Vzdělávací programy

Obávám se, že dělení na jádrové a rozšiřující kurikulum tak, jak je popisováno v dokumentu Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu, bude mít za následek další růst nerovností v českém vzdělávacím systému.

Vláda ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ vytyčila rozdělení výstupů na jádrové a rozvíjející jako jedno z opatření při revizích rámcových vzdělávacích programů.

Ve dnech 8. a 9. září 2022 proběhla v německém Bielefeldu historicky první konference evropských laboratorních škol s názvem Researching Schools: Bridging Research and Practice at Laboratory and University Schools, kterou ve spolupráci s Laborschule und Oberstufen-Kolleg Bielefeld pořádala síť evropských laboratorních škol. Místo nebylo vybráno náhodou, Bielefeld je totiž sídlem nejstarší evropské laboratorní školy Laborschule Bielefeld und Oberstufen-Kolleg Bielefeld. Ve dnech, kdy probíhala konference, škola oslavila již 48. výročí svého založení.

Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině, spojeného s ruským útokem na ukrajinské území (24. února 2022), se do České republiky přestěhovaly stovky tisíc ukrajinských rodin. V březnu 2022 začalo české školy navštěvovat zhruba 40 tisíc dětí školního věku, a tak je pro české učitele důležité srovnání českého a ukrajinského vzdělávacího systému.

Základním zdrojem, z kterého může žák čerpat při svém růstu ke čtenářské a kritické gramotnosti, je prožitkové čtenářství. Pravidelné čtení spojené s prožitkem zvyšuje šance každého dítěte, že získá přesvědčený postoj ke čtení a ovládne i náročné čtenářské dovednosti. Jednu z možností, jak cíleně a pravidelně rozvíjet prožitkové čtenářství, nám nabízí dílna čtení. Některé její charakteristiky a přínosy jsme si již představili v minulém čísle Učitelského měsíčníku a dnes se podíváme na další.

O prospěšnosti venkovního pobytu a venkovního učení toho již bylo napsáno mnoho. Tématem se zabývá celá řada článků, vědeckých studií i obsáhlých knih. Zároveň nemálo škol učení venku v současnosti zažívá na vlastní kůži, užívá si benefity, které venkovní prostředí nabízí, a vrací se tím k něčemu, co by pro nás i pro děti mělo být vlastně přirozené.

Před několika lety se nám dostala do rukou britská učebnice Boost Your Progress in Reading and Writing. Obsahovala celou řadu aktivit pro rozvoj čtení a psaní, a to jak čtení tzv. akademického, tak i psaní věcných textů.

V dnešním díle seriálu autoři popisují, jak může probíhat jedna konkrétní dílna čtení ve třídě, která ji zažívá dlouhodobě od svých čtenářských začátků.

Ačkoliv je filmová výchova součástí RVP už od roku 2010, mnoho pedagogů ji do výuky reálně stále nezačleňuje. Častým důvodem mohou být obavy z náročnosti či objemné časové dotace. CinEd, mezinárodní program filmové výchovy, ukazuje, že jsou tyto obavy zbytečné. Zpřístupňuje evropské filmy mladým divákům ve věku 6–19 let a doplňuje je o propracovanou metodiku a výukové materiály pro učitele. Nabízí filmy pro školní projekce realizované přímo ve školách, v kinech či v dalších kulturních institucích. Snímky jsou k dispozici zcela zdarma, stačí se jen zaregistrovat na stránkách www.cined.eu. Novinkou v kolekci je dílo uznávaného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera – Strach jíst duše.

Měkkým dovednostem a jejich rozvoji u dětí a mladých lidí se v celosvětovém měřítku dostává stále více pozornosti. Děje se tak zejména v souvislosti s diskusí nad proměnou společnosti a nutností změnit systém vzdělání. SCHOLA EMPIRICA, z. s., se snaží přispívat k posunu v této oblasti přenosem vědecky ověřených přístupů a metod ze zahraničí. Do českého prostředí mateřských a základních škol přináší empiricky ověřené metodiky, které efektivně rozvíjejí měkké dovednosti dětí. Pro prostředí mateřských škol je adaptována americká metodika Dobrý začátek, pro základní školy britská metodika rozvoje měkkých dovedností Skills Builder.

V posledních letech jsem na stránkách Speciálu pro ZUŠ publikoval několik textů o projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, o vzdělávání pedagogů, o projektech z Šablon II v OP VVV nebo o výuce žáků z Ukrajiny na ZUŠ.

Od 1. 9. 2012, tedy před 10 lety, jsme na ZUŠkách konečně začali vyučovat podle vlastních ŠVP. Někdo to vnímal jako velkou změnu, jiný jako legální pokračování toho, co dělal dosud v rozporu s dosud platnými osnovami, ale pro mnoho kolegů se zdánlivě nic nestalo, protože jeli ve svých kolejích i v rámci ŠVP.

V rámci dílčí aktivity projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, kterou realizuje Pražský inovační institut, se právě teď rozbíhá program „Cirkulární školy“. Jeho cílem je podporovat udržitelný rozvoj ve škole. Když všechno půjde podle plánu, tak za rok by mělo být v Praze dvacet škol, které budou vědět, jak účinně nakládat s odpady, dostanou nové vybavení a „reuse“ pro ně nebude neznámé slovo.

Rada Kraje Vysočina označila oblast vzdělávání za jednu ze svých hlavních priorit; tato skutečnost vychází i z jejího programového prohlášení. Proto bylo nutné připravit vlastní strategii vzdělávání v Kraji Vysočina, která bude určovat směr rozvoje škol v regionu. Jejím cílem bylo definovat taková opatření, která jsou v souladu s platnou legislativou a vzdělávacími dokumenty na národní i krajské úrovni a zároveň realizovatelná z úrovně kraje.

Znalost cizích jazyků představuje jeden ze základních předpokladů pro uplatnění v profesním životě a pro schopnost adaptovat se v měnícím se světě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci tzv. Velké revize Rámcových vzdělávacích programů (dále jen „Revize“) plánuje, že výuka dalšího cizího jazyka (francouzštiny, němčiny, ruštiny, španělštiny) v základním vzdělávání, tj. na základních školách a na nižších stupních gymnázií, bude patřit mezi předměty pouze povinně volitelné ( https://velke-revize-zv.rvp.cz/ ).

Národní pedagogický institut ČR zahajuje práce na kurikulu pro základní vzdělávání Kamil Ubr ředitel odboru kurikula všeobecného vzdělávání NPI ČR Kde se nyní nacházíme Práce na revizi rámcového vzdělávacího...

Při práci na projektu Příběhy našich sousedů jsme si prvně začali všímat benefitů, jaké společný dialog nejmladší a nejstarší generace přináší. Jakými dalšími způsoby lze tento dialog využít ve vzdělávání?

To, že kreativita a kreativní vzdělávání může přinášet do českého vzdělávacího systému mnohé inovace i možnost systémových změn, zaznívá dlouho z veřejného prostoru i odborných kruhů. Tématu v současné době nechybí pozornost krajů, měst ani ministerstva kultury a školství i díky začlenění kreativního vzdělávání do podporovaných oblastí Národního plánu obnovy. Na jakých principech kreativní vzdělávání funguje? Jak se liší od jiných způsobů výuky a jaké jsou konkrétní dopady na učitele a studenty i jejich zážitky z projektů?

Můžeme klidně vycházet z toho, že české školství je funkční a v zásadě dobré a že vůči němu nemáme zásadní námitky. Podobně jako nemalá část české veřejnosti. Přesto bychom měli připustit, že nad některými postupy i obsahy bychom se měli více a bez předsudků zamýšlet, protože se patrně poněkud přežívají. Možná ne z principu, ale především proto, že se proměňují podmínky ve společnosti a to by se mělo odrážet i v individuálních a společenských požadavcích na výstupy ze vzdělávání, a tedy i na přístupy k samotnému vzdělávání.