Bc. Jiří Stárek

Chceme-li v myšlení provést nějakou změnu, nestačí být pouze změnám dostatečně otevřený. Je potřeba tomuto procesu dobře rozumět. Následující text proto může být užitečný nejen pro ty, kteří chtějí otevřít školu pro společné vzdělávání, ale i těm, kteří mají zájem otevřít sami sebe.

V závěru kalendářního roku 2024 představili zástupci NPI ČR (Markéta Pastorová, Jiří Stárek a Luboš Lisner) své příspěvky k tématu revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání.

Konec kalendářního roku je často spojován s bilancováním a nastavováním různých předsevzetí. Dobrat se ale co nejpravdivějšího obrazu toho, jak jsme na tom (a co s tím), vyžaduje umět si klást správné otázky.

Na konci loňského roku zveřejnila Česká školní inspekce svou výroční zprávu – „Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023“. Obsahuje nejen data získaná inspekčními šetřeními, ale i analýzy, zprávy a grafy o fungování škol, včetně formulovaných doporučení k jejich dalšímu rozvoji.

Září je ve škole, vedle odstartování běžného provozu, časem plánování a představování si nejbližší budoucnosti. Zahájit školní rok, potom pečlivě stoupat po žebříku úspěchů, abychom pak nahoře zjistili, že je žebřík opřený o nesprávnou zeď, není moudré.

Nedávno jsem byl pozván na Slovensko na konferenci „Učíme pre život“. U vchodu do hotelu nás vítal plakát s velkým nápisem „Spomaľme“! V tu chvíli jsem si řekl - tak tady jsem správně.

Na konci loňského roku zveřejnila Česká školní inspekce svou výroční zprávu – „Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023“. Obsahuje nejen data získaná inspekčními šetřeními, ale i analýzy, zprávy a grafy o fungování škol, včetně formulovaných doporučení k jejich dalšímu rozvoji.

Jedním z cílů Strategie 2030+ je vedle posílení klíčových kompetencí také rovný přístup ke vzdělávání. ČR patří mezi státy s největšími vzdělávacími nerovnostmi, které posiluje výběrovost, sociální status rodin, zdravotní i jiné znevýhodnění, rozdíly mezi regiony, nízká mezigenerační mobilita i neschopnost škol motivovat žáky k učení.

Na konci loňského roku zveřejnila Česká školní inspekce svou výroční zprávu – „Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023“. Obsahuje nejen data získaná inspekčními šetřeními, ale také analýzy, zprávy a grafy o fungování škol, včetně formulovaných doporučení k jejich dalšímu rozvoji.

Na říjnové Valné hromadě AZUŠ ČR 2023 vystoupila k připravované revizi RVP ZUV Mgr. Ivana Blažková, vedoucí oddělení předškolního, zájmového, speciálního a základního uměleckého vzdělávání, ředitelé Jiří Stárek a Luboš Lisner, členové pracovní skupiny pro revizi RVP ZUV v Národním pedagogickém institutu ČR, a představili směr uvažování, který pro základní umělecké vzdělávání vymezuje Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+.

V předminulém roce jsem byl požádán, abych napsal nějaké krátké novoroční zamyšlení. Napsal jsem tehdy úvahu o adventním čase, který v sobě nese určitý antagonismus. Uběhl rok a rozporuplnost letošního adventu se nejen nevytratila, ale bohužel prohloubila.

Úkolem základní umělecké školy je rozvíjet a kultivovat nadání dětí, motivovat je k celoživotnímu učení a utvářet tak žádoucí klíčové kompetence. Jednou z nich, kterou uvádí Rámcový vzdělávací program pro ZUŠ, je i kompetence kulturní.

Možná některým z vás během letošních prázdnin unikly články z celostátních tiskovin, které se týkaly našich škol. Text: „Tradiční ,zušky‘ jsou v ohrožení, stát by uspořil miliardy“ následoval článek s názvem: „Zrušte ZUŠky? Zkusme si někdy drze spočítat náklady a zisky“.

To, že v podnikatelské sféře platí rovnítko mezi spokojeným kolektivem zaměstnanců a podávanými výsledky - ziskem, není nic nového a nikdo nezpochybňuje, že bezpečné prostředí, ve smyslu svobodného, podporujícího a spravedlivého prostředí, uvolňuje mozkový potenciál pracovníků.

Základní umělecké školy čekají revize RVP ZUV, ale české školy obecně se již delší dobu potýkají s problémy a výzvami, které jsou pro všechny druhy škol společné.

Od doby, co se vzdělávání stalo veřejnou službou, ze zákona poskytovanou státem, je průběžně revidováno a podrobováno veřejné diskuzi. Stále obtížnější je oddělit, v čem je užitečné pro život dítěte, žáka nebo studenta a v čem prospěšné spíše pro stát nebo momentální společenskou představu, co je „dobré a žádoucí“.

Na stránkách Řízení školy se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členem sekce středních a vyšších odborných škol je i Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt., ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze.

To, že v podnikatelské sféře platí rovnítko mezi spokojeným kolektivem zaměstnanců a podávanými výsledky – ziskem, není nic nového a nikdo nezpochybňuje, že bezpečné prostředí, ve smyslu svobodného, podporujícího a spravedlivého prostředí, uvolňuje mozkový potenciál pracovníků.

Na těchto stránkách se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které v současné době reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a jejími členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členkou SKŘ (Sekce základních škol) je i ředitelka ZŠ Německo-českého porozumění a gymnázia Thomase Manna (GTM) v Praze 8 paní Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA.

V roce 2020 vyhlásilo MŠMT ČR projekt zaměřený na využití distanční výuky ve školách, nikoli jako pouhou náhradu při uzavření škol např. při pandemiích, ale jako běžnou vzdělávací nabídku. V projektu pod názvem „Pokusné ověřování obsahu, metod a organizace kombinovaného vzdělávání v základních a středních školách“ se jen, jako již v minulosti poněkolikáté, trochu „pozapomnělo“ na základní umělecké školy.