Bc. Roman Petrenko

Více než čtvrtina pedagogů má nízký až velmi nízký wellbeing, 15 % má střední až těžké symptomy úzkosti a 17 % má symptomy střední až těžké deprese. Jako protektivní faktory fungují naučené copingové strategie, emoční stabilita, vědomá sebepéče a regenerace. Stresorem, s nimž se pedagogičtí pracovníci setkávají nejčastěji a který jim zároveň způsobuje nejintenzivnější stres, je nadměrná administrativa. To jsou příklady zjištění, která přináší nový výzkum duševního zdraví pedagogů v Ústeckém kraji.

Říká se, že změna je život. Na změny ve školství jsme si již zvykli se průběžně adaptovat a pomáhá nám v tom srozumitelnost informací, jejich včasné zveřejňování a metodická podpora. Bohužel v případě této změny byly mateřské školy spíše „vhozeny do vody“ a budou se muset naučit plavat samy a rychle. Řeč je o novelizaci školské legislativy účinné od 1. ledna 2026, která nově explicitně zavádí povinnost mateřských škol realizovat program poradenských služeb.

Jde o jednoduchý, stručný a přehledný soupis kritérií efektivní všeobecné primární prevence. Checklist ukazuje, jak by měla (či naopak neměla) vypadat preventivní práce se žáky, ať už ji realizuje škola sama, nebo za pomoci externistů, např. lektorů neziskové organizace, policistů, zkrátka kohokoliv.

Kvalitní spánek tvoří jeden ze základních pilířů zdraví, má zásadní dopady na naši fyzickou i emocionální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku zhoršuje fyzické i psychické zdraví, schopnost se soustředit a pracovat s pamětí, 1) což jsou všechno zásadní předpoklady úspěšné školní docházky. Zdravý spánek má ale podle výzkumů jen 40 % žáků. 2) Proto se v tomto článku zaměříme na to, jakým způsobem mohou pedagogové a preventisté uchopit téma zdravého spánku a zásad spánkové hygieny ve školním prostředí.

V posledním článku letošní série se budeme věnovat tématům nežádoucího chování ve škole mezi žáky, sebepoškozování a suicidalitě. Všechna data prezentovaná v tomto článku pocházejí ze sběrů dat v rámci šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků v Praze v letech 2016 až 2024. Výsledný datový soubor z posledního sběru v listopadu a prosinci 2024 po vyčištění čítal 10 238 respondentů. Anonymní dotazníkové šetření probíhalo na druhém stupni základních škol a na středních školách v Praze.

V minulém čísle jsme se v našem časopise zabývali problematikou gamblingu (hazardního hraní) v online prostředí. Snažili jsme se popsat, jaká rizika současná situace přináší, kolik dětí a dospívajících je jimi ohroženo a jaké jsou možné dopady na duševní zdraví. V této časti bychom rádi představili možnosti prevence.

Spánek patří vedle zdravé stravy a pohybu k základním pilířům zdraví. Ovlivňuje naši fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku může významně zhoršit naše zdraví i každodenní fungování – a to již od dětství. Proto jsme se rozhodli publikovat sérii článků zaměřených na zdravý spánek. V tomto prvním díle se zaměříme na aktuální výzkumy týkající se spánku dětí a dospělých.

Nabídka preventivních programů pro školy je v ČR velmi široká. Programy primární prevence nabízí více než 130 subjektů (Jedná se o kvalifikovaný odhad autorů, „tvrdá data“ neexistují, realizátory prevence souhrnně nikdo neeviduje.) a neustále se objevují nové programy i poskytovatelé. Ze škol často zaznívá otázka, jak poznat, co skutečně funguje a bude pro žáky přínosné. Jak rozeznat to, co jen dobře vypadá v letáku nebo prezentaci, ale může být neefektivní, či dokonce škodlivé? Abychom školám pomohli, připravili jsme check-list školské prevence, který pomáhá zorientovat se v široké nabídce preventivních programů a vybrat bezpečné a kvalitní poskytovatele.

Již po deváté proběhlo na přelomu listopadu a prosince 2024 výzkumné šetření na téma duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a středních škol v Praze. Sběru dat v podobě dotazníkové šetření, které probíhá anonymně na jednotlivých školách, se zúčastnilo 11 657 žáků ve věku 11 až 21 let. Po vyčištění dat výsledný výběrový soubor čítal 10 238 respondentů.

V předchozích dvou vydáních Školního poradenství v praxi1) jsme se věnovali tématům duševního zdraví, návykových látek a spánku. V tomto článku navážeme tématem digitálních technologií. Výsledky zde prezentované pocházejí ze sběrů dat, které proběhly v listopadu a v prosinci v letech 2023 a 2024. Anonymní dotazníkové šetření je realizováno na druhém stupni základních škol a na středních školách v Praze, výsledný datový soubor po vyčištění čítal 10 097 respondentů v roce 2023 a 10 238 respondentů v roce 2024.

V minulém čísle Školního poradenství v praxi jsme vám přiblížili výsledky výzkumu z oblasti duševního zdraví a wellbeingu pražských žáků, v tomto článku se podíváme na další zkoumané oblasti, kterými jsou návykové látky a také spánek (ten byl do výzkumu zařazen v roce 2023 poprvé).1)

Na přelomu listopadu a prosince 2023 proběhl již poosmé sběr dat k šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a středních škol v Praze. Anonymního dotazníkového šetření se v roce 2023 zúčastnilo 13 063 pražských žáků ve věku 11 až 21 let, po vyčištění dat výsledný výběrový soubor čítá 10 097 respondentů.

V přechozích číslech časopisu Školní poradenství v praxi jsme vám představili metodické materiály pro školy k tématu násilí na dětech, týrání, zneužívání a zanedbávání žáka. Jednalo se o příručku s názvem „Týrané zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“ a související stejnojmennou přílohou metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování. V tomto článku pokračujeme s vybranými otázkami týkajícími se komunikace v situacích podezření na žáka ohroženého týráním, zneužíváním, zanedbáváním či domácím násilím.

V minulém čísle časopisu Školní poradenství v praxi jsme vám představili nové metodické materiály pro školy k tématu násilí na dětech, týrání, zneužívání a zanedbávání žáka. Jednalo se o příručku s názvem „Týrané zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“ a související stejnojmennou přílohu metodického doporučení MŠMT k primární prevenci. Nyní se pojďme detailněji podívat na vybrané aspekty této problematiky, a to formou odpovědí na dotazy, které se objevovaly mezi pracovníky škol v rámci výzkumu, který tvorbě metodických materiálů předcházel.

Začátkem roku 2024 vydala Nadace Sirius materiál Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol. Jedná se o praktickou příručku pro pracovníky škol (zejména pracovníky školního poradenského pracoviště), která se zabývá problematikou týrání, zneužívání, zanedbávání dítěte a násilí v blízkých vztazích. V souvislosti s ní vydalo MŠMT novou přílohu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol (č. j.: MSMT-3262/2024-1).

Více než polovina žáků má problémy se spánkem, někteří spí v týdnu jen 5–6 hodin. Třetina žákyň se za posledních 12 měsíců sebepoškodila, nejčastěji propichováním nebo řezáním kůže. To jsou nová unikátní data, která přinesl rozsáhlý výzkum v Ústeckém kraji.

Žáků závislých 1) na technologiích přibývá, nadměrným užíváním technologií jsou více ohroženy dívky. Žáci se v kyberprostoru setkávají s různými riziky a užívání technologií jim přináší problémy v každodenním životě.

Alkohol se po „covidové“ přestávce vrátil, na vzestupu jsou nové látky a zneužívání léků. Dívky se v užívání návykových látek (včetně alkoholu) vyrovnají chlapcům. V třídních kolektivech se nadále vyskytuje ubližující chování, útoky a šikana. Žáci se s těmito fenomény ale setkávají méně často než dříve.

Kolem 14 % žáků vykazuje příznaky vysoké míry úzkosti. Necelých 11 % žáků vykazuje příznaky těžké deprese. Nejohroženější skupinou z hlediska duševního zdraví jsou dívky starší 14 let. Duševní zdraví žáků je celkově špatné a za poslední pár let se citelně zhoršilo. Naše zjištění tak potvrzují pocity a zkušenosti pedagogů ze škol, pedagogicko-psychologických poraden, preventistů i dalších odborníků pracujících se žáky.

Na přelomu listopadu a prosince 2022 proběhl sběr dat k šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a středních škol v Praze. Výzkum je Centrem sociálních služeb Praha ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy realizován každoročně již od roku 2016, a to formou online anonymního dotazníkového šetření.