PhDr. Daniela Kramulová

Děti jsou se světem financí konfrontovány už v předškolním věku. Proto je důležité pomáhat jim vytvářet si zdravý vztah k penězům co nejdříve. Příklady z běžného života jsou dobrým základem pro výuku finanční gramotnosti už na prvním stupni základní školy. Od chápání hodnoty peněž se v průběhu základního a středního vzdělávání žáci postupně dostávají k hlubší orientaci ve světě financí a k vytváření zdravých návyků při hospodaření s penězi.

Nejpočetnější skupinu žáků cizinců tvoří Ukrajinci. Podle výsledků šetření ministerstva školství z jara 2025 tvoří tři procenta ze všech žáků našich základních a středních škol. Čím procházejí a jakou potřebují podporu při začlenění do naší společnosti, ke zdravému rozvoji a úspěšnému učení? O tom si povídáme s psycholožkou Olenou Dolhovou z organizace AMIGA.

Součástí moderního základního vzdělávání jsou i základy finanční gramotnosti. Na příkladech z běžného života s nimi začínáme už na prvním stupni ZŠ. Nezbytnou součástí tohoto vzdělávání jsou i témata bezhotovostního platebního styku, finančního plánování či pěstování schopnosti kriticky zhodnotit rozličné nabídky a služby. Jednotlivé aspekty finanční gramotnosti se mohou promítnout do různých předmětů a učitelé přitom mohou využít řadu inspirací i vzdělávacích materiálů do výuky.

Dnes bychom těžko našli ředitele, kteří téma kybernetické bezpečnosti ve škole přehlížejí. Nedostatky a lidské chyby v této oblasti jsou spíše důsledkem nedostatečných zkušeností a znalostí těch, kteří na různých pozicích s digitálními technologiemi ve škole pracují, žáky nevyjímaje. S ohledem na značná rizika a škody, k nimž může vést porušení zásad kybernetické bezpečnosti, je podpora tohoto know-how klíčová.

Co vědí naši žáci o sametové revoluci? O tom, co jí předcházelo a co následovalo po ní? Pro mnohé je Václav Havel už jen jménem ve výčtu našich prezidentů a listopadové události dávnou historií. Možná si příliš nepamatují ani jejich rodiče, zvlášť mladších žáků. A ve škole na moderní dějiny obvykle nezbývá moc času. Přitom pochopení této nedávné minulosti může mít zásadní význam pro to, aby se dospívající generace lépe orientovala v tom, co se děje dnes…

Kde mohou učitelé najít podporu při rozvíjení digitálních kompetencí žáků, vysvětluje Eva Fanfulová, odborná garantka digitálních kompetencí v projektu podpory škol v této oblasti z Národního pedagogického institutu ČR.

Přinášíme druhou část rozhovoru s RNDr. Janem Jirátkem, ředitelem Střední průmyslové školy Emila Kolbena v Rakovníku a krajským ICT metodikem, jehož úkolem je pomáhat školám s vhodným začleněním digitální techniky a digitálních kompetencí do výuky. Tentokrát se zaměříme na vzdělávání učitelů, včetně faktorů, které s ním zdánlivě nesouvisejí.

S nástupem umělé inteligence je jasnější než dřív, jak důležité je umět kriticky pracovat se záplavou informací. Na mediální vzdělávání a rozvíjení kritického myšlení žáků ale nejste sami! Podrobné informace, rady, materiály a tipy do výuky, zajímavé inspirace i odkazy vám nabízí Národní pedagogický institut ČR prostřednictvím projektu NPO 3.1 Aidig.

Průřezová digitální kompetence se stala povinnou součástí vzdělávání na základních i středních školách. Všichni minimálně tušíme, že ji potřebují dospělí i děti, učitelé i žáci. Ale, podobně jako každou novinku, ji přijímáme snadněji či obtížněji s ohledem na svou vlastní otevřenost vůči změnám…

Psycholožka Šárka Miková se mimo jiné dlouhodobě věnuje vzdělávání učitelů. Pracuje přitom s nástrojem, který je základem pro porozumění sobě i druhým, s Teorií typů, vycházející z poznatků zakladatele analytické psychologie Carla Gustava Junga.

Polytechnická výchova a praktické činnosti se vrací do vzdělávacích programů základních škol, trend propojování teoretických znalostí s digitálními technologiemi a reálnou praxí je však nevyhnutelný v technických i netechnických oborech dalších stupňů vzdělávání.

O různých cestách, které vedou ke zvládání nových výzev ve vzdělávání, i o tom, co na nich učitelům pomáhá, si povídáme s ředitelem ZŠ Velvary Mgr. Petrem Doškem a učitelkou českého a anglického jazyka Editou Roberts.

Děti a dospívající ve věku 6–18 let by měli mít minimálně 60 minut pohybové aktivity denně, upozorňují odborníci z oblasti zdravotnictví. Mnozí ji ale nemají. A čím více se hovoří o tom, že se děti málo hýbou, a apeluje se na školy, aby se v hodinách tělesné výchovy snažily podchytit žáky, kteří nejsou ve svých rodinách motivovaní k fyzické aktivitě, tím víc přibývá těch s omluvenkami či lékařským doporučením k osvobození od tělocviku…

Změny, které přinesl vývoj posledních desetiletí, se nutně musí promítnout do vzdělávání na základní škole. Technologie budou přirozeně pronikat do všech vyučovacích předmětů, domnívá se pedagog Josef Mach. A sám k tomu jako učitel a lektor aktivně přispívá.

Genderové stereotypy „kluci nepláčou, zajímá je technika“ a „holčičky chtějí být kadeřnicemi“ jsou už z velké části překonané. S genderovou expertkou a lektorkou primární prevence Agátou Hrdličkovou si povídáme o tom, jaká genderová témata by se v současnosti měla objevovat ve školách a proč.

Zapomenout úkol nebo pohořet při písemce může občas i ten nejlepší žák či žákyně. Stejně tak mívají i pohodoví školáci občas smolný den, kdy je rozzlobí či rozlítostní maličkost. Pokud však zhoršení školních výsledků a změny v chování trvají delší čas, je to signál, že dotyčný prochází nějakým psychicky náročným obdobím…

Učitelů, kteří zcela odmítají vpustit digitální technologie do svých hodin, je už minimum. Snižuje se i nejistota pedagogů. V některých školách však zatím chybí jasná koncepce, jak technologie smysluplně zařazovat do výuky v jednotlivých ročnících a předmětech, soudí Pavel Černý. Kromě toho, že vede 3. ZŠ v Chebu, působí jako lektor NPI ČR pro sborovny a lektor kurzů o využití technologií v přírodovědných předmětech v rámci podpory škol při zavádění IT do výuky a rozvíjení digitálních kompetencí žáků.

Co potřebujeme k učení? Z neurovědního úhlu pohledu je základním předpokladem mozek. Při zkoumání různých fází učení, rozhodování, odpovědnosti, etického chování apod. jsou v centru zájmu aktivity a zapojení jednotlivých částí mozku, které lze díky zobrazovacím metodám sledovat takříkajíc v přímém přenosu. Mnohé poznatky mají význam i pro pedagogy a letošní, 9. ročník konference Neurověda ve vzdělávání ukázal, že o ně mají zájem.

Na Konferenci pro wellbeing ve škole se v únoru sešli učitelé, ředitelé, několik zřizovatelů škol, zástupci neziskových organizací i žáků. Pedagogové byli z různých koutů republiky, ze škol velkých i malých, základních i středních – jedno však měli společné: chuť měnit školní klima k lepšímu a hledat cesty, jak to jde, místo důvodů, proč je to příliš složité.

Na Základní škole Pražačka působí jako ICT metodik, učí informatiku od 4. po 9. ročník a ještě trochu na sousedícím Gymnáziu Na Pražačce. „A hlavně pořád učím i sebe,“ nezapomene dodat pedagog Josef Meszáros.