Legislativa

Jak se posuzuje IVP na uměleckém oboru školy, např. Textilní výtvarnictví, kde je nutná přítomnost žáka na výuce. Lze IVP nepovolit? A v jakých případech? 

ŠPZ doporučilo pro žáka SŠ IVP. Rodič však zpracování IVP odmítl s tím, že se žák bude vzdělávat bez IVP. Jsme povinni tento IVP zpracovávat? 

Musí ředitel přijmout žáka k základnímu vzdělávání (mimo zápis do 1. ročníku) pokud se rodina přistěhovala a v dané obci nemá trvalé bydliště, škola tedy není žákovou spádovou školou?

Je možné povolit IVP žákovi střední školy, který se vzdělává ve studijním oboru denní formy z důvodu jeho budoucího zaměstnání? Jako závažný důvod uvádí kritickou finanční situaci a nutnost přechodu z DPČ na hlavní pracovní poměr, čímž nebude schopen absolvovat denní formu studia.

Měl bych dotaz k poskytování informací o průběhu a výsledcích vzdělávání zákonným zástupcům podle § 21 odst. 3 školského zákona u zletilého žáka. Toto právo rodiče (zákonného zástupce) je vázáno na plnění vyživovací povinnosti. V jakém případě a na základě čeho je ale možné tvrdit, že rodič vyživovací povinnost neplní a tudíž na poskytování informací právo nemá? Konkrétně řešíme tento případ: Naše zletilá žákyně si nepřeje, aby o jejích studijních výsledcích byla informována její matka. Důvodem je psychický nátlak na dceru v souvislosti se známkami. Dále také informace z rozvrhu, z čehož jde vyčíst kdy se kde nachází, čehož matka využila v nátlaku na svou mladší dceru, která tím pádem byla sama doma. Rodiče žákyně jsou stále manželé, ale skoro dva roky žijí odděleně. K rozvodovému soudu se schyluje. Matka stále má nebo si vyžaduje přístup k domovu dcer, které žijí s otcem. Dle žákyně matka neplní vyživovací povinnost, peníze ji pravidelně neposílá. Sama se v tomto bude obracet na soud, jelikož jakožto stále studující má nárok na podporu od matky. Žákyně tvrdí, že sama musí žádat soud, aby matce přikázal platit příspěvky. 

Na našem Gymnáziu se povinně maturuje z dvou předmětů profilově, tj. se povinně skládá maturitní zkouška ze 4 předmětů. V zákoně je dáno, že je možné nahradit jednu povinnou zkoušku z cizího jazyka pouze v případě, že koná žák povinnou profilovou zkoušku alespoň ze 4 předmětů. Mám nyní tři otázky. -Pokud si u nás na škole žák zvolí ve státní části matematiku, nelze mu uznat v profilové části zkoušku z cizího jazyka jako povinnou v žádném případě, i kdyby měl další profilové zkoušky nepovinné. Je to tak? -Pokud si žák na naší škole zvolí matematiku ve státní části, v profilové maturuje například z ČJ, ZSV a INFORMATIKY, lze uznat certifikátem anglický jazyk jako nepovinnou zkoušku? 

Je možné, aby zřizovatel změnil rozhodnutí ředitele? Ředitel udělil podmínečné vyloučení na dobu jednoho roku a zřizovatel po odvolání rodiče, zkrátil tuto dobu na čtyři měsíce.

Jak se má zachovat vychovatelka při předávání dítěte zákonnému zástupci, který přijel autem a vykazuje známky opilosti nebo má vychovatelka podezření, že je ZZ pod vlivem drog? 

Je možné na základě žádosti zákonných zástupců uvolnit žáka základní školy z výuky na účast na sportovních trénincích? Zákonný zástupce podal žádost, kde chce 4× týdně uvolnit zcela nebo částečně ze závěrečných hodin a dále žádá omlouvání pozdních příchodů na první vyučovací hodinu z důvodu ranních tréninků. Rád by využil možnosti individuálního vzdělávacího plánu, svoji žádost dokládá vyjádřením sportovního oddílu se zdůvodněním, že by žák „chtěl zlepšit své výsledky na republikové úrovni“. Jak máme jako škola v rámci legislativního rámce postupovat? 

Jsme základní škola, která vaří denně cca 800 obědů. Ve vnitřním řádu školní jídelny je stanoveno, že nevyzvednuté obědy v daný den jsou přednostně na konci stravovací doby nabídnuty jako přídavek žákům, kteří mají zájem. Dále je v řádu stanoveno, že pokud nejsou vydány nevyzvednuté obědy žákům z důvodu jejich nezájmu, je možno prodat oběd či jeho část formou zbytkového obědu za sníženou cenu. Také platí, že zbytkový oběd si nemůže koupit zaměstnanec ani žák, pokud v daný den nemá zaplacen svůj oběd. V rámci kontrolní činnosti nám bylo sděleno, že škola nesmí žádný „zbytkový“ oběd prodat, ale musí dané jídlo dát do odpadu. Jaký je správný postup, který odpovídá platné legislativě?

Existuje konkrétní právní úprava pro skartaci dotazníků, které jsou vyhotovovány v průběhu šetření šikany, které provádíme jako externí firma v rámci služby „Diagnostika, sociometrie a asistence při šetření šikany“? Toto šetření se provádí na objednávku konkrétních škol v jednotlivých třídních kolektivech, a je objednáváno jako dílčí služba v rámci celkové Rámcové smlouvy se školou. Zejména se nám jedná o to, zda existují v těchto případech konkrétní lhůty, do nichž dotazníky musí, respektive nesmí být skartovány (tedy „nejdříve X... po vyhotovení závěrečné zprávy“, „nejpozději X... po vyhotovení závěrečné zprávy“), a zda je zákonná povinnost vystavovat o takové skartaci protokol a opět, jak dlouho má být protokol uložen. V rámci těchto dotazníků nesbíráme osobní údaje žáků, jsou označeny pouze jejich křestními jmény. Nedomníváme se tedy, že by se na to vztahovala GDPR směrnice a zákon o ochraně osobních údajů. Procházeli jsme zákon č. 499/2004 Sb. , o archivační a spisové službě, kde se však o tomto typu dokumentů nehovoří. O konkrétních lhůtách se nevyjadřuje ani metodický pokyn MŠMT pro šetření šikany. 

Výchovné poradkyni byla od 1. 9. 2024 změněna platová třída z 12. na 13. Má zástupkyně pro teoretické vyučování automaticky nárok na zvýšení platové třídy z 12. na 13. z pozice vedoucí úseku, do kterého jako učitelka spadá i výchovná poradkyně? Školní poradenské pracoviště, ve kterém působí výchovná poradkyně jako vedoucí, je doposud řízeno přímo ředitelem, který pravidelně svolává porady a projednává a přiděluje úkoly jednotlivým členům tohoto pracoviště.

Nejen v souvislosti s novou legislativou začíná nabývat na důležitosti téma kvality vzduchu ve školních prostorách. Pojmy mikroklima a wellbeing budou stále důležitější jak pro rodiče kvůli zdraví jejich dětí, tak i pro zřizovatele a vedení škol, neboť nezanedbatelnou součástí technických řešení pro řízení tepelné pohody je správné nakládání s energiemi, které může přinést velké finanční úspory.

Dne 1. 8. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jednou ze změn, které tento zákon přinesl, je zrušení tzv. zaručené mzdy a její nahrazení zaručeným platem.

Po dlouhou dobu zákon o zdravotních službách1) obsahoval mimo jiné požadavek, aby fyzické osoby ve stravovacích službách měly zdravotní průkaz. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti vydával registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Školy poskytují informace téměř každý den. V první části článku autoři ukazují, že:

Článek je určen mateřským, základním, středním a vyšším odborným školám bez ohledu na jejich zřizovatele. V 1. části přináší a zdůvodňuje tato klíčová zjištění:

Změny za období říjen 2024 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Sdělení č. 286/2024 Sb., o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného...

Od 1. 9. 2024 ředitel může účastníkovi družiny nebo klubu snížit výši úplaty nebo ho od úplaty osvobodit, jestliže splní jednu z podmínek: a) účastník nebo jeho zákonný zástupce je příjemcem opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, b) účastníkovi nebo jeho zákonnému zástupci náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, nebo c) účastník svěřený do pěstounské péče má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o státní sociální podpoře d) účastník družiny má nárok na přídavek na dítě podle zákona o státní sociální podpoře. Lze ve vnitřním předpise stanovit, že v bodě a-c lze snížit o 100 % a v bodě d) např. o 50 %, nebo pojem snížit a osvobodit je rovnocenný a je jen další nepřesností z dílny MŠMT?

Podle § 96 zákoníku práce musíme vést evidenci odpracované směny jednotlivých zaměstnanců, kde je vyznačen začátek a konec směny. Učitelka MŠ má přímou pedagogickou činnost od 7:00-13:00 hodin a nepřímou od 13:00-15:00. Během PPČ nemůže činnost přerušit a čerpat přestávku na oddech. Během NPČ nevyžadujeme přítomnost na pracovišti (vyjma porad atp.). Musíme ale do evidence vykazovat i přestávku, která by byla mezi 13:00 a 13:30 a až poté by navazovala NPP 13:30-15:30? Nebo můžeme evidovat bez přestávky? Pokud bychom přestávku museli vykazovat, musela by učitelka reálně zůstat na pracovišti do 13:30, nebo by mohla odejít již v 13:00?