Vzdělávací programy

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) je významným preventivním nástrojem politiky životního prostředí. Jejím cílem je rozvoj kompetencí potřebných pro environmentálně odpovědné jednání lidí, tedy takové jednání, které je v dané situaci a možnostech co nejpříznivější pro současný i budoucí stav životního prostředí. 

Metodika se věnuje tématu participativního vzdělávání s důrazem na environmentální výuku a její aplikaci v českém školním prostředí. Zabývá se výzvami, kterým pedagogové čelí při zavádění participace žáků do výuky, a zdůrazňujeme důležitost tohoto přístupu při formování tzv. aktivních občanů. 

Způsob, jakým se finanční gramotnost vyučuje na českých školách, se často liší podle předmětu i přístupu pedagoga. Na mnoha z nich se téma objevuje jen okrajově, a to navzdory tomu, že mladí lidé se v oblasti financí stále necítí jistě. Na Základní škole Partyzánská v České Lípě se výuce finanční gramotnosti věnují ve volitelném předmětu finance a já, který vede přímo ředitel školy Karel Minařík. Finanční témata zde probírají s využitím digitální platformy Skoala, jež učitelům nabízí více než 140 metodik a zároveň jim poskytuje podporu u složitějších okruhů, například při výkladu investic nebo daní. Jak taková hodina se Skoalou vypadá v praxi?

Další díl seriálu o základní gramotnosti čtenářské a pisatelské (ZGČP) se věnuje její úvodní složce: vztahu ke čtení a čtenářství, psaní a pisatelství, konkrétně komponentě Čtenářská a pisatelská odezva. Tentokrát se autoři z projektu Pomáháme školám k úspěchu Nadace The Kellner Family Foundation zaměří především na čtenářskou část a její realizaci v dílně čtení.

V minulém díle jsme se zaměřili na to, jak ve škole otevírat smysluplné profesní rozhovory o změně. Ujasnili jsme si, že sdílení zkušeností a prvních kroků v týmech předmětových komisí nebo metodických sdružení může být silným motorem pro pozitivní posun, a nyní nás čekají konkrétní první kroky.

Už půl roku mohou školy dopřát svým žákům skutečně nevšední zážitek – návštěvu planetária s největší LED kopulí na světě a zároveň jediného LED planetária v Evropě. Po dvouleté rekonstrukci a modernizaci, která skončila letos v červnu, se Planetárium Praha může chlubit 22metrovou kopulí tvořenou přibližně 45 miliony diod. Ty díky svému výkonu dokážou vytvořit kontrast nesrovnatelný s běžnými projektory a poskytnout výjimečně reálný a ostrý obraz. Čím je nyní planetárium jedinečné, jaká cesta k tomu vedla a co aktuálně nabízí školám?

Expozice Tichá hrdinství nabízí studentům jedinečnou příležitost poznat klíčové momenty našich moderních dějin – od 2. světové války po 50. léta – a zamyslet se nad odvahou, občanskou odpovědností a morální volbou v době nesvobody. Mnoho škol ji již navštívilo a odnášejí si z ní silný zážitek. O své zkušenosti se podělily pedagožky, které program se svými třídami absolvovaly: Markéta Uhlířová (MU), která učila v ZŠ Janouškova v Brně a předtím v ZŠ Jihomoravské nám., a Irena Schoberová (IS), pedagožka ze ZŠ Benešovo náměstí v Pardubicích. Vypravte se do Institutů Paměti národa v Brně nebo v Pardubicích se svými žáky i vy.

Strategické plánování ve vzdělávací politice ČR představuje promyšlený rámec, který propojuje dlouhodobé cíle státu s konkrétními opatřeními na úrovni krajů a škol. Za jejich naplňování jsou zodpovědné také kraje, které musejí při rozvoji vzdělávání na svém území respektovat jak celostátní směřování, tak svá specifika. Některé příklady aktivit krajů se mohou stát inspirací i pro jiné regiony.

V minulém dílu jsme se zaměřili na to, jak vytvořit funkční tým pro promýšlení změn školního vzdělávacího programu v souvislosti se změnami RVP. Upozornili jsme na důležitost správného složení a vedení týmu. Nyní se posuneme dál – k tomu, jak tým rozhýbat, jak začít bezpečně sdílet zkušenosti a jak zorganizovat diskusi, která bude směřovat k hledání konkrétních návrhů a prvních úprav.

Mezinárodní projekt Svobodná zábava jsme realizovali v rámci aktivity eTwinning. V eTwinningu se mohou evropské školy online propojit a spolupracovat na společných projektech. Vzniká zde partnerství mateřských, základních a středních škol, jejichž spolupráci podporuje Evropská komise.

Článek popisuje proces tvorby školního vzdělávacího programu v Mateřské škole V Lukách Rakovník podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) z ledna 2025. Představuji jednotlivé fáze – od formulace vize školy přes budování komunikační kultury a zapojení rodičů až po týmovou práci na obsahu školního vzdělávacího programu (ŠVP). Text ukazuje, jak může být tvorba ŠVP nejen odborným, ale i komunitním procesem, který vychází ze sdílených hodnot, otevřeného dialogu a pedagogické reflexe.

Jarmila Čechová má za sebou kariéru učitelky, speciální pedagožky i ředitelky základní školy. V současnosti působí v organizaci Učitel naživo. Na starosti má také program Učitel naživo+ (dvouletý program doplňujícího pedagogického studia). V rozhovoru zazní, jak v programu přistupují ke vzdělávání budoucích učitelů, jakou roli v jejich přípravě hrají provázející učitelé i to, jak připravit učitele na práci s dětmi ze znevýhodněného prostředí.

V úvodní části našeho seriálu (Řízení školy 9/2025) jsme zdůrazňovali, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak vytvořit tým řídící změnu a jak změnu v rámci porady oznámit.

I letos pro širokou veřejnost připravujeme Sametovou Paměť národa v Café Louvre a srdečně vás zveme, abyste za námi 17. listopadu přišli. A také jsme se rozhodli vám přiblížit očima žáků základní školy, jak se díky našemu projektu Příběhy našich sousedů dozvěděli více o sametové revoluci. Přinášíme vám rozhovor, který vede třída 9. A ze ZŠ Škvorec s týmem spolužáků, kteří pod vedením paní učitelky Jany Sigmundové natáčeli a zpracovávali příběh pamětníka Prokopa Tomka.

Pokud jste o Edutenu ještě neslyšeli, zbystřete. Jde o moderní online nástroj pro procvičování matematiky, který propojuje digitální technologie s dlouholetým finským výzkumem v oblasti vzdělávání. Nabízí tisíce interaktivních úloh pro různé věkové kategorie, dokáže se přizpůsobit úrovni každého žáka a motivuje k učení prostřednictvím herních prvků i okamžité zpětné vazby. Díky přehledným výsledkům poskytuje podporu jak učitelům, tak rodičům, a dětem pomáhá vnímat matematiku jako zábavnou a srozumitelnou disciplínu. V zářijovém čísle Učitelského měsíčníku se o Edutenu rozpovídal učitel matematiky a laureát GTP Tomáš Chrobák, který neskrýval své nadšení z tohoto severského programu.1) Tentokrát díky němu přinášíme i konkrétní data, která stojí za pozornost.

Odlišit fakt od názoru a domněnky patří k základním dovednostem nejen kritického čtení, ale hlavně zkoumání a poznávání světa. Díky zařazení čtenářsko-pisatelské gramotnosti do nového RVP budou mít brzy možnost tuto dovednost nacvičovat všichni žáci a žákyně českých základních škol. Následující řádky jim mohou být inspirací.

V letošním roce pokračoval Národní pedagogický institut ČR v práci na revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání (zkráceně RVP ZUV) tvorbou návrhu koncepce revize. Navázalo se tak na předchozí úvahy a analyzování dostupných podkladů za období platnosti stávajícího vzdělávacího programu. Celý proces revize přitom vychází z opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023–2027 a je také v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR 2030+.

Projektový den „Vlastní cestou k umění“ v Národní galerii Praha nabízí žákům 8. a 9. tříd výjimečnou příležitost, jak si hledat vztah ke světu umění a otevřít se novým otázkám, perspektivám i způsobům komunikace, které z umění pramení. Umožňuje žákům poznávat skrze umění sama sebe i druhé, a to s respektem a otevřeností k nejednoznačnosti a rozmanitosti. V době, kdy se mladí lidé rozhodují, kam se chtějí v životě ubírat, nabízí galerie prostor, kde mohou uplatnit vlastní volbu a zjistit, jaký jazyk umění je jim nejbližší.

Na gymnáziu da Vinci studenti aktivně utvářejí svou vzdělávací cestu. Mohou spolurozhodovat o tom, co se budou učit, jakým způsobem se k cíli dostanou i jak se bude jejich práce hodnotit. Sebeřízené učení u nás není výjimkou, ale je běžnou součástí života školy, od způsobu práce přes hodnocení až po nastavení maturitní zkoušky.

Ve vzdělávání a ve výchově se často objevuje volání po větším zapojení mladých lidí i dětí do procesu učení. Nemusí jít pouze o alternativní přístupy a proudy. Potřeba autonomie, rozvoj zodpovědnosti, důraz na schopnost samostatně se rozhodovat. Důvodů je mnoho a způsobů možná ještě více. V tomto článku se pokusím ukázat na konkrétních případech, jak pracujeme s participací ve vzdělávacích projektech Centra DOX a jaké jsou dopady.