Pedagogické vedení - strana 4

Těžíte z našich časopisů maximum? Vyzkoušejte nové Řízení školy online! Možná někteří z vás doposud nevěděli, že redakce Řízení školy nabízí hned osm odborných časopisů. Čtenář má díky virtuální databázi...

Pokud škola vede aktivní dialog s rodiči svých žáků, logicky by se to mělo pozitivně propisovat do jejího chodu. Jedním z příkladů takovéto funkční spolupráce je Základní škola Řevnice. O tom, jaké náměty rodiče do prostředí tříd vnáší, jaké aktivity s učiteli domlouvají, i o tom, na kterých projektech přímo participují, jsme si povídali s jejím ředitelem Tomášem Řezníčkem. „Na společných setkáních s rodiči řešíme nápady, co se podařilo, co nikoliv a jak dál. Samozřejmě někdy přijde i návrh, na který řeknu ne, ale vždy se snažím své rozhodnutí vysvětlit. Fungujeme na přátelské bázi.“

Pojem mediace je pro některé již věrně známý, jiní si jej mohou plést s pojmem meditace nebo si jej spojovat s médii. Co tedy vlastně mediace je? Mediace je mimosoudní, tzv. pokojné řešení sporů, známá je především v právním světě nebo ve spojení s Probační a mediační službou, ale dostává se i do dalších sfér a oblastí. Jednou z těchto oblastí je i školství.

V Česku se nacházejí desítky škol, které jsou úplně nebo z větší části segregované, což znamená, že většinu žáků tvoří buď Romové, nebo děti ze sociálně vyloučených lokalit. Vytvořit segregovanou školu je mnohem jednodušší než potom situaci napravovat. Své o tom ví i Andrea Melechová Ruthová, ředitelka ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře. „První krok ke změně bylo, když jsme si přiznali, že situace je alarmující,“ říká. „O to víc se teď musíme snažit být opravdu dobří.“

V závěrečné části seriálu rozdělené do dvou čísel Řízení školy (3/2023 a 4/2023) se snažím naznačit, jak k tématu přistupuje vybraná odborná literatura.1) Při hledání společného jmenovatele různorodě působících textů jsem identifikoval tři hlavní přístupy, které jsem si pro sebe pojmenoval jako legislativní, kazuistický a koncepční. Poslední ze jmenovaných hodnotí aktuální stav kriticky a navrhuje změny (Filip Kuchař, Václav Trojan, Miroslav Hřebecký, Jakub Černý, Jiří Nantl).

Významnou část svého celkového času stráví zaměstnanci na jednáních. Porady jsou pro úspěch každé organizace důležité, paradoxem však je, že s nimi až příliš často nemáme právě pozitivní zkušenost. V mnoha studiích (Rogelberg, 2019) vedoucí pracovníci shodně hodnotili své porady příznivěji, než jak je vnímali účastníci. Zdá se tedy, že perspektiva vedoucích se zásadně liší. Jak je to možné? Pokud na poradě hodně mluvíte, je pravděpodobnější, že budete mít zážitek ze schůzky spíše dobrý. A kdo na schůzkách obvykle nejvíce mluví? Vedoucí.

A jsme v polovině abecedy! Jak dlouho nám v první třídě trvalo, než jsme se naučili polovinu písmenek? Tiskací a psací, malá a velká... A najednou jsme to uměli, i když jsme někdy možná trochu zaváhali, jaké písmeno zrovna použít. Stejně tak je to s manažerskou abecedou – stručně si vysvětlíme, co daný termín znamená, ale někdy jeho význam prostě nedotáhneme do konce. Důležité ale je, že si to uvědomíme a z chyby se poučíme. Tak se pojďme pustit do dalších čtyř písmen: povíme si o motivaci, popíšeme naléhavost, zdůrazníme nutnost odměňování, a nakonec si něco naplánujeme.

Ředitel základní umělecké školy je ředitel jako každý jiný, s obrovskou odpovědností za chod své zušky. Přesto někdy slýcháme názor, že to má tak nějak jednodušší, protože to není ta „povinná“ škola, že je to vlastně zábava, a vůbec... Pojďme se v našem seriálu podívat na ředitele základní umělecké školy trochu hlouběji a v deseti článcích popsat jeho činnosti. A kde jinde začít než u něho samého. Takže – kdo je vlastně ředitel ZUŠ?

To, že v podnikatelské sféře platí rovnítko mezi spokojeným kolektivem zaměstnanců a podávanými výsledky – ziskem, není nic nového a nikdo nezpochybňuje, že bezpečné prostředí, ve smyslu svobodného, podporujícího a spravedlivého prostředí, uvolňuje mozkový potenciál pracovníků.

První čtvrtletí roku 2023 je za námi, čas utíká, a i my se posunujeme v manažerské abecedě. Máme za sebou prvních osm písmen a nyní se podíváme na čtyři další a vymezíme si interní komunikaci, zájmeno já jako kouzlo odstranění konfliktů, dále zmíníme krizi, a nakonec si povíme o lídrovství.

V srpnu 2018 Greta Thunbergová, tehdy žákyně na začátku deváté třídy soukromé francouzské školy v centru Stockholmu, přestala chodit do hodin a místo toho trávila školní dny před švédským parlamentem s transparentem „Školní stávka pro klima“. Ten rok bylo ve Švédsku mimořádné horko a požáry a Thunbergová apelovala na politiky, aby se důsledně zasadili za opatření proti dalšímu globálnímu oteplování. Ve svém protestu pokračovala každý pátek a brzy si získala pro svůj mladý věk (bylo jí 15 let) a přímočaré (až neomalené) vystupování značnou mediální pozornost, a to nejen ve Švédsku, ale celosvětově.

Zástupce ředitele ZŠ Sv. Voršily v Praze Adolf Špaček získal cenu za mimořádný počin, která se uděluje v rámci soutěže o nejlepšího zástupce ředitele školy. Proč ho ocenění překvapilo, co ho na práci ve školství nejvíc baví a jak vzpomíná na svá školní léta? Nejen o tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Na těchto stránkách se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které v současné době reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a jejími členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členkou SKŘ (Sekce základních škol) je i ředitelka ZŠ Německo-českého porozumění a gymnázia Thomase Manna (GTM) v Praze 8 paní Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA.

V závěrečné části seriálu rozdělené do dvou čísel Řízení školy (3/2023 a 4/2023) popisuji, jak k tématu přistupuje vybraná odborná literatura.1) Při hledání společného jmenovatele různorodě působících textů jsem identifikoval tři hlavní přístupy, které jsem si pro sebe pojmenoval jako legislativní, kazuistický a koncepční.

Jedním z běžných způsobů, jak v organizaci dosáhnout stanoveného cíle, je pověřit skupinu lidí, aby na něm pracovali jako tým. Smyslem je, aby každý přispěl svými dovednostmi a odbornými znalostmi k včasnému a efektivnímu provedení úkolů. Bohužel tomu tak není vždy v každém týmu. Nezřídka se setkáváme s tím, že někteří členové týmu dělají pro dosažení společného výsledku jen minimum, zatímco jiní berou většinu na sebe a pracují za ostatní. Mohli bychom se na lajdáky v týmu spravedlivě zlobit, že se jen vezou na úkor ostatních, kdyby však nebylo vypozorováno, že tito málo přispívající jedinci často odvádějí skvělé výsledky, když pracují samostatně. Problém je tedy poněkud složitější a má své vysvětlení.