Školní úrazy: jak o nich rozhodují české soudy? Přehled judikatury od okresních soudů po Ústavní soud

V předchozím článku byly mimo jiné shrnuty základní principy odpovědnosti škol za školní úrazy a jejich legislativní ukotvení.

Je nutné si připomenout, že odpovědnost za újmu způsobenou školními úrazy se ve výsledku řídí , a funguje tak stejně jako odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy. Tato odpovědnost je – ze strany školy tak nemusí dojít ani k porušení nějaké právní povinnosti, natož pak k zavinění, aby jí v souvislosti se školním úrazem vznikla povinnost nahradit újmu. Této povinnosti se škola může v odůvodněných případech (tzv. liberovat); ve stručnosti lze říci, že se bude jednat o případy, kdy ke vzniku újmy přispěl sám poškozený žák či student (porušením bezpečnostních pravidel, požitím návykových látek, svou lehkomyslností).

Proč se vlastně zajímat o soudní rozhodnutí? Český právní řád sice nestojí na systému , kde by – soudní precedenty – byla autoritativním pramenem práva (například na rozdíl od zákonů), ale i v našem kontinentálním právním systému hrají rozhodnutí soudů klíčovou roli. Přispívají k , tedy k tomu, aby v obdobných případech bylo rozhodováno obdobným způsobem. Zároveň může být zdrojem poznání – v soudních rozhodnutích lze najít cenná vodítka pro řešení konkrétních situací v praxi. Právní předpisy samy o sobě sice poskytují nějaký právní rámec, ale konkrétní situace mohou být značně rozmanité. A právě zde vstupuje do hry soudní rozhodovací praxe.

Proto jsme se rozhodli podívat se na výběr – od Nejvyššího soudu až po soudy nižší (na úrovni okresu nebo kraje), občas do nich vstoupí i Ústavní soud. U každého případu nejprve stručně nastíníme skutkový stav, poté objasníme právní problém, který soud řešil, a nakonec se pokusíme přiblížit závěr a jeho praktické dopady. Věříme totiž, že ukázání toho, jak funguje odpovědnost školy za školní úrazy, na praktických a skutečných případech pomůže vysvětlit její jednotlivé právní aspekty lépe než pouhé teoretické pojednání.

Na prvním místě se podíváme na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2019, sp. zn. , a to proto, že se v jeho odůvodnění Nejvyšší soud zabývá a také – rozuměj: použitím pracovněprávních předpisů – na oblast školních úrazů. Jak se totiž v našem přehledu judikatury ukáže, ne vždy si soudy na věcnou působnost pracovněprávní odpovědnosti, nebo na její zákonnou konstrukci, vzpomenou.

Co se v tomto případu vlastně stalo? Žák 4. třídy se narodil s (zúžení aortální chlopně). Toto jeho postižení bylo úspěšně operačně řešeno, z následných lékařských vyšetření vyplynulo, že se jedná o tzv. bezpříznakového pacienta, a tak byl chlapec následně vyřazen z pravidelných kontrol v dětském kardiocentru a lékaři mu byla doporučena běžná dětská rekreační sportovní zátěž podle kondice. Při tělesné výchově, konkrétně , u žáka došlo k , která způsobila zástavu krevního oběhu. Žák musel být resuscitován. Následné hypoxické poškození mozku způsobilo těžké trvalé následky (např. vznik apatického syndromu).

Žák se následně po své škole domáhal odškodnění újmy, která mu tímto – dle jeho názoru školním – úrazem vznikla. Škola v součinnosti se svou pojišťovnou však svou odpovědnost odmítla s tím, že k poškození zdraví došlo na samém začátku hodiny tělesné výchovy při rozklusávání, tedy nikoli při nějaké nadměrné námaze, a že se poškozenému žákovi – který byl lékaři shledán bez obtíží a ponechán bez kontrol – mohlo toto poškození zdraví stát kdykoli a kdekoli, a že zde proto chybí souvislost s tělesnou výchovou. Dle jejich názoru se tak ani nejednalo o školní úraz.

Nižší soudy víceméně shodně dovodily příčinnou souvislost mezi poškozením zdraví a vrozenou srdeční vadou a naopak neshledaly, že by toto poškození bylo školním úrazem, za který by měla škola odpovídat. Žák se proto svým dovoláním proti rozhodnutím nižších soudů obrátil na Nejvyšší soud.

Nejvyšší soud se úvodem pokusil o . Na rozdíl od pracovního úrazu, který je přesně vymezen zákoníkem práce, totiž právní předpisy neříkají, kdy se jedná o školní úraz a kdy nikoli. Nejvyšší soud uvedl, že „o [školní] úraz … jde tehdy, jestliže příčinou poškození zdraví žáka byl skutkový děj, který má charakter úrazového děje, tedy když k poškození zdraví došlo následkem působení zevních vlivů (fyzické či psychické přetížení – trauma), které byly svou povahou krátkodobé, náhlé a násilné, a