Školní poradenské pracoviště - strana 2

Česká společnost se stává stále více multikulturní, což odráží i složení žákovské populace ve školách. Jedním z významných aspektů této skutečnosti je integrace žáků s odlišným mateřským jazykem (dále jen „OMJ“). To přináší nejen výzvy v oblasti jazykového vzdělávání, ale vyžaduje také systematický přístup k sociálnímu a kulturnímu začlenění těchto žáků. Následující článek nabízí metody a aktivity, které podporují začlenění žáků s OMJ do českého systému školství a jejich výuku. Dozvíte se také, jak lze žáky s OMJ co nejlépe připravit na přijímací zkoušky na střední školu a následně jim pomoci se složením maturitní zkoušky.

Blanka Hniličková je učitelka základů společenských věd na Gymnáziu Arabská v Praze 6, která hledá pro své studenty různé možnosti, jak jim zprostředkovat propojení školy s reálným světem budoucího uplatnění na trhu práce – v podnikání i zaměstnání, tam, kde budou cítit naplnění svých potřeb a budou se moci realizovat. Blanka už od roku 2017 pravidelně začleňuje do výuky různé neformální programy a jedním z nich je vzdělávací program MŮŽEŠ PODNIKAT, kterým na gymnáziu prošly už stovky studentů.

Žákovská mediace nabízí sadu nezpochybnitelných přínosů, zároveň vytváří řadu nároků a výzev pro pracovníky školy a její kulturu. Vedle systémového řešení, ve kterém je mediace součástí procesů celé školy, je možné žákům mediační techniky nabídnout i v odlehčené variantě formou posilování komunikačních kompetencí.

Již třetím rokem funguje studentský vzdělávací projekt Kamdu (donedávna s názvem KudyKampus), který se snaží pomáhat mladým lidem mezi 14 a 26 lety najít směr v kariéře i v životě. Svou činnost realizuje především prostřednictvím jednodenních workshopů s profesionály z různých odvětví a konzultací s osobním koučem.

Přinášíme vám další díl seriálu o dětech, které začaly svoji životní dráhu rovnou s nějakou náloží komplikací. Ať už jim zátěž přinesly okolnosti a prostředí, do kterého se narodily, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od počátku bojovat o své místo na světě.

Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Náš pohled při práci ovlivnilo mimo jiné učení J. A. Komenského, kde nás oslovuje myšlenka rozvoje lidskosti, a učení A. Adlera, zejména potřeba porozumět prožívání a posilovat zdroje, dodávat odvahu. Chceme sdílet, jak podporujeme pedagogy, aby uměli s tímto konceptem nakládat, a jaké je naše další směřování.

Dnešní článek je věnován zamyšlení nad situací, kdy je šikana odhalena a šetřena v závěrečných ročnících základní školy. Zatímco postup při řešení šikany zůstává týž, ať se jedná o druháky, či osmáky, práce se třídou „poté“ je v ideálním případě rozdílná. A to právě s ohledem na počet let, kdy je nutno takovou třídu ještě udržet pohromadě.

Potřebují poradci při své práci „vercajk“? Může se hodit, když se věnujete kariérovému poradenství. Nejde ale o brašnu s nářadím, nýbrž o Vercajk kariérového poradce (autorky D. Madziová, J. Kolářová, N. Jakobová, L. Krejčová, M. Vosmíková) – publikaci, která v listopadu vyšla v Centru kompetencí a je věnována právě kariérovým poradcům a poradkyním, kteří se této oblasti věnují ve středních školách.

Termín kariérového poradenství doposud není v České republice ustálen, a to i přesto, že se zde už 15 let uděluje Národní cena kariérového poradenství a pozice kariérového poradce/poradkyně je zavedena v Národní soustavě kvalifikací. Kariérové poradenství stále ještě v naší společnosti hledá svůj význam.

O systémovosti a komplexní provázanosti zajišťované logopedické intervence ve školství jsem již několikrát opakovaně psala, ráda bych ale v tomto kontextu vyzdvihla záslužnou činnost koordinátorů logopedické péče. Tito odborníci svojí praktickou činností garantují úroveň a kvalitu logopedické intervence zprostředkované a poskytované primárně poradenským systémem, který cílí a směřuje na potřebné děti, žáky a studenty (dále jen „žák“) s vadami řeči (narušenou komunikační schopností) ve školách a školských zařízeních.

Společně s podporou osvojování znalostí a dovedností v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů by škola měla u studujících posilovat odolnost (resilienci), wellbeing a pozitivní sociální postoje. K tomuto cíli mohou přispět výzkumně ověřené programy, které se zaměřují na rozvoj personálních a sociálních dovedností, protože cílené poskytování příležitostí k sociálnímu a emočnímu učení je považováno za klíčovou součást pedagogické práce.

Žáků závislých 1) na technologiích přibývá, nadměrným užíváním technologií jsou více ohroženy dívky. Žáci se v kyberprostoru setkávají s různými riziky a užívání technologií jim přináší problémy v každodenním životě.

Novinky ve školské legislativě stejně jako návrh rozpočtu školství na příští rok zjevně motivuje spíše snaha šetřit za každou cenu než zájem dětí a pracovníků škol. V legislativním procesu je dlouhodobě nejen řadou aktérů kritizovaná novela školského zákona (č. 561/2004 Sb.), která zavádí parametrizaci asistentů pedagoga, ale také novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která snižuje dotaci ze státního rozpočtu na personální podpůrná opatření. A aby toho nebylo málo, také změna nařízení č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, která navrhuje snížit PHmax o 6 %, omezí školám dotace na odučené hodiny financované ze státního rozpočtu a sníží možnost individualizace a diferenciace výuky.

Článek shrnuje obvyklé činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence působících v základní a střední škole, a to činnosti od února do června 2024. Dále upozorňuje na očekávané novely právních předpisů, které musí brát v potaz výchovný poradce při poskytování informací o přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední škole.

Člověk v tísni připravil další, rozšiřující online kurz pro ukrajinské asistentky a asistenty pedagoga. Obsahuje kurz českého jazyka zaměřený specificky na školní prostředí a kurz práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ve škole, postavený na několika příbězích konkrétních dětí. „Kurz mohou využít ukrajinští asistenti, kteří si díky němu mohou rozšířit své pedagogické dovednosti, i česky mluvící učitelé a asistenti pedagoga, kteří ve třídách pracují se žáky s odlišným mateřským jazykem,“ popisuje využití Veronika Kartáková, která v Člověku v tísni působí jako metodička vzdělávání ukrajinských žáků a pedagogických pracovníků.

Pokud se o přírodu nebudeme starat, nebude v příštích desetiletích z čeho čerpat. Právě proto se Ondřej Mráz rozhodl realizovat edukativní semináře a přednášky pro děti základních a středních škol zaměřené na pochopení a ochranu přírody. Mimo to školí i pedagogy v rámci akreditovaného doplňkového studia, organizuje letní příměstské tábory na témata spojená s ochranou přírody a realizuje programy pro otce se syny ve volné přírodě. Proč se rozhodl jít touto cestou a co ho inspirovalo? Nejen na to jsme se Ondřeje zeptali.

V praxi se školkám osvědčuje využít adaptační plán a zaměřit se na to, aby bylo rodičům jasné, jak bude postupné zvykání dítěte na školku probíhat a jakou roli hrají v úspěšnosti celého procesu oni. V případech, kdy si to rodiče mohou časově dovolit, se vyplácí umožnit přítomnost rodičů ve třídě první dny po nástupu a postupně prodlužovat délku pobytu dítěte v MŠ.

Ve školství často slýcháme, co je zapotřebí změnit, vylepšit, dělat více, nebo naopak nedělat. Učitelé velmi často popisují pocit zahlcení, ptají se, kdy mají ještě tohle či tamto stíhat.

Opakuje se to s železnou pravidelností – škola obdrží podnět na nevhodné chování žáků, vaši kolegové situaci uchopí příkladně, pod vedením metodika prevence šetří v souladu s Metodickým pokynem1) a dospějí k závěru, že se jedná o šikanu. Je svolána výchovná komise s rodiči žáka, který ubližoval, a vy jste pochopitelně jejím členem. A přichází vaše hvězdná chvíle – vysvětlit rodičům, že jejich dítě bude potrestáno v souladu se školním řádem té samé školy, která mu toto jednání umožnila. Jak se této role co nejlépe zhostit?

V první části článku (Řízení školy 11/2023) jsem na praktickém příkladu odděleného zápisu pro ukrajinské válečné uprchlíky popsala, jak je pro nás těžké garantovat každému dítěti rovný přístup ke vzdělání. S rovným přístupem ke vzdělání jsou propojené i rovné podmínky. V případě rovných podmínek při vzdělávání však nejde o ono pověstné poskytnout „všem stejně“, ale vzdělávat každé dítě tak, aby dosáhlo svého vzdělávacího maxima. To není fráze, ale pravidlo podle mezinárodních standardů, a tudíž i podle školského zákona. Z hlediska rovného přístupu pak stojí za pozornost v dobrém smyslu slova mechanismus nalezení školy, která je povinna přijmout ukrajinského válečného uprchlíka. Za pozornost však, bohužel, stojí i to, jak se nám nedaří plnit požadavek Lex Ukrajina na nastavení maximální kapacity školy či odložení zahájení vzdělávání v základní škole.