Péče o zaměstnance

Na konci minulého roku vydalo Partnerství pro vzdělávání 2030+ publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem bylo popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Pod záštitou projektu Duševní zdraví pro děti, jehož týmy od září 2021 za finanční podpory fondů EHP a Norska pilotně působí primárně ve školském prostředí v ORP Kutná Hora, proběhlo 1. listopadu 2022 v Kutné Hoře Odborné sympozium dětského duševního zdraví. Nejdůležitější poznatky a výstupy ze sympozia reflektuje tento text.

Jsou věci, na které vás během studia zapomněli upozornit. Jednou takovou je, že učitel je taky zaměstnanec a jako takový může čerpat zaměstnanecké benefity. Mezi ně často patří kávovar na pracovišti.

Jak zazní hned v úvodu, kniha je určena především vychovatelům a vychovatelkám – pedagogům mateřských škol, jejichž pracovní vytížení, široké spektrum odpovědnosti a nutnost regenerace autorka osobně zná. Sděluje čtenářům i to, jak jóga a mindfulness pomohly jí samotné a že cvičení není na výkon, ale cesta, jak poznat sebe, rozumět sama sobě, zrelaxovat tělo i mysl a vnímat dění kolem sebe z jiného úhlu.

Patříte-li k jedné čtvrtině škol, do které prvního září nastoupili noví začínající učitelé a učitelky, tak je tento text určen právě vám. Možná už ve škole máte nastavený funkční a intenzivní systém podpory pro nováčky (pak tento text berte pouze jako opakování, matku moudrosti). Těm, kteří systém teprve „zajíždí“, nebo jej ještě vůbec nemají zpracovaný, může text pomoci vcítit se do začínající učitelky nebo učitele a do jejich potřeb. Celý jsme ho totiž napsaly právě z pohledu začínajících učitelek a učitelů.

U každého zaměstnance může vzniknout potřeba nechat se vyšetřit u lékaře. V dnešním článku vysvětlím, jaké nároky zaměstnanci v souvislosti s vyšetřením u lékaře vznikají.

V minulých dvou dílech našeho seriálu jsme mluvili o agemanagementu obecně, nyní nastal čas specifikovat ho pro jednotlivé věkové skupiny. Pro konstrukci otázek jsme využily Dům pracovní schopnosti (a tím i připomínáme Letní speciál Řízení školy 2022 zaměřený právě na agemanagement a wellbeing).

Pokud jste k prázdninovým cestám využili letadlo, nemohly vás minout ani tyto věty palubního personálu: „Pokud v kabině klesne tlak … nasaďte si masku a volně dýchejte. Nejprve nasaďte masku sobě a poté pomozte dětem nebo dalším osobám.“ Pokaždé, když je slyším, tak si vroucně přeji, aby toto pravidlo (první zachraňuji sebe, poté ostatní) bylo vtěleno i do školního řádu každé školy a aby bylo striktně vyžadováno, dodržováno a jakékoliv jeho porušení ihned napraveno.

Silný, dlouhotrvajcící stres pocítila v uplynulých dvou letech většina z nás. Informace o škodlivých dopadech stresu, které jsme dříve pouštěli jedním uchem dovnitř a druhým ven, začínáme více zvažovat a bohužel mnohdy i vlastní zkušeností potvrzovat. Je zřejmé, že i tento školní rok prožijeme v kontextu světového dění, které je charakteristické vysokou mírou nejistoty a obav. Stres, který působí, můžeme ovlivnit jen velmi málo. Na druhou stranu existuje řada situací, kde míru a především kvalitu stresu ovlivnit dokážeme, pro sebe i své žáky.

Pokud jste k prázdninovým cestám využili letadlo, nemohly vás minout ani tyto věty palubního personálu: „Pokud v kabině klesne tlak, nasaďte si masku a volně dýchejte. Nejprve nasaďte masku sobě a poté pomozte dětem nebo dalším osobám.“ Pokaždé když je slyším, tak si vroucně přeji, aby toto pravidlo (prvně zachraňuji sebe, poté ostatní) bylo vtěleno i do školního řádu každé školy a aby bylo dodržováno a vyžadováno.

Za dveřmi ředitelny se často odehrávají nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Základní školu Kořenského na pražském Smíchově si pro své děti často vybírají cizinci, chodí sem také řada žáků ze sociálně znevýhodněných rodin. Ředitelka Libuše Daňhelková pro ně vytváří prostředí, které splňuje zásady wellbeingu. „To znamená, že je nám někde dobře. Nedá se to ale jednoduše pojmenovat jako pohoda. Je to stav, kdy člověk rád koná, má nápady, je tvůrčí, aktivní. Prožívá to, čemu se říká flow,“ vysvětluje Libuše Daňhelková. Základem je školní poradenské pracoviště, které poskytuje péči zhruba čtvrtině žáků školy.

V prosinci 2020 organizace Učitel naživo a Otevřeno iniciovaly historicky první setkání vzdělavatelů učitelů s cílem propojit – napříč institucemi a regiony – ty, kteří se věnují vzdělávání budoucích učitelů, a podpořit tak spolupráci mezi nimi. Blanka Vaculík Pravdová v článku Komunita vzdělavatelů učitelů – platforma pro ty, kteří se podílejí na profesní přípravě budoucích učitelů (Řízení školy 2/2021) popsala důvody, které vedly k této iniciativě. Od onoho prvního setkání v online prostředí uplynulo již mnoho měsíců a my teď už můžeme mluvit o existenci Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů (KVBU), která má jasně vymezené směřování a hodnoty a reaguje na potřebu vysokoškolských pedagogů a učitelů z praxe vzájemně spolupracovat a podporovat se nad rámec vlastní fakulty, diskutovat aktuální témata a sdílet příklady dobré praxe.

Ráda bych se s vámi podělila o praktické zkušenosti z oblasti tvorby kladného klimatu organizace, vytváření pracovních podmínek pro zaměstnance a možnosti vylepšování stravovacích podmínek pro naše strávníky, včetně obohacování jídelníčku. Nečekejte školení managementu, ale pouhé sdílení dobré praxe.

Čím dál častěji se v kontextu přípravy budoucích učitelů a profesního růstu učitelů setkáváme s pojmem mentoring. Ve školství se mentoring postupně prosazoval od 80. let minulého století, a to v přípravném vzdělávání učitelů prostřednictvím provázejících učitelů na praxích, jako součást adaptace začínajících učitelů prostřednictvím uvádějících učitelů, ale také jako forma kolegiální podpory všech učitelů v rámci celoživotního profesního rozvoje. 1) Přínosy mentoringu jsou prokázané, v Česku přesto stále chybí jeho systémové uchopení.

Jaké nároky vznikají zaměstnanci v souvislosti s vyšetřením u lékaře?

Pedagogických pracovník předává dětem / žákům znalosti a dovednosti podle školního vzdělávacího programu s důrazem na jejich využití v praktickém životě. Aby mohl do své práce zahrnovat nové poznatky, musí sledovat aktuální trendy a tedy se neustále vzdělávat. Zatímco termín vzdělávání (pedagogická literatura) zahrnuje především odborné poznatky v daném oboru, termín rozvoj (zákoník práce, ziskové organizace) má širší význam a kromě odborných znalostí klade důraz i na osobnost vzdělávaného.