Při pohledu na aktuální data o duševním zdraví dětí, kdy 50 % žáků a žákyň ZŠ vykazuje nízkou úroveň wellbeingu, 40 % z nich projevuje známky středně těžké až těžké deprese (NÚDZ, 2023) a sebevražda je druhým nejčastějším důvodem úmrtí do 19 let věku (ČSÚ, cit. 2023), je zřejmé, že stávající kapacity pedopsychiatrů a dětských klinických psychologů nemohou zajisti podporu všem, kteří ji potřebují. O to důležitější se stává podpora wellbeingu a duševního zdraví ve školách.
Role školního poradenského pracoviště v podpoře wellbeingu ve škole
PhDr.
Lenka
Felcmanová
Ph.D.
předsedkyně Society for All, z. s.
Děti a mladí lidé tráví ve škole významnou část dne, a proto je zde velký prostor pro preventivní opatření zaměřená na osvojování potřebných dovedností v oblasti psychohygieny a zvyšování odolnosti vůči zátěži. Téma je aktuální i pro samotné žáky, zájem o duševní zdraví deklarují 2/3 náctiletých. 78 % z nich současně přiznává, že se stydí říct si z důvodu duševní nepohody o pomoc, a nadpoloviční většina (64 %) se obává, že jimi sdělované citlivé informace budou zneužity (Nevypusť duši, g82 a T-Mobile, 2023). Ukazuje se, že pouhé představení nabídky služeb a pracovníků školního poradenského pracoviště nestačí. Žáci si požádání o pomoc musí vyzkoušet v modelových situacích prostřednictvím hraní rolí či jiných metod zprostředkujících osobní zážitek. Nácvik vyhledání pomoci je příkladem konkrétního dílčího opatření, které škola může zavést. Osvědčuje se však, když škola v podpoře wellbeingu žáků i pracovníků škol uplatňuje
systematický celoškolní přístup
zahrnující uzpůsobení fyzického, sociálního a virtuálního vzdělávacího prostředí jejich potřebám a cílený rozvoj znalostí, dovedností a postojů podporujících osobní wellbeing a odolnost vůči zátěži. Zaměření systémově pojaté podpory shrnuje následující schéma.