Preventivní péče

Na konci minulého roku vydalo Partnerství pro vzdělávání 2030+ publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem bylo popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

V předešlých textech jsem často zdůrazňovala prioritu požadavku zajistit kvalitní dostupnou logopedickou péči dětem a žákům docházejícím do mateřských a základních škol hlavního vzdělávacího proudu, potažmo všem potřebným dětem a žákům s narušenou komunikační schopností. Ano, samozřejmě je třeba pokrýt veškeré potřeby současné praxe, tedy zajistit včasnou a dostupnou logopedickou péči plošně všem klientům bez rozdílu věku, a to jak ze strany školských logopedů, tak logopedů klinických. O tom (doufejme) již není pochyb. Nicméně z této velmi rozsáhlé a různorodé skupiny bych se v tomto příspěvku ráda více zaměřila na sektor školství v kontextu výchovně vzdělávací soustavy a poradenského systému.

Mgr. Jaroslava Budíková je speciální pedagožka s řadou dlouhodobých psychoterapeutických výcviků, pracuje s dětmi a jejich rodiči v pedagogicko-psychologické poradně. Věnuje se léta dětem s ADHD, přednáší pro různé organizace. Je spoluzakladatelkou a dlouholetou aktivní členkou sdružení Duha Jasmín, který pracuje s dětmi a dospívajícími, již jsou z různých důvodů v riziku vyloučení z kolektivu.

V předchozích dvou číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku budou metodiky poskytnuty školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na další tematickou oblast metodik s názvem Silné stránky osobnosti.

V druhé polovině letošního roku probíhá první výcvik trenérů programu AART v češtině. Jde o dosavadní vyvrcholení několikaleté snahy přinést tuto metodiku do České republiky. V uplynulých letech se neziskové organizaci Aisis, z. ú., podařilo s pomocí podpory EU (Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání) a MŠMT, hlavního města Prahy a nadace RSJ metodiku přeložit a vycvičit české školitele. Nyní probíhající výcvik je podpořen MŠMT a realizován v rámci krajského projektu na podporu prevence v Praze. V jeho rámci tři desítky pedagogů základních a středních škol i pracovníků školních poradenských zařízení z Prahy prochází šedesátihodinovým tréninkem práce se skupinou.

Bé Ha Nguyen, která v Čechách slyší spíše na jméno Míša, je jednou z nejen nejznámějších, ale také nejzajímavějších českých youtuberek. Pohybuje se nejen na poli módy, krásy a cestování, věnuje se však také tématu duševní hygieny. Právě tipy na mentální a fyzickou očistu, které (skoro) nic nestojí, zajímaly i nás. Ne vždy to totiž musí být jen o cenově přepáleném yoga retreatu…

Chybí vám speciální pedagog nebo etoped? Trápí vás vysoká absence některých dětí a cítíte, že komunikace s rodiči vázne? Řešíte dluhy na stravném? Nejen v těchto případech vám může pomoci Platforma pro včasnou péči, která podporuje rodiny a děti ze znevýhodněného prostředí od narození do 8 let. Jednou z činností Platformy je i spolupráce s mateřskými školami – tak, aby byl pro všechny děti bez rozdílu zajištěn přístup k předškolnímu vzdělávání.

V prvním měsíci nového školního roku jsme obsah školních infocenter zaměřili na osvětu a prevenci v dopravě.

Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání naznačují, že v novém kurikulu by měl být kladen důraz na wellbeing. Vzdělávání ve škole by žákům mělo pomoci naučit se o svůj wellbeing a zdraví celoživotně pečovat. Že to není samozřejmost, naplno ukázala pandemie koronaviru, v jejímž důsledku se zhoršilo duševní zdraví dětí a řada z nich se dlouhodobě potýká s následky nezdravých způsobů zvládání stresu, ať již ve formě závislostního hraní, nebo sledování sociálních sítí, užívání nikotinových sáčků či sebepoškozování.

Současná doba, změny ve společnosti a v rodinách našich žáků, to vše přináší čím dál častěji do škol situace, o kterých můžeme hovořit jako o náročných nebo krizových. Jsou doprovázeny akutním a výrazným zhoršením psychického stavu žáka nebo je ohroženo jeho bezpečí. Mnohdy tyto situace vyžadují náročná řešení a zapojení externích institucí – OSPOD, Policie ČR, DKC, SVP, PPP aj. Pedagogové tak čelí náročným situacím, které dříve nezažívali a na které nejsou připraveni, protože krizová intervence a práce s žákem s psychickými problémy není běžnou součástí jejich vzdělávání. Přibývají také problémové a konfliktní situace v komunikaci s rodiči.

Ať už si o Tomášovi a Matějovi myslíte cokoliv (anebo taky docela nic, protože jste tak zavaleni jinou agendou, že jste si podcastové rekonstrukce1) sexuálního zneužívání žáka třídním učitelem nevšimli), je dost pravděpodobné, že se na vás s tímto tématem dříve či později obrátí vaše vedení nebo vaši kolegové. A budou chtít znát váš názor, co dělat, aby toto vaše škola nikdy nemusela řešit. A je-li vaše vedení osvícené, tak už nyní spolupracujete na tématech vyvolaných podcasty, ať už v rámci minimálního preventivního plánu, nebo jako součást etické výchovy / výchovy ke zdraví / výchovy k občanství.

Poradenské služby poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry jsou bezesporu užitečnými, dětmi, žáky i studenty škol hojně poptávanými a využívanými službami. Cílem textu je stručně analyzovat současnou právní úpravu poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízení optikou následující otázky: Lze poskytovat poradenské služby online způsobem?

Silný, dlouhotrvajcící stres pocítila v uplynulých dvou letech většina z nás. Informace o škodlivých dopadech stresu, které jsme dříve pouštěli jedním uchem dovnitř a druhým ven, začínáme více zvažovat a bohužel mnohdy i vlastní zkušeností potvrzovat. Je zřejmé, že i tento školní rok prožijeme v kontextu světového dění, které je charakteristické vysokou mírou nejistoty a obav. Stres, který působí, můžeme ovlivnit jen velmi málo. Na druhou stranu existuje řada situací, kde míru a především kvalitu stresu ovlivnit dokážeme, pro sebe i své žáky.

Pokud jste k prázdninovým cestám využili letadlo, nemohly vás minout ani tyto věty palubního personálu: „Pokud v kabině klesne tlak, nasaďte si masku a volně dýchejte. Nejprve nasaďte masku sobě a poté pomozte dětem nebo dalším osobám.“ Pokaždé když je slyším, tak si vroucně přeji, aby toto pravidlo (prvně zachraňuji sebe, poté ostatní) bylo vtěleno i do školního řádu každé školy a aby bylo dodržováno a vyžadováno.

Už při pohledu na titulní stranu působí kniha vesele, pozitivně a výukově. I název odpovídá náplni a určení pro děti od tří do šesti (příp. sedmi) let. V předmluvě...

Děti milují rituály. Cítí se dobře ve známém prostředí, když se mohou spolehnout na to, co už znají, těší se na to pěkné a příjemné, co se v jejich životě opakuje a poskytuje jim oporu. Všichni moc dobře víme, jak je pro děti důležité neustálé opakování, rituály mohou být trvalou a žádoucí součástí každého dne, kdy je dítě v mateřské škole. A proto je pěstujte a upevňujte také při ranních pohybových chvilkách. Děti se vždy těší na to, co už znají a co si oblíbily.

Učitel tráví s dítětem významnou část dne, hraje tak důležitou roli v jeho životě. Někdy může být právě on tou první osobou, která odhalí jeho ohrožení. Aby byla pomoc účinná, musí přijít včas. Proto v kartě KID naleznete vedle znaků špatného zacházení také návod, jak postupovat v případě akutního a chronického ohrožení, co můžete v rámci svých možností udělat vy, co mohou udělat jiní a na které kontakty se v případě potřeby obrátit.

Cílem Pracovní situace je rekapitulovat důležité činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku 2022/2023 a zdůraznit činnosti nebo skutečnosti relativně nové. 

V několika minulých číslech našeho časopisu jsme informovali o programu Aggression Replacement Training (ART), který přinášíme do České republiky. Z důvodů protipandemických opatření nabralo zavádění programu zpoždění. Nyní však již proběhl výcvik prvních trenérů (lektorů), kteří program realizovali s dětmi a prošli také přípravou na roli Master Trainers – trenérů nových lektorů. Celým procesem nás provázel Knut Kornelius Gundersen, nyní již emeritní profesor norské univerzity Diakonhjemmet. Knut je autorem norské adaptace programu ART označované jako AART (Adapted Aggression Replacement Training). Především je však vynikajícím reprezentantem principů programu: laskavým a pečlivým trenérem a vzorem sociálních dovedností, stále nesmírně zapáleným pro šíření programu. Velice ochotně a s velkou erudicí nám také zodpověděl několik otázek, které pomohou program blíže představit.