Pedagogické vedení - strana 3

Vím, že dnešní článek míří do Letního speciálu pro ředitele škol, kteří si v době jeho čtení (doufám) užívají zaslouženého odpočinku. Uzávěrka tohoto čísla je však na konci dubna a mě čeká další cesta s ČŠI k šetření stížnosti. Jednou ze slabin, na které při takových cestách do škol narážím, je spolupráce sborovny. Dnes se tedy chci podělit o své zážitky z cest, které mohou sloužit jako následováníhodné tipy, jak dobrou spolupráci ve sborovně ukázat i (nezvané) návštěvě.

Jsem matkou prepubertálního syna, takže dnů, kdy chodí domů s pocitem, že to a to je nuda/trapné/zbytečné/otravné, není málo a tak nějak to k tomuto věku asi patří. O to jsem byla překvapenější, když ve 3. třídě najednou začal vášnivě studoval krasopis a chodil se mi chlubit, jak krásně se mu povedlo velké psací T. Ve 3. třídě tuto renesanci zájmu o psací písmo už opravdu nečekáte; spíše jsme vedli vášnivé debaty o smyslu písma jako takového v době hlasového převodu textu...

Od jednoho lektora jsem se dozvěděla, že ředitel má především sbírat, třídit, vyhodnocovat a implementovat. Tedy i já jsem se - po vzoru našich předků z období, kdy se člověk stal sběračem - stala sběračem. Sbírám dobré nápady. Proč bych na ně měla složitě přicházet, když se mohu inspirovat a nápady poté rozvíjet? Seznámím vás s nastavením spolupráce a hodnotami, které se nám osvědčily. Ovšem co se osvědčilo nám, nemusí fungovat jinde.

Do ředitelské pozice jsem nastupoval před devíti lety ve škole, kterou jsem vůbec neznal. Bylo proto potřeba promyslet nastavení spolupráce s vnitřními i vnějšími aktéry, kteří mají s naší školou co dočinění.

Pracovní porady jsou nezbytnou součástí většiny organizací, tedy i škol. Právě teď se někde na světě odehrávají tisíce porad. Jejich správná organizace a řízení mají velký vliv na efektivitu a produktivitu práce. Téměř všechno důležité, co se v organizaci děje, vzniká na základě rozhodnutí nebo diskuse na poradě. Pracovní porady umožňují sdílet informace a názory, koordinovat práci a projekty, rozhodovat o důležitých záležitostech a plánovat budoucí akce. Jsou klíčovým nástrojem pro efektivní řízení týmu a spolupráci mezi členy týmu. Cílem je dosáhnout koordinace a spolupráce, aby byly splněny stanovené cíle a úkoly.

Spolupráce ředitele a zřizovatele. Někdy bezproblémová, jindy trochu skřípající. Pojďme se na tuto spolupráci podívat očima vedoucí odboru školství v Praze 2 paní Petry Hainzové.

Česká školní inspekce přispívá ke zkvalitňování vzdělávací soustavy i příklady inspirativní praxe (PIP) a snaží se tak pomoci školám najít osvědčená řešení řady společných problémů. Spolupráce škol je pak zásadní téma, které Česká školní inspekce monitoruje u středních škol.

Asi se shodneme, že podnětné prostředí na pracovišti, spolupráce, píle a dobré vztahy jsou základem spokojených zaměstnanců, ředitele a nakonec i žáků a rodičů. Ale co když na někoho tyto soft nástroje nefungují? Existuje možnost, jak zaměstnance přimět ke spolupráci a k tomu, aby měl svého zaměstnavatele rád?

Posouváme se! V dnešní části manažerské abecedy si představíme další čtyři písmena – R, Ř, S, Š, dojde tedy i na háčky – a možná právě ony překvapí...

V první části našeho seriálu jsme se věnovali osobě ředitele školy, popisovali jsme jeho role a kompetence. V dnešní části se posuneme dál a podíváme se, jak působí ředitel školy na své podřízené, aby se naplnily cíle základní umělecké školy. Tématem dnešní části jsou tedy styly vedení.

A jsme v polovině abecedy! Jak dlouho nám v první třídě trvalo, než jsme se naučili polovinu písmenek? Tiskací a psací, malá a velká... A najednou jsme to uměli, i když jsme někdy možná trochu zaváhali, jaké písmeno zrovna použít. Stejně tak je to s manažerskou abecedou – stručně si vysvětlíme, co daný termín znamená, ale někdy jeho význam prostě nedotáhneme do konce. Důležité ale je, že si to uvědomíme a z chyby se poučíme. Tak se pojďme pustit do dalších čtyř písmen: povíme si o motivaci, popíšeme naléhavost, zdůrazníme nutnost odměňování, a nakonec si něco naplánujeme.

Přiznávám, že jsem milovnicí jak belgických pralinek, tak i detektiva Hercule Poirota. A též přiznávám, že si na něj často vzpomenu při šetření stížnosti (kdy stěžovatel hodnotí postup školy v dané věci jako nedůsledný, zaujatý a neefektivní).

V současné době se pedagogické profese potýkají s novými výzvami a změnami, které vyžadují efektivní i inovativní přístup. Nastává digitální éra, na kterou reaguje i online poradna Řízení školy, určená vedení škol, učitelům i dalším pedagogickým profesím. V tomto rozhovoru se Romany Hrdličkové, redaktorky Řízení školy, zeptáme na výhody i výzvy této moderní formy podpory a ukážeme si, jak mohou nejen ředitelé využít online poradnu pro zlepšení své práce a řešení problémů, které jim přináší moderní vzdělávací prostředí. Podpora je dostupná předplatitelům nové aplikace Řízení školy online.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Na stránkách Řízení školy se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členem sekce středních a vyšších odborných škol je i Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt., ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze.

Většina dnešní práce se odehrává v projektech, na kterých se podílí více lidí pracujících v týmech. Individuální talent je skvělý, ale soudržnost týmu je důležitější. Společnost Google strávila dva roky (2012–2014) studiem více než 180 týmů (a vynaložila na to obrovské množství prostředků), aby se pokusila zjistit odpověď na otázku: Co dělá týmy úspěšnými? Název projektu Aristoteles pochází z citátu řeckého filozofa – „celek je větší než součet jeho částí“. Nejednalo se o laboratorní experiment, ale o skutečné týmy při jejich běžné práci v reálném prostředí organizace.

V předchozích dvou dílech jsme se z přípravné fáze dostali do fáze implementace změny, tj. začali jsme již učit projektově a nacházíme se nyní někde v období ledna 2024. Projektová výuka už částečně probíhá, jak ale zařídit, abychom vydrželi? K tomu nám pomohou další tři fáze v modelu J. Kottera, tedy oslava malých vítězství, podpora dalších změn a zakotvení nových postupů.

Asi by vás nenapadlo hledat vzory leadershipu u středoškoláka. Ale mladá pákistánská aktivistka Malála Júsufzaj nebyla obyčejná studentka. Za svůj život již nejenže upozornila mezinárodní společenství na obrovský problém – 61 milionů dívek na celém světě, které nemají přístup ke vzdělání –, ale přesvědčila světové politiky, aby začali podnikat skutečné kroky k jeho řešení.

Možná někteří z vás doposud nevěděli, že redakce Řízení školy nabízí hned osm odborných časopisů. Čtenář má díky virtuální databázi k dispozici až tisíce nejrůznějších textů. Od tematických článků přes rozhovory se inspirativními osobnostmi nebo příklady dobrých praxí a zajímavých námětů až po novinky v legislativě.