ICT ve škole

Sérii rozhovorů s laureáty Zlaté karabiny uzavíráme s paní Romanou Brožkovou, která získala cenu za mimořádný počin. Konkrétně za úspěšnou integraci dětí-cizinců a rozvoj školky v oblasti ICT. Odpovědi na to, jak by měl podle ní vypadat ideální vztah mezi ředitelem a zástupcem nebo co ji na práci zástupkyně v mateřské škole baví nejvíce, najdete na následujících řádcích.

Školství prochází změnami. Digitální kompetence, umělá inteligence, roboti a mnohé další termíny se opakovaně vynořují ze všech koutů. Internet je plný tipů, metodik, nabídek školení, webinářů i konferencí. Co z toho si vybrat? Kolik času je potřeba věnovat tomu, abychom udrželi krok s dobou? A je to vůbec nutné? Kéž by existovalo nějaké řešení. Třeba někdo, kdo by všechno sledoval a pro své kolegy by na míru vybíral jen to, co konkrétně jim ve výuce pomůže naplnit nové cíle. Někdo, kdo by je také motivoval a byl jim oporou. Není třeba zůstávat u přání, protože řešení existuje – ICT koordinátor Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR).

Zadat do počítače libovolné téma hodiny, stáří žáků a během pár minut si stáhnout kompletní přípravu. Před dvěma roky ještě něco nepředstavitelného, s rychlým nástupem umělé inteligence už běžná realita.

Svět výpočetní techniky mu v dětství učaroval natolik, že se po večerech vracel do školy. Láska k počítačům byla tak silná, že se z Tomáše Bazalíka stal ještě na gymnáziu správce školní sítě, což předurčilo jeho budoucí kariéru. Stal se z něj IT guru Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) a majitel IT firmy. Kruh pomyslně uzavřel návratem do škol v obou ze svých profesí.

Nástrojů na bázi umělé inteligence, které mohou vyučujícím výrazně pomoci s výukou, přibývá jako hub po dešti. Chtěli bychom vám pravidelně praktickou formou přibližovat ty nejzajímavější z nich. A zároveň trochu demytizovat pojem umělá inteligence – kdo zvládá běžnou práci s počítačem, zvládne bez problémů i práci s AI.

Mohou aplikace či digitální hry v budoucnu nahradit učitele? I o tom jsme si povídali s Michaelou Slussareff, která se věnuje výzkumu vlivu digitálních technologií na vývoj a zdraví dětí i dospělých. Je zakladatelkou iniciativy Digitální zdraví dětí (digitalnizdravideti.cz), která je určena rodičům, pedagogům, ale i pediatrům a nabízí jim odpovědi na otázky, jaká nebezpečí, ale i příležitosti digitální technologie dětem přináší a jakým způsobem okolo nich nastavit zdravá pravidla a hranice. Spolu s odborníky, kteří se zabývají novými technologiemi, založila neziskovou organizaci Slow Tech Institute (slowtechinstitute.org), usilující o podporu výzkumu a vzdělávání veřejnosti v otázkách zdravého přístupu k technologiím. Je autorkou knihy Hry, sítě, porno.

Pro některé školy jsou digitální technologie zatím strašákem. To ovšem neplatí o základní škole v Ludgeřovicích u Ostravy, jejíž ředitel Karel Moric věří, že brzy budou suplovat i roli klasických učebnic.

V předchozích dvou dílech seriálu s tématem umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) z pohledu ředitele školy jsme se věnovali možnostem využití AI ve vlastní učitelské práci, aby ředitel mohl jít příkladem svým kolegům, a roli ředitele jako podporovatele efektivního využívání nástrojů umělé inteligence napříč školou. V poslední části se zaměříme na různé manažerské a administrativní úkoly, s kterými může AI ředitelům, stejně jako dalším vedoucím pracovníkům či provozním zaměstnancům školy, pomoci.

„Umělé inteligence (AI) není potřeba se bát, ale měli bychom se mít na pozoru, k čemu ji kdo používá. Stejně jako dynamit totiž může mít pozitivní i negativní vliv,“ říká IT expert a středoškolský pedagog Václav Maněna. V rozhovoru popisuje, jak k nové technologii přistupují kantoři nebo jak by se měla proměnit výuka v digitální době. A zabrousí i do tématu o podcastu KYBcast, který vede s kolegou Pavlem Matějíčkem.

V prvním ze tří dílů seriálu s tématem umělé inteligence (artificial intelligence, AI) z pohledu ředitele školy jsme se zaměřili na to, jak může ředitel školy ve své učitelské roli využít nejrůznější nástroje založené na umělé inteligenci, aby sám získal dostatečnou praxi, zvýšil své sebevědomí v oblasti digitálních kompetencí a mohl svým vzorem inspirovat další pedagogické pracovníky.

Teze učitelů, že budou studenti díky generativní umělé inteligenci podvádět, je podle IT expertů lichá. Vysvětlují, že je prozatím tato technologie nedokonalá, přesto může být skvělým pomocníkem nejen při přípravě na vyučování, ale i v samotných hodinách. Zmiňují také, jak se školství i kantorská profese v nejbližších letech mohou díky nových digitálním technologiím proměnit.

Nikdo již nezpochybňuje vliv technologií na vzdělávání, spíš bych řekl, že v současné době je tomu přesně naopak. Digitální technologie, a zvláště AI, se staly doslova modlou ve všech odborných i popularizačních textech. Mnohé úvahy a nápady, jak využívat AI ve vzdělávání, vycházejí především z jejích možností, a už ne tolik z reality skutečného vzdělávání, školské praxe a prostého lidského běhu na dlouhou trať.

Znáte nějaké učitele, kterým nevyhovovaly stávající výukové nástroje, a tak si vytvořili vlastní? Pokud ne, dovolte mi vám jednoho takového pana učitele představit. Jmenuje se Martin Stříbný a je autorem webové aplikace s názvem Výuka na webu. Jejím hlavním cílem je pedagogům ušetřit co nejvíce času, ukázat jim, který žák je v daném učivu zdatný a který naopak potřebuje pomoct, nabízí okamžitou zpětnou vazbu a krom toho i zpestří výuku.

Psychické zdraví dětí a dospívajících se ve veřejných i odborných kruzích skloňuje čím dál častěji. Praxe i výzkumy totiž ukazují, že je situace opravdu alarmující. Jakou roli v tom hrají technologie a jak žákům pomoci, aby se negativním dopadům vyhnuli?

V září loňského roku oficiálně odstartovala ICT revize rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání. Proběhla setkání ředitelů středních škol, na nichž byly představeny nejdůležitější informace a základní pilíře této informatické revize. Jsou jimi: zavedení nové vzdělávací oblasti Informatické vzdělávání, nové klíčové digitální kompetence a průřezového tématu Člověk a digitální svět.

Přehodnocujeme nejen to, co ve školách vyučujeme, ale také to, jak to vyučujeme. Tak by bylo možné stručně popsat sjednocující prvek trendů digitálního vzdělávání roku 2023, které doléhají do základních a středních škol v Česku. Tento soubor vybraných trendů, které považuji pro tento rok za klíčové, jsem představil v příspěvku na konferenci Škola jako místo setkávání v říjnu 2023 v Praze. Zde se s trendy můžete seznámit v podobě článku.

Jaká byla letošní DigiSeč? Jednoznačně pestrá. Po plenární části měly tři stovky učitelů nejrůznějších aprobací i ředitelů škol možnost vybírat ze 35 workshopů ve čtyřech blocích.

Digitální technologie jsou často diskutovaným tématem ve školách. Ať už se jedná o mobilní telefony žáků, využívání aplikací ve výuce nebo novou informatiku. Tématem, které se k digitálním technologiím neodmyslitelně váže, je kybernetická bezpečnost, která bývá chápána jako záležitost učitelů informatiky, ICT koordinátorů, případně správců sítí. Svou roli v kybernetické bezpečnosti má však celá škola, a tedy i jednotliví učitelé. V příspěvku si jednotlivé role přiblížíme a řekneme si několik tipů, jak se ke své roli postavit odpovědně.

Děti budou pomocí umělé inteligence podvádět. Zhloupnou, protože veškerou práci udělá za ně. To jsou obavy, které mi poslední měsíce učitelé sdílejí denně ve sborovnách a na konferencích. Rozumím jim. Pojďme k tomu ale přistoupit systematicky a zajistit, aby se tak nestalo. Protože když se to vezme za správný konec, umělá inteligence může v oblasti vzdělávání přinést v první řadě pozitiva.

Je to pár let, co internet zaplavila první velká vlna propagačních videí škol. Některá byla vydařená, řadu těch opravdu populárních si však bohužel pamatujeme nikoliv díky jejich kvalitě, ale spíše kvůli bizarní stylizaci nebo úsměvnému technickému zpracování.