JUDr. Eva Janečková

1. prosím o právní vyjádření. Popis skutkového stavu pro právní posouzení **Předmět:** Žádost o právní posouzení odpovědnosti školy za úraz/incident žáka. **1. Čas a místo děje:** * **Datum a čas:** 26. 2. 2026, po ukončení dopoledního vyučování, odpolední výuka nebyla. * **Lokalita:** Veřejné prostranství mimo areál školy. * **Situace:** Žák se přesouval z budovy školy na oběd do budovy vlastní školní jídelny (cca 100 m), cesta vede venkovním prostorem mimo areál školy, dohled při přesunu není zajištěn, dohled až ve školní jídelně **2. Účastníci:** * Poškozený: Žák 4.A. * Odporce: Neznámý žák (pravděpodobně vyššího ročníku téže školy). **3. Popis incidentu:** Dle tvrzení zákonných zástupců byl žák 4.A sražen jiným žákem při přesunu na oběd. Došlo k fyzickému kontaktu, jehož následkem byl pád poškozeného. Totožnost druhého žáka nebyla na místě zjištěna. Incidentu nebyl přítomen pedagogický dozor (škola v danou dobu a na daném místě dozor nevykonávala). Došlo k úrazu žáka a poškození mobilního telefonu **4. Postoj školy:** Škola se domnívá, že incident se stal mimo dobu vyučování a mimo dohled školy, tudíž nenese objektivní odpovědnost za vzniklou škodu ani nemá pravomoc k přímému kázeňskému postihu, pokud nelze prokázat souvislost se vzděláváním. Dotazy: 1. **Definice souvislosti s vyučováním:** Lze přesun žáka na oběd (do vlastní školní jídelny uvedené v považovat za „činnost přímo související s vyučováním“ ve smyslu **§ 29 odst. 2 školského zákona**, i když žáci v daném věku (4. třída) odcházejí ze školy samostatně? 2. **Odpovědnost za škodu:** Má škola objektivní odpovědnost** za škodu na majetku a zdraví, i když k incidentu došlo mimo budovu školy na veřejném chodníku? – viz poškození věcí. 3. **Kázeňská pravomoc:** Má škola právo (nebo povinnost) udělit kázeňské opatření (např. důtku) žákovi za incident, který se stal sice mezi spolužáky, ale mimo školní areál a po vyučování? Nejednalo by se o překročení pravomocí školy? 4. **Povinnost součinnosti:** Jakou míru součinnosti musí škola poskytnout rodičům při zjišťování totožnosti neznámého žáka (např. prohlížení kamerových záznamů, pokud existují, nebo dotazování ostatních žáků)? 5. **Role zákonných zástupců:** Je správný výklad školy, že v tomto případě jde primárně o soukromoprávní spor (případně přestupek) mezi zákonnými zástupci obou dětí, nikoliv o spor

Může speciální pedagog, který je na škole v rámci podpůrné pozice (od 1. 1. 2026), vyučovat předmět speciálně pedagogické péče? Musí mít žák k výuce tohoto předmětu doporučení pedagogicko-psychologické poradny?

Musím hlásit školní úraz pojišťovně, když se rodiče zraněného dítěte rozhodli pro plnění pojistné události z vlastní pojistky?

Záškoláctvím se podle metodiky MŠMT rozumí taková neomluvená nepřítomnost žáka ve škole, a to i opakovaná, která je způsobena zpravidla úmyslně žákem nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu, která trvá obvykle po celý vyučovací den (případně po určitou část vyučování, např. v odpoledních hodinách nebo jen v některých předmětech). Cílem je vyhnout se přítomnosti ve vyučování nebo pouze v některých vyučovacích hodinách.1)

„Slučování“ škol bylo původně součástí tzv. velké novely, která měla 11 novelizačních bodů. Tato novela by nestihla být projednána, proto byl tento bod formou poslaneckého návrhu předložen jako pozměňovací návrh k jiné novele. I proto změna nebyla projednána tak, jak by si školy i zřizovatelé představovali. Změny, k nimž dojde, se dotknout zásadně menších škol, které budou buď přičleněny k větším školám, nebo dojde k jejich vzájemnému spojení, aby byla splněna podmínka nově stanovená školským zákonem (zákon č. 561/2004 Sb.).

Platí pro udělování výchovných opatření za klasifikační období pololetí školního roku nebo se opatření postupně navyšují bez ohledu na ukončení pololetí? Např. pokud má žák uděleno napomenutí třídního učitele v prvním pololetí školního roku a ve druhém pololetí poruší opět školní řád (např. chybné nebo pozdní omlouvání absence), může mu být uloženo opět napomenutí třídního učitele nebo musí být už uložena důtka třídního učitele? Jde o to, zda je pro udělování výchovných opatření považováno pololetí za klasifikační období a od nového pololetí se hodnotí „od nuly“ nebo se za celý školní rok postupuje hierarchicky a výchovná opatření se tedy postupně navyšují po celou dobu školního roku?

V souvislosti s poslední novelou školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) došlo také ke změně vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (vyhláška č. 72/2005 Sb.).

Na naši školu se hlásí 25letá žákyně. Stát přispívá dotacemi pouze na žáky do 26 let. Můžeme tuto žákyni z tohoto důvodu nepřijmout, aniž bychom měli toto kritérium dané v kritériích přijímacího řízení? Anebo můžeme ve smlouvě o studiu uvést, že v případě dosažení 26 let si žák veškeré vzdělání hradí sám, tzn. že se školné navýší o příspěvek státu?

Pedagogický pracovník má v pracovní smlouvě uvedeno „učitel“. Může tento učitel na základě této smlouvy odmítnout vykonávat práci třídního učitele? Lze-li práci třídního učitele odmítnout, bylo by řešením dát výkon práce třídního učitele do popisu pracovní činnosti? Pokud jako důvod uvede „zdravotní důvody“, neztrácí tím současně zdravotní způsobilost k vykonávání funkce učitele?

Firma, která bude od 1. 9. 2026 zajišťovat odborný výcvik pro žáky školy chce být přítomna u přijímacího řízení, konkrétně u pohovoru v rámci školní přijímací zkoušky. Umožňuje to legislativa? Případně za jakých podmínek?

Jak mohu postupovat, pokud se matka s dítětem stěhuje do jiného města, otec zůstává ve stávajícím bydlišti, a otec nesouhlasí s přijetím do nové mateřské školy z důvodu společné péče o dítě a neexistujícím soudním rozhodnutím. Jak jako ředitelka školy, kam matka chce dítě přihlásit (žádost) postupovat?

Výuka plavání je ve školách povinná s účinností od 1. září 2017, a to díky Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 5. května 2017, č. j. MSMT-7019/2017.

Jsme soukromá škola a v současné době nám nastala situace, kdy zřizovatelé byli dva, jedna byla zároveň ředitelkou školy. V současné době jedna ze zřizovatelek převedla svůj podíl na druhou zřizovatelku a zároveň ředitelku školy, tudíž je jeden zřizovatel, který je zároveň ředitelka. Řeším situaci, kdy ve školské radě mají být 1/3 ze zřizovatelů a nesmí to být ředitel. Co mohu v takovéhle situaci dělat?  

Sloučenou funkci – role správce rozpočtu a hlavní účetní – ve vnitřním kontrolním systému školy provádí hospodářka školy a měla by tak odpovídat za správnost zaúčtování operací na příslušné účty. Musí to být uvedeno v náplni práce hospodářky školy a má to vůbec jiné řešení, když sktruktura zaměstnanců neumožňuje jiné řešení? Účetnictví školy je zajištěno dodavatelsky, proto máme sloučenou kontrolní funkce správce rozpočtu a hlavní účetní. 

Rád bych odvolal zástupce ředitele školy, který má smlouvu jako učitel a do funkce byl jmenován předchozím ředitelem školy. Dosavadnímu zástupci nabídnu místo učitele, které s největší pravděpodobností přijme a já budu rád. Uvnitř organizace nemá nikdo vhodný o místo zástupce ředitele zájem, budu tedy hledat osobu, která přijde z venku. Přijetím nového zástupce z venku by tedy vznikla nadbytečnost pro některého z učitelů. Mohu nového zástupce přijmout jako učitele a následně ho jmenovat zástupcem a v jakém okamžiku mohu některého ze stávajících učitelů informovat o nadbytečnosti, popř. je nutné přijmout nového zástupce na pozici zástupce ředitele školy?

Zákonná zástupkyně žáka 8. ročníku navrhuje, aby její syn měl osobního asistenta, asistenta pedagoga doporučeného nemá. Za jakých podmínek může ředitel školy toto povolit? Jak správně činnost osobního asistenta nastavit?

Je žák posledního ročníku střední školy žákem školy i po 30. 6., když komisionální přezkoušení nebo hodnocení v náhradním termínu se koná až v srpnu?

Je možné získat někde vzor směrnice ke konzumaci vlastního jídla ve školních jídelnách ZŠ, kdy škola zajišťuje i ohřev a skladování, i přesto, že tuto povinnost nemá?

V době zápisů je jedním z nejčastějších dotazů to, jak nastavit kritéria ve vztahu k věku dítěte, aby postup školy byl správný a nebyl diskriminační. Obecným závěrem může být, že u spádových dětí nemá být věk kritériem, které by rozhodovalo o tom, zda dítě bude, či nebude přijato, má-li dítě jen jednu spádovou školu. Pomocným kritériem může být u dětí nespádových.

Každý rok se v době zápisů objevuje otázka, zda může a má mateřská škola požadovat potvrzení o zdravotním stavu dítěte, a to plošně u všech dětí. Pochybnosti souvisí s tím, zda takový požadavek není diskriminační, resp. zda znalosti nemohou vést k diskriminačnímu postupu.