Zavedená protipandemická opatření přinášejí také změny v oblasti rizikového chování a rizikových jevů. Ze zahraniční přicházejí informace o růstu násilí v blízkých vztazích, a to jak ve smyslu nárustu jejich intenzity v konkrétních rodinách, tak ve smyslu zvýšené prevalence v populaci 1). Ačkoliv dostupná česká data zatím neukazují výrazný nárůst prevalence (není registrován významně větší počet kontaktů v intervenčních centrech či větší počet vykázání 2) situace rozhodně není uspokojivá.
V našem článku se zabýváme primární prevencí násilí v blízkých vztazích, tedy tím, co lze dělat ještě před výskytem či eskalací násilného chování. Primární prevence se v této oblasti ukazuje jako velice důležitá a účinná intervence.
*
Za prvé longitudinální studie vývojových trajektorií ukazují, že pozdější zneužívání intimních partnerů (oběma pohlavími) lze předvídat v období dospívání.3)
*
Druhým důvodem, proč se zaměřit na prevenci, jsou výzkumy účinků programů včasné prevence, které prokazují dobrou efektivitu a dlouhodobě přetrvávající výsledky těchto programů4). Naopak intervence po výskytu násilí jsou spíše neúspěšné.5)
Především se zaměřujeme na
možnosti prevence realizované ve škole
.V textu přinášíme první krok v tvorbě účinných programů, totiž identifikaci rizikových a protektivních faktorů a návrh obecných intervencí (většinou již v našem prostředí existujících), které mohou být ve školské prevenci využité.
Na základě mezinárodních i českých dlouhodobých výzkumů6) byly identifikovány a stanoveny rizikové faktory, které jsou spojeny s větší pravděpodobností páchání násilí v blízkých vztazích.
Jedná se o faktory, které k výskytu násilí přispívají, ale nemusí být všechny přímo kauzálně příčinné. Násilí v blízkých vztazích, jako každé rizikové chování, je unikátní výslednicí vzájemných interakcí rizikových i protektivních faktorů. Ne každá osoba, u které se rizikové faktory objevují, používá násilí, nicméně statisticky tato pravděpodobnost významně roste.
Uváděné faktory jsme shromáždili napříč několika výzkumy při mapování zahraniční praxe, především jsme ale vycházeli z dat americké agentury Centers for Disease Control and Prevention7). Do tabulky jsme doplnili také faktory, které vyklíčovala analýza dat ohledně násilí v blízkých vztazích Nadace Sirius ve spolupráci s Centrem LOCIKA a PAQ Research8).
Faktory jsou definovány na různých úrovních – individuální (ta je pro přehlednost rozdělena ještě na další části), vztahové (rodinné), komunitní a celospolečenské. Porozumění těmto faktorům může pomoci identifikovat různé příležitosti k cílené a efektivní prevenci. V našem textu se zabýváme zejména faktory, které jsou ovlivnitelné preventivní intervencí ve školském prostředí.
Rizikové faktory a možná intervence pro násilí v blízkých vztazích:
|
Rizikové faktory pro násilí v blízkých vztazích
|
Možné intervence
|
|
Individuální rizikové faktory – Situační zátěže
*
Nezaměstnanost
*
Nízké dosažené vzdělání
*
Neplánované/nechtěné těhotenství
*
Mladý věk partnerů (matky)
|
*
Prevence předčasného ukončení vzdělávání žáků
*
Podpora doučování a podpory pro akademicky selhávající žáky
*
Sexuální výchova, prevence rizikového sexuálního chování
*
Dostupná antikoncepce a možnost přerušení těhotenství
|
|
Individuální rizikové faktory – Osobnostní charakteristiky
a rizikové chování
*
Nízké sebevědomí
*
Sklon k emočním závislostem
*
Deprese
*
Pokusy o sebevraždu
*
Užívání alkoholu a drog
*
Málo přátel a izolace od ostatních lidí
*
Agresivní nebo delikventní chování v mládí a dětství
*
Hněv a hostilita
*
Antisociální rysy osobnosti
*
Špatná kontrola chování / impulzivita
|
*
tzv. „Mental Health Promotion“ (Podporaa rozvoj duševního zdraví)
*
Destigmatizace psychického onemocnění
*
Reedukační a psychologické intervence pro indikované děti
*
Programy specifické prevence v oblasti adiktologie (závislostí)
*
Podpora osobnostního rozvoje žáků
*
Podpora zdravého sebeuvědomění
*
Výuka komunikačních dovedností a principů zdravé a respektující komunikace
*
Rozvoj sociálních kompetencí
*
Indikované intervence k nahrazení násilného chování společensky přípustným chováním
*
Dostupnost psychiatrických služeb pro děti
|
|
Individuální rizikové faktory – Postoje v oblasti vztahů
*
Touha po moci a kontrole ve vztazích
*
Postoje přijímající nebo odůvodňující násilí
*
Nepřátelskost vůči ženám
*
Víra v přísné genderové role (přirozená dominance mužů nad ženami a přínos agrese ve vztazích)
|
*
Rozvoj sebeřídících dovedností
*
Včasná depistáž mladistvých s nezdravými normami
*
Výchova k respektu lidských práv včetně práv žen
*
Nácvik nenásilného řešení konfliktů
|
|
Individuální rizikové faktory – Zátěž z dětství
*
Historie oběti fyzického nebo psychického zneužívání (jedná seo jeden z nejsilnějších prediktorů pachatelství)
*
Historie prožívání fyzického trestání jako dítě
*
Historie prožívání špatného rodičovství jako dítě
*
Přítomnost u násilí mezi rodiči jako dítě
|
*
Práce s traumatem přeživších
*
Včasná depistáž
*
Programy na podporu rodičovských kompetencí
*
Dostupné psychologické terapeutické služby
*
Cílená práce s agresory
|
|
Rizikové faktory vztahů (rodiny)
*
Manželské konflikty, hádky a napětí ve vztahu
*
Žárlivost a majetnictví v intimních vztazích
*
Dominance a kontrola vztahu jedním partnerem
*
Ekonomický stres v domácnosti
*
Nezdravé rodinné vztahy a interakce
*
Rodiče s nízkým vzděláním
*
Sociální izolace a nedostatek sociální podpory
|
*
Dostupné poradenské služby pro manželea partnery
*
Programy na rodičovské dovednosti
*
Finanční poradenství
*
Vyspělé veřejné mechanismy finanční ochrany znevýhodněných
*
Rozvoj komunitních služeb
|
|
Faktory komunity
*
Chudoba a související faktory
*
Vysoká míra nezaměstnanosti
*
Nízký sociální
kapitál
rodiny*
Nedostatek institucí, vztahů a pozitivních norem, které formují společenské interakce komunity
*
Špatná podpora sousedství a soudržnosti
*
Neochota či nezájem prostředí vymezovat se vůči projevům násilného chování
*
Vysoká míra užívání a dostupnosti alkoholu
|
*
Nabídka sociálního bydlení
*
Prevence vytváření sociálně vyloučených lokalit
*
Lokální programy finanční podpory
*
Rozvoj komunitních služeb
*
Omezení prodeje alkoholu a tabákových výrobků
|
|
Celospolečenské faktory
*
Nerovnost pohlaví (genderová nerovnost), např. omezování vstupu žen na trh práce, muži živí rodinu a přijímají rozhodnutí
*
Kulturní normy, které podporují agresi vůči ostatním
*
Společenská příjmová nerovnost
*
Slabé zdravotní, vzdělávací, ekonomické a sociální politiky
|
*
Veřejné intervence na změnu celospolečenských postojů ohledně násilí
*
Osvětové kampaně
*
Kultura podporující rovnost pohlaví na lokální úrovni (např. v zaměstnání)
*
Kultura odmítání násilí napříč společností
*
Celospolečenský systematický monitoring ohrožení dětí a patřičně vybavená strukturální místa záchytu (lékař, školka, škola)
|
Uvedené informace mohou sloužit jako rámec při plánování preventivního programu školy. Komplexní, evaluované programy zaměřené přímo na primární prevenci násilí v blízkých vztazích zatím v našem prostředí nemáme. Přesto řada organizací dělá na poli prevence násilí v blízkých vztazích mnoho dobré práce a věříme, že ze vzájemné spolupráce se brzy takové programy vzniknou Nyní je třeba také pracovat na legislativním a ekonomickém ukotvení školské primární prevence násilí v blízkých vztazích v systému školské primární prevence.
1) Např. https://www.sixthtone.com/news/1005253/domestic-violence-cases-surge-during-covid-19-epidemic.
2) Viz konference Násilí na ženách a pandemie covid-19, dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=7ZJket7WX7E.
3) Dutton, D. G. The Prevention of Intimate Partner Violence.
Prev Sci
, 2012, roč. 13
,
s. 395–397. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s11121-012-0306-1.4) MacLeod, J. a G. Nelson. Programs for the promotion of family wellness and the prevention of child maltreatment: A meta-analytic review.
Child Abuse & Neglect
, 2000, roč. 24, s. 1127–1149.5) Dutton, D. G..
Rethinking domestic violence
. Vancouver, BC: UBC Press, 2006.6) Centers for Disease Control and Prevention uvádí následující rizikové faktory pro páchání násilí v blízkých vztazích: https://www.cdc.gov/violenceprevention/intimatepartnerviolence/riskprotectivefactors.html#anchor_1540315781919.
7) Dostupné z: https://www.cdc.gov/.
8)
Násilí v blízkých vztazích – analýza charakteristik domácností, žen a mužů
. Nadace Sirius ve spolupráci s Centrem LOCIKA a PAQ Research.