Učitelství 5P: Co ukazují první data o studentech učitelství na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích?

V tomto příspěvku přinášíme první analýzu dat z demografické části úvodního sběru, který proběhl v zimním semestru 2025/2026. Do šetření se zapojili studenti všech ročníků dosavadního dvoustupňového studia a tvoří tak důležitou referenční skupinu pro budoucí porovnávání s novým pětiletým programem.

Současně tato data mohou pomoci vyvrátit mýty, které někdy ve vztahu k pedagogickým fakultám kolují, například že si je zájemci dávají jen jako „záložní“ variantu, že studují pro zisk titulu, ale nemají zájem se stát učiteli apod.

První vlna sběru dat projektu přinesla cenné poznatky o současné populaci studentů dvoustupňového učitelského studia na Pedagogické fakultě JU. Do šetření byli zahrnuti studenti napříč ročníky i stupni studia, aby bylo možné zachytit rozdíly nejen mezi bakalářským a navazujícím magisterským programem, ale i v průběhu samotného studia. Celkem bylo zapojeno 396 studentů bakalářského studia (151 v 1. ročníku, 117 ve 2. ročníku a 128 ve 3. ročníku) a 221 studentů navazujícího magisterského studia (125 v 1. ročníku a 96 ve 2. ročníku).

Klíčovou otázkou je, zda studenti vstupují do učitelského studijního programu cíleně. Pozitivním zjištěním je, že do studijních programů zaměřených na učitelství na 2. stupni základní školy většina studentů vstupuje proto, že se chtějí stát učiteli. V bakalářském stupni kladně odpovědělo 328 studentů (82,83 %), v magisterském 199 (95,05 %). Tento trend je důležitý i pro plánované změny ve vzdělávání učitelů, protože nový pětiletý program si klade za cíl profesní orientaci ještě posílit. Výsledky v první vlně testování ukázaly, že Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích má poměrně silnou pozici mezi zájemci o učitelství, jelikož ji jako svou první volbu označilo 77 % bakalářských studentů (obr. 1) a 69 % studentů magisterského studia (obr. 2).

Obr. 1: Odpověď na otázku, zda byla PF JU pro studenta první volbou – studenti bakalářského programu (celkem 221 respondentů)

Obr. 2: Odpověď na otázku, zda byla PF JU pro studenta první volbou – studenti navazujícího magisterského programu (celkem 396 respondentů)

Struktura a typ předchozího vzdělání může ovlivnit nejen vstupní motivaci studentů ke studiu učitelství, ale také jejich připravenost pro pedagogickou profesi, tudíž nás zajímalo, ze kterých středních škol k nám studenti přicházejí. Analýza ukazuje, že mezi budoucími učiteli převažují absolventi gymnázií a odborných středních škol. U bakalářských studentů je zastoupení gymnázií (50,00 %) a odborných SŠ (47,98 %) téměř vyrovnané. Kategorie „jiná škola“ se objevuje jen okrajově. V navazujícím magisterském studiu se podíl gymnazistů lehce zvyšuje – dosahuje 59,73 % studentů, zatímco absolventů odborných škol je 38,46 %. Tento posun může souviset se selekcí během studia, ale i s uvědoměním si jiného profesního zaměření po ukončení bakalářského stupně.

Významným faktorem, který může ovlivnit připravenost pro učitelskou profesi, je předchozí zkušenost s prací s dětmi. V bakalářském studiu ji uvádí 280 studentů (70,71 %), v magisterském 162 studentů (73,30 %). Vysoké počty ve všech ročnících (obr. 3) naznačují, že uchazeči přicházejí na fakultu již s určitou formou praxe, která může pozitivně ovlivňovat jejich další profesní rozvoj.

Obr. 3: Zkušenost s prací s dětmi u studentů jednotlivých ročníků dosavadního dvoustupňového studia učitelství pro 2. stupeň základních škol (Bc – bakalářské studium, NMgr – navazující magisterské studium)

Za pozornost stojí také údaj o studentech, kteří již reálně učí nebo učili (ve smyslu alespoň částečného úvazku). V bakalářském studiu jde o 34 studentů (8,59 %), v magisterském o 68 (30,77 %). V magisterském stupni tak má již část studentů pedagogickou zkušenost, díky níž mohou spojovat teorii přímo s reálnou výukou nad rámec povinných praxí. Současně je však tato situace někdy i problematická, protože studenti musejí skládat rozvrh ve škole a na fakultě. Této komplikaci by mohly předejít nové koncepce pedagogických praxí v pětiletém studijním programu, zejména s ohledem na zařazení klinických semestrů.

Obr. 4: Reálná zkušenost s výukou u studentů jednotlivých ročníků dosavadního dvoustupňového studia učitelství pro 2. stupeň základních škol (Bc – bakalářské studium, NMgr – navazující magisterské studium)

Tyto úvodní informace poskytují užitečný přehled o složení, motivaci a předchozích zkušenostech současných studentů dvoustupňového učitelského studia. Ukazuje se, že studenti na naši fakultu přicházejí z různých typů středních škol, velká část studentů má zkušenosti s prací s dětmi a s postupujícím studiem přibývá i počet studentů, kteří mají zkušenost také s reálnou výukou nad rámec pedagogických praxí. Z dostupných dat bychom se mohli domnívat, že většina vstupuje do studia s jasným úmyslem stát se učitelem a Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je jejich první volbou při podávání přihlášek na vysokou školu.

V dalších fázích analýzy bude možné tato data porovnat s nově nastupujícími studenty do pětiletého programu a sledovat případné rozdíly v motivaci, profesním vývoji a rozvoji kompetencí. Takové poznatky umožní fakultě lépe nastavovat podporu, precizovat strukturu studia a cíleně posilovat profil budoucích absolventů. Současně tato data reprezentují důležité faktory, které budou dávány do souvislosti s dalšími fázemi projektu Učitelství 5P.