Radka Hrdinová

Partnerství pro vzdělávání 2030+ ve spolupráci s Technologickým centrem Praha organizuje veřejnou konzultaci k Návrhu na posílení systému vedení a podpory mateřských a základních škol v ČR. Veřejná konzultace probíhá ve dvou kolech. V tomto článku shrnujeme výsledky 1. kola, do kterého se zapojili jednotlivci v roli nezávislých aktérů, kteří pomáhají definovat veřejný zájem. Druhé kolo bude určeno organizacím zabývajícím se vzdělávací politikou.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ a PAQ Research spolupracovali na přípravě a vydání studie Role zřizovatele školy v zemích s vynikajícími vzdělávacími výsledky a rovnými šancemi. Autorský tým, který tvoří Karel Gargulák, Štěpán Kment, Michal Ostrý a Vladimír Srb, ve studii mapuje roli zřizovatelů – obcí či úřadů – v Estonsku, Finsku, Nizozemku a Kanadě. Tento článek zprostředkovává, co autoři zjistili o fungování místní školské správy ve čtyřech zemích, jimž se daří dosahovat vyšší úrovně vzdělávacích výsledků, wellbeingu a rovných šancí dětí než v České republice.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Nejen v Česku, ale i na Slovensku se v současnosti školy připravují na velkou kurikulární reformu. Obě země přitom za sebou mají hned několik pokusů o změnu vzdělávání, jejichž výsledky jsou spíše rozpačité. Podle Jozefa Ondáše, který se řízením systémových změn zabývá nejen ve vzdělávání, ale především v byznysovém prostředí, je v obou zemích příprava reformy stále na začátku. Už se rýsuje obsah kurikulárních dokumentů a začínají vznikat metodiky pro učitele, které jim mají pomoci dostat nové kurikulum do výuky. „Stále ale chybí představa, jak změnit mindset vzdělávacího ekosystému,“ upozorňuje Jozef Ondáš. Bez změny v myšlení těch, kdo se ve vzdělávacím systému pohybují, přitom kurikulární reformě moc šancí na úspěch nedává. Jozef Ondáš přednášel v Praze v rámci česko-slovenského projektu Spolu k novému kurikulu.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné „Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů“. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Na konci minulého roku vydalo Partnerství pro vzdělávání 2030+ publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem bylo popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Na konci minulého roku vydalo Partnerství pro vzdělávání 2030+ publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem bylo popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Základní školu Kořenského na pražském Smíchově si pro své děti často vybírají cizinci, chodí sem také řada žáků ze sociálně znevýhodněných rodin. Ředitelka Libuše Daňhelková pro ně vytváří prostředí, které splňuje zásady wellbeingu. „To znamená, že je nám někde dobře. Nedá se to ale jednoduše pojmenovat jako pohoda. Je to stav, kdy člověk rád koná, má nápady, je tvůrčí, aktivní. Prožívá to, čemu se říká flow,“ vysvětluje Libuše Daňhelková. Základem je školní poradenské pracoviště, které poskytuje péči zhruba čtvrtině žáků školy.

Letos o prázdninách vyplnily téměř čtyři stovky ředitelů základních škol dotazník, který se zaměřil na jejich názory na wellbeing ve vzdělávání.