Soukromá hudební škola - přímá vyučovací povinnost - odborná poradna, odpověď na dotaz

Plné znění otázky

Jsme soukromá škola se 100% státní dotací. Jelikož na Vašem webu se nám těžko rozlišuje, které zákony se na nás vztahují, moc prosíme o tyto informace:

Platí na nás stanovení přímé vyučovací povinnosti ve stejném rozsahu jako na státní ZUŠ (23hod/17 hod nepřímé)?

Odpověď ze dne 4. 12. 2019

Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění, se vztahuje pouze na ZUŠ, které jsou zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí.

To znamená, že týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti učitele ZUŠ, který je stanoven v příloze uvedeného nařízení vlády, se na soukromé ZUŠ nevztahuje.

Ředitel uvedené ZUŠ stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogického pracovníka podle svého uvážení v souladu s § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění: Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování.

I v tomto případě však platí, že pedagogický pracovním musí v rámci týdenní pracovní doby (40 hodin) vykonávat jak přímou, tak tzv. nepřímou pedagogickou činnost (viz § 22a odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění).

Nad rámec dotazu upozorňuji, že podle § 26 odst. 1 školského zákona vyučovací hodina v základním uměleckém vzdělávání trvá 45 minut. Proto nelze „mechanicky“ sčítat vyučovací hodiny (1 vyučovací hodina činí 45 minut) a dobu tzv. nepřímé nepedagogické činnosti (1 hodina činí 60 minut).

Je správně, že dodržujeme u pedagogických pracovníků 8 týdnů dovolené a prázdniny hradíme jako studijní volno?

Odpověď ze dne 4. 12. 2019

Ano, dodržení 8 týdnů dovolené je v případě soukromé ZUŠ v pořádku. Podle § 213 odst. 3 zákoníku práce platí: Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Není zřejmé, co se chápe jako „studijní volno“. Pokud se jedná o „volno na samostudium“ [§ 24 odst. 4 písm. b), § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění], pak se jedná o instituty, které zákon o pedagogických pracovnících vymezuje vůči veřejným školám (zřízeným MŠMT, krajem, obcí a svazkem obcí). Soukromá ZUŠ není povinna se řídit pravidly vymezujícími volno na samostudium, ale může je používat dobrovolně.

Náš mzdový předpis metodikou kopíruje tabulky ve státním školství, ovšem s nižšími výměry. Mohli byste nám prosím sdělit zaručenou hodinovou sazbu pro pedagogické pracovníky na rok 2020?

Odpověď ze dne 4. 12. 2019

Dotaz zřejmě směřuje k zaručené mzdě, která je stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v platném znění.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou vždy vztaženy k určité skupině prací (viz § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění).

Podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění, platí: Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací podle odstavce 1 a příklady prací v těchto skupinách stanoveny v příloze k tomuto nařízení.

To znamená, že zaměstnavatel určí nejnižší úroveň zaručené mzdy pedagogických pracovníků na základě dvou „kroků“.

a)       Pomocí přílohy nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění, stanoví skupinu prací, která odpovídá práci pedagogických pracovníků.

V příloze nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění, je obsažena část Vzdělávání a výchova.

Vzdělávání a výchova

4. skupina

1. Vzdělávací činnost v zájmových kurzech.

2. Vychovatelská činnost v zájmovém vzdělávání.

 

5. skupina

1. Praktický výcvik v řízení, technice jízdy a údržbě vozidel pro získání řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel.

2. Vzdělávací činnost zaměřená na odbornou přípravu a praktický výcvik ve speciálně zaměřených kurzech ukončená závěrečnou zkouškou.

3. Vzdělávací a výchovná činnost směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků dětí předškolního věku.

4. Vzdělávací a výchovná činnost v praktickém vyučování v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo v odborném výcviku v oborech středního vzdělání s výučním listem.

5. Komplexní vychovatelská, metodická, poradenská a další pedagogická činnost rozvíjející zájmy, znalosti a tvořivé schopnosti nebo specificky rozvíjející osobnost dítěte nebo žáka i studenta včetně využívání variantních výchovných metod a hodnocení jejich účinnosti. Koordinace práce vychovatelů.

6. Výchovná a vzdělávací činnost rozvíjející dříve získané návyky. Posilování dalšího rozvoje a fixace zbytkových schopností u mentálně postižených jedinců včetně rozvíjení jejich zájmové činnosti s využitím specifických výchovných a vzdělávacích metod na základě znalostí speciální pedagogiky.

 

6. skupina

1. Vzdělávací a výchovná činnost zaměřená na získávání vědomostí a dovedností ve všeobecně vzdělávacích nebo odborných předmětech.

2. Provádění speciálně pedagogických prací.

 

7. skupina

1. Vzdělávací a tvůrčí činnost při vyučování studentů nebo absolventů vysokých škol, vedení cvičení, seminářů, průběžná kontrola studia, poskytování konzultací, popřípadě přednášení a řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů, provádění tvůrčí činnosti v oblasti umění nebo další tvůrčí činnosti.

2. Tvorba koncepcí a programů vzdělávání a provádění dalších specializovaných metodologických prací v oblasti pedagogiky a psychologie.

3. Metodická a specializovaná poradenská vychovatelská činnost, tvorba výchovných a vzdělávacích dokumentů, evaluačních nástrojů a preventivních programů. Preventivní, primárně diagnostická a konzultační činnost, koordinace aplikace speciálně pedagogických postupů, nových výchovných metod.

4. Vytváření koncepcí sociální rehabilitace osob se zdravotním postižením. Poskytování terapeutické péče klientům a jejich rodinným příslušníkům v obtížné životní situaci.

 

8. skupina

1. Tvůrčí rozvíjení rozhodujících trendů vývoje vědy a výzkumu nebo umění spojené s aplikací výsledků vědecké, výzkumné a vývojové činnosti ve vzdělávání studentů nebo absolventů vysokých škol a v přípravě vědeckých nebo uměleckých pracovníků.

 

b)       Na základě skupiny prací zaměstnavatel pomocí § 3 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění, určí nejnižší úroveň zaručené mzdy.

Upozorňuji, že se s velkou pravděpodobností bude od 1. 1. 2020 novelizovat nařízení vlády č. 567/2006 Sb. To znamená, že pro rok 2020 bude nutné vycházet z údajů uvedených v nařízení vlády novelizovaném s účinností od 1. 1. 2020.

 

Je pravda, že ministerstvo proplácí finance soukromým školám podle normativů z předchozího roku? (Nebo jinak, budou nové normativy kopírovat zvýšení platů, ke kterým dojde 1.1.2020, nebo se v roce 2020 bude vycházet z platů v roce 2019?)

Odpověď ze dne 4. 12. 2019

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, v platném znění, dotace právnickým osobám, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost mateřské školy nebo školského zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu zřizuje obec nebo svazek obcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě, žáka nebo studenta ve srovnatelném oboru vzdělání a formě vzdělávání ve škole nebo ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném krajem nebo ministerstvem [zdůrazněno autorkou]. Dotace se zvýší o procentní podíl z normativu na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů uvedených v § 1 odst. 2 stanoveného pro děti, žáky nebo studenty škol a školských zařízení zřizovaných krajem nebo ministerstvem.

Podle § 3 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., v platném znění, normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo nejpozději do 31. ledna a zveřejní je ve Věstníku ministerstva.

V materiálu MŠMT Změna struktury normativů soukromých a církevních mateřských škol, základních škol a školních družin v návaznosti na změnu financování veřejného školství s účinností od 1. ledna 2020 se uvádí: Normativy pro jednotlivé druhy škol a školských zařízení a obory vzdělání stanoví přímo MŠMT s tím, že zákon zaručuje tzv. srovnatelnost, tedy že výše normativu musí odrážet skutečnou výši neinvestičních výdajů v obdobném druhu školy nebo školském zařízení (či oboru vzdělání) zřizovaném obcí či krajem na jedno dítě, žáka nebo studenta v předcházejícím kalendářním roce. (dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/prehled-zmen-struktury-normativu-soukromych-a-cirkevnich, s. 2).

Normativ stanovený MŠMT pro soukromé školy má proto brát v potaz

-      průměrnou výši tzv. krajského normativu na přímé výdaje na vzdělávání a školské služby,

-      případné další neinvestiční výdaje státního rozpočtu (rozpočtové kapitoly MŠMT) přidělené například prostřednictvím rozvojových programů,

-      tzv. provozní (ONIV) složku.

Ve vztahu k reformě financování regionálního školství a financování soukromých ZUŠ z materiálu MŠMT Změna struktury normativů soukromých a církevních mateřských škol, základních škol a školních družin v návaznosti na změnu financování veřejného školství s účinností od 1. ledna 2020 uvádím následující klíčové pasáže (s. 12):

-      Změna financování regionálního školství počítá v oblasti základního uměleckého vzdělávání se stanovením centrálních normativů na skutečný počet žáků, a to pro jednotlivé umělecké obory vzdělávání a jednotlivé stupně vzdělávání, které v sobě zahrnují celkový objem na tzv. přímé výdaje na vzdělávání (pedagogickou i nepedagogickou práci a ONIV).

-      …návrh počítá s tím, že centrálně stanovené normativy pro základní umělecké školy a vyšší odborné školy veřejných zřizovatelů pro rok 2020 budou bez dalšího využity i pro církevní a soukromé základní umělecké školy a vyšší odborné školy.

-      Normativy pro soukromé a církevní VOŠ a ZUŠ na rok 2020 ministerstvo stanoví neprodleně poté, co budou stanoveny centrální normativy pro veřejné školy stejného druhu pro rok 2020, nejpozději však do konce ledna 2020.

Je možné zaměstnat učitele důchodce na živnostenský list? Může takový zaměstnanec vykazovat až 28 hod přímé pedagogické činnosti?

Odpověď ze dne 4. 12. 2019

Z dotazu dovozuji, že učitel-důchodce má v ZUŠ vykonávat činnost pedagogického pracovníka podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění.

Pokud je tento předpoklad správný, pak platí následující: I na soukromé ZUŠ se vztahuje § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění: Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem [zdůrazněno autorkou] právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu.

Učitel-důchodce proto nemůže vykonávat přímou pedagogickou činnost „na živnostenský list“. Může vykonávat přímou pedagogickou činnost pouze jako zaměstnanec právnické osoby, která vykonává činnost školy. To znamená, že s ním musí zaměstnavatel uzavřít pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Pokud bude učitel – důchodce zaměstnancem zaměstnavatele, postupuje se v jeho případě stejně jako v případě jakéhokoli jiného zaměstnance – pedagogického pracovníka. To znamená, že vykonává týdně takový počet hodin přímé pedagogické činnosti, kterou stanovil ředitel školy (viz § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění). Přitom ředitel soukromé školy nemusí respektovat týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, který je pro veřejné školy (zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí) stanoven nařízením vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění.

Opravdu je i u soukromých škol nutné psát dohody o pracovní činnosti na hodiny se součtem přímé i nepřímé činnosti?

Odpověď