Mgr. Irena Trojanová, Ph.D.

V tomto dílu našich rozhovorů pokračujeme v komentářích judikatury. Dnes se podíváme na rozhodnutí nejvyšší – a to na velmi aktuální nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2881/241) z letošního roku týkající se alkoholu na pracovišti.

V předminulém školním roce jsme zahájily naše rozhovory mezi tenkrát ještě ředitelkou a advokátkou o pracovněprávních záležitostech. Vloni jsme si vybraly jako téma školní akce a některá jejich specifika. I v tomto školním roce chceme v našich rozhovorech pokračovat. A tentokrát to bude skutečně „vyšší dívčí“. Povídat si totiž budeme o rozhodnutích soudů, která se týkají školství nebo jsou nějakým způsobem pro školy a jejich vedení důležitá. První rozhovor z této série byl o úrazech a odpovědnosti školy za ně, dnes se podíváme na pracovní právo a postavení ředitele školy.

V minulé části série našich rozhovorů o 7 inteligencích Akademie Libchavy jsme se zaměřili na emoční inteligenci a povídali jsme si o ní s Evou Mohauptovou. Možná si ještě vzpomenete na zvětšující se rybičky v akváriu a Jonáše v břiše velryby. Dnes si – možná – od emocí odpočineme, protože se s Vojtou Krmíčkem zaměříme na rozumovou inteligenci.

V úvodní části našeho seriálu (Řízení školy 9/2025) jsme zdůrazňovali, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak vytvořit tým řídící změnu a jak změnu v rámci porady oznámit.

V minulém článku jsme se zaměřili na motivaci zaměstnanců a na možnosti jejich odměňování. Ale tak trochu jsme přeskočili jednu část činností, které musí vedoucí pracovník dělat směrem ke svým podřízeným, a tou je hodnocení. A právě na hodnocení se podíváme v dnešním článku.

V minulé, úvodní části našeho seriálu jsme zdůrazňovaly, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak se do řízení změny aktivně zapojit a nebýt jenom pasivním objektem, ale i aktivním subjektem v celém procesu.

V rámci funkčního vzdělávání se současní i budoucí vedoucí pedagogičtí pracovníci nezabývají jen teorií, ale průběžně ji doplňují i praxí. A ve stejném duchu se nesou i jejich závěrečné práce. V minulém akademickém roce na Katedře andragogiky a managementu vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze obhájila svou bakalářskou práci zaměřenou na využití hospitační činnosti Kristýna Volhejnová. Vzhledem k aktuálnosti tématu a jeho využitelnosti v praxi ředitelek mateřských škol jsme požádali Kristýnu o rozhovor.

V předminulém školním roce jsme zahájily naše rozhovory mezi tenkrát ještě ředitelkou a advokátkou o pracovněprávních záležitostech. Vloni jsme si vybraly jako téma školní akce a některá jejich specifika. I v tomto školním roce chceme v našich rozhovorech pokračovat. A tentokrát to bude skutečně „vyšší dívčí“. Povídat si totiž budeme o rozhodnutích soudů, která se týkají školství nebo jsou nějakým způsobem pro školy a jejich vedení důležitá.

V úvodním rozhovoru jsme společně s Pavlem Škramlíkem prošli všech 7 inteligencí, které jsou důležité nejen pro práci ředitelů škol. V dnešním rozhovoru se zaměříme podrobněji na jednu z nich, na emoční inteligenci, s níž nás seznámí Eva Mohauptová.

Změna je život… Toto obecné rčení bychom možná mohli opravit na „změna je škola“, protože v letošním školním roce čeká české školství změn opravdu hodně. Tak jsme se rozhodly podělit se s vámi o naše zkušenosti a provést vás během letošního seriálu změnou velmi zásadní, kterou představuje revize školního vzdělávacího programu. I když tuto změnu chystáte až od příštího školního roku, tak věřte, že právě teď je čas začít. A co je důležité – brát změnu jako příležitost!

Pavel Škramlík, zkušený a dnes už bývalý ředitel školy, kouč, lektor a aktivní podporovatel českého školství. V Řízení školy publikoval řadu článků, dnes se ale ocitá tak trochu na druhé straně. Poskytl totiž úvodní „výkop“ pro letošní sérii rozhovorů o konceptu 7 inteligencí, na které je v Akademii Libchavy zaměřená jedna ze vzdělávacích aktivit.

Znáte Libchavy? Malá obec nedaleko Ústí nad Orlicí, ale velmi významná pro české školství. Akademie Libchavy totiž už více než 10 let vzdělává vedení škol i učitele, vytváří programy pro školy i prostor pro zastavení pedagogů, společné hledání a objevování. Jak ale absolventi uplatňují získané dovednosti ve své praxi? V sérii rozhovorů budete mít možnost nahlédnout pod pokličku vzdělávání, dozvědět se o zkušenostech účastníků i o jejich posunu právě díky absolvování jednotlivých programů. V dnešním čísle se dozvíte více o vzdělávacím programu Učitel koučem pohledem absolventa Marka Lněničky.

Změny se na nás valí ze všech stran – novely zákonů, nová pravidla, nová očekávání. Jedna z nich je ale opravdu zásadní: revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, podle které se ve školách začne učit nejpozději od 1. září 2027. Ať už se na ni těšíte, nebo vás spíš děsí, jedno je jisté – dotkne se každého učitele. Tento seriál článků vás změnou provede z pohledu učitelské praxe a ukáže, že i velké změny se dají zvládnout, pokud je vezmeme do vlastních rukou. Protože právě učitelé jsou klíčem k tomu, jestli z revize bude jen další povinnost, nebo skutečná příležitost.

Na co nezapomenout na začátku školního roku?

„Vyjednávání není nic jiného než komunikace s cílem ovlivnit chování a jednání druhé strany.“ Slova Adama Dolníka, elitního vyjednavače s únosci, odborníka na terorismus, ale také lektora výcvikových kurzů a tatínka čtyř dětí, naznačují téma našeho rozhovoru. Fotografii Adama Dolníka můžete vidět v knihkupectvích po celé republice, jeho knižní rozhovor s Martinem Moravcem se stal nejen bestsellerem, ale hlavně knihou, ve které najdete soustu návodů na efektivní komunikaci.

Volba školy, ať už mateřské, nebo základní, je pro rodiče zásadní otázkou. Co všechno při volbě školy zvažují? A v souvislosti s tím: Na co má ředitel/ředitelka mateřské či základní školy cílit, aby získali co nejvíce nových dětí? Možná to zatím neřešíte, ale sami víte, že doba se mění, a i když teď máte zájemců hodně, příští rok to tak být nemusí. Shrňme proto zjištění studentů vysokých škol, kteří v rámci svých závěrečných prací mapovali položky, které rodiče upřednostňovali při výběru školy, a pojďme je využít ve školské praxi.

Písmeno Princip Rodiče mohou být... A my jako škola... R Respekt respektující rozumní, ale i rezervovaní nebo roztěkaní vytváříme klidný a strukturovaný komunikační rámec. Předáváme informace srozumitelně, bez odborného žargonu...

V minulém článku jsme se zaměřili na změnu spotřebního koše, která nejen klepe, ale už přímo otevírá dveře. Zdůrazňovali jsme potřebu zájmu o práci, uklidňování situace, poukazování na věci, které jste společně se svými lidmi zvládli. Pojďme v dnešním článku více rozebrat možnosti podpory a zaměřit se i na odměňování.

Během školního roku jsme v časopise Řízení školy publikovali rozhovory o školních akcích. Nikdy se ale nedostaly ke slovu samotné cestovní kanceláře. Proto to v dnešním čísle napravujeme a ptáme se pana Adama Gebauera, jednoho z majitelů cestovní kanceláře CK2.

Stejně jako končí školní rok, končí i náš seriál věnovaný třídnímu učiteli. Začali jsme legislativním vymezením jeho funkce, věnovali jsme se postupu při výběru a také popisu jeho činností v souvislosti se žáky, kolegy i rodiči. Následně jsme se zaměřili na hodnocení, odměňování a vzdělávání. Mohlo by se zdát, že víc toho už nevymyslíme. Jenže zbývá ještě jedna důležitá kapitola, na kterou nesmíme zapomenout. A tou je wellbeing třídního učitele a další věci související s podporou třídního učitele.