Vzdělávací programy

Od roku 2000 do současnosti prošel český vzdělávací systém řadou změn, u kterých se očekávalo, že budou mít zásadní dopad na jeho fungování a kvalitu. Tyto změny se týkaly zejména zrušení odvětvového řízení ve školství, nabytí právní subjektivity škol, zavedení dvouúrovňového kurikula, menší i podstatnější úpravy rámcových vzdělávacích programů, nárokového financování podpůrných opatření žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a reformy financování škol .

V dnešním uspěchaném světě, kde finanční rozhodnutí hrají klíčovou roli v našich životech, je finanční gramotnost více než jen užitečnou dovedností – je to nezbytná součást každodenního života. Nadace České spořitelny přichází s novým ambiciózním projektem zaměřeným na zpřístupnění kvalitního finančního vzdělávání všem dětem v Česku. Navíc hravou a zábavnou formou kompetenční výuky.

Během listopadových událostí v roce 1939 i 1989 stáli studenti přímo ve středu dění. Samet na školách je vzdělávací projekt, který studentům i vyučujícím přináší možnost připomenout si tyto události a reflektovat jejich odkaz a dopady do dnešních dní. Studenti mohou navíc v rámci projektu uspořádat vlastní sametové festivaly na své škole. Školám zprostředkovává program od více než 60 organizací i jednotlivců zaměřený na soudobé dějiny s důrazem na dění kolem 17. listopadu. Za projektem stojí spolek Díky, že můžem společně s Pamětí národa (Post Bellum). Zapojí se i vaše škola?

S využitím animačního programu Stop Motion Studio a několika tabletů se stativy žáci primy, kteří vyrazili na výuku do mělnické knihovny a rozdělili se do skupin, vymysleli a vytvořili příběh Karkulky ve městě 21. století. Sledovali, jak jejich práci vnímali a chápali ostatní spolužáci. Uvědomili si efekt změny prostoru na všeobecně známý příběh. Ověřovali komunikační účinky vybraných či samostatně vytvořených vizuálně-obrazných vyjádření. A nutno podotknout, že sami sebe velmi překvapili.

Chcete, aby se vaši žáci stali skutečnými badateli a prezentovali své projekty na žákovské badatelské konferenci 2024? Badatelské metody a zdroje na badatele.cz vám s tím pomohou.

V letech 2020–2022 realizovala Schola Empirica pilotní ověření programu proti šikaně KiVa. Výsledky ukázaly, do jaké míry souvisí úspěšnost implementace programu s přípravami a schopností si efektivně poradit se zátěží, kterou zavádění komplexních programů provází. Téma organizačních dovedností nebo řízení změn se projevuje jak nepřímo – ve spolupráci s dalšími učiteli a jejich pozitivními nebo negativními postoji, tak v míře zvládání jednotlivých kroků implementace. Řešení spočívá nejen na straně učitelů a vedení školy, ale i v samotném nastavení programu.

Vzdělávání Paměti národa pravidelně rozšiřuje své aktivity a materiály a už třetím rokem pedagogům na svém webu nabízí metodické sešity – tematicky zaměřené výukové materiály, které čerpají z vyprávění pamětnic a pamětníků, a to zejména z těch, která zdokumentovali žáci a studenti v rámci projektu Příběhy našich sousedů.

Prvního září vstoupila v platnost aktualizace rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání v informatické oblasti. Týká se všech středních škol a všech oborů. Co to pro školy, jejich vedení a učitele znamená a jak nejlépe využít dva roky, které na přípravu změn mají k dispozici?

Mgr. Daniel Honeš vystudoval egyptologii, obecnou lingvistiku a fonetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Aby toho nebylo málo, na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ještě absolvoval studium pedagogiky. Během vysokoškolského života se zabýval starověkými jazyky, písemnými systémy, pojetím jazyka a jeho percepcí ve starověku a nyní působí jako učitel na druhém stupni ZŠ Dolákova v Praze. Egyptologii a jazykovědě se věnuje už od útlého věku a své nadšení pro obor předává účastníkům online kurzů Centra talentované mládeže (CTM) z oblasti dějin, archeologie a kultury starověkého Egypta, to vše v angličtině. Pro centrum vytvořil online kurz egyptských hieroglyfů pro začátečníky i pokročilé, kde srozumitelně seznamuje posluchače s jazykem a písmem starověkých Egypťanů.

V čele spolku MŮŽEŠ PODNIKAT stojí Tereza Moravcová, která se celý život zabývá osobním rozvojem a rozvojem potenciálu. Vystudovala kulturní a sociální antropologii na UK, absolvovala navazující rozvojový a sebezkušenostní výcvik, žila v USA a učila 20 let angličtinu, stála u zrodu neziskového sektoru v ČR, pracovala vždy v transformačních projektech a její celoživotní vášeň je vzdělávání, seberozvoj a posouvání hranic komfortní zóny.

Vzdělávání Paměti národa zpracovává pamětnické příběhy a dostává je k mladým lidem, žákům, studentům a učitelům. Kinopříběhy jsou stále ještě relativně novým vzdělávacím formátem z dílny Post Bellum, s jejich uváděním na školách jsme totiž začali teprve před pandemií covidu-19. I přes „novost“ tohoto formátu však můžeme říct, že s kinopříběhy máme velice pozitivní zkušenost a dostáváme skvělou zpětnou vazbu od pedagogů a jejich žáků či studentů, kteří kinopříběhy již zhlédli.

Třetí díl seriálu o čtení v oborech přináší praktickou ukázku práce s více texty v přírodovědě v 5. třídě. Autorka lekce Ilona Zapletalová ze ZŠ Kunratice v Praze, školy zapojené do projektu Pomáháme školám k úspěchu, podrobně popisuje, jak žáci s texty pracovali, jakou podporu k práci dostali a jaké přínosy pro jejich učení práce s více texty měla.

Téměř stovka učitelů z celé České republiky se 20. září 2023 sešla na Slavnosti škol Paměti národa, která se tentokrát konala v barokním refektáři Kláštera dominikánů v Praze 1. Vzdělávání Paměti národa, do jehož aktivit a projektů se ročně zapojuje bezmála tisíc učitelů, chce touto formou ocenit a propojit pedagogy, kteří mají zájem o projektovou výuku a nové trendy ve výuce moderních dějin.

Škola dítě učí a připravuje je pro život. Dnešní příprava je ve srovnání s minulostí stále delší. Zatímco před sto lety představovala u nás obecná škola vzdělání pro všechny, měšťanka pro část, vysoká škola pro 3 %, dnes se pozvolna blížíme stavu, kdy střední všeobecné vzdělání zasáhne celou populaci a alespoň na bakalářský stupeň vysoké školy dosahuje už dnes také řádově víc studentů.

„Celý program se mi moc líbil a mrzí mne, že už skončil,“ okomentovala Školní program jeho nedávná účastnice, žákyně 4. třídy ZŠ. Původně irský program, který reintegruje žáky vracející se z léčby závažných onemocnění nebo děti chronicky nemocné a současně posiluje celý třídní kolektiv, do ČR adaptuje nezisková organizace Spolu s odvahou. Program, jedinečně doplňující nabídku preventivních programů pro školy, je pro podpořeného žáka a jeho školu zdarma.

Předsudků se člověk nejlépe zbaví tak, že se o věci a dění kolem sebe aktivně zajímá a zapojuje se do něho. Členové žákovského parlamentu ze základní školy v litvínovském Janově se proto rozhodli zapojit do městského participativního rozpočtu a vybudovat v okolí své školy příjemné místo pro sousedské setkávání. Na místě vybydleného panelového domu, ve kterém bydleli kdysi jejich příbuzní, nechali vybudovat venkovní kuličkovou dráhu.

Čím dál častěji a z různých stran slýcháme, že škola žáky dostatečně nepřipravuje na budoucnost. Že mnohé informace, které se učí a memorují, nejsou pro jejich další studentský, osobní ani pracovní život podstatné. Tento rozhovor ale vypovídá o něčem úplně jiném. S Veronikou Haissingerovou, která působí jako projektová manažerka v Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy, jsme si povídali o tématu podnikavosti. Sadě dovedností, které jsou potřeba pro současný život v neustále se měnícím světě a kterým se už na mnoha školách věnují.

Program Zkus učit! vznikl jako příležitost pro zájemce o učitelství z jiných oborů, aby se na základě vlastní zkušenosti mohli rozhodnout, jestli je pro ně učitelství to pravé. Vytvořili jsme ho tak, aby ověřil jejich motivaci a poskytl zážitek sebe sama v učitelské roli v reálné škole. A protože toho není málo, co musíte udělat, pokud se chcete za katedru dostat z jiného oboru a bez pedagogické kvalifikace, dbáme na to, aby se účastníci mohli soustředit na učení, a my se staráme o všechno ostatní – zejména o kvalitní podporu.

Jihočeské Muzeum v Českých Budějovicích v rámci svých edukačních programů nabízí Archeologické muzejní kufříky. Jejich prostřednictvím se žáci všech věkových kategorií mohou seznámit s historií doslova „na vlastní kůži“. Na otázky, co Archeologické muzejní kufříky jsou a v čem spočívá jejich nevšednost, odpovídá vedoucí edukačního oddělení Jihočeského muzea Mgr. Lukáš Faktor.

Nestává se často, že by externí vzdělávací program vyvolal nadšení napříč celou školou – žáci si o něm štěbetají o přestávkách, pedagogové zařazují nové poznatky do výuky a rodiče objevují doposud skryté perspektivy, kterými mohou nahlížet na svět svých dětí. O to víc nás těší, že jsme toho díky Digitální výchově pravidelnými svědky. Komplexní, ale nenásilnou formou tak pasujeme digitální wellbeing na běžnou součást školní výuky stejně, jako jsou dnes digitální technologie součástí našich životů.