Bc. Jiří Stárek - strana 4

Ředitelé pražských základních uměleckých škol si v minulém školním roce schválili vlastní Etický kodex. Jde o první a v současnosti zřejmě ojedinělý počin v prostředí ředitelů uměleckých škol a možná ředitelů českých škol vůbec.

Často přemýšlím, čím to je, že i po více jak dvaceti letech od sametové revoluce je stále v různých médiích (ale i od rodičů a někde kupodivu i od zřizovatelů) slyšet, že děti chodí do „lidušky“. Vím, že zlozvyku se nelze zbavit tím, že ho vyhodíme z okna, že je třeba ho trpělivě vyprovodit po schodech. Po čtvrt století to ale stále trochu překvapuje.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo materiál, který by měl sloužit jako podklad pro diskuzi o nastavení financování regionálního školství. V zásadě jde o to, nastavit nový systém financování tak, aby byl sladěn se „Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2020“. Tu lze, po době neuvážených experimentů a zbrklých koncepcí, pokládat za konečně rozumný náčrt směřování českého školství, a to dokonce i se srozumitelnou vizí. Ale pozor...!

Je to možná překvapivé, ale nejdůležitější složkou, kterou vkládáme do každého vztahu, není to, co říkáme, ale není to dokonce ani to, co děláme. Jestliže naše slova a naše činy (často chvályhodné) vycházejí z vnějších technik mezilidských vztahů (tzv. osobnostní etiky) a nikoliv z našeho vnitřního jádra (tzv. charakterové etiky), dlouhodobě nám to nedovolí uvolnit svůj tvůrčí potenciál při řízení a být např. v krizových situacích úspěšným lídrem

Leadership (ne jako řízení, ale jako vedení) není sám o sobě cílem. Stejně jako pro úspěšného lídra nemůže být cílem zavedení leadershipu. V našem prostředí ZUŠ to lze připodobnit k tomu, že například výsledky žáků v uměleckých soutěžích jsou jistě chvályhodné, ale cílem vzdělávání na ZUŠ je úplně něco jiného.

Když se podíváte na nejrůznější makroekonomické odhady vývoje světové ekonomiky za posledních několik desítek let, je zřejmé, že úspěšnost těchto předpovědí se velmi podobá úspěšnosti nedělní předpovědi počasí na příští týden.

Sloupek „Zamyšlení nad“ je prostorem, kde lze otevírat témata, která mohou být tak trochu nadčasová. Není proto podmínkou, aby zde čtenář našel za každou cenu nějaké aktuální téma nebo okamžité řešení. Stačí, když se o tématu začne v prostředí ZUŠ hovořit a především se o něm začne přemýšlet.

Nedílnou součástí práce ředitele školy se stávají stále nové a nové činnosti, tím se sama funkce řídícího pracovníka stává komplexnější a různorodější. Nové činnosti nenahradily činnosti již existující, ale přidaly se k nim. Může v takové situaci pomoci leadership? A víme, co tento termín vlastně znamená?

Logo je pro školu něco jako tetování. Jde o obrázek, podle kterého vás poznají i v tlačenici, máte ho zaryté pod kůži, obtížně jej smyjete, a když ho chcete odstranit, tak je to bolestivé a jizvy máte ještě dlouho poté.

Reakci pana Petra Vokáče z MŠMT v článku „Šestileté funkční období ředitelů je rozumný kompromis“ (Řízení školy 11/2012) upřímně vítám, protože záměrem mého, trochu vyhroceného požadavku ředitelské definitivy bylo vyprovokovat širší diskuzi, a to se také stalo. S vyjádřením pana Vokáče nemusím v mnohém souhlasit, v mnohém i chápu, že jako ministerský úředník „bez definitivy“ píše to, co píše. Některá jeho vyjádření se ale bez komentáře neobejdou.

Nejsou dnes skutečné elity nahrazeny pouhými celebritami? A kde skutečné elity hledat? Ve vládní, církevní či podnikatelské sféře?

V článku „Může naše školství opravdu přijít o dobré ředitele?“ (Řízení školy 7/2012) se autor Václav Trojan obrací na starosty, radní a zastupitele s apelem, aby „se nedopouštěli předem domluvených konkurzů, jmenování svých přátel a příbuzných do ředitelských funkcí nebo tolerování neprůhledných pravidel u jmenování ředitelů škol“. Svou výzvu zakončuje slovy: „Časově omezená doba ředitelské funkce je správná cesta, ač můžeme diskutovat o rozumné době jejího trvání. Avšak tak jako ostrý nůž může stejně dobře pomáhat jako škodit“.

Dnešní dobu lze bez obav nazvat dobou výrazných a zásadních změn. Hospodářské turbulence, finanční zvraty, politické transformace, klimatické změny – to vše jsou pro někoho špatné zprávy a chápe je jako ohrožení. Pro jiného to ale mohou být inspirující podněty, které nevnímá jako stresující faktor, ale jako příležitost ke změně.

Již v roce 2008 jsem zahájil sérii článků o jednom z nejnovějších trendů v oblasti managementu - Leadership. V té době již bylo jasné, že samotná tvorba školních vzdělávacích programů (dále jen „ŠVP") na jednotlivých školách bude vyžadovat mimořádné manažerské dovednosti.

„Horší než být slepý", je vidět a nemít žádnou vizi. Reforma základního uměleckého školství je v plném proudu. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání (dále jen „RVP ZUV") je hotov. Nevznikal pouze na výzkumném pracovišti, ale za spolupráce ředitelů a učitelů pilotních škol ze všech čtrnácti krajů.