Vzdělávání zaměstnanců

Vzdělávání dospělých se neobejde bez jedné z nejzásadnějších dynamických složek – sdílení zkušeností. Tradiční terminologie by tento proces mohla popsat jako „opisování od kolegů“, avšak moderní jazyk jej staví do světla kooperace a aktivního sdílení poznatků. Tento rys je univerzálně platný napříč školním prostředím, přesto jeho realizace v praxi mnohých škol pokulhává. Strach ze ztráty know-how a obavy o „přílišné odhalení“ často brzdí otevřenou komunikaci. A bohužel to není jen historická reminiscence, ale moje živá zkušenost.

Ředitelé škol v Česku čelí dvojímu tlaku: nedostatek učitelů na jedné straně, požadavky na jejich kvalifikaci na straně druhé. Podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, musí učitel mít odbornou kvalifikaci, tj. absolvovat vysokoškolské pedagogické vzdělání. Novela zákona od 1. 9. 2023 umožňuje v některých případech uznat „předpokládanou kvalifikaci“ (např. u studentů navazujícího magisterského studia), ale i tak litera zákona jasně říká: bez pedagogického vzdělání nelze dlouhodobě učit.

Jarmila Čechová má za sebou kariéru učitelky, speciální pedagožky i ředitelky základní školy. V současnosti působí v organizaci Učitel naživo. Na starosti má také program Učitel naživo+ (dvouletý program doplňujícího pedagogického studia). V rozhovoru zazní, jak v programu přistupují ke vzdělávání budoucích učitelů, jakou roli v jejich přípravě hrají provázející učitelé i to, jak připravit učitele na práci s dětmi ze znevýhodněného prostředí.

Jsme základní škola a naše paní učitelka dne 3. 9. 2025 ukončila pedagogické magisterské studium státní zkouškou. Náleží jí nyní dle zvýšené kvalifikace platový postup. My jsme doposud u našich zaměstnanců, kteří složili úspěšně státní zkoušku, vždy od 1. dne v daném měsíci, kdy byla zkouška provedena, přiznali navýšení platového postupu. Nevíme, jestli je nyní tento postup nadále možný a platný dle zákona. Můžeme paní učitelce platový postup uznat od 1. 9. 2025, nebo až následující měsíc po ukončení státnic, což je 1. 10. 2025, nebo až po získání diplomu, který by měla obdržet na promoci někdy v polovině listopadu, tak v tom případě by to bylo až od 1. 12. 2025?

Digitální kompetence patří mezi klíčové kompetence v kurikulu základních škol a stále intenzivněji se hovoří o tom, že by jimi měli disponovat také vyučující. V posledních letech investovala Česká republika velké množství prostředků do technického vybavení, a nyní je proto nejlepší čas na to, abychom pozornost zaměřili na vyučující a jejich digitální kompetence.

Digitální technologie se staly běžnou součástí života školy a stejně tak dotykové panely ÁMOS vision. Ty do škol přinášejí nejen digitalizaci, ale také preventivní, osvětový a vzdělávací obsah v atraktivní podobě. Inspiraci je potřeba přinášet i pedagogům a vedení škol, tedy těm, kteří mají klíčový vliv na formování nové generace. Právě proto vznikla ÁMOS akademie, online vzdělávací program nabízející pravidelné webináře zdarma pro školy využívající panely ÁMOS vision.

Kde mohou učitelé najít podporu při rozvíjení digitálních kompetencí žáků, vysvětluje Eva Fanfulová, odborná garantka digitálních kompetencí v projektu podpory škol v této oblasti z Národního pedagogického institutu ČR.

Přinášíme druhou část rozhovoru s RNDr. Janem Jirátkem, ředitelem Střední průmyslové školy Emila Kolbena v Rakovníku a krajským ICT metodikem, jehož úkolem je pomáhat školám s vhodným začleněním digitální techniky a digitálních kompetencí do výuky. Tentokrát se zaměříme na vzdělávání učitelů, včetně faktorů, které s ním zdánlivě nesouvisejí.

Sára Vodičková učí druhým rokem. Na Základní škole Tomáše G. Masaryka v Kutné Hoře provází druhostupňové děti přírodními vědami a tělocvikem. Jaké to je, být v Česku začínající učitel?

V úvodním rozhovoru jsme společně s Pavlem Škramlíkem prošli všech 7 inteligencí, které jsou důležité nejen pro práci ředitelů škol. V dnešním rozhovoru se zaměříme podrobněji na jednu z nich, na emoční inteligenci, s níž nás seznámí Eva Mohauptová.

Vzdělávání dospělých se neobejde bez jedné z nejzásadnějších dynamických složek – sdílení zkušeností. Tradiční terminologie by tento proces mohla popsat jako „opisování od kolegů“, avšak moderní jazyk jej staví do světla kooperace a aktivního sdílení poznatků. Tento rys je univerzálně platný napříč školním prostředím, přesto jeho realizace v praxi mnohých škol pokulhává. Strach ze ztráty know-how a obavy o „přílišné odhalení“ často brzdí otevřenou komunikaci. A bohužel to není jen historická reminiscence, ale moje živá zkušenost.

Konference Vzdělání pro budoucnost, která proběhla 29. a 30. března 2025 v Praze, opět potvrdila svou výjimečnost. Letošní, šestý ročník přivítal rekordních 950 účastníků, a stal se tak největší konferencí pro učitele v České republice.

Znáte Libchavy? Malá obec nedaleko Ústí nad Orlicí, ale velmi významná pro české školství. Akademie Libchavy totiž už více než 10 let vzdělává vedení škol i učitele, vytváří programy pro školy i prostor pro zastavení pedagogů, společné hledání a objevování. Jak ale absolventi uplatňují získané dovednosti ve své praxi? V sérii rozhovorů budete mít možnost nahlédnout pod pokličku vzdělávání, dozvědět se o zkušenostech účastníků i o jejich posunu právě díky absolvování jednotlivých programů. V dnešním čísle se dozvíte více o vzdělávacím programu Učitel koučem pohledem absolventa Marka Lněničky.

V profesním světě pomáhajících profesí – psychologů, terapeutů, sociálních pracovníků – je supervize běžným a respektovaným nástrojem rozvoje. Učitelé, kteří pracují často pod velkým tlakem, s různorodými skupinami žáků a čelí každodenním výzvám, si ale přínosy supervize teprve začínají uvědomovat. Supervize totiž není kontrola. Je to prostor pro zastavení, reflexi a kolegiální podporu, která může výrazně posílit profesní kompetenci, psychickou pohodu a kvalitu vztahů ve školním prostředí.

Školy v naší lokalitě Plzeňsko jsou v projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ) už pátým rokem. Sdružuje se devět škol. V prvních letech se náš realizační tým (RT) složený z ředitelů a pedagogických konzultantů snažil podpořit společné profesní učení v lokalitě především nabídkou možností pro společná setkávání. Organizovali jsme otevřené hodiny v jednotlivých školách, realizovali jsme nabídku nejrůznějších setkání k dílnám čtení i dílnám psaní pro ty, kteří s těmito formáty teprve začínali. Iniciativa tedy vycházela především od RT. Přemýšleli jsme, jak zařídit, aby společné profesní učení ve školách zapojených do projektu PŠÚ v naší lokalitě více podporovalo jejich autonomní potřeby, vlastní iniciativu a současně bylo propojeno s učením jejich žáků a žákyň.

Chce-li ředitel školy vést své kolegy k trvalému rozvoji dovedností, musí v prvé řadě rozvíjet sám sebe. Akademie Libchavy nabízí sebezkušenostní výcviky pro vedoucí pracovníky škol – ředitele a zástupce – už 12 let. Cílem uceleného programu dlouhodobých výcviků není jen předání znalostí a trénování dovedností, ale především sebepoznání a změna způsobu nahlížení na sebe i na druhé. Série textů provede čtenáře obsahem jednotlivých výcviků, pomůže zorientovat se v nabídce linky vzdělávání pro vedoucí pracovníky škol a osvětlí, v čem konkrétně může být dlouhodobé ucelené vzdělávání užitečné účastníkům výcviků a celé škole.

Tento článek je třetím, závěrečným dílem série, která představuje ucelenou vzdělávací cestu pro učitele. Zároveň nabízí zamyšlení nad tím, proč věříme, že má smysl – a na čem tato cesta stojí. První díl představil základní kurz Učitel koučem a poukázal na spojení koučování s učením J. A. Komenského. Druhý se zaměřil na navazující kurz Učitel jako vědomý průvodce třídy a tři pilíře, které vnímáme jako klíčové pro vědomé provázení. Dnešní článek zve k nahlédnutí do příprav třetího kurzu Učitel člověkem a přemýšlení nad tím, jakými směry se může učitel na své životní cestě rozvíjet.

České školství čelí vážné personální krizi. Chybí tisíce učitelů, a přestože zájem mezi studenty existuje, vstupu do profese brání špatné podmínky, nedostatečná podpora i nízká prestiž. „Učitelství musí být vážené a perspektivní povolání,“ říká Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky a členka vedení organizace Učitel naživo. V rozhovoru vysvětluje, proč je klíčová reforma přípravy pedagogů, jakou roli hrají mentoři a proč kariérní systém není jen tabulková formalita.

Sekce předškolního vzdělávání na konferenci Škola jako místo setkávání přinese i letos inspirativní pohledy na aktuální systémové změny, stejně jako konkrétní podněty pro každodenní práci v mateřských školách. Nabídne prostor, kde se potkají nové myšlenky s praxí, kde bude možno sdílet zkušenosti a podněty pro další profesní růst.

Třetí ročník úspěšné konference Škola jako místo setkávání, pořádané redakcí Řízení školy (Wolters Kluwer ČR), se uskuteční ve čtvrtek 9. října 2025. Stejně jako v předchozích letech nabídne prostor pro sdílení zkušeností, hledání inspirace a společné přemýšlení o tom, jak může vypadat kvalitní škola. Letos se setkáme v nových prostorách Kongresového centra hotelu Olšanka, a to z jednoduchého důvodu – konference se rozrůstá a do původních prostor se už nevešla.