To, že v podnikatelské sféře platí rovnítko mezi spokojeným kolektivem zaměstnanců a podávanými výsledky - ziskem, není nic nového a nikdo nezpochybňuje, že bezpečné prostředí, ve smyslu svobodného, podporujícího a spravedlivého prostředí, uvolňuje mozkový potenciál pracovníků.
Svoboda je jistě lepší než závislost, ale není to vrchol...
Jiří
Stárek,
ředitel ZUŠ Hostivař, předseda Stálé konference ředitelů, editor Speciálu pro ZUŠ, považuje za nejdůležitější při spolupráci shodu na společném cíli - pokud cíl, to, na čem se dělá, dává lidem smysl, pak dělají rádi, dobrovolně, a tudíž společně. Dále obětavost - naše stále více prosperující civilizace už moc nerozumí pojmu "vědomá oběť" nebo "sebeomezení". To bylo v předchozích kulturách nedílnou součástí života. Spolupráce jistě přináší celku vždy lepší výsledky než vzájemná konkurence, ale to se neobejde bez slevení z něčeho svého. A v neposlední řadě je důležitá schopnost "držet basu" - v muzikantském světě se říká, že "basa tvrdí muziku", což znamená, že bez basové linky hudba ztratí svoji kompaktnost, logiku i krásu. A spolupráce bez toho, že se lidé vzájemně podporují, fandí si a mohou se na sebe spolehnout, je jako kapela, co se nedá poslouchat.