako podpůrné opatření, má úvazek 32 až 36 hodin týdně. Je tedy možné nastavit ve vnitřním platovém předpise, že plný úvazek AP je 32 hod, přímé a 8 hod nepřímé činnosti?

Jedná se o metodické doporučení ke spolupráci škol a školských zařízení s Policií České republiky při preventivních aktivitách a při vyšetřování protiprávních činů dětí a trestných činů páchaných na dětech. 

Prosím o posouzení správnosti výkladu, protože informace ze srpna 2025 od dr. Hany Polákové byla, že u Doporučení v podobě personální podpory, které bylo vydané před účinností zákona, se personální podpora nebude rušit jako PO. Toto nekoresponduje s opatřením, které bylo doručeno nyní. Budeme zaměstnanci ukončovat pracovní poměr k 31. 12. 2025? Ředitelka školy: „…níže vám přeposílám informaci k financování ŠP nebo SP (případně sociálního pedagoga) od 1. 1. 2026, kterou nám poskytla paní Mgr. ... regionální metodička Středního článku podpory pro xxkraj. Vyjádření se vztahuje ke škole, která má 450 žáků a zaměstnává 1,0 úvazek školního psychologa z dotace SR a 1,0 úvazek speciálního pedagoga z podpůrných opatření: ‚Pokud je k 30. 9. 2025 vykázán úvazek školního psychologa ve výši 1,00 hrazený ze státního rozpočtu a úvazek speciálního pedagoga ve výši 1,00 financovaný z podpůrných opatření na základě doporučení ŠPP, pak k 31. 12. 2025 úvazek speciálního pedagoga zanikne. Od ledna 2026 bude mít škola podle počtu žáků nárok na celkový úvazek 1,00. O jeho rozdělení mezi psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního rozhodne ředitel školy. Součet všech úvazků však nesmí překročit 1,00 (PPČ 24 hodin při 100% úvazku). Ředitel školy má povinnost zaměstnat školního psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše PHPmax, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné. Ředitel školy bude muset zdůvodnit složení pedagogického týmu z PHPmax. Je-li to nezbytné zaměstná z uvedeného úvazku i školního sociálního pedagoga. Pro složení týmu může využít i přechodné období do 1. 1. 2029. V případě potřeby navýšit PHPmax z důvodu zvýšeného (vysokého) počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků se sociálním znevýhodněním nebo žáků talentovaných, jedná ředitel školy se spádovou PPP. Také může škola náležet tzv. k ‚indexovaným‘ školám podle pásma znevýhodněnosti (znevýhodněným nebo výrazně znevýhodněným) a mít navýšen PHPmax. Případné změny v rozdělení úvazků či další organizační opatření související s touto změnou jsou plně v kompetenci ředitele školy.‘ “

Žákyně střední školy odjíždí na soukromý zahraniční jazykový kurz v délce 2,5 měsíce. Je vhodné situaci řešit standardním uvolněním z výuky s podmínkou doplnění klasifikace dle školního řádu a se započtenou absencí, nebo spíše prostřednictvím IVP či PLPP? 

Metodika Skills Builder rozvíjí základní dovednosti, které potřebujeme ke zvládnutí téměř jakéhokoli úkolu. Osvojení těchto dovedností pomáhá dětem uspět ve škole i v životě.

V minulém díle jsme si představili dva scénáře možných rizik spojených s umělou inteligencí ve vzdělávání: roztříštěnou pozornost a epistemickou bezmoc. Dnes se podíváme na další dvě výzvy, které už můžeme v zárodku pozorovat a které mohou zásadně ovlivnit, jak děti přemýšlejí a navazují vztahy.

Jde o jednoduchý, stručný a přehledný soupis kritérií efektivní všeobecné primární prevence. Checklist ukazuje, jak by měla (či naopak neměla) vypadat preventivní práce se žáky, ať už ji realizuje škola sama, nebo za pomoci externistů, např. lektorů neziskové organizace, policistů, zkrátka kohokoliv.

Dynamika třídy poukazuje na to, jak skupina žáků jako celek funguje – jaké vztahy, pravidla a role se ve třídě postupně vytvářejí. Lze říci, že je to vlastně taková „neviditelná síť“, která ovlivňuje, kdo se ve třídě cítí dobře, kdo je v centru dění, kdo je spíš stranou, jak třída spolupracuje a jak reaguje na autority.

Každý školní rok začíná podobně. Září je měsícem očekávání, plánů, nadšení a energie. Vyučující přicházejí s novými nápady, žáci a žákyně bývají zvědaví a otevření změnám. Jenže s příchodem dalších měsíců se atmosféra často promění. První vlna euforie vyprchá a nastupuje každodenní realita – hromadící se úkoly, hodnocení, administrativa, vztahové výzvy ve třídě a komunikace s rodiči. Začíná se projevovat únava, frustrace a pocit vyčerpání. Co s tím?

Přinášíme rozhovor se Zuzanou Libánskou, výchovnou poradkyní a členkou pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+.