Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Může mít jeden zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele v mateřské škole smlouvu na pedagoga mateřské školy a zároveň DPP na školního asistenta? 
Vydáno: 29. 02. 2024
Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?
Vydáno: 19. 02. 2024
Základní škola uzavírá s jednou zaměstnankyní DPP. Vždy je DPP např. na týden či 14 dní za záskok za nemocné kuchařky a uklízečky. Např. od 1.¨1. do 15. 1. 2024 uzavřela ZŠ DPP na úklid. Paní odpracovala 50 hod. Dále od 1. 2. 2024 - 15. 2. 2024 paní odpracuje 40 hod, ale práce v DPP je sjednaná na kuchařku. Jak to bude s dovolenou? DPP byly uzavřené každá na jinou práci a ani jedna DPP nebyla sjednána na delší dobu jak 28 dní, ale dohromady přesáhly DPP 28 dní a 80 hodin. Sčítají se DPP nebo nesčítají? Jak se posuzuje 28 dní pro jednoho zaměstnavatele (v součtu za všechny DPP či zvlášť) a jak se posoudí, že jeden zaměstnanec odpracoval 90 hod, ale na dvě DPP na různé práce. 
Vydáno: 16. 02. 2024
Máme v rámci projektu "Šablony pro SŠ" uzavřeny DPP s vlastními pedagogy na pozici "Kariérový poradce" a "Koordinátor spolupráce se zaměstnavateli"¨. Každý na úvazek 0,1. Budou vykazovat každý měsíc rozdílný počet hodin dle počtu pracovních dnů. Vzhledem k nepravidelnosti a nepředvídatelnosti výkonu jejich práce bychom se s nimi rádi dohodli na tom, že si pracovní dobu budou rozvrhovat sami. Mám tyto otázky: 1. Je možné aby si zaměstnanec rozvrhoval pracovní dobu na daný měsíc sám? 2. Pokud ano, stačí když ve výkazu práce za daný měsíc napíší přesně ke každému dni, kdy pracovali i časový údaj od - do? 3. Pokud ne, jak bychom měli správně sestavit rozvrh pracovní doby?
Vydáno: 04. 01. 2024
  • Článek
V manuálu pro školy k novele zákoníku práce, který školy obdržely na konci září z MŠMT, se uvádí, že novinkou je povinnost zaměstnavatele spočívající v nutnosti ohlásit ČSSZ uzavření DPP zaměstnance do 8 dnů od jeho vzniku. Na můj dotaz na ČSSZ mi ale bylo odpovězeno, že o ničem takovém nevědí. Bude tedy tato povinnost až od 1. 1. 2024? Datum v dokumentu není specifikován. A druhý dotaz se týká výpočtu dovolené z DPP od 1. 1. 2024. Pro vznik nároku se uvádějí dvě podmínky. Druhou je odpracování alespoň 80 hodin. Pokud má učitel více DPP na naší škole, pak se tyto hodiny budou sčítat? A jak se poté popř. stanoví výše dovolené? Na každou DPP má jinou výši úplaty za hodinu. A pokud by odpracoval na DPP u jednoho zaměstnavatele méně než 80 hodin, nárok na dovolenou mu tedy nevznikne? Nebo bude potřeba zjišťovat i množství hodin u jiných zaměstnavatelů tohoto zaměstnance?
Vydáno: 21. 11. 2023
  • Článek
Dne 1. 10. 2023 nabyla účinnosti transpoziční novela zákoníku práce. V důsledku tohoto dochází ke změně doručování, úpravě výkonu práce z domova a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Novou úpravou se také vyjasňují některé výkladové problémy a rozšiřují možnosti smluvních stran při sjednávání pracovního poměru. V tomto článku změny zákoníku práce stručně shrnu a popíšu.
Vydáno: 24. 10. 2023
V manuálu pro školy k novele zákoníku práce, které školy obdržely na konci září z MŠMT, se uvádí, že novinkou je povinnost zaměstnavatele spočívající v nutnosti ohlásit ČSSZ uzavření DPP zaměstnance do 8 dnů od jeho vzniku. Na můj dotaz na ČSSZ mi ale bylo odpovězeno, že o ničem takovém neví. Bude tedy tato povinnost až od 1. 1. 2024? Datum v dokumentu není specifikován. A druhý dotaz se týká výpočtu dovolené z DPP od 1. 1. 2024. Pro vznik nároku se uvádí dvě podmínky. Druhou je odpracování alespoň 80 hodin. Pokud má učitel více DPP na naší škole, pak se tyto hodiny budou sčítat? A jak se poté popř. stanoví výše dovolené? Na každou DPP má jinou výši úplaty za hodinu. A pokud by odpracoval na DPP u jednoho zaměstnavatele méně než 80 hodin, nárok na dovolenou mu tedy nevznikne? Nebo bude potřeba zjišťovat i množství hodin u jiných zaměstnavatelů tohoto zaměstnance? 
Vydáno: 05. 10. 2023
Je nutné předělávat ve smyslu novely zákoníku práce všechny DPP, nebo novinky platí pro dohody uzavřené až od 1. 10. 2023?
Vydáno: 03. 10. 2023
Obracím se na vás s prosbou o výklad povinnosti vstupních lékařských prohlídek u pedagogických pracovníků zaměstnaných na dohody mimo hlavní pracovní poměr. Já si to vykládám tak, že pro splnění § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících mít vstupní lékařskou prohlídku musí. Ráda bych věděla, zda je tato úvaha správná.  
Vydáno: 22. 12. 2022
Potřebuje-li zaměstnavatel, aby pro něj zaměstnanec konal více různých prací, má v zásadě dvě možnosti. Sjednat jeden pracovněprávní vztah s dostatečně širokým druhem práce, nebo více pracovněprávních vztahů s úžeji definovanými druhy práce.
Vydáno: 06. 10. 2020
Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce účinná od 1. 10. 2015 zpřesňuje text zákoníku práce v částech upravujících povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (§ 271a, § 271b, § 271p zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění). Novelizovaná ustanovení jsou doplněna o výslovnou úpravu nároku na náhradu škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání i pro zaměstnance, kterým tato škoda vznikne při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jde o zpřesnění textu, neboť nárok na náhradu škody těmto zaměstnancům vzniká i podle současné právní úpravy; zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti i v těchto případech pojištěn.
Vydáno: 01. 01. 2016
Vydáno: 01. 01. 2016
Vydáno: 01. 01. 2016
Dohoda o provedení práce může být uzavřena na dobu určitou i na dobu neurčitou. Zákoník práce neuvádí možné způsoby skončení DPP před uplynutím sjednané určité doby nebo způsoby skončení DPP sjednané na dobu neurčitou.
Vydáno: 27. 05. 2013
Ustanovení § 11 odst. 5 vyhlášky č. 79/2013 Sb., že jde-li o práce vykonávané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, periodické prohlídky se neprovádějí.
Vydáno: 09. 04. 2013