ICT ve škole - strana 3

O tom, jak se na úrovni školy vypořádat se změnami, které v roce 2021 přinesla revize RVP ZV v informatické a digitální oblasti, hovoříme s Václavem Nádvorníkem, zástupcem ředitele ZŠ Londýnská v Praze, který zároveň působí jako konzultant pro školy v otázkách úprav ŠVP, začlenění nové informatiky a rozvoje digitálních kompetencí.

Třetí důležitá otázka pro ředitele školy: Jak vypadá hackerský útok a co nás můžou stát následky?

Každý učitel má, minimálně z dob covidové pandemie, vlastní zkušenost s řadou digitálních komunikačních nástrojů i výukových aplikací ve svých hodinách. Přesto začlenění nové digitální kompetence v mnohých probouzí sokratovské „vím, že nic nevím“…

Tak se nám zase rozhořely diskuse na sociálních sítích. Po oficiální, poněkud zběsilé publikaci etického kodexu Učitelské platformy, ke kterému se hned připojili zástupci ministerstva, se vzedmula velká vlna připomínek, komentářů, různých pohledů a kritiky. Následně se vedou disputace, zda něco takového vůbec potřebujeme či v jaké podobě. (Velmi dobrá diskuse se objevila na LinkedIn.) Je smutnou skutečností, že jsme se k tomuto důležitému tématu dostali vlastně až přes dezinformace. Kdyby se v češtině nezačal tento novotvar poslední dobou používat až redundantně, nejspíš bychom o etickém kodexu zase ani neslyšeli.

Druhá důležitá otázka pro ředitele školy: Jaké jsou největší online hrozby pro školy?

Data, informace a modelování, Algoritmizace a programování, Informační systémy, Digitální technologie – to jsou oblasti nového předmětu informatika, které se v září objeví v učebních plánech čtvrtých a pátých ročníků základních škol. Patříte k těm, kteří je budou učit?

Je konec listopadu a já se jdu podívat do ZŠ Jižní na pražském Spořilově na projektový den Strojové učení pro děti. O umělé inteligenci (AI) je slyšet ze všech stran a je jasné, že dnešní děti se bez znalostí (minimálně) jejích základů neobejdou.

Přes sedmdesát procent základních škol má za sebou úpravu školních vzdělávacích programů týkající se nové informatiky, digitální kompetence a už sbírá zkušenosti s výukou. Vyplývá to z dotazníkového šetření Národního pedagogického institutu ČR ze září loňského roku. Školy, které už učí, však nadále mohou čerpat podporu, stejně jako ty, které se teprve připravují.

Estonsko má zhruba tolik obyvatel jako Praha, přesto je o něm ve světě vzdělávání často slyšet. Estonské děti se pravidelně umisťují na špičce všech žebříčků v matematice, přírodovědě i jazykových dovednostech. Země je navíc proslulá vysokou úrovní digitalizace. „Myslím si, že v Česku existují školy, které jsou skutečnými průkopníky inovací a jsou opravdu hodně daleko,“ říká výzkumný pracovník Mart Laanpere. „Naší výhodou ale je, že v Estonsku jsou víceméně všechny školy na stejné, a to velmi dobré úrovni.“

Den bezpečnějšího internetu se připomíná ve více než 200 zemích po celém světě, a to vždy druhé únorové úterý. Letos tento den připadá na 7. února a slavíme ho již po dvacáté. Jeho koordinátorem pro Českou republiku je národní Safer Internet Centrum, které spravuje sdružení CZ.NIC.

Jste facilitátor, pragmatik, nebo manažer? A jak to souvisí s přípravou na cílené rozvíjení digitální kompetence žáků?

Podle čeho vybírat digitální technologie a jak postupovat při vybavování školy těmito pomůckami? S blížícím se termínem zahájení výuky podle revidovaného RVP ZV v informatické oblasti a díky možnosti pořízení digitálních učebních pomůcek ze zdrojů Národního plánu obnovy získávají tyto otázky na naléhavosti. Podívejme se společně, jak se s tím úkolem vyrovnávají v pražské ZŠ Klánovice .

Před čtyřmi lety se tým našich parlamentářů zúčastnil finále projektů školních parlamentů v Senátu ČR. Odnesli si nejen krásné druhé místo, ale také nadšení z dotykového panelu, který měli možnost zhlédnout a vyzkoušet.

Devatenáctiletý mladík v říjnu loňského roku z nenávisti vůči LGBT lidem zastřelil dva mladé muže. Teroristickému útoku se mohlo předejít, kdyby si někdo včas všiml, že se mladík radikalizuje. Projekt Commander se snaží rozšířit povědomí o nebezpečí radikalizace dospívajících.

Zřejmě bude něco na přísloví, že kovářova kobyla chodí bosa. Když jsme v redakci Řízení školy probírali plány a témata připravovaných rozhovorů, nikoho z nás nenapadlo vyzpovídat skvělou kolegyni Kláru Stáňovou. Právě ona stojí za novou webovou aplikací Řízení školy online. Na začátku roku to napravujeme, není totiž asi nikdo kompetentnější, kdo by vám, čtenářům a uživatelům aplikace, mohl naši novinku lépe představit.

Název nového podcastu Národního pedagogického institutu ČR odkazuje k inovacím ve vzdělávání s využitím digitálních technologií, k rozvíjení digitálních kompetencí učitelů i žáků a k nové informatice. A také naznačuje, že digi je in. Anebo není?

Je to už nějaký ten pátek, co celý svět zasáhla pandemie onemocnění vyvolaného virem SARS-CoV-2, veřejnosti známého pod označením covid-19 či koronavirus. Nastala opatření, která měla vliv na provozuschopnost mnoha zařízení. Včetně škol a zařízení sociální péče. V této době se zrodilo mnoho zajímavých projektů. Jedním z nich byl projekt s názvem Obejmi čtením. Ten se „rozjel“ na Základní škole Praha-Kbely v době jarní části lockdownu roku 2021. Nyní úspěšně vstupuje do své třetí sezóny. Ba co víc, od školního roku 2022/2023 je rozšířen o další aktivitu – Obejmi hrou.

Velkým benefitem žákovského parlamentu je, že si všímá věcí, které se ve škole dějí, a svou činností je ovlivňuje. Hledá řešení v různých krizových situacích. Jednou takovou byla i dlouhodobá uzavírka škol v době covidu. Děti ze Základní školy profesora Švejcara v Praze vymyslely, jak si se svými spolužáky vynahradit absenci sociálního kontaktu.

Zřejmě bude něco na rčení, že kovářova kobyla chodí bosa. Když jsme v redakci Řízení školy probírali plány a témata připravovaných rozhovorů, nikoho z nás nenapadlo vyzpovídat skvělou kolegyni Kláru Stáňovou. Právě ona stojí za novou webovou aplikací Řízení školy online. Na začátku roku to napravujeme, není totiž asi nikdo kompetentnější, kdo by vám, čtenářům a uživatelům aplikace, mohl naši novinku lépe představit.

V posledních měsících se do legislativního procesu začíná intenzivně zapojovat nový aktér – veřejné mínění. A jeho vliv se dynamicky rozvíjí. Zatímco donedávna působil jen jako faktor ovlivňující rozsah připravovaných změn, nově začíná působit i u norem již platných, leč s odloženou účinností.