Ředitelé škol, jejich zástupci i administrativní pracovníci se ve své praxi často setkávají s tzv. „stošestkou“, tedy žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“). Mezi časté a zároveň problematické požadavky žadatelů patří žádosti o informace týkající se výše platů, mezd nebo jiných finančních plnění, a to buď směřující na celou vzdělávací instituci, nebo jen na konkrétní skupinu pracovníků. Tyto dotazy žadatelů často vyvolávají řadu nejasností, a to jak z hlediska jejich oprávněnosti, tak i způsobu, jak na ně dle zákona reagovat.
Poskytování informací o platech a jiných finančních odměnách ve školství podle zákona o svobodném přístupu k informacím
Mgr.
Radek
Hollmann
advokátní
koncipient
Michal
Ševčík
student gymnázia, spoluautor Badatelského zápisníku z přírodopisu (2024), knihy
Skutečnost, že se modelová veřejná („státní“) škola nachází v postavení povinného subjektu podle InfZ, a má tedy povinnost vyřídit žádost o informace, v praxi nejčastěji vyplývá z doručení žádosti do její datové schránky (dále jen „DS“). Za okamžik doručení se přitom nepovažuje až přihlášení odpovědného pracovníka školy do DS, ale už samotné dodání zprávy do systému DS. Výjimka z obecných pravidel doručování se uplatní, neboť škola v tomto případě vystupuje jako orgán veřejné moci.
Od okamžiku doručení začíná škole (povinnému subjektu) plynout 15denní lhůta pro její vyřízení. Je důležité zdůraznit, že většina povinností tíží povinný subjekt, naopak v případě žadatele a jeho žádosti se nekladou přílišné formální nároky. I v případech, kdy je žádost nesrozumitelná nebo neúplná, je na povinném subjektu, aby se pokusil porozumět jejímu obsahu, případně vyzval žadatele k doplnění údajů, které požaduje InfZ, konkrétně se jed