Pedagogické vedení

Cílem pracovní situace je zrekapitulovat a stručně okomentovat základní změny, které přináší novela zákona o pedagogických pracovnících a novela školského zákona[1]. Novela mění zákon o pedagogických pracovnících a školský zákon s účinností od 1. 9. 2023 nebo od 1. 1. 2024. [1] zákon č. 183/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Na co nezapomenout na začátku školního roku?

Počátky učitelské praxe bývají pro většinu absolventů jedním z nejtěžších momentů. Mají sice odborně-teoretické znalosti, jsou plni sil, ideálů a očekávání, ale mnoho z nich záhy zjistí, že přece jenom úplně nevědí, jak školní prostředí funguje.

V současné době se pedagogické profese potýkají s novými výzvami a změnami, které vyžadují efektivní i inovativní přístup. Nastává digitální éra, na kterou reaguje i online poradna Řízení školy, určená vedení škol, učitelům i dalším pedagogickým profesím. V tomto rozhovoru se Romany Hrdličkové, redaktorky Řízení školy, zeptáme na výhody i výzvy této moderní formy podpory a ukážeme si, jak mohou nejen ředitelé využít online poradnu pro zlepšení své práce a řešení problémů, které jim přináší moderní vzdělávací prostředí. Podpora je dostupná předplatitelům nové aplikace Řízení školy online.

Posouváme se! V dnešní části manažerské abecedy si představíme další čtyři písmena – R, Ř, S, Š, dojde tedy i na háčky – a možná právě ony překvapí...

A jsme v polovině abecedy! Jak dlouho nám v první třídě trvalo, než jsme se naučili polovinu písmenek? Tiskací a psací, malá a velká... A najednou jsme to uměli, i když jsme někdy možná trochu zaváhali, jaké písmeno zrovna použít. Stejně tak je to s manažerskou abecedou – stručně si vysvětlíme, co daný termín znamená, ale někdy jeho význam prostě nedotáhneme do konce. Důležité ale je, že si to uvědomíme a z chyby se poučíme. Tak se pojďme pustit do dalších čtyř písmen: povíme si o motivaci, popíšeme naléhavost, zdůrazníme nutnost odměňování, a nakonec si něco naplánujeme.

V první části našeho seriálu jsme se věnovali osobě ředitele školy, popisovali jsme jeho role a kompetence. V dnešní části se posuneme dál a podíváme se, jak působí ředitel školy na své podřízené, aby se naplnily cíle základní umělecké školy. Tématem dnešní části jsou tedy styly vedení.

Přiznávám, že jsem milovnicí jak belgických pralinek, tak i detektiva Hercule Poirota. A též přiznávám, že si na něj často vzpomenu při šetření stížnosti (kdy stěžovatel hodnotí postup školy v dané věci jako nedůsledný, zaujatý a neefektivní).

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

V předchozích dvou dílech jsme se z přípravné fáze dostali do fáze implementace změny, tj. začali jsme již učit projektově a nacházíme se nyní někde v období ledna 2024. Projektová výuka už částečně probíhá, jak ale zařídit, abychom vydrželi? K tomu nám pomohou další tři fáze v modelu J. Kottera, tedy oslava malých vítězství, podpora dalších změn a zakotvení nových postupů.

Na stránkách Řízení školy se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členem sekce středních a vyšších odborných škol je i Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt., ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze.

Většina dnešní práce se odehrává v projektech, na kterých se podílí více lidí pracujících v týmech. Individuální talent je skvělý, ale soudržnost týmu je důležitější. Společnost Google strávila dva roky (2012–2014) studiem více než 180 týmů (a vynaložila na to obrovské množství prostředků), aby se pokusila zjistit odpověď na otázku: Co dělá týmy úspěšnými? Název projektu Aristoteles pochází z citátu řeckého filozofa – „celek je větší než součet jeho částí“. Nejednalo se o laboratorní experiment, ale o skutečné týmy při jejich běžné práci v reálném prostředí organizace.

Těžíte z našich časopisů maximum? Vyzkoušejte nové Řízení školy online! Možná někteří z vás doposud nevěděli, že redakce Řízení školy nabízí hned osm odborných časopisů. Čtenář má díky virtuální databázi...

Asi by vás nenapadlo hledat vzory leadershipu u středoškoláka. Ale mladá pákistánská aktivistka Malála Júsufzaj nebyla obyčejná studentka. Za svůj život již nejenže upozornila mezinárodní společenství na obrovský problém – 61 milionů dívek na celém světě, které nemají přístup ke vzdělání –, ale přesvědčila světové politiky, aby začali podnikat skutečné kroky k jeho řešení.

Pojem mediace je pro některé již věrně známý, jiní si jej mohou plést s pojmem meditace nebo si jej spojovat s médii. Co tedy vlastně mediace je? Mediace je mimosoudní, tzv. pokojné řešení sporů, známá je především v právním světě nebo ve spojení s Probační a mediační službou, ale dostává se i do dalších sfér a oblastí. Jednou z těchto oblastí je i školství.

Pokud škola vede aktivní dialog s rodiči svých žáků, logicky by se to mělo pozitivně propisovat do jejího chodu. Jedním z příkladů takovéto funkční spolupráce je Základní škola Řevnice. O tom, jaké náměty rodiče do prostředí tříd vnáší, jaké aktivity s učiteli domlouvají, i o tom, na kterých projektech přímo participují, jsme si povídali s jejím ředitelem Tomášem Řezníčkem. „Na společných setkáních s rodiči řešíme nápady, co se podařilo, co nikoliv a jak dál. Samozřejmě někdy přijde i návrh, na který řeknu ne, ale vždy se snažím své rozhodnutí vysvětlit. Fungujeme na přátelské bázi.“

Možná někteří z vás doposud nevěděli, že redakce Řízení školy nabízí hned osm odborných časopisů. Čtenář má díky virtuální databázi k dispozici až tisíce nejrůznějších textů. Od tematických článků přes rozhovory se inspirativními osobnostmi nebo příklady dobrých praxí a zajímavých námětů až po novinky v legislativě.

V Česku se nacházejí desítky škol, které jsou úplně nebo z větší části segregované, což znamená, že většinu žáků tvoří buď Romové, nebo děti ze sociálně vyloučených lokalit. Vytvořit segregovanou školu je mnohem jednodušší než potom situaci napravovat. Své o tom ví i Andrea Melechová Ruthová, ředitelka ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře. „První krok ke změně bylo, když jsme si přiznali, že situace je alarmující,“ říká. „O to víc se teď musíme snažit být opravdu dobří.“

Významnou část svého celkového času stráví zaměstnanci na jednáních. Porady jsou pro úspěch každé organizace důležité, paradoxem však je, že s nimi až příliš často nemáme právě pozitivní zkušenost. V mnoha studiích (Rogelberg, 2019) vedoucí pracovníci shodně hodnotili své porady příznivěji, než jak je vnímali účastníci. Zdá se tedy, že perspektiva vedoucích se zásadně liší. Jak je to možné? Pokud na poradě hodně mluvíte, je pravděpodobnější, že budete mít zážitek ze schůzky spíše dobrý. A kdo na schůzkách obvykle nejvíce mluví? Vedoucí.