JUDr. Eva Janečková

Pedagogický pracovník podal k 30. 6. 2024 výpověď. Od 1. 7. do 31. 8. běžela výpovědní lhůta. Od 2. 9. 2024 bychom ale znovu potřebovali zaměstnat tohoto pracovníka. Jedná se o novou smlouvu od 2. 9. 2024 (nebo 1. 9. 2024), nebo má pracovník vzít zpět svou výpověď a pokračuje v pracovním poměru s původní pracovní smlouvou? Jedná se o navazující pracovní poměr? A jaký vliv to má na čerpání dovolené a na nemocenské pojištění v těchto různých variantách? Je tedy možné uzavřít nový pracovní poměr od 2. 9. 2024, abychom neporušili zákony? Jedná se o stejné pracovní zařazení.

Rozšíření vší ve škole je evergreenem, který zná každá škola. Vši se vrací s železnou pravidelností a vedení školy vždy hledá nejlepší řešení této situace.

K evidenci docházky, výdeji obědů ani podepisování bačkůrek souhlas se zpracováním osobních údajů rozhodně potřeba není. Kdy se ale škola bez souhlasu neobejde?

Z důvodu snížení tzv. PhMax - viz Nařízení vlády 123/2018 Sb., které se nás bude se týkat od 1. 9. 2024 a zároveň předpokládaným nižším počtem žáků od 1. 9. 2024 vznikne výpovědní důvod pro nadbytečnost (aktuálně nám stát platí 647 hodin, od září to bude 588 hodin, což je rozdíl 59 hodin, tedy cca 2,7 úvazku). Vím, že musí být vyhlášena organizační změna atp. Mohu si jako zaměstnavatel nastavit vlastní kritéria pro výběr zaměstnanců, kterých se bude výpověď týkat, aniž bych cokoliv porušila a výpověď nebyla v případě sporu neplatná? Mám na mysli to, že hlavním kritériem nebude čistě splnění kvalifikačních předpokladů, ale i např. i soulad s vizí školy, komunikace s žáky, rodiči, kolegy v rámci pedagogických zásad apod. Jednoduše řečeno, vyberu-li pro výpověď zaměstnance splňujícího kvalifikační předpoklady (ale bohužel ne jiné požadavky) a ponechám si zaměstnance, který si kvalifikaci právě doplňuje, ale je pro školu celkově přínosnější a perspektivnější, je to v pořádku, nebo je to napadnutelně např. v souvislosti se zákonem o pedagogických pracovnících? 

Je možné, aby zaměstnanec, který je aktuálně v dlouhodobé pracovní neschopnosti (HPP pedagog volného času), mohl pracovat pro stejného zaměstnavatele v rámci DPP na jinou činnost než HPP, např. sekání trávy? Jaké jsou v případě porušení následky pro zaměstnance, případně zaměstnavatele?

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů stanoví celou řadu práv a povinností nejen zákonným zástupcům, ale také specificky zletilým žákům a studentům.

Školní řád jako vnitřní předpis školy může stanovit žákům různé povinnosti, upravuje ale také výkon jejich práv.

Přijímací řízení do mateřských a základních škol obsahuje řadu nástrah, i z pohledu ochrany osobních údajů. Problémem je zejména shromažďování dat v nadbytečném rozsahu. Častou chybou je také vymáhání souhlasu se zpracováním.

Ředitel školy je vedoucím zaměstnancem, jehož ustanovení do funkce je specifické. Jmenování na základě konkursního řízení provádí zřizovatel. Ukončení výkonu funkce upravuje školský zákon1) a také zákoník práce2) .

Škola zpracovává řadu osobních a citlivých údajů svých žáků, včetně informací o zdravotním stavu. Jak to dělat správně, v souladu s GDPR?

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, změnil systém a průběh přijímacích zkoušek na střední školy. Stále se konají v tolika kolech, kolik ředitelé škol potřebují pro obsazení všech míst. Jednotlivá kola však mají přesná pravidla, která doznala podstatných změn.

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, změnil nejen způsoby podávání přihlášek k přijímacímu řízení na střední školy, průběh tohoto řízení, ale také dost podstatně vydávání rozhodnutí, když tato novela nyní obsahuje úpravu zvláštní vůči zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podstatně proměnil způsob podávání přihlášek k přijímacímu řízení na střední školy. V důsledku této nové první úpravy je možné snadno zapomenout, že některé aspekty zůstaly stejné a že je třeba i nadále respektovat i jiné právní předpisy, jako například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

V letošním roce Poslanecká sněmovna připravila velkou řadu změn, které se týkají školství, a další změny se stále chystají. Mezi ty připravované patří i změna vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, jež by měla být provedena vyhláškou, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Chtěl bych se zeptat, zda existuje nějaký právní předpis, případně vzor, jak upravují jednotlivé školy, k tomu, jaké informace je možné/nevhodné zjišťovat o jednotlivých žácích a jejich rodinách. Myslím tím běžné hovory s dětmi, nikoli sběr prostřednictvím formulářů, dotazníků, přihlášek... 

Letošní rok je rokem, kdy Poslanecká sněmovna připravila velkou řadu změn, které se týkají školství, a další změny se stále chystají. Mezi ty připravované patří i změna vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, která by měla být provedena vyhláškou, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) rozlišuje z hlediska odpovědnosti za škodu mezi nezletilým, který dovršil věk třinácti let, a nezletilým, který tohoto věku nedosáhl. Může se to zdát jako nepodstatná drobnost, protože v souvislosti s oběma občanský zákoník v § 2920 a § 2921 mluví o náležitém dohledu. Rozdíl, který může být zásadní, je však v míře spoluodpovědnosti.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“), je často označován za největší novinku od dob GDPR (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES - obecné nařízení o ochraně osobních údajů). V obou případech se jedná o dva velké samostatné ucelené systémy, které se však spolu prolínají. V rámci plnění povinností podle zákona o ochraně oznamovatelů dochází ke zpracování osobních údajů ve velkém rozsahu, při implementaci měla být zohledněna také pravidla ochrany osobních údajů, jak je stanoví GDPR.

Jednou z povinností, které stanoví zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon ochraně oznamovatelů“), je povinnost jmenovat příslušnou osobu.

Zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, je stanovena předškolním zařízením povinnost přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. To se netýká předškoláků, kteří plní povinné předškolní vzdělávání.