Dovolená

Nástup na mateřskou dovolenou je nepochybně právem zaměstnankyně, jak vyplývá ze znění ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), podle něhož mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
Vydáno: 03. 05. 2021
Na dovolenou vznikne nárok zaměstnanci, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval nepřetržitě celý kalendářní rok, odpracoval-li v tomto období 52 týdnů v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Zaměstnanci pak náleží dovolená v délce odpovídající násobku jeho týdenní pracovní doby a výměry dovolené.
Vydáno: 07. 12. 2020
Může ředitel školy nařídit zaměstnanci/zaměstnancům v této situaci dovolenou?
Vydáno: 26. 03. 2020
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění
Vydáno: 01. 03. 2019
Je zcela nepochybné, že každý zaměstnanec občas potřebuje navštívit lékaře v pracovní době. Zaměstnavatelé nezřídka kdy na tuto potřebu reagují tím, že po zaměstnanci vyžadují zameškaný čas napracovat. Zaměstnanci netuší, zda je tento požadavek oprávněný či nikoli.
Vydáno: 02. 09. 2014
V ustanovení § 217 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), je jednoznačně stanovena výlučná kompetence zaměstnavatele nařídit zaměstnanci čerpání dovolené, a to tak, aby dovolená byla zaměstnancem vyčerpána v celkové roční výměře. Tuto dovolenou si zaměstnanec musí čerpat alespoň 2 týdny souvisle, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené, a zbytek do konce daného kalendářního roku. Je zřejmé, že každý zaměstnavatel musí při určování dovolené svým zaměstnancům přihlédnout především k zájmům svým (provozní důvody), ale také zohlednit právo svých zaměstnanců na čerpání dovolené. Znamená to, že dřív, než zaměstnavatel využije svého práva určit zaměstnanci přímo čerpání dovolené, má vycházet z určitého předem daného rozvrhu čerpání dovolené.
Vydáno: 12. 05. 2014
Jedním ze způsobů uskutečňování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je samostudium (§ 24 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“). K realizaci této formy dalšího vzdělávání přísluší pedagogickým pracovníkům volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Vydáno: 11. 05. 2014
Dovolená je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), upravena v ustanovení § 213 odst. 1, podle kterého Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.    
Vydáno: 20. 01. 2014
Jedním z neoddiskutovatelných témat pracovněprávních vztahů je dovolená, která pro zaměstnance představuje dobu odpočinku potřebného po vykonané práci – možná dvojnásob to platí pro školství, kde se dovolená čerpá zejména v létě, kdy je ve školách „prázdninový“ režim. Nicméně i na dovolenou se vztahují určitá pravidla.
Vydáno: 01. 01. 2013
Ačkoli se řada pravidel určování dovolené od 1. 1. 2012 v důsledku tzv. věcné novely zákoníku práce změnila, stále zůstal zachován princip dominantního postavení zaměstnavatele, který „standardně“ určuje zaměstnancům termín čerpání dovolené.
Vydáno: 01. 01. 2013
Vzhledem k tomu, že rozvrh dovolených není závazný, je ředitel školy (zaměstnavatel) povinen podle § 217 odst. 1 zákoníku práce písemně oznámit zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratší době pro určení dovolené.
Vydáno: 01. 01. 2013
Podle § 213 odst. 3 zákoníku práce činí dovolená pedagogických pracovníků 8 týdnů v kalendářním roce. Jedná se tak o zvláštní výměru, kdy je již přímo ze zákona prodloužena základní výměra (4 týdny) dovolené – deklaruje se tím náročnost a namáhavost práce, kterou pedagogický pracovník vykonává.
Vydáno: 01. 01. 2013