PhDr. Anna Frombergerová, Ph.D.

Canisterapie, tedy cílená interakce mezi člověkem a speciálně připraveným psem, se stává stále častěji využívanou formou podpory nejen v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, ale také ve vzdělávacím prostředí. Přestože její přínosy byly prokázány v mnoha studiích, její začlenění do českého školství je zatím velmi omezené a chybí mu jasné legislativní i metodické zázemí.

Umělá inteligence se stává stále důležitějším nástrojem v mnoha oblastech, včetně psychologického poradenství a podpory duševního zdraví obecně. Její použití může nabízet řadu výhod i výzev. Aktuálně v kontextu psychologické podpory pro dospívající, u kterých je nedostatek psychologických specialistů v současné době znatelný, je vlastně každá pomoc vítaná.

Začátek nového roku je obdobím, kdy se mnozí z nás tradičně pouštějí do novoročních předsevzetí. Všichni víme, že je to ten čas, kdy si slibujeme, že zhubneme, naučíme se nový jazyk nebo strávíme více času s rodinou. Nebo strávíme méně (či více) času přípravami na výuku? Ale jak zajistit, aby se naše sliby sobě samým nestaly planými? Pojďme se podívat na to, jak pracovat s předsevzetími tak, abychom se vyhnuli zklamání a užili si i cestu k jejich splnění. Jak správně volit vlastní cíle?

Dospívání je klíčovým obdobím, během kterého se utváří identita jedince, jeho emoční regulace, vztahy a celkové pojetí sebe sama (Erikson, 1968). V tomto období hrají sociální interakce zásadní roli v procesu formování identity a moderní technologie, především internet a sociální sítě, poskytují zcela nové prostředí, ve kterém tyto interakce probíhají. Obsah, se kterým se adolescenti v online prostoru setkávají, může mít velký vliv na jejich psychiku a prožívání, a proto je nezbytné věnovat tomuto aspektu zvýšenou pozornost.

Často se setkávám u učitelů s názorem, že se žákovské pohodě věnuje nějak moc prostoru i času. Je to možné. Na druhou se ale stále v praxi potkáváme s tím, že mnoho psychických obtíží, se kterými žáci a studenti vyhledávají odborníky, pramení ze školního prostředí. Mnohdy jsou příčinou jejich návštěvy právě učitelé…

K napsání tohoto textu mě přivedla nedávná zkušenost z nejmenované základní školy. Zrovna jsem tam vedla workshop na téma učitelského stresu, ve kterém jsme se obecně dotkli také tématu vlastní i žákovské motivace. Po programu mě jedna paní učitelka zastavila a s opravdu nehraným údivem ve tváři se mě zeptala: „A vy jako děti chválíte?“ V tu chvíli se ve mně prakticky zastavil život. U paní učitelky, která by mě nikdy nepochválila, bych opravdu nechtěla být…

Školní prostředí je místem, kde se setkávají různé osobnosti, temperamenty a sociální zázemí. Zatímco někteří žáci jsou přirozeně klidní a disciplinovaní, jiní vykazují náročné chování, které může narušit vyučovací proces a ovlivnit atmosféru ve třídě. Učitelé se tak často ocitají před výzvou, jak zvládat náročné chování a současně podporovat pozitivní třídní klima. V posledních letech získává na popularitě přístup zvaný PBIS (Positive Behavioral Interventions and Supports), což je systém pozitivní podpory chování, který se ukázal jako velmi účinný při řešení těchto výzev.

Sexualita představuje základ pro identitu člověka, vyjadřuje lásku a spojení, může být zdrojem štěstí a života, definuje vztah k sobě samému i druhým. Cíle sexuální výchovy jsou velmi rozmanité, patří mezi ně například objevení a posílení vlastní identity, získání jazykových a komunikačních dovedností, znalost sociálních a etických norem, kulturní a náboženské znalosti, porozumění procesům v těle či převzetí zodpovědnosti za své sexuální aktivity. Sexuální výchova ve školách má tedy být dle MŠMT součástí výuky na prvním i druhém stupni.

Tématu spánku je v posledních letech věnována stále větší pozornost, a to i kvůli nárůstu spánkových obtíží. Nespavost se vyskytuje u 30–50 % populace a narůstající tendence jejího výskytu souvisí především se zrychleným tempem života nebo nepravidelným cyklem spánku a bdění (Pretl, Smolík, 2021). Je zřejmé, že spánek je klíčovým prvkem pro fyzickou funkčnost našeho těla. Opomínat by se však neměla ani jeho spojitost s lidskou psychikou a wellbeingem.

Pozitivní účinky supervize se mohou dostavit jen za určitých okolností. Jednou z nich je kvalifikace a kompetence supervizorů. Supervizoři musí mít příslušné vzdělání, výcvik a musí se řídit standardy i etickými pravidly. Z analýzy rozhovorů se supervizory vyplývá, že postoje vyučujících k supervizi jsou podle nich zcela klíčové pro následný průběh skupinové supervize. V případě kladných postojů nemusí supervizoři překonávat prvotní nedůvěru či odpor a kladný průběh supervize je povzbuzen. Naopak vstupní negativní postoje vyžadují, aby byly supervizory nejprve ošetřeny, a hlavní náplň supervize se oddaluje.

V roce 2019 deklarovalo přímé zkušenosti se supervizí v učitelském sboru 4,5 % vyučujících z celkového souboru 2 377 osob, o dva roky dříve v obdobně velkém výzkumném souboru to bylo 3,4 % (Smetáčková a kol., 2020). Tento nízký podíl svědčí o řadě překážek, které brání zavedení supervizí a účasti na nich. Některé z nich jsou na straně škol, jiné na straně jednotlivých vyučujících, další mohou souviset se samotnými supervizory.

Wellbeing ve škole je poslední dobou poměrně diskutovaným tématem. Slyšíme, jak je důležité, aby se žáci a studenti rozvíjeli v příjemném a podporujícím prostředí, aby byly respektovány jejich potřeby a pracovalo se s jejich emocemi. Wellbeing ale nenáleží pouze žákům a studentům – myslet bychom měli také na učitele a učitelky.

Duševní zdraví a mobilní aplikace. Dvě různorodá témata, která se ale v současné době protínají. Společenské a ekonomické události, ať už je to pandemická situace, válka na Ukrajině, či energetická krize a nárůst inflace, prohloubily problém, který se v České republice ukazuje již delší dobu. Počet lidí, kteří potřebují pomoc odborníků kvůli svému zhoršujícímu se duševnímu zdraví, neustále stoupá. Ordinace psychologů, psychiatrů a psychoterapeutů však na tyto rostoucí potřeby neumějí reagovat, nemají kapacity a nestíhají. S postupným rozvojem technologií se ovšem aktuálně dostává do popředí nová dostupná možnost prevence i podpory duševního zdraví – mobilní a webové aplikace. Aktuálně v Česku existuje několik aplikací (Nepanikař, Kogito, digitální deník VOS) či webových stránek (Terap.io, Opatruj.se), které se zaměřují nejen na zmíněnou prevenci, ale také na zklidnění v akutní krizi, meditaci či mindfulness. Využívání těchto aplikací žáky a studenty roste.

Psychický wellbeing je velmi často skloňovaným tématem posledních let. Ukazuje se, že existují nástroje, jak efektivně působit na studenty/ky v oblasti duševního zdraví, protože téměř dvě třetiny z nich se s duševními obtížemi setkají u sebe nebo u svých blízkých. Programy primární prevence nabízí možnost, jak pomoci tato témata ve školách otevírat. Efektivita programu organizace Nevypusť duši byla i výzkumně ověřena.

Bezpečné prostředí je základ pro efektivní učení žáků a jejich duševní pohodu. To je hlavní poselství kampaně s názvem Bezpečí otevřeno, ve které učitelé a další odborníci přicházejí se svými pohledy na téma psychického bezpečí na školách.