Školní poradenské pracoviště - strana 3

Střediska výchovné péče jsou školská zařízení preventivně výchovné péče. Cílem preventivně výchovné péče je předcházet vzniku a rozvoji rizikových projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí. Střediska poskytují podporu dětem, rodičům či jiným osobám odpovědným za výchovu a pedagogickým pracovníkům.

Na základní škole v Chomutově, kde Barbora Mikulka coby kariérová poradkyně (a učitelka občanské nauky) působí, je přes 500 žáků. Ve spolupráci s ostatními členy školního poradenského pracoviště se ale stíhá věnovat všem žákům. Spolupráce s pedagogy je pro výkon její práce klíčová. Mikulka pracuje se žáky jak skupinově, tak individuálně na prvním i druhém stupni. Vykonávat jaké aktivity to pro ni obnáší? Čtěte dál!

Je možné, aby žákyně septimy osmiletého gymnázia „přeskočila7 v polovině listopadu tento ročník a pokračovala studiem v oktávě a směřovala k maturitě? Pokud ano, za jakých podmínek?

Od 1. září 2023 financujeme školního psychologa s úvazkem 1,0 z evropských peněz – zjednodušené projekty. Lze poskytnout tomuto pracovníkovi mimořádnou odměnu z finančních prostředků na přímé náklady na vzdělání ÚZ 33 353?

Jak rozpoznat ve školním prostředí žáka, který zažil traumatickou událost? Jak optimálně postupovat, když se žák svěří pedagogickému pracovníkovi, že je vystaven násilí v blízkých vztazích? Co je možné očekávat od orgánu sociálně-právní ochrany dětí při řešení případů ohrožených dětí? Jak může policie vstupovat do případů týrání dětí, které jsou odhaleny ve školním prostředí? To vše se dozvíte v novém podcastu Centra LOCIKA.

Příběh Tomáše Papršteina se neposlouchá lehce – jako malý kluk přišel o matku a byl dlouhodobě sexuálně zneužívaný svým třídním učitelem na základní škole. Skrze svůj příběh se teď ale snaží pomáhat. Snaží se vytvořit bezpečný prostor, kde se o sexuálním zneužívání bude více mluvit. Informovanost a otevřená debata jsou podle něho nejlepší prevencí. Jak se mu podařilo trauma překonat, čemu všemu se dnes věnuje a o čem je jeho nová kniha? Nejen o tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Medializované případy v poslední době odhalují alarmující trend: nárůst incidentů vůči učitelům. Zveřejněné události však představují pouze špičku ledovce. V současném školním prostředí je pravděpodobné, že konfliktních situací bude přibývat. Učitelé nejsou vystaveni pouze fyzickým útokům, ale čelí i rostoucímu počtu verbálních napadení.

Radek k nám přišel z jiné běžné základní školy, kde mu v první třídě dvakrát zavolali záchranku a po třetím afektu řekli rodičům, že škola za stávajících podmínek není schopna vzdělávat jejich dítě. Zbytek první třídy se tedy vzdělával individuálně doma s maminkou. Před koncem roku rodiče požádali o přestup do naší školy. Připravili jsme se na jeho vstup do 2. třídy na základě doporučení z poradenského zařízení intenzivním školením na téma, jak je vhodné pracovat s dětmi s ADHD, které se projevují velmi náročným chováním. I přes všechny přípravy učitelů a uskutečnění informační schůzky pro rodiče dané třídy způsobil příchod Radka náraz tak velký, že během prvních dvou týdnů odešly tři děti z této třídy na jinou školu. Dnes je Radek ve třídě plně integrován a pracuje bez větších problémů (je v 5. ročníku). Co se dělo mezitím, si přečtěte v dalším dílu našeho seriálu Příběhů (ze) Solidarity.

Kariérové poradenství na středních školách je téma, které se už tu a tam zmiňuje. Střední školy by neměly problematiku výběru správné vysoké školy podceňovat. Často jsou totiž škola a učitel jedinými, kdo může studentovi poradit a nasměrovat jej, zvlášť pokud v jeho rodině vysokoškoláci nejsou. Přesto mnohé školy a mnozí učitelé toto téma podceňují.

V letech 2020–2022 realizovala Schola Empirica pilotní ověření programu proti šikaně KiVa. Výsledky ukázaly, do jaké míry souvisí úspěšnost implementace programu s přípravami a schopností si efektivně poradit se zátěží, kterou zavádění komplexních programů provází. Téma organizačních dovedností nebo řízení změn se projevuje jak nepřímo – ve spolupráci s dalšími učiteli a jejich pozitivními nebo negativními postoji, tak v míře zvládání jednotlivých kroků implementace. Řešení spočívá nejen na straně učitelů a vedení školy, ale i v samotném nastavení programu.

„Dospělí nám neustále říkají, že jsme závislí. Nikdo nám ale neříká, jak to udělat, abychom nebyli,“ trefně shrnula naše mnohaleté poznatky z praxe studentka střední školy na loňské konferenci o digitálním wellbeingu. A uhodila hřebíček na hlavičku. Jak tedy s dětmi komunikovat lépe a namísto demotivace je popostrčit ke zdravějšímu užívání digitálních technologií?

V knize Lenka a Tonička najdou čtenáři nejen dívčí příběh o tom, jak Lenka dokázala překonat sama sebe, ale i mnoho úkolů. Můžou se těšit na křížovky, práci s rodokmeny nebo na vyhledávání informací v textu. Budou porovnávat obrázky, slova nebo věty a nebudou v nich přitom hledat pouze rozdíly, ale i to, co je spojuje. V textu se setkají i s nácvikem strategie práce s textem, ten jim pak může pomoci i s porozuměním odborným textům. Kniha je optimální k využití u žákyň (ale i žáků) s dyslexií od 4. do 7. ročníku.

Když se na začátku školní docházky objeví výukové trable, znamená to pro děti i jejich rodiče velkou zátěž. Děti sotva přišly do školy, vytvářejí si základní studijní návyky, zvykají si na to, co se po nich při učení vyžaduje, jejich okolí jim dává najevo všemožná očekávání ohledně osvojení čtení, psaní a počítání. A náhle se učení nedaří, vyžaduje čas, energii, intenzivní nácvik. Příčin takových obtíží může být celá řada, důsledek bývá často jeden – žáci ztrácejí chuť do učení, začínají být demotivovaní. Přitom jsou úplně na začátku své školní kariéry, čeká je mnoho let studia, jejich okolí mnohdy registruje jejich silné stránky a potenciál, který je však nyní značně ohrožen školními nezdary. Je proto nezbytné co nejrychleji zahájit efektivní intervence. Na takovou situaci reaguje mezinárodní projekt CoTIC (Collaborative Teaching in the Inclusive Classroom), který představíme v následujícím textu.

Logopedickou péči potřebujeme včasnou, kvalitní a dostupnou, a to napříč všemi věkovými kategoriemi i dotčenými rezorty. Potřeba dobré logopedické péče je velmi vysoká v každém věku i čase, nicméně ve školském rezortu – s ohledem na naplnění potřeb dětí a žáků předškolních zařízení, základních a středních škol – je požadavek dostupné kvalitní logopedické péče možná ještě o kousek vyšší a intenzivnější.

Cílem článku je popsat právní úpravu nového druhu pedagogického pracovníka „školský logoped“ a nastínit některé pracovněprávní souvislosti.

Alkohol se po „covidové“ přestávce vrátil, na vzestupu jsou nové látky a zneužívání léků. Dívky se v užívání návykových látek (včetně alkoholu) vyrovnají chlapcům. V třídních kolektivech se nadále vyskytuje ubližující chování, útoky a šikana. Žáci se s těmito fenomény ale setkávají méně často než dříve.

Na konferenci Škola jako místo setkávání jsme měli po nějaké době opět příležitost představit programy, na jejichž implementaci v České republice jsme se podíleli. Na stránkách tohoto časopisu jsme je prezentovali již několikrát v kontextu ohrožení duševního zdraví dětí a dospívajících, kterým v současné době procházíme. Proto chceme více prostoru věnovat praxi i teorii jejich implementace.

Konflikty k životu ve škole patří stejně jako učivo, obědy nebo vzduch. I pracovníci školy (a tedy i ředitelé) se mohou stát součástí emočně vypjatých situací. Externí mediace je pro školu nejdostupnější formou, jak využít přínosy mediace při řešení sporu. Nese s sebou nezanedbatelný náklad, ten je ale jednorázový a velmi efektivní. Vyřešení nebo zklidnění konfliktní situace totiž přináší úlevu nejen samotným aktérům sporu, ale často celé škole.

V září 2023 začal další školní rok, v němž do základních škol nastoupily i děti, které jsou ukrajinskými válečnými uprchlíky. I přes to, že se situace od konce února 2022, kdy do České republiky přicházely týdně tisíce dětí, od dětí školkových až po vysokoškoláky, svým způsobem stabilizovala, zůstal i letos pro ukrajinské válečné uprchlíky zachován pro přijetí do mateřských a základních škol od září 2023 oddělený, tzv. ukrajinský, zápis. Nešlo přitom už o povinnost ředitelů mateřských a základních škol, ale o možnost rozdělit zápis na zápis pro všechny mimo ukrajinské válečné uprchlíky a na zápis pouze pro ně. Statisticky bude jistě zajímavé, kolik ředitelů možnosti odděleného zápisu ukrajinských válečných uprchlíků zvolilo a čeho tím bylo dosaženo. To je však otázka směřující na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen „ministerstvo“). Určitě by si na ni měli odpovědět i ředitelé škol, nejlépe společně se zřizovateli, v rámci vyhodnocení zápisu nových dětí s nástupem do mateřských a základních škol od září 2023.

V PAQ Researclink neustále rozšiřujeme nabídku dat, která může každý procházet na DataPAQ.cz . Nadále se věnujeme i sledování aktuálních témat školství, jako je integrace ukrajinských uprchlíků. Pojďme si společně projít několik důležitých témat a dat, která nám ukáží, o čem se bude v dalších měsících mluvit v novinách, školách i ve sněmovně.