Vzdělávání zaměstnanců

Jak rozumět § 24 odst. 7 školského zákona: „K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2...“? Znamená to, že pokud se pedagog účastní DVPP dle bodu 1 nebo 2, tak se mu o to krátí volno v rámci samostudia, nebo mu vůbec nepřísluší? 

Tématu kariérového poradenství je v tomto časopise věnován prostor poměrně často. V České republice ale doposud chybí základní nastavení kvality této služby a ve vzdělávání není legislativně ukotvena profese kariérového poradce.

Operační program Jan Amos Komenský přinesl, zdá se že bez větší pozornosti pedagogické veřejnosti, nenápadnou, ale podstatnou změnu v čerpání finančních prostředků na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Jen pozorní čtenáři si všimli, že se v šablonách Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ nachází věta: „Vzdělávání je možné realizovat formou akreditovaných i neakreditovaných kurzů nebo vzdělávacích programů, stáží, nebo formou supervize/mentoringu/koučinku.“

V rámci série Inspirující učitelé Česka vyzvalo hnutí Otevřeno studenty a studentky středních škol, aby napsali svůj pohled na učitelství. Tento článek je jedním ze série pěti vítězných úvah, ve kterých se dozvíte, jak učitelství vnímá dnešní mladá generace. Blýská se nám v našem vzdělávání na lepší časy?

Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková jsou autorky projektu Červená propiska. Spojuje je láska k mateřskému jazyku a k literatuře. Své znalosti šíří zábavnou formou na sociálních sítích a internetu. Na kontě už také mají třetí knihu. Proč se vrhly do boje s chybami a jak chtějí podněcovat zájem o český jazyk?

Téměř 30 000 dětí získalo pozitivní vztah k pohybu díky celorepublikovému projektu Děti na startu (DNS). Letos slaví 10 let od svého vzniku a za tuto dobu se do něj zapojilo 285 středisek ve všech krajích ČR. Kurzy probíhají pod vedením odborně vyškolených trenérů a instruktorů ve školách, družinách, kroužcích, sportovních klubech i v mateřských školách.

Základním zdrojem, z kterého může žák čerpat při svém růstu ke čtenářské a kritické gramotnosti, je prožitkové čtenářství. Pravidelné čtení spojené s prožitkem zvyšuje šance každého dítěte, že získá přesvědčený postoj ke čtení a ovládne i náročné čtenářské dovednosti. Jednu z možností, jak cíleně a pravidelně rozvíjet prožitkové čtenářství, nám nabízí dílna čtení.

Vyměňme domácí úkoly za nabídku badatelské práce a nahraďme povinnost dobrovolností. Nehrozme trestem, ale motivujme. Vzbuďme v žácích emoční vazbu k předmětu a odměnou nám bude jejich zápal a výsledky. Vlastní výzkumná činnost žáků může být jednou z cest, jak toho dosáhnout.

Na letní škole projektu Pomáháme školám k úspěchu v Hustopečích se sešlo 80 pedagogů z celé České republiky. Stěžejním tématem workshopů a diskusí v pětidenním programu byly dlouhodobé plány na rozvoj gramotností u žáků, které by jim umožňovaly větší sebeřízení při učení.

Zdá se, že tandemovou výuku si pochvalují jak zapojení učitelé, tak žáci a studenti. Rozhodla jsem se tedy vyzkoušet ji (téměř) na vlastní kůži. Dvouhodinovka dějepisu na pražské ZŠ Janského se blíží, jdu se podívat do třídy deváťáků. Tématem je cestování a emigrace v 60.–80. letech 20. století.

Ne každý učitel má svou cestu naplánovanou už od mládí. Jsou i tací, kteří se ke svému povolání dostanou jako „slepý k houslím“. Možná i vás život stále překvapuje tím, co vám chystá, a možná vám následující příběh bude připadat blízký…

V posledních letech jsem na stránkách Speciálu pro ZUŠ publikoval několik textů o projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, o vzdělávání pedagogů, o projektech z Šablon II v OP VVV nebo o výuce žáků z Ukrajiny na ZUŠ.

V prosinci 2020 organizace Učitel naživo a Otevřeno iniciovaly historicky první setkání vzdělavatelů učitelů s cílem propojit – napříč institucemi a regiony – ty, kteří se věnují vzdělávání budoucích učitelů, a podpořit tak spolupráci mezi nimi. Blanka Vaculík Pravdová v článku Komunita vzdělavatelů učitelů – platforma pro ty, kteří se podílejí na profesní přípravě budoucích učitelů (Řízení školy 2/2021) popsala důvody, které vedly k této iniciativě. Od onoho prvního setkání v online prostředí uplynulo již mnoho měsíců a my teď už můžeme mluvit o existenci Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů (KVBU), která má jasně vymezené směřování a hodnoty a reaguje na potřebu vysokoškolských pedagogů a učitelů z praxe vzájemně spolupracovat a podporovat se nad rámec vlastní fakulty, diskutovat aktuální témata a sdílet příklady dobré praxe.

Mou jedinou vzpomínkou na výuku chemie na základní škole je situace, kdy mě společně s jednou spolužačkou poslal vyučující do chemického kabinetu něco uklidit. Nám se samozřejmě moc nechtělo, v rámci ušetření času jsme tedy začaly jednotlivé lahvičky rovnou vyplachovat a uklízet do poliček. To, že některé látky reagují s vodou, jsme zažily v přímém přenosu. Docela fatálně. Z kabinetu se do celé školy rozšířily výpary a všichni se museli evakuovat na hřiště. Nikomu se nic nestalo. Pro mě i mé spolužáky to byl takový malý experiment. Vzrušující i zajímavý. Ale jediný, bohužel. Ještě že jsou tu teď nově vzniklá chemická centra. Ta experimenty do škol vrací. Žáci je provádí společně s učiteli. Zábavnou formou a hlavně bezpečně. Jak? To si přečtěte v rozhovoru s jejich iniciátorkou, paní Mgr. Renátou Ottovou.

Učitelé i ředitelé tráví poměrně dost vzácného času tím, že se vzdělávají. Neobejdou se bez toho, protože požadavky společnosti na vybavenost občanů se proměňují velkým tempem, a mění se i samy děti. Vzdělávací politika při snaze o zvýšení kvality vzdělávání zavádí do systému novinky a potřebuje se postarat především o to, aby je přijali pedagogové, kteří je mají realizovat.

Prohlubování odborné kvalifikace, pravidelné setkávání s kolegy, sdílení zkušeností a vzájemná podpora, to jsou hlavní cíle učících se komunit učitelů. Tyto skupiny pomáhají pedagogům se změnami, které mají potenciál býti trvalými. Důraz je kladen na pozvolné zavádění formativního hodnocení a jeho pevné začleňování do již existujících rutinních postupů.

Pedagogických pracovník předává dětem / žákům znalosti a dovednosti podle školního vzdělávacího programu s důrazem na jejich využití v praktickém životě. Aby mohl do své práce zahrnovat nové poznatky, musí sledovat aktuální trendy a tedy se neustále vzdělávat. Zatímco termín vzdělávání (pedagogická literatura) zahrnuje především odborné poznatky v daném oboru, termín rozvoj (zákoník práce, ziskové organizace) má širší význam a kromě odborných znalostí klade důraz i na osobnost vzdělávaného.

Úspěšný učitel se učí od svých žáků

Příspěvek popisuje vybrané moderní on-line způsoby a formy vzdělávání učitelů, jako jsou webináře, virtuální hospitace, e-learning, m-learning, osobní vzdělávací prostředí či MOOC.

Provozování školního informačního a organizačního systému, správa licencí programů ve škole, rezervace PC učebny, správa školního webu a intranetu, výběr digitálních zdrojů pro výuku