Vzdělávání zaměstnanců

Nedávno zveřejněná data mezinárodního šetření OECD TALIS 2024 přinesla pro český vzdělávací systém mimořádně pozitivní zprávu. Čeští pedagogové se v oblasti digitálních technologií a využívání umělé inteligence řadí k absolutní evropské špičce. Rádi bychom shrnutím nejdůležitějších zjištění přispěli ke zlepšení narativu o učitelské profesi a především vyjádřili poděkování českým učitelkám a učitelům za jejich práci a nasazení. Chceme zdůraznit, že děti učí progresivní a kompetentní lidé a že jsme hrdí na to, že jsou hybateli pozitivní změny.

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PF JU) se rozhodla připravit nový studijní program Učitelství pro 2. stupeň základní školy se specializacemi (U2ZŠ) jako pětiletý a profesní. K tomuto kroku ji vedla snaha o reflektování aktuálních změn ve vzdělávání a společenských trendů. Fakulta si uvědomuje, že moderní učitelská příprava musí reagovat na digitalizaci, globalizaci a proměny hodnot, které ovlivňují žáky i budoucí učitele, a také to, že kurikulární reforma základního vzdělávání klade zároveň důraz na nové přístupy, mezipředmětové propojení a rozvoj klíčových kompetencí.

Kdo by nechtěl podpořit učitele v každodenní výuce, posílit jejich spolupráci a současně rozvíjet klíčové kompetence žáků? Osvědčeným řešením jsou badatelské semináře pro celé pedagogické sbory, které propojují požadavky kurikula s reálnou školní praxí.

Když se učitelé setkávají, společně se vzdělávají a pracují na svém profesním rozvoji, posilují své kompetence, důvěru v sebe sama i v smysluplnost své práce. To vše přispívá k tomu, aby se cítili dobře a dokázali plně využívat své schopnosti ve výuce. V projektu Síť škol Paměti národa wellbeing původně nebyl ústředním tématem, ale spíše přirozeným výsledkem dlouhodobé práce s učitelskou komunitou. Jeho význam si však postupně začínáme více uvědomovat a dnes mu věnujeme cílenou pozornost.

Ve druhé polovině sedmdesátých let změnil punk hudební svět. Nebyla to jen muzika, ale kulturní a sociální fenomén, který otřásl zaběhlými pravidly a inspiroval k odvaze dělat věci jinak. Stejné principy přenáší Aprobace PUNK do světa vzdělávání.

Klára Vraštilová pracovala jako poradkyně v oblasti komunikace na zahraniční misi v Africe. Nejen mateřství ji však přivedlo k rozhodnutí změnit kariéru. Svou cestu k učitelské profesi i zkušenosti s programem Učitel naživo+ popisuje v následujícím rozhovoru.

Případný zájemce o práci ve speciální škole zřízené podle § 16 odst. 9 má ukončenou střední pedagogickou školu v oboru „Obchodní akademie“. Následně nastupuje na VOŠ předškolní a mimoškolní pedagogiky. V minulém zaměstnání byl zaměstnán na pozici učitel v MŠ. Bude si muset žadatel o zaměstnání doplnit kvalifikované studium AP?

Vzdělávání dospělých se neobejde bez jedné z nejzásadnějších dynamických složek – sdílení zkušeností. Tradiční terminologie by tento proces mohla popsat jako „opisování od kolegů“, avšak moderní jazyk jej staví do světla kooperace a aktivního sdílení poznatků. Tento rys je univerzálně platný napříč školním prostředím, přesto jeho realizace v praxi mnohých škol pokulhává. Strach ze ztráty know-how a obavy o „přílišné odhalení“ často brzdí otevřenou komunikaci. A bohužel to není jen historická reminiscence, ale moje živá zkušenost.

Ředitelé škol v Česku čelí dvojímu tlaku: nedostatek učitelů na jedné straně, požadavky na jejich kvalifikaci na straně druhé. Podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, musí učitel mít odbornou kvalifikaci, tj. absolvovat vysokoškolské pedagogické vzdělání. Novela zákona od 1. 9. 2023 umožňuje v některých případech uznat „předpokládanou kvalifikaci“ (např. u studentů navazujícího magisterského studia), ale i tak litera zákona jasně říká: bez pedagogického vzdělání nelze dlouhodobě učit.

Jarmila Čechová má za sebou kariéru učitelky, speciální pedagožky i ředitelky základní školy. V současnosti působí v organizaci Učitel naživo. Na starosti má také program Učitel naživo+ (dvouletý program doplňujícího pedagogického studia). V rozhovoru zazní, jak v programu přistupují ke vzdělávání budoucích učitelů, jakou roli v jejich přípravě hrají provázející učitelé i to, jak připravit učitele na práci s dětmi ze znevýhodněného prostředí.

Jsme základní škola a naše paní učitelka dne 3. 9. 2025 ukončila pedagogické magisterské studium státní zkouškou. Náleží jí nyní dle zvýšené kvalifikace platový postup. My jsme doposud u našich zaměstnanců, kteří složili úspěšně státní zkoušku, vždy od 1. dne v daném měsíci, kdy byla zkouška provedena, přiznali navýšení platového postupu. Nevíme, jestli je nyní tento postup nadále možný a platný dle zákona. Můžeme paní učitelce platový postup uznat od 1. 9. 2025, nebo až následující měsíc po ukončení státnic, což je 1. 10. 2025, nebo až po získání diplomu, který by měla obdržet na promoci někdy v polovině listopadu, tak v tom případě by to bylo až od 1. 12. 2025?

Digitální technologie se staly běžnou součástí života školy a stejně tak dotykové panely ÁMOS vision. Ty do škol přinášejí nejen digitalizaci, ale také preventivní, osvětový a vzdělávací obsah v atraktivní podobě. Inspiraci je potřeba přinášet i pedagogům a vedení škol, tedy těm, kteří mají klíčový vliv na formování nové generace. Právě proto vznikla ÁMOS akademie, online vzdělávací program nabízející pravidelné webináře zdarma pro školy využívající panely ÁMOS vision.

Kde mohou učitelé najít podporu při rozvíjení digitálních kompetencí žáků, vysvětluje Eva Fanfulová, odborná garantka digitálních kompetencí v projektu podpory škol v této oblasti z Národního pedagogického institutu ČR.

Digitální kompetence patří mezi klíčové kompetence v kurikulu základních škol a stále intenzivněji se hovoří o tom, že by jimi měli disponovat také vyučující. V posledních letech investovala Česká republika velké množství prostředků do technického vybavení, a nyní je proto nejlepší čas na to, abychom pozornost zaměřili na vyučující a jejich digitální kompetence.

Přinášíme druhou část rozhovoru s RNDr. Janem Jirátkem, ředitelem Střední průmyslové školy Emila Kolbena v Rakovníku a krajským ICT metodikem, jehož úkolem je pomáhat školám s vhodným začleněním digitální techniky a digitálních kompetencí do výuky. Tentokrát se zaměříme na vzdělávání učitelů, včetně faktorů, které s ním zdánlivě nesouvisejí.

Sára Vodičková učí druhým rokem. Na Základní škole Tomáše G. Masaryka v Kutné Hoře provází druhostupňové děti přírodními vědami a tělocvikem. Jaké to je, být v Česku začínající učitel?

V úvodním rozhovoru jsme společně s Pavlem Škramlíkem prošli všech 7 inteligencí, které jsou důležité nejen pro práci ředitelů škol. V dnešním rozhovoru se zaměříme podrobněji na jednu z nich, na emoční inteligenci, s níž nás seznámí Eva Mohauptová.

Vzdělávání dospělých se neobejde bez jedné z nejzásadnějších dynamických složek – sdílení zkušeností. Tradiční terminologie by tento proces mohla popsat jako „opisování od kolegů“, avšak moderní jazyk jej staví do světla kooperace a aktivního sdílení poznatků. Tento rys je univerzálně platný napříč školním prostředím, přesto jeho realizace v praxi mnohých škol pokulhává. Strach ze ztráty know-how a obavy o „přílišné odhalení“ často brzdí otevřenou komunikaci. A bohužel to není jen historická reminiscence, ale moje živá zkušenost.

Konference Vzdělání pro budoucnost, která proběhla 29. a 30. března 2025 v Praze, opět potvrdila svou výjimečnost. Letošní, šestý ročník přivítal rekordních 950 účastníků, a stal se tak největší konferencí pro učitele v České republice.

Znáte Libchavy? Malá obec nedaleko Ústí nad Orlicí, ale velmi významná pro české školství. Akademie Libchavy totiž už více než 10 let vzdělává vedení škol i učitele, vytváří programy pro školy i prostor pro zastavení pedagogů, společné hledání a objevování. Jak ale absolventi uplatňují získané dovednosti ve své praxi? V sérii rozhovorů budete mít možnost nahlédnout pod pokličku vzdělávání, dozvědět se o zkušenostech účastníků i o jejich posunu právě díky absolvování jednotlivých programů. V dnešním čísle se dozvíte více o vzdělávacím programu Učitel koučem pohledem absolventa Marka Lněničky.