Ekonomika

Ucelená a podrobná metodika k převodu financování nepedagogů představuje všechny hlavní aspekty legislativní změny a ředitelům škol a jejich zřizovatelům přináší kromě důležitých informací i představení různých variant řešení a praktická doporučení.

Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel. Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

Jsem základní škola. Chtěli bychom založit transparentní účet, který by sloužil třídním fondům. Rodiče by měli přehled o hospodaření a je pohodlnější peníze posílat na účet než vybírat hotově do třídního fondů. Dále bychom účet využívali k financování příspěvků, např. Dobrého anděla. Nechceme ale zakládat spolek při škole. Může škola založiz takový účet nebo účty pro každou třídu zvlášť? Může být účet zřízen např. jako účet třídního fondu školy? Mohli by být správcem účtů třídní učitelé? 

Je možné, aby nepovinný předmět naší školy (sborový zpěv) navštěvovali v případě zájmu i žáci jiných škol? Pokud ano, za jakých podmínek (pojištění v případě úrazu na akci, bezpečnost, odpovědnost za škodu)? Stejnou otázku řešíme i v případě zájmových kroužků, především sportovních.

V letošní novele školského zákona byla schválena tzv. indexace, v rámci které by školy vzdělávající žáky se sociálním znevýhodněním v budoucnu mohly mít navýšené normativy na pokrytí potřeb žáků se sociálním znevýhodněním. Obdobnou formu dotace na hrazení přímých nákladů spojených se vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním si více než čtyři sta škol mohlo vyzkoušet už v projektu Podpora rovných příležitostí (NPI/MŠMT, 2022–2025). Jak tuto podporu školy využívaly? Jaké byly očekávané přínosy této podpory a na jaké překážky toto financování naráželo? A co lze z této projektové zkušenosti využít pro budoucí indexované financování?

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, zkráceně JMHZ, je slovní spojení, které se v poslední době stále častěji skloňuje v oblasti mezd a mzdového účetnictví. JMHZ se dotkne v příštím roce každé mzdové účetní. A co to tedy je?

Lze snížit úplatu za školní družinu účastníkovi, který je trvale přihlášen na 4 dny v týdnu?

Senátem byla schválena novela školského zákona, která obsahuje i zásadní změnu financování nepedagogických pracovníků. V tomto článku popíšu, jaký dopad může mít novela, jež má nabýt účinnosti 1. 1. 2026, na pracovněprávní vztahy nepedagogů.

Řídicí kontrola je součástí vnitřního kontrolního systému. Je zaměřena na přípravu a plánování finančních operací.  Ministerstvo financí vydává tento metodický pokyn pro příspěvkové organizace, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení. Tento metodický pokyn dané téma rozpracovává v kontextu finančních a majetkových operací, které jsou specifické pro školy a školská zařízení. 

Od září 2025 jsme zapojeni do v rámci OP JAK II do tzv. šablon (Výzva č. 02_24_035), kde je 5% účast příjemce dotace (naší školy). V předchozích šablonách byly náklady hrazeny z dotace ve výši 100%. Jak budu účtovat konkrétní náklad v nových šablonách...např. mzdy, faktury aj. Budu rozúčtovávat každý doklad na dvě UZ (EU a CZ) a zbytek ve výši 5 % půjde z provozních prostředků školy?

Základní školy s vyšším podílem znevýhodněných žáků od roku 2026 získají více prostředků na cílenou podporu žáků. Nový systém financování zohlední náročnost vzdělávání a pomůže zajistit rovné šance pro všechny.

Téměř dva miliony dětí jsou od září zpátky ve školách. To, co v nich každý den zažívají, má klíčový vliv nejen na jejich budoucnost, ale i na prosperitu celé země. Navzdory tomu je školství na chvostu politického zájmu. Je žádoucí, aby se vzdělávání stalo jednou z priorit nové vlády a nezůstalo jen u předvolebních slibů.

V předminulém školním roce jsme zahájily naše rozhovory mezi tenkrát ještě ředitelkou a advokátkou o pracovněprávních záležitostech. Vloni jsme si vybraly jako téma školní akce a některá jejich specifika. I v tomto školním roce chceme v našich rozhovorech pokračovat. A tentokrát to bude skutečně „vyšší dívčí“. Povídat si totiž budeme o rozhodnutích soudů, která se týkají školství nebo jsou nějakým způsobem pro školy a jejich vedení důležitá.

Lze snížit úplatu za školní družinu účastníkovi, který je trvale přihlášen na 4 dny v týdnu?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně financování školního stravování v případě soukromé střední školy, která nemá vlastní jídelnu a zajišťuje obědy pro žáky prostřednictvím jiné školy na základě smlouvy. Ráda bych se zeptala: 1. Zda existuje ze strany střední školy jakákoli zákonná povinnost (nebo doporučení) přispívat na obědy žákům v tomto režimu. 2. Zda je v normativním financování soukromých škol zahrnuta položka či částka, která by mohla být určena na tento účel, případně podle čeho se výše takového příspěvku řídí. 

Jsme malá základní a mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Máme pedagogy, paní uklízečky a kuchařky. Jaké procento jsme povinni odvádět na zákonné pojištění Kooperativa (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele), která se platí po skončení čtvrtletí? Je tam nějaké dané procento, resp. promile z vyměřovacích základů nebo nějaké dané rozmezí? 

Jsme ZŠ a MŠ, příspěvková organizace, bez doplňkové činnosti, nejsme plátci DPH. Můžeme i tak vystavit fakturu např. za sběr odpadů (papíru, hliníku)?

Ředitelé škol, jejich zástupci i administrativní pracovníci se ve své praxi často setkávají s tzv. „stošestkou“, tedy žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“). Mezi časté a zároveň problematické požadavky žadatelů patří žádosti o informace týkající se výše platů, mezd nebo jiných finančních plnění, a to buď směřující na celou vzdělávací instituci, nebo jen na konkrétní skupinu pracovníků. Tyto dotazy žadatelů často vyvolávají řadu nejasností, a to jak z hlediska jejich oprávněnosti, tak i způsobu, jak na ně dle zákona reagovat.

Výzva č. 02_24_034 Šablony pro MŠ a ZŠ II Operačního programu Jan Amos Komenský, která byla vyhlášena na konci září 2024, v blízké době ukončí příjem žádostí o podporu. Možnost podat žádost o podporu mají mateřské a základní školy, základní umělecké školy a střediska volného času již pouze do 30. 9. 2025 do 14 hodin.

Následující text volně navazuje na předchozí článek autorů „Zamyšlení nad odpovědností za školní úrazy: kdo zaplatí za školní úraz a kdo musí být pojištěn?“ (Řízení školy 5/2025, s. 9–13), ve kterém autoři čtenářům přiblížili zejména systém odpovědnosti škol a školských zařízení za újmu způsobenou žákům při školních úrazech. Nyní se ve volném pokračování zaměřují na to, jak české soudy rozhodují o školních úrazech v konkrétních případech.