JUDr. Eva Janečková

Je možné, aby zaměstnanec, který je aktuálně v dlouhodobé pracovní neschopnosti (HPP pedagog volného času), mohl pracovat pro stejného zaměstnavatele v rámci DPP na jinou činnost než HPP, např. sekání trávy? Jaké jsou v případě porušení následky pro zaměstnance, případně zaměstnavatele?

Přijímací řízení do mateřských a základních škol obsahuje řadu nástrah, i z pohledu ochrany osobních údajů. Problémem je zejména shromažďování dat v nadbytečném rozsahu. Častou chybou je také vymáhání souhlasu se zpracováním.

Škola zpracovává řadu osobních a citlivých údajů svých žáků, včetně informací o zdravotním stavu. Jak to dělat správně, v souladu s GDPR?

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, změnil nejen způsoby podávání přihlášek k přijímacímu řízení na střední školy, průběh tohoto řízení, ale také dost podstatně vydávání rozhodnutí, když tato novela nyní obsahuje úpravu zvláštní vůči zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, změnil systém a průběh přijímacích zkoušek na střední školy. Stále se konají v tolika kolech, kolik ředitelé škol potřebují pro obsazení všech míst. Jednotlivá kola však mají přesná pravidla, která doznala podstatných změn.

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podstatně proměnil způsob podávání přihlášek k přijímacímu řízení na střední školy. V důsledku této nové první úpravy je možné snadno zapomenout, že některé aspekty zůstaly stejné a že je třeba i nadále respektovat i jiné právní předpisy, jako například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

V letošním roce Poslanecká sněmovna připravila velkou řadu změn, které se týkají školství, a další změny se stále chystají. Mezi ty připravované patří i změna vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, jež by měla být provedena vyhláškou, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Chtěl bych se zeptat, zda existuje nějaký právní předpis, případně vzor, jak upravují jednotlivé školy, k tomu, jaké informace je možné/nevhodné zjišťovat o jednotlivých žácích a jejich rodinách. Myslím tím běžné hovory s dětmi, nikoli sběr prostřednictvím formulářů, dotazníků, přihlášek... 

Letošní rok je rokem, kdy Poslanecká sněmovna připravila velkou řadu změn, které se týkají školství, a další změny se stále chystají. Mezi ty připravované patří i změna vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, která by měla být provedena vyhláškou, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) rozlišuje z hlediska odpovědnosti za škodu mezi nezletilým, který dovršil věk třinácti let, a nezletilým, který tohoto věku nedosáhl. Může se to zdát jako nepodstatná drobnost, protože v souvislosti s oběma občanský zákoník v § 2920 a § 2921 mluví o náležitém dohledu. Rozdíl, který může být zásadní, je však v míře spoluodpovědnosti.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“), je často označován za největší novinku od dob GDPR (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES - obecné nařízení o ochraně osobních údajů). V obou případech se jedná o dva velké samostatné ucelené systémy, které se však spolu prolínají. V rámci plnění povinností podle zákona o ochraně oznamovatelů dochází ke zpracování osobních údajů ve velkém rozsahu, při implementaci měla být zohledněna také pravidla ochrany osobních údajů, jak je stanoví GDPR.

Jednou z povinností, které stanoví zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon ochraně oznamovatelů“), je povinnost jmenovat příslušnou osobu.

Zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, je stanovena předškolním zařízením povinnost přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. To se netýká předškoláků, kteří plní povinné předškolní vzdělávání.

Byť jsou některé školy povinným subjektem podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, často se v praxi objevují pochybnosti, zda zákon reálně na školy dopadne. Opakovaně je vznášena otázka, jaké typy oznámení se mohou škol týkat.

Dne 1. 8. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“). Vzhledem k tomu, že na rozdíl od předchozí právní úpravy (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, která nabylo přímé účinnosti dne 17. 12. 2021) se náš národní zákon vztahuje i na příspěvkové organizace, které zaměstnávají k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, vznikly nové povinnosti i některým školám.

Zákonní zástupci často řeší otázku, jak mají naložit se zprávou z poradenského zařízení. Mají ji předložit škole, když je na ní uvedeno, že je pro potřeby rodičů? Potřebuje vůbec škola informace v ní obsažené? Jakým způsobem mohou zaměstnanci zacházet se zprávou a kdo se s informacemi o dítěti může seznámit?

Byť školský zákon1) obsahuje pravidla pro použití správního řádu2) , v praxi se objevuje celá řada nejasných situací, které nastávají zejména po vydání správního rozhodnutí ve věci. Váhat nad správným postupem může ředitel školy jak v případě, kdy ještě rozhodnutí nenabylo právní moci, tak v situaci, kdy sice rozhodnutí již právní moci nabylo, ale došlo ke změně okolností, které odůvodňují vydání nového rozhodnutí s opačným výrokem.

Základní umělecké školy již před covidovou pandemií pořizovaly nahrávky produkce svých žáků a zveřejňovaly je na svých webových stránkách. Distanční výuka přinesla značné rozšíření této praxe, kdy záznamy (tedy nikoli pouze fotografie, ale video a audiozáznamy) začaly být zveřejňovány nejen na webových stránkách, ale také na sociálních sítích. K rozšíření došlo na obory, u kterých to dříve nebylo myslitelné, tedy i na obory výtvarné.

Dne 1. 1. 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, která s účinností od 1. 1. 2022 umožnila na základě indikace praktického lékaře pro děti a dorost poskytovat poskytovatelům domácí péče zdravotní služby dětem ve školách.

Školní výlety jsou u dětí velmi oblíbené. Na ředitele škol a pedagogy však tyto akce kladou značné nároky. Je třeba vyřešit otázky týkající se pracovního práva, např. jak se vypořádat s limity pracovní cesty a cestovními náhradami, s pracovní dobou atd.