Eliška Uvírová

Odklady povinné školní docházky představují dlouhodobý problém v českém vzdělávání. Podle analýzy PAQ Research každé čtvrté až páté dítě v Česku dostane odklad, což představuje výrazně vyšší podíl než ve většině zahraničí. Tento nadměrný počet odkladů zatěžuje školský systém, prohlubuje regionální nerovnosti a má závažné ekonomické dopady. Snižování množství odkladů by mohlo státnímu rozpočtu ušetřit až tři miliardy korun ročně. Klíčové problémy zahrnují nedostatek logopedů, nejednotná kritéria pro udělování odkladů, rozdíly v praxi jednotlivých regionů a vysoké nároky kladené na školní připravenost dětí.

Výuka cizích jazyků, výchovné předměty či celoškolní projektové dny. To jsou některé z odzkoušených možností realizace společné výuky běžných a speciálních tříd. Ve školním roce 2019/2020 probíhala v těchto podobách společná výuka v 97 základních školách. Česká školní inspekce (ČŠI) nasbírala data z těchto škol a ve své tematické zprávě se pokusila rozklíčovat, jaké jsou hlavní přínosy společné výuky nejen pro znevýhodněné žáky, kde se skrývají její úskalí a jaký druh podpory školám pro rozšíření tohoto trendu stále chybí.

Mezinárodní šetření PISA 2022 přineslo poznatky týkající se finanční gramotnosti žáků středních odborných učilišť (SOU). Zatímco žáci víceletých gymnázií a čtyřletých středních škol vykazují relativně vysokou úroveň finančních znalostí a dovedností, žáci SOU často čelí výrazným nedostatkům, potenciálně ovlivňujícím jejich schopnost efektivně spravovat své finance v dospělosti.