Preventivní péče

Nejpočetnější skupinu žáků cizinců tvoří Ukrajinci. Podle výsledků šetření ministerstva školství z jara 2025 tvoří tři procenta ze všech žáků našich základních a středních škol. Čím procházejí a jakou potřebují podporu při začlenění do naší společnosti, ke zdravému rozvoji a úspěšnému učení? O tom si povídáme s psycholožkou Olenou Dolhovou z organizace AMIGA.

V dnešní digitální době se děti stále více setkávají s online prostředím, které jim nabízí nepřeberné množství zážitků a příležitostí pro vzdělávání a zábavu. Internet, sociální sítě a online hry se staly nedílnou součástí jejich každodenního života, což poskytuje platformu pro kreativní vyjádření a sociální interakci. Nicméně s těmito výhodami zároveň přicházejí i významná rizika, jako je například závislost na sociálních sítích a hraní her, která může negativně ovlivňovat jejich fyzické a duševní zdraví, vztahy s druhými i školní výsledky. V této situaci je pro učitele klíčové vést s dětmi otevřené a konstruktivní rozhovory o těchto tématech.

Čím dál častěji se na nás obracejí učitelé s tím, že zachytili signály o možné sebevraždě svého žáka – ať se jim žák svěřil sám, napsal to na sítě a učitelovi to přišel říct jiný žák, nebo ho o tom informovali rodiče dotyčného žáka. A všichni očekávají, že učitel jako vysokoškolsky vzdělaný, schopný pedagog s nejednou zkouškou z psychologie si s touto zprávou poradí a najde způsob, jak takového žáka ochránit před sebou samotným, a samozřejmě ho u toho bude dál kvalitně vzdělávat. Pojďme se však podívat na reálné možnosti učitele.

V předchozích dílech jsme sledovali, jak může umělá inteligence tříštit pozornost, vyvolávat epistemickou bezmoc, vést k přenášení myšlenkových procesů na stroje a nahrazovat lidské vztahy. Pro ty, kdo se k seriálu připojují později, připomínáme: pracujeme s hypotetickými scénáři možné budoucnosti. Nejde o předpovědi, ale o myšlenkové experimenty, které nám mohou pomoci přemýšlet o výuce předvídavě a připravovat se na výzvy, jež umělá inteligence může přinést. Dnes se zaměříme na dvě rizika, která se dotýkají samé podstaty lidské identity a morálního uvažování.

Socio-emoční učení je v posledních letech stále častěji zmiňováno jako jeden z klíčových prvků kvalitního vzdělávání. Nejde jen o „další doplněk“ k výuce, ale o dovednosti, které děti i dospívající skutečně potřebují pro svůj život – schopnost rozpoznat a regulovat emoce, zvládat náročné situace, řešit problémy a budovat pozitivní vztahy. Výzkumy i praxe ukazují, že tyto dovednosti pomáhají nejen zlepšit atmosféru ve škole, ale dlouhodobě přispívají i k duševnímu zdraví, úspěšnosti ve studiu i spokojenosti v osobním životě (CASEL, 2023).

Jak se vám líbí myšlenka dojít „bez bolesti k dospělosti“? Tak zní totiž podtitul zážitkového workshopu UdržSe fyzioterapeutky Mgr. Jany Slusarčukové a pedagožky Mgr. Šárky Chvojkové, které se svým týmem s podporou města doslova rozhýbaly mateřské a základní školy v Hradci Králové. Jejich mise je jasná: naučit pedagogy rozpoznat chybné pohybové návyky, seznámit je s principy zdravého pohybu a přirozeně je zapojovat do každodenního života nejmenších. Na svém kontě mají už 320 proškolených pedagogů z mateřských škol a 60 pedagogů ze základních škol a zdaleka nekončí. Pořád totiž věří, že nejlepší léčba je prevence.

Než se ponoříte do četby tohoto článku, zamyslete se, jaké pocity ve vás vyvolá myšlenka na pracovní den. Je to klid, podpora a důvěra, nebo spíš úzkost z nového pracovního týdne či obava z negativního hodnocení kolegů nebo rodičů? A jak vzpomínáte na školní léta? Cítili jste se přijímaní a podporovaní, nebo jste se báli udělat chybu a být jiní? Odpověď napoví, zda jste byli v psychologicky bezpečném prostředí.

Metodika Skills Builder rozvíjí základní dovednosti, které potřebujeme ke zvládnutí téměř jakéhokoli úkolu. Osvojení těchto dovedností pomáhá dětem uspět ve škole i v životě.

V minulém díle jsme si představili dva scénáře možných rizik spojených s umělou inteligencí ve vzdělávání: roztříštěnou pozornost a epistemickou bezmoc. Dnes se podíváme na další dvě výzvy, které už můžeme v zárodku pozorovat a které mohou zásadně ovlivnit, jak děti přemýšlejí a navazují vztahy.

Jde o jednoduchý, stručný a přehledný soupis kritérií efektivní všeobecné primární prevence. Checklist ukazuje, jak by měla (či naopak neměla) vypadat preventivní práce se žáky, ať už ji realizuje škola sama, nebo za pomoci externistů, např. lektorů neziskové organizace, policistů, zkrátka kohokoliv.

Dynamika třídy poukazuje na to, jak skupina žáků jako celek funguje – jaké vztahy, pravidla a role se ve třídě postupně vytvářejí. Lze říci, že je to vlastně taková „neviditelná síť“, která ovlivňuje, kdo se ve třídě cítí dobře, kdo je v centru dění, kdo je spíš stranou, jak třída spolupracuje a jak reaguje na autority.

Každý školní rok začíná podobně. Září je měsícem očekávání, plánů, nadšení a energie. Vyučující přicházejí s novými nápady, žáci a žákyně bývají zvědaví a otevření změnám. Jenže s příchodem dalších měsíců se atmosféra často promění. První vlna euforie vyprchá a nastupuje každodenní realita – hromadící se úkoly, hodnocení, administrativa, vztahové výzvy ve třídě a komunikace s rodiči. Začíná se projevovat únava, frustrace a pocit vyčerpání. Co s tím?

Zaměřili jsme se na stále aktuální fenomén, který se týká většiny dnešních studentů – spánkovou prokrastinaci. Možná ji znáte i ze své praxe: žáci přicházejí nevyspalí, nesoustředění, podráždění. A přitom večer „jen chvíli“ scrollovali instagram nebo hráli hru. Co se za tímto chováním skrývá? A jak může škola pomoci?

Také v tomto školním roce v Centru LOCIKA připravujeme balíček tzv. preventivních aktivit, které mohou učitelé využít například během třídnických hodin. Aktivity jsou prakticky vedené, snadno použitelné a pomáhají citlivě otevírat důležitá témata, se kterými se děti mohou ve svém životě potýkat. Jsou dostupné ve variantě pro 1. i 2. stupeň základní školy.

S Martinou Hamplovou se známe už ze základní školy. Naše cesty se znovu setkaly, když jsme do naší mateřské školy dostali z ORTOPTIKY Dr. OČKA nabídku screeningu vad zraku, zejména tupozrakosti. Domluvili jsme osobní návštěvu a prevenci přímo ve školce. Vzájemně jsme byly překvapené, když se dveře školky otevřely a my se poznaly. Od té doby pravidelně spolupracujeme.

Klimatická změna ovlivňuje nejen přírodu, ale i psychickou pohodu dětí. K posilování jejich odolnosti může významně přispět škola – ať už rozvojem sociálních dovedností, předáváním znalostí, nebo zapojením do smysluplných aktivit s reálným dopadem.

Stále více lékařů i dalších odborníků v poslední době zdůrazňuje vliv umělého světla na lidský organismus. Elektrické světlo zásadně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví všech lidí, mimořádný vliv má však na děti, které tráví většinu dne ve školních třídách.

Adaptační kurzy ve Škole da Vinci jsou nejen zážitkem, ale i důležitým nástrojem rozvoje kompetencí a kultivace mezilidských vztahů. Jejich příprava vyžaduje potřebnou péči a koordinaci. Děti – ale i učitelé – si z kurzu odnášejí nová přátelství, zkušenost spolupráce, odvahu zvládat výzvy a jasnější vědomí toho, čím osobně přispívají ke zdravé komunitě.

Snižování nerovností a podpora žáků se sociálním znevýhodněním patří mezi zásadní úkoly našeho vzdělávacího systému. Na jaké žáky by ale měla být podpora v této oblasti zaměřena? S odpovědí na tuto otázku přichází metodika, která vznikla v projektu Národního pedagogického institutu ČR a je určená k identifikaci dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v mateřských, základních a středních školách. Výsledky identifikace podle této metodiky by měly být do budoucna základem podpory škol vzdělávajících děti a žáky se sociálním znevýhodněním; od září 2025 budou výsledky identifikace také součástí pravidelného výkaznictví pro MŠMT.

Může být plošný zákaz mobilních telefonů ve školách přínosem, nebo je stávající platná legislativa dostačující? Lze považovat plošný zákaz mobilních telefonů ve školách za skutečně efektivní opatření s cílem více podpořit a rozvíjet duševní zdraví žáků a studentů?