Bc. Roman Petrenko

Více než polovina žáků má problémy se spánkem, někteří spí v týdnu jen 5–6 hodin. Třetina žákyň se za posledních 12 měsíců sebepoškodila, nejčastěji propichováním nebo řezáním kůže. To jsou nová unikátní data, která přinesl rozsáhlý výzkum v Ústeckém kraji.

Žáků závislých 1) na technologiích přibývá, nadměrným užíváním technologií jsou více ohroženy dívky. Žáci se v kyberprostoru setkávají s různými riziky a užívání technologií jim přináší problémy v každodenním životě.

Alkohol se po „covidové“ přestávce vrátil, na vzestupu jsou nové látky a zneužívání léků. Dívky se v užívání návykových látek (včetně alkoholu) vyrovnají chlapcům. V třídních kolektivech se nadále vyskytuje ubližující chování, útoky a šikana. Žáci se s těmito fenomény ale setkávají méně často než dříve.

Kolem 14 % žáků vykazuje příznaky vysoké míry úzkosti. Necelých 11 % žáků vykazuje příznaky těžké deprese. Nejohroženější skupinou z hlediska duševního zdraví jsou dívky starší 14 let. Duševní zdraví žáků je celkově špatné a za poslední pár let se citelně zhoršilo. Naše zjištění tak potvrzují pocity a zkušenosti pedagogů ze škol, pedagogicko-psychologických poraden, preventistů i dalších odborníků pracujících se žáky.

Na přelomu listopadu a prosince 2022 proběhl sběr dat k šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a středních škol v Praze. Výzkum je Centrem sociálních služeb Praha ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy realizován každoročně již od roku 2016, a to formou online anonymního dotazníkového šetření.

Velký unikátní výzkum o rizikovém chování žáků 2. stupně základních škol a studentů středních škol přináší datově podložené informace o dopadech protiepidemických omezení a uzavření škol na děti. Výzkum probíhá každý rok již od roku 2016, aktuální kolo proběhlo v prosinci 2020 a zúčastnilo se ho 8 724 respondentů ve věku 11 až 21 let z pražských základních škol, středních škol a gymnázií. Srovnání dat s předešlými roky tak nabízí ojedinělou možnost srovnání současného stavu se situací před nástupem koronaviru a distanční výuky.

Cílem tohoto článku je upozornit ředitele a další klíčové pracovníky ve školství na připravovanou legislativní změnu – zařazení pozice sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících. Společně s rozšiřováním metodické podpory pro sociální pedagogy to má vést k postupnému nárůstu počtu sociálních pedagogů ve školství a ke zkvalitnění péče o žáky tak, aby se školám lépe realizovalo vzdělávání a výchova žáků.

Zavedená protipandemická opatření přinášejí také změny v oblasti rizikového chování a rizikových jevů. Ze zahraniční přicházejí informace o růstu násilí v blízkých vztazích, a to jak ve smyslu nárustu jejich intenzity v konkrétních rodinách, tak ve smyslu zvýšené prevalence v populaci 1). Ačkoliv dostupná česká data zatím neukazují výrazný nárůst prevalence (není registrován významně větší počet kontaktů v intervenčních centrech či větší počet vykázání 2) situace rozhodně není uspokojivá.

Stav školství je odrazem stavu společnosti a zároveň prostředkem, jak chceme jako společnost sami sebe formovat prostřednictvím výchovy nastávajících generací. Školy dávno ztratily monopol na zprostředkování informací a vzdělání. Pár kliknutí na chytrém telefonu dnes poskytne dítěti tolik informací, že tomu učitel co do rozsahu nemůže konkurovat. To ale neznamená, že škola a učitelé ztratili na významu. Do popředí se dostává role výchovná.

Následující článek je určen především pro ředitele škol, školní metodiky prevence, školní psychology a výchovné poradce. Jeho cílem je čtenáře seznámit se základními parametry systému certifikací programů primární prevence, který si klade za cíl poskytnout školám jednoduché vodítko, jak nalézt ověřené a kvalitní programy prevence.