Dobrá škola je taková, do které se žáci těší

Návštěva České školní inspekce by neměla být vnímána jako něco, čeho by se měl ředitel školy obávat. Naopak – inspekční činnost je příležitostí k reflexi a zlepšení. ČŠI se zaměřuje na hodnocení kvality vzdělávání, takže cílem není „nachytat“ školu na chybách, ale poskytnout zpětnou vazbu, která může být užitečná pro další rozvoj školy.

Pokud škola dlouhodobě pracuje na svém rozvoji, má jasně nastavené procesy a pravidelně vyhodnocuje svou činnost, pak průběh i závěry inspekční činnosti budou více hodnotícím dialogem. Doporučuji seznámit se s hodnotícími kritérii ČŠI, která jsou veřejně dostupná ¹⁾. Tato kritéria mohou sloužit jako vodítko pro vlastní hodnocení školy. Důležité je také otevřeně komunikovat s inspektory během jejich návštěvy a vnímat jejich doporučení jako příležitost k dalšímu zlepšení.

Primárně ne, ale administrativní stránku pochopitelně prohlížíme také. Je to součást práce. Máme hodnotit zejména kvalitu vzdělávání ve školách a školských zařízeních, získávat a analyzovat informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, hodnotit efektivnost celé vzdělávací soustavy. To ale logicky nelze hodnotit kontrolou dodržování právních předpisů a v „papírech“ to nenajdeme.

Naše pozornost je zaměřena na poskytování hodnotící zpětné vazby a na účinná doporučení, jak školu dále rozvíjet. Proto se snažíme být školám partnerem, který jim pomáhá zvyšovat kvalitu vzdělávání. Jedním z klíčových nástrojů podpory je zmíněný metodický portál Kvalitní škola, kde školy kromě hodnotících kritérií najdou také příklady inspirativní praxe a další užitečné materiály. Tyto zdroje mohou školám pomoci lépe pochopit, co se od nich očekává, jak vzdělávací proces zlepšovat, a inspirovat je k zavádění osvědčených postupů, které už například jinde fungují.

Ano, dalším příkladem podpory je projekt KOMPAS s programem MENTOR, který je zaměřen na cílenou pomoc školám, které vzdělávají žáky v obtížných podmínkách. ČŠI také organizuje supervizní setkání s řediteli škol, kde se zaměřujeme na strategické plánování a efektivní řízení školy. Tímto způsobem se snažíme školám nejen ukázat, kde mají rezervy, ale také jim poskytnout nástroje a podporu k jejich odstranění.

Projekt KOMPAS, což je zkratka KOordinované Metodické Podpory A Spolupráce, vznikl jako reakce na potřebu cílené podpory škol, které se potýkají s problémy v oblasti kvality vzdělávání, a to i z důvodů, které nemohou přímo ovlivnit. Česká školní inspekce program vytvořila ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem a ministerstvem školství s cílem pomoci školám přesně tam, kde to nejvíce potřebují. Celý projekt je založen na šesti fázích.

Zahrnují identifikaci škol na základě komplexní inspekční činnosti, z ní vyplývající doporučení pro zlepšení, návrh podpory a její intenzity, implementaci balíčku podpory, průběžné sledování a vyhodnocení výsledků.

Je součástí programu KOMPAS a staví na principu vzájemného učení a sdílení zkušeností mezi školami, potažmo řediteli mezi sebou. Školy zapojené do programu mají možnost spolupracovat s dalšími školami, které již dosáhly vysoké úrovně kvality, a inspirovat se jejich osvědčenými postupy. Tento přístup podporuje nejen zlepšení jednotlivých škol, ale také budování komunitní spolupráce a sdílení dobré praxe napříč vzdělávacím systémem. KOMPAS s programem MENTOR je tedy příkladem toho, jak může inspekční činnost přerůst v aktivní podporu a partnerství se školami.

Inspekční činnost je komplexní proces zahrnující několik fází. Nejprve je sestaven inspekční tým složený z inspektorů, kontrolních pracovníků a případně dalších odborníků. Velikost týmu se odvíjí od typu školy, počtu žáků, rozsahu poskytovaných služeb a dalších specifik.

Samotná inspekce probíhá formou šetření na místě a zaměřuje se na pozorování výuky, rozhovory s vedením školy, učiteli, asistenty pedagoga, výchovnými poradci, preventisty, žáky a případně i rodiči. Inspektoři rovněž analyzují školní dokumentaci, jako jsou školní vzdělávací programy, plány rozvoje, výsledky hodnocení žáků a další podklady.

Na závěr inspekční činnosti se uskuteční hodnocení za účasti vedení školy, případně i zástupců pedagogického sboru a zřizovatele. Inspekční tým ve svém hodnocení formuluje silné a slabé stránky školy, navrhuje konkrétní doporučení a formu podpory. Formálním výstupem inspekční činnosti je inspekční zpráva a případně protokol o kontrole. Cílem inspekční činnosti je především podpora škol v jejich snaze o zlepšení kvality vzdělávání.

Ke změně inspekční činnosti se přistoupilo z důvodu potřeby modernizace a větší efektivity celého procesu. Dřívější model inspekcí nebyl dostatečně flexibilní a neumožňoval cíleně reagovat na aktuální potřeby školského systému. Nový přístup klade důraz na pravidelnost, systematičnost a větší zaměření na podporu škol.

Inspekční činnost probíhá v takzvaných inspekčních cyklech, které jsou plánovány na několik let. Každá škola je v rámci cyklu zařazena do plánu inspekcí tak, aby bylo zajištěno pravidelné hodnocení všech škol a školských zařízení. Jejich výběr je založen na kombinaci několika kritérií, jako jsou výsledky předchozích inspekcí, socio-demografické podmínky, ve kterých školy vzdělávají, a další faktory. Tím je zajištěna systematičnost a efektivita celého procesu.

Nárůst počtu stížností může být způsoben několika faktory. Jedním z nich je zvyšující se právní vědomí veřejnosti a očekávání od vzdělávacího systému. Dalším faktorem může být nedostatečné nebo nevhodné nastavení komunikace uvnitř školy. To pak může být příčinou nedostatečného a včasného vyhodnocování problémů a jejich řešení.

Jedná se o standardní praxi, která zajišťuje objektivitu a nestrannost při řešení stížností v případech, kdy by mohlo dojít k podjatosti nebo ke střetu zájmů. Tento přístup zajišťuje, že šetření probíhá nezávisle a objektivně.

Řízení organizace s 14 krajskými inspektoráty je bezpochyby náročné, ale máme zavedený systém, který zajišťuje efektivní fungování celé České školní inspekce. Každý inspektorát má svůj tým vedený ředitelem, který odpovídá za realizaci inspekční činnosti v daném regionu. Ústředí stanovuje plán činnosti a úkoly, zaměřuje se na koordinaci, metodické vedení a zajištění jednotného přístupu napříč kraji. Kromě toho řeší specifické problémy, které přesahují rámec jednotlivých krajů, a poskytuje podporu tam, kde je to potřeba. Komunikace mezi ústředím a krajskými ředitelstvími ale probíhá pravidelně, což zajišťuje jednotnost a efektivitu činnosti celé organizace.

Ředitelé krajských inspektorátů České školní inspekce jsou jmenováni ústředním školním inspektorem na základě výběrového řízení s jasnými kritérii a požadavky na kandidáty.

Těmi jsou odborníci s bohatými zkušenostmi ze školství, kteří rozumějí vzdělávacímu systému a mají manažerské schopnosti potřebné pro řízení krajského inspektorátu. Kandidáti musejí prokázat nejen odborné znalosti v oblasti školství a inspekční činnosti, ale také schopnost vést tým inspektorů a efektivně komunikovat se školami i dalšími partnery v regionu. Je důležité, aby ředitel krajského inspektorátu rozuměl specifickým podmínkám a potřebám škol ve svém regionu a dokázal efektivně koordinovat práci s ústředím České školní inspekce.

Plán činnosti České školní inspekce je výsledkem kombinace několika vstupů. Základním východiskem jsou hlavní úkoly, které reflektují aktuální priority vzdělávací politiky a potřeby školského systému a schvaluje je ministr školství. Kromě toho ČŠI vychází z vlastních analýz a zkušeností z předchozích let. Sledujeme trendy ve vzdělávání, identifikujeme oblasti, které vyžadují větší pozornost, a zohledňujeme podněty od škol, rodičů i dalších aktérů ve vzdělávání. Plán činnosti je tedy sestavován tak, aby odpovídal jak strategickým cílům ministerstva, tak i reálným potřebám škol a školských zařízení.

Z kulatého stolu u prezidenta republiky k nerovnostem ve vzdělávání. Zdroj: Kancelář prezidenta republiky, foto: Tomáš Fongus

Výběr témat pro tematické zprávy České školní inspekce primárně vychází ze zmíněného Plánu hlavních úkolů na konkrétní školní rok. Dalším důležitým zdrojem jsou výsledky inspekční činnosti z předchozích let. Průběžně analyzujeme data a poznatky získané během inspekcí a identifikuje oblasti, které vyžadují hlubší zkoumání nebo kde je potřeba poskytnout školám a dalším aktérům vzdělávání konkrétní doporučení a podporu. Významnou roli hrají také podněty od škol, odborné veřejnosti a dalších zainteresovaných stran. Snažíme se reagovat na aktuální otázky, které ovlivňují kvalitu vzdělávání v České republice.

Revize rámcového vzdělávacího programu je zásadní změnou, která ovlivní nejen školy, ale také nás, protože inspekční činnost pochopitelně úzce souvisí s aktuálně platnými rámcovými vzdělávacími programy. Bude potřeba ji přizpůsobit novým požadavkům, aby inspekce mohla efektivně hodnotit soulad školních vzdělávacích programů s revidovaným RVP a podporovat školy v implementaci změn.

Počítáme například s metodickými semináři, kde se budeme podrobněji seznamovat s novými prvky v rámcových vzdělávacích programech, jako jsou například změny v klíčových kompetencích, důraz na průřezová témata nebo nové přístupy k hodnocení žáků.

Plánujeme věnovat pozornost monitorování implementace revidovaného rámcového vzdělávacího programu. To znamená, že inspektoři budou sledovat, jak školy přizpůsobují své školní vzdělávací programy novým požadavkům, jaké strategie volí pro zavádění změn do výuky a jak podporují učitele v této oblasti. Zvláštní pozornost bude věnována oblastem, které mohou být pro školy náročné, například integrace nových úrovní výstupů nebo nových vzdělávacích oblastí.

Zjištění z průběhu implementace revidovaného rámcového vzdělávacího programu budeme průběžně poskytovat Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR a dalším aktérům vzdělávací politiky. Budou využita k identifikaci silných stránek i problémových oblastí, což umožní cílenou podporu školám a případné úpravy v metodické podpoře.

Jednoduše řečeno: „dobrá škola“ je taková, do které se žáci těší.²⁾ Aby tomu tak bylo, musí být splněna řada podmínek, které k tomu patří. Základem je, že škola má jasně definovanou vizi a strategii, které sdílejí a podporují všichni členové školní komunity – od vedení školy přes učitele, zřizovatele až po rodiče a žáky. Vyznačuje se také kvalitním pedagogickým vedením, které podporuje profesní rozvoj učitelů a vytváří podmínky pro inovativní a efektivní výuku. Důraz se klade například na individuální přístup k žákům, na podporu jejich silných stránek a maximální využití jejich vzdělávacího potenciálu.

zasvětil celý profesní život vzdělávání. Začínal jako středoškolský učitel a ředitel gymnázia, prošel Evropským parlamentem i různými funkcemi na ministerstvu školství. Od roku 2013 stojí v čele České školní inspekce. Dlouhodobě se věnuje kvalitě vzdělávání, spolupracuje s univerzitami, zapojuje se do mezinárodních výzkumů a často přednáší doma i v zahraničí.