Školní poradenské pracoviště - strana 4

V praxi se mi osvědčilo několik jednoduchých kroků, které fungují nejen u vícejazyčných, ale u všech nově příchozích dětí. Základem je věnovat dostatečnou pozornost novému dítěti – je důležité, aby se dítě cítilo jako součást kolektivu-, ale zároveň to s pozorností z pozice učitele nepřehnat. Děti oceňují aktivity, při kterých má každé z nich možnost se představit a něco o sobě říct. Vyhýbám se takovým, které dítě vyčleňují – jako představování dítěte před tabulí nebo „přednáškám“ o zemi původu dítěte.

V loňském roce proběhl na Základní škole Písečná v Chomutově zajímavý workshop na téma povolání. Žáci 9. tříd pro své mladší spolužáky z 1. stupně připravili celodenní akci k vybraným povoláním. Na to, jak vše probíhalo, jsme se zeptali Barbory Mikulky, koordinátorky žákovského parlamentu, toho času na mateřské dovolené. „Jsme sídlištní škola ve vyloučené lokalitě, máme velký počet znevýhodněných dětí. Jak často zažívají úspěch? Mnoho deváťáků během workshopu slyšelo z úst menších spolužáků, že by chtěli být jako oni. A mnohým z nich to přineslo zjištění, že mohou být vzorem. V tu chvíli víte, že to, co děláte, dává smysl.“

Wellbeing ve škole je poslední dobou poměrně diskutovaným tématem. Slyšíme, jak je důležité, aby se žáci a studenti rozvíjeli v příjemném a podporujícím prostředí, aby byly respektovány jejich potřeby a pracovalo se s jejich emocemi. Wellbeing ale nenáleží pouze žákům a studentům – myslet bychom měli také na učitele a učitelky.

Věděli jste, že domácí násilí se dotýká asi 14 % dětí v České republice? Až dnes půjdete do třídy, s velkou pravděpodobností budou dva nebo tři vaši žáci do těchto procent patřit. Pokud máte štěstí a ve vaší třídě takové děti nesedí, v některé jiné, o patro výš nebo níž, je potkáte téměř s jistotou. Centrum LOCIKA pomáhá pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům proškolit o tématu násilí v blízkých vztazích. Radí učitelům a 20. listopadu v deset hodin dopoledne už několikátým rokem pořádá akci Bubnovačka. I o té jsme si povídali s koordinátorkou Anetou Kuželovou. „Do minulých ročníků se zapojilo více než 22 tisíc lidí, loni se zúčastnilo ke dvěma stovkám škol. Moc nás těší, že většina učitelů hodnotila akci jako velice přínosnou aktivitu s jednoduchým zapojením.“

V současné době se školy stávají místem, kde probíhá nejen vzdělávání, ale bohužel i různé konfliktní situace. Ačkoliv mnoho z těchto situací není život ohrožujících, mohou mít negativní dopad na psychiku a pohodu jak učitelů, tak žáků. Je důležité mít jasný a efektivní postup, jak řešit takové situace, abychom minimalizovali jejich dopady a zajistili bezpečné a podporující prostředí pro všechny zúčastněné.

„Celý program se mi moc líbil a mrzí mne, že už skončil,“ okomentovala Školní program jeho nedávná účastnice, žákyně 4. třídy ZŠ. Původně irský program, který reintegruje žáky vracející se z léčby závažných onemocnění nebo děti chronicky nemocné a současně posiluje celý třídní kolektiv, do ČR adaptuje nezisková organizace Spolu s odvahou. Program, jedinečně doplňující nabídku preventivních programů pro školy, je pro podpořeného žáka a jeho školu zdarma.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Duševní zdraví a mobilní aplikace. Dvě různorodá témata, která se ale v současné době protínají. Společenské a ekonomické události, ať už je to pandemická situace, válka na Ukrajině, či energetická krize a nárůst inflace, prohloubily problém, který se v České republice ukazuje již delší dobu. Počet lidí, kteří potřebují pomoc odborníků kvůli svému zhoršujícímu se duševnímu zdraví, neustále stoupá. Ordinace psychologů, psychiatrů a psychoterapeutů však na tyto rostoucí potřeby neumějí reagovat, nemají kapacity a nestíhají. S postupným rozvojem technologií se ovšem aktuálně dostává do popředí nová dostupná možnost prevence i podpory duševního zdraví – mobilní a webové aplikace. Aktuálně v Česku existuje několik aplikací (Nepanikař, Kogito, digitální deník VOS) či webových stránek (Terap.io, Opatruj.se), které se zaměřují nejen na zmíněnou prevenci, ale také na zklidnění v akutní krizi, meditaci či mindfulness. Využívání těchto aplikací žáky a studenty roste.

Téma konce patří k životu, v kontaktu s žáky přirozeně vyvstává a pedagogové by proto měli být připraveni k diskusi o něm, znělo na setkání odborníků, které uspořádala organizace Cesta domů. Vyučující většinou během svého studia nejsou na těžká témata připravováni, a ta právě na ZUŠ mohou vzhledem k individuálnímu přístupu k žákovi i předmětu umělecké činnosti vyvstávat ještě častěji než na běžných školách. Organizace proto nabízí i učitelům základních uměleckých škol materiály a kurzy, které je podpoří v tom, aby dokázali zvládnout situaci spojenou se smrtí nebo umíráním – ať už v rodině někoho z žáků, nebo ve škole.

Setkání rodičů s učitelem v mateřské škole je prvním krokem k budování spolupráce a vzájemné důvěry mezi rodinou a školou. Vzhledem k tomu, že se v současnosti často nejedná pouze o učitele, který nabízí podporu rodičům, ale jedná se o širší síť „spolupracovníků“, dalších pedagogických a poradenských pracovníků, kteří mohou rodiče, a především jejich dítě podpořit při vstupu do „první“ vzdělávací instituce, se nabízí otázka, jak tato spolupráce probíhá, kdo se na ní podílí a jaké benefity přináší vzhledem k budoucí vzdělávací dráze dítěte.

V příspěvku níže popisujeme, jak lze rozvíjet sociální a emoční oblast pomocí programu Dobrý začátek®, který si klade za cíl přispět k duševnímu zdraví dětí i dospělých. Po vytyčení základního pojmu wellbeing si ukážeme na konkrétních příkladech, jak tato metodika v mateřské škole dobré praxe v MŠ Dobroměřice naplňuje principy socio-emočního učení v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. Nastíníme, jak metodika Dobrý začátek® pomáhá a učí děti i dospělé předcházet konfliktům, snižovat je a řešit v mateřské škole i mimo ni.

Může asistent pedagoga učit v rámci PSPP tzv. rozvoj komunikačních dovedností? Je to z PPP doporučená náhrada druhého cizího jazyka a hlavně bez financování z tzv. PNFN. To znamená, že to budeme financovat ze státních prostředků na platy pedagogů. Učil by to mimo své hodiny asistence. 

Je možné povolit IVP žáků střední školy, pokud o něj žádá z důvodu účasti na dopoledních sportovních trénincích ve fotbale, ale nejedná se o reprezentaci ČR?

Škola má 251 až 550 žáků. Činnosti výchovného poradce jsou rozděleny mezi dva učitele tzn. že každý vykonává pouze některé činnosti z výčtu uvedeného ve vyhlášce č. 72/2005. Každý výchovný poradce vykonává přidělené činnosti směrem ke všem žákům školy. Bude tedy každému výchovnému poradci snížena přímá vyučovací povinnost o 3 hodiny týdně? 

V legislativě je napsáno, že ředitel školy může pověřit činností výchovného poradce několik učitelů, přičemž celkový odečet hodin přímé vyučovací povinnosti se mezi ně rozdělí. Mám k tomu několik otázek. 1. Může u jednoho z výchovných poradců být uplatněn celý odpočet a druhého žádný? 2. Rozsah činností výchovného poradce je velmi široký a s nárůstem počtu žáků se SVP mi připadne vhodné legislativou dané činnosti rozdělit tak, aby se každý výchovný poradce specializoval pouze na některé činnosti a na jiné nikoliv. Připadne mi to výrazně efektivnější. Lze to? 3. Jestliže oba výchovní poradci (nebo i více) budou mít studia pro výchovné poradce a činnosti budou vykonávat v souladu s bodem 2) může jim ředitel školy přiznat 13. PT? 

Většina z nás bude souhlasit s tím, že duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické. Jak to ale vlastně vypadá, když pečujeme o zdraví někoho jiného? A kdo nám řekne, co máme dělat, když nám přijde, že dítě „není úplně v pohodě“? Jak moc velkou roli hrají změny související s pubertou a je vůbec v naší kompetenci do situace zasahovat? A pokud ano, co dělat, když zjistíme, že se děje něco vážnějšího, než se nám na první pohled zdálo? Není někdy vlastně lepší to přejít a zřeknout se odpovědnosti za to, co se bude dít dál?

Základní škola Zruč nad Sázavou se nachází nedaleko areálu zručského zámku. Město leží na konci Středočeského kraje zhruba 70 kilometrů od Prahy. Přesto ředitelka ZŠ Ivana Stará popisuje, že zažívají stejný efekt jako většina základních škol Středočeského kraje v prstenci kolem Prahy. Se silnými populačními ročníky se navíc může počet dětí ve třídě navýšit až na 34. V ZŠ Zruč nad Sázavou by ale spíše přikročili k rozdělení dětí do více tříd. Tam, kde je ve třídě kolem 30 dětí, se vždy snaží mít kromě asistenta pedagoga i tandemové učitele na předměty, jako jsou matematika a český jazyk. Aktuálně školu navštěvuje bezmála 500 dětí. Provoz školy zajišťuje 80 zaměstnanců, z nich přes 50 jsou pedagogičtí pracovníci.

Zjednodušená charakteristika digitálního wellbeingu říká, že jde o takové používání technologií, kdy je nám s nimi po psychické a sociální stránce dobře. Pokud si ovšem představím žáka zabraného do online hry, v níž se mu daří, jak vypíná počítač dlouho po půlnoci, nejspíš má dojem, že mu v čase, který strávil u obrazovky, bylo dobře. Problém bude mít až ráno ve škole, kam dorazí rozespalý a nepřipravený…

Odpovídá Karolina Štajnerová, metodička pro SŠ, META, o. p. s.