Vzdělávání zaměstnanců - strana 2

V posledních letech jsem na stránkách Speciálu pro ZUŠ publikoval několik textů o projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, o vzdělávání pedagogů, o projektech z Šablon II v OP VVV nebo o výuce žáků z Ukrajiny na ZUŠ.

V prosinci 2020 organizace Učitel naživo a Otevřeno iniciovaly historicky první setkání vzdělavatelů učitelů s cílem propojit – napříč institucemi a regiony – ty, kteří se věnují vzdělávání budoucích učitelů, a podpořit tak spolupráci mezi nimi. Blanka Vaculík Pravdová v článku Komunita vzdělavatelů učitelů – platforma pro ty, kteří se podílejí na profesní přípravě budoucích učitelů (Řízení školy 2/2021) popsala důvody, které vedly k této iniciativě. Od onoho prvního setkání v online prostředí uplynulo již mnoho měsíců a my teď už můžeme mluvit o existenci Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů (KVBU), která má jasně vymezené směřování a hodnoty a reaguje na potřebu vysokoškolských pedagogů a učitelů z praxe vzájemně spolupracovat a podporovat se nad rámec vlastní fakulty, diskutovat aktuální témata a sdílet příklady dobré praxe.

Mou jedinou vzpomínkou na výuku chemie na základní škole je situace, kdy mě společně s jednou spolužačkou poslal vyučující do chemického kabinetu něco uklidit. Nám se samozřejmě moc nechtělo, v rámci ušetření času jsme tedy začaly jednotlivé lahvičky rovnou vyplachovat a uklízet do poliček. To, že některé látky reagují s vodou, jsme zažily v přímém přenosu. Docela fatálně. Z kabinetu se do celé školy rozšířily výpary a všichni se museli evakuovat na hřiště. Nikomu se nic nestalo. Pro mě i mé spolužáky to byl takový malý experiment. Vzrušující i zajímavý. Ale jediný, bohužel. Ještě že jsou tu teď nově vzniklá chemická centra. Ta experimenty do škol vrací. Žáci je provádí společně s učiteli. Zábavnou formou a hlavně bezpečně. Jak? To si přečtěte v rozhovoru s jejich iniciátorkou, paní Mgr. Renátou Ottovou.

Projekt společnosti Člověk v tísni – online kurz S asistenty k lepší škole – se zaslouženě probojoval mezi deset finalistů ceny EDUína 2021. O kurzu samotném a také o možnostech pomoci dětem s nedostatečnou podporou ze strany rodiny jsme si povídali s lektorkami Adélou Lábusovou a Alexandrou Petrů.

Učitelé i ředitelé tráví poměrně dost vzácného času tím, že se vzdělávají. Neobejdou se bez toho, protože požadavky společnosti na vybavenost občanů se proměňují velkým tempem, a mění se i samy děti. Vzdělávací politika při snaze o zvýšení kvality vzdělávání zavádí do systému novinky a potřebuje se postarat především o to, aby je přijali pedagogové, kteří je mají realizovat.

Prohlubování odborné kvalifikace, pravidelné setkávání s kolegy, sdílení zkušeností a vzájemná podpora, to jsou hlavní cíle učících se komunit učitelů. Tyto skupiny pomáhají pedagogům se změnami, které mají potenciál býti trvalými. Důraz je kladen na pozvolné zavádění formativního hodnocení a jeho pevné začleňování do již existujících rutinních postupů.

Pedagogických pracovník předává dětem / žákům znalosti a dovednosti podle školního vzdělávacího programu s důrazem na jejich využití v praktickém životě. Aby mohl do své práce zahrnovat nové poznatky, musí sledovat aktuální trendy a tedy se neustále vzdělávat. Zatímco termín vzdělávání (pedagogická literatura) zahrnuje především odborné poznatky v daném oboru, termín rozvoj (zákoník práce, ziskové organizace) má širší význam a kromě odborných znalostí klade důraz i na osobnost vzdělávaného.

Úspěšný učitel se učí od svých žáků

Příspěvek popisuje vybrané moderní on-line způsoby a formy vzdělávání učitelů, jako jsou webináře, virtuální hospitace, e-learning, m-learning, osobní vzdělávací prostředí či MOOC.

Provozování školního informačního a organizačního systému, správa licencí programů ve škole, rezervace PC učebny, správa školního webu a intranetu, výběr digitálních zdrojů pro výuku

Ustanovení § 164 odst. 1 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ukládá řediteli školy povinnost vytvářet podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. V této souvislosti je vhodné doplnit, že tato povinnost je dále rozvedena v zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“).

Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace (studiem, školením nebo jinou formou) a též získání nebo rozšíření kvalifikace, a to v souladu s ustanovením § 231 odst. 2 zákoníku práce. V následujícím odstavci je dále proklamována zásada, že zvýšení kvalifikace má být v souladu s potřebou zaměstnavatele. Tedy pouze zaměstnavatel rozhoduje, zda je předpokládané zvýšení kvalifikace zaměstnance v souladu s jeho potřebami a zda mu tedy vytvoří vhodné podmínky.

V současné době neexistuje taxativní výčet forem odborného rozvoje zaměstnanců, nicméně v ustanovení § 227 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jsou uvedeny jeho stěžejní formy.

Kvalifikační dohoda, jejíž právní úprava je obsažena v ustanoveních § 234 a 235 zákoníku práce, upravuje právní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vznikající v souvislosti se zvyšováním kvalifikace.

Účelem vzdělávání zaměstnanců je utvářet, prohlubovat a rozšiřovat schopnosti (znalosti, dovednosti a chování) zaměstnanců k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu.