Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA

V úvodní části našeho seriálu (Řízení školy 9/2025) jsme zdůrazňovali, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak vytvořit tým řídící změnu a jak změnu v rámci porady oznámit.

V minulém článku jsme s kolegyní nabídly cestu, jak může každý učitel začít u sebe – podívat se na výuku vlastního předmětu prizmatem nového rámcového vzdělávacího programu, porovnat ji s očekávanými výsledky učení a udělat si představu o tom, co už dnes funguje v souladu s novým RVP a kde bude potřeba upravit plánování nebo přístup. Individuální postup je důležitý první krok – ale rozhodně ne krok poslední. Změna, která má mít dopad na školní vzdělávací program a směřování výuky, nevzniká o samotě. Potřebuje rozhovor, výměnu zkušeností, podporu a inspiraci. A právě proto je dalším logickým krokem sdílení a spolupráce v menších týmech.

V minulé, úvodní části našeho seriálu jsme zdůrazňovaly, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak se do řízení změny aktivně zapojit a nebýt jenom pasivním objektem, ale i aktivním subjektem v celém procesu.

Změny se na nás valí ze všech stran – novely zákonů, nová pravidla, nová očekávání. Jedna z nich je ale opravdu zásadní: revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, podle které se ve školách začne učit nejpozději od 1. září 2027. Ať už se na ni těšíte, nebo vás spíš děsí, jedno je jisté – dotkne se každého učitele. Tento seriál článků vás změnou provede z pohledu učitelské praxe a ukáže, že i velké změny se dají zvládnout, pokud je vezmeme do vlastních rukou. Protože právě učitelé jsou klíčem k tomu, jestli z revize bude jen další povinnost, nebo skutečná příležitost.

Komunikace s rodiči během náboru není jen marketingovou technikou - je to první kapitola příběhu společné cesty rodiny a školy. Profesionální, autentická a citlivá komunikace v této fázi vytváří základ pro úspěšnou spolupráci v dalších letech. Pojďme se společně podívat, jak můžeme tuto cestu zahájit správně a efektivně.

Písmeno Princip Rodiče mohou být... A my jako škola... R Respekt respektující rozumní, ale i rezervovaní nebo roztěkaní vytváříme klidný a strukturovaný komunikační rámec. Předáváme informace srozumitelně, bez odborného žargonu...

Stejně jako končí školní rok, končí i náš seriál věnovaný třídnímu učiteli. Začali jsme legislativním vymezením jeho funkce, věnovali jsme se postupu při výběru a také popisu jeho činností v souvislosti se žáky, kolegy i rodiči. Následně jsme se zaměřili na hodnocení, odměňování a vzdělávání. Mohlo by se zdát, že víc toho už nevymyslíme. Jenže zbývá ještě jedna důležitá kapitola, na kterou nesmíme zapomenout. A tou je wellbeing třídního učitele a další věci související s podporou třídního učitele.

Být třídním učitelem je někdy jako jet na horské dráze, kterou si ani nemůžete sami navrhnout. Každý den přináší nové situace – někdy úsměvné, jindy vyčerpávající. Řešíte administrativu, sbíráte omluvenky, domlouváte výlety, odpovídáte na e-maily rodičů, zjišťujete, proč Klára zase pláče a proč si Filip už tři dny nepřinesl penál. Do toho se snažíte udržet třídní kolektiv pohromadě, organizovat akce a zároveň být tím, na koho se mohou ostatní s důvěrou obrátit. Třídní učitel je důležitá role, ale snadno může přerůst přes hlavu. V našem seriálu jsme se již věnovaly mnoha jejím aspektům a v posledním díle jsme se rozhodly, že se společně podíváme, jak si v roli třídního učitele udržet pohodu, klid a nadhled – a neztratit radost z práce.

Konflikty jsou běžnou součástí školního života. Někdy jsou zjevné, jindy doutnají pod povrchem a vynoří se ve chvíli, kdy dojde k nečekané situaci. Právě třídní učitel je často první osobou, která může napětí ve třídě rozpoznat a předejít jeho eskalaci. Z praxe často vyplývá, že konflikty vznikají nejen kvůli žákům, ale také z nedorozumění mezi školou a rodiči nebo uvnitř pedagogických sborů.

Být třídním učitelem znamená mnohem víc než jen kontrolovat omluvenky a vybírat peníze na výlet. Znamená to být průvodcem, oporou a často i nárazníkem mezi světem školy, dětí a rodičů. A právě v této roli se může velmi rychle objevit konflikt – se žákem, rodičem nebo i s kolegou. Článek nabízí cesty, jak těmto konfliktům předcházet dřív, než propuknou naplno. Nečekejte žádná zázračná řešení – klíčem je dobře nastavený systém, jasné hranice a ochota využít pomoc, kterou máte (nebo si o ni říct).

V minulých částech našeho seriálu o třídním učiteli jsme popisovali jeho činnosti týkající se žáků, rodičů i kolegů. V dnešní části si ukážeme, jak si jednotlivé činnosti sestavit do přehledného dokumentu, který bude možné použít nejen k popisu aktivit třídního učitele, ale také pro jeho výběr, hodnocení, odměňování a další vzdělávání.

Spolupráce mezi kolegy je křehký a komplexní mechanismus, který výrazně ovlivňuje kvalitu vzdělávacího procesu a klima ve škole. Třídní učitel vystupuje jako klíčový koordinátor, jehož role spočívá v propojování informací a často i v nastavování komunikačních kanálů. Nestačí pouze formálně předávat informace, ale je třeba budovat skutečně profesionální vztahy založené na vzájemném respektu a otevřené komunikaci. Pojďme se společně podívat, jak na to.

Třídní učitel hraje v životě žáků zásadní roli, která jde daleko za rámec běžné výuky. Podle školského zákona č. 561/2004 Sb. a souvisejících vyhlášek je jeho povinností nejen zajišťovat třídní administrativu, ale také vytvářet prostředí, které podporuje vzdělávání, rozvoj osobnosti žáků a jejich vztah k sobě navzájem. To zahrnuje prevenci problémového chování, podporu spolupráce ve třídě a budování zdravého třídního kolektivu. Klíčem k úspěšné spolupráci třídního učitele se žáky je dobrá komunikace, pravidelné setkávání v rámci třídnických hodin a využívání bezpečných nástrojů pro vzájemný kontakt.

V minulých dvou částech našeho seriálu jsme se věnovali spolupráci – ať už se týkala rodičů, nebo byla zaměřená na žáky. V dnešním díle se podíváme na vztah třídního učitele k zaměstnancům školy. A hlavně na to, co všechno může pro navození kvalitní spolupráce udělat vedení školy.

Máme za sebou první polovinu školního roku a zároveň jsme i v polovině našeho seriálu o třídním učiteli. Minule jsme řešili jeho spolupráci s rodiči a v dnešní části se podíváme na asi nejdůležitější oblast činností třídního učitele, kterou je jednání s žáky.

V prvních čtyřech částech našeho seriálu o třídním učiteli jsme podrobně vymezili jeho funkci a dotkli jsme se i vzdělávání a odměňování. Nyní nastává část začít se věnovat oblastem spolupráce mezi ním a dalšími aktéry vzdělávacího procesu. A začneme těmi, o kterých se na pedagogických fakultách studenti moc nedovědí, tedy rodiči.

Jako třídní učitel máte jedinečnou příležitost ovlivnit vztahy mezi školou, rodiči a žáky. Přestože komunikace s rodiči může na první pohled vypadat náročně a někteří třídní učitelé z ní mohou mít obavy, není důvod k nejistotě. Klíčem je dobrá příprava, která vám pomůže získat jistotu a efektivně zvládnout jakýkoli rozhovor. Navíc dobře vedená komunikace s rodiči je příležitostí, jak posílit důvěru, budovat pozitivní vztahy a zlepšit spolupráci ve prospěch vašich žáků.

V minulých částech našeho seriálu jsme probírali legislativní ukotvení třídního učitele, jeho výběr i vzdělávání, a to včetně adaptace. Dnes se zase posuneme dále a podíváme se na ocenění práce třídního učitele. A zaměříme se nejen na povinnou složku odměňování, ale i na nepovinné položky, finanční i nefinanční.

Pokud jste nově v roli třídního učitele, je dobré vědět, s jakými finančními a nefinančními odměnami můžete počítat a jaké možnosti máte k dispozici. Ve čtvrtém díle našeho seriálu přinášíme shrnutí klíčových informací, které vám mohou pomoci se v oblasti odměňování lépe orientovat.

Máme za sebou už dvě části seriálu věnovaného třídnímu učiteli. V té první jsme řešili legislativu spojenou s touto funkcí a v druhé jsme třídního učitele vybírali podle určitých kritérií. V dnešní části se posuneme zase o kousek dál a probereme vzdělávání třídního učitele včetně jeho adaptace – ano, i ta se dá počítat mezi vzdělávací aktivity.