Preventivní péče

V prvním měsíci nového školního roku jsme obsah školních infocenter zaměřili na osvětu a prevenci v dopravě.

Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání naznačují, že v novém kurikulu by měl být kladen důraz na wellbeing. Vzdělávání ve škole by žákům mělo pomoci naučit se o svůj wellbeing a zdraví celoživotně pečovat. Že to není samozřejmost, naplno ukázala pandemie koronaviru, v jejímž důsledku se zhoršilo duševní zdraví dětí a řada z nich se dlouhodobě potýká s následky nezdravých způsobů zvládání stresu, ať již ve formě závislostního hraní, nebo sledování sociálních sítí, užívání nikotinových sáčků či sebepoškozování.

Ať už si o Tomášovi a Matějovi myslíte cokoliv (anebo taky docela nic, protože jste tak zavaleni jinou agendou, že jste si podcastové rekonstrukce1) sexuálního zneužívání žáka třídním učitelem nevšimli), je dost pravděpodobné, že se na vás s tímto tématem dříve či později obrátí vaše vedení nebo vaši kolegové. A budou chtít znát váš názor, co dělat, aby toto vaše škola nikdy nemusela řešit. A je-li vaše vedení osvícené, tak už nyní spolupracujete na tématech vyvolaných podcasty, ať už v rámci minimálního preventivního plánu, nebo jako součást etické výchovy / výchovy ke zdraví / výchovy k občanství.

Poradenské služby poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry jsou bezesporu užitečnými, dětmi, žáky i studenty škol hojně poptávanými a využívanými službami. Cílem textu je stručně analyzovat současnou právní úpravu poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízení optikou následující otázky: Lze poskytovat poradenské služby online způsobem?

Současná doba, změny ve společnosti a v rodinách našich žáků, to vše přináší čím dál častěji do škol situace, o kterých můžeme hovořit jako o náročných nebo krizových. Jsou doprovázeny akutním a výrazným zhoršením psychického stavu žáka nebo je ohroženo jeho bezpečí. Mnohdy tyto situace vyžadují náročná řešení a zapojení externích institucí – OSPOD, Policie ČR, DKC, SVP, PPP aj. Pedagogové tak čelí náročným situacím, které dříve nezažívali a na které nejsou připraveni, protože krizová intervence a práce s žákem s psychickými problémy není běžnou součástí jejich vzdělávání. Přibývají také problémové a konfliktní situace v komunikaci s rodiči.

Děti milují rituály. Cítí se dobře ve známém prostředí, když se mohou spolehnout na to, co už znají, těší se na to pěkné a příjemné, co se v jejich životě opakuje a poskytuje jim oporu. Všichni moc dobře víme, jak je pro děti důležité neustálé opakování, rituály mohou být trvalou a žádoucí součástí každého dne, kdy je dítě v mateřské škole. A proto je pěstujte a upevňujte také při ranních pohybových chvilkách. Děti se vždy těší na to, co už znají a co si oblíbily.

Když jazýčkem zacvičíme, krásně se hned rozmluvíme – pohádky pro logopedickou prevenci Mgr. Ilona Hulínová logoped v SPC a MŠ Už při pohledu na titulní stranu působí kniha vesele,...

Cílem Pracovní situace je rekapitulovat důležité činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku 2022/2023 a zdůraznit činnosti nebo skutečnosti relativně nové. 

Základní předpisy, metodické materiály

Ztráta významné blízké osoby představuje zátěž a stres jak v životě dospělých, tak i v životě dětí. Jak vhodným způsobem komunikovat s dětmi, které prožívají ztrátu blízké osoby a procházejí náročným procesem truchlení? Čemu je vhodné se vyhnout a na co je vhodné v komunikaci klást důraz? Text přináší tipy pro pedagogické pracovníky škol, kteří budou lépe vybaveni pro komunikaci s rodiči.

Článek shrnuje tradiční činnosti a základní nové aspekty činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence působících v základní a střední škole, a to v jednotlivých měsících 2. pololetí školního roku 2021/2022.

Právní předpisy, metodika, informace

Žáci se budou postupně vracet do škol a s nimi nejistota, jak se po tak dlouhé izolaci mimo školu budou chovat. Řada z nás se jistě obává, že puberťáci doma ještě více zvlčeli a bude velmi těžké s nimi ve škole opět vycházet. Je dobré si tedy zopakovat, jak reagovat ve vyhrocené situaci, kdy nás žák/žákyně tzv. vytočí. Snad všichni známe ty emočně vypjaté chvíle, kdy na nás žáci slovně (nevybíravě, drze, možná vulgárně) zaútočí.

Pro nejmenovaného, byť konkrétního obyvatele Frýdku-Místku muselo být velkým překvapením, když byl letos v dubnu obviněn za výrok „Tam by sednul granát jak pr..l na prkýnko“, který adresoval teplickým prvňáčkům ze ZŠ Plynární. Pravděpodobně byla udivená i žena z Tachova, která se k diskusi pod fotografií romských, arabských a asijských dětí připojila a v červenci proti ní bylo zahájeno policejní stíhání. Internetová anonymita a domnělá vzdálenost totiž uvolňují stavidla nenávisti a umožňují diskutujícím projevit se tak, jak by si v offline prostředí nikdy nedovolili. Pokud to nevědí dospělí, není těžké se dovtípit, že stejně ztracené budou i děti. Jim sice trestní stíhání nehrozí, ale neznamená to, že bychom se neměli zajímat o jejich projevy v digitálním prostředí.

V rámci profese učitelky MŠ je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) je na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi. Učitelka mateřské školy pracuje s velmi malými dětmi, jejichž nervová soustava není vyzrálá, a proto je nezbytné mít v našem školském systému dostatečně odolné a psychicky stabilní učitelky. Nejen proto, aby je práce s dětmi bavila, měly z ní radost a mohly tuto energii předávat dále dětem, ale především proto, aby učitelka mohla dobře učit a nebyla ve stresu, protože ve stresu se nikdo nic nového nenaučí. Jen přežívá. Člověk na hranici své psychické kapacity, na pokraji zhroucení nebo vyhoření nemá dobrou energii pro kontakt s dětmi. Práce ho nebaví, netěší, vše nového ho otravuje, vše je problém, nic se nedaří, vše je špatné…

V rámci profese pedagoga v jakémkoliv typu školského zařízení je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, jeho vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) stojí na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi.

Syndrom vyhoření (také „burnout“, vyhasnutí, totální ztráta energie, ztráta profesionálního nebo osobního zájmu atd.) poprvé popsal H. Freudenberger v roce 1975. Stav vyhoření můžeme jednoduše definovat jako extrémní nerovnováhu mezi příjmem a výdejem energie (fyzické, psychické, emocionální). Při opakovaném, dlouhodobém nebo extrémním výdeji bez doplnění vydané energie (investice) dochází k maximálnímu vyčerpání organismu, které je doprovázeno silným poklesem výkonnosti, psychické odolnosti a zájmu o vše kolem a různými dalšími psychickými a psychosomatickými obtížemi.