Je tu prosinec – čtvrtý měsíc školního roku. Dny jsou kratší, vzduch chladnější a občas se mezi kapkami deště mihnou první sněhové vločky. Spolu s nimi přichází i období adventu, které nám připomíná, že Vánoce se pomalu blíží. Pro většinu z nás jsou Vánoce symbolem klidu, radosti a rodinné pohody. Už od konce listopadu (někdy i dříve) můžeme kolem sebe vidět vánoční dekorace. Ve školách se zpívají koledy, výzdoba vrcholí a děti se těší na dárky. Za úsměvy a vánočními ozdobami se mohou skrývat příběhy dětí, pro které jsou svátky obdobím napětí, mohou přitom prožívat samotu či nejistotu. Pro ně mohou být Vánoce spíše zkouškou než oslavou.
Ne všechny Vánoce jsou veselé. Jak být citlivý k dětem, které prožívají svátky jinak
Mgr.
Radka
Charvátová
školní psycholog
K napsání tohoto článku mě inspiroval výzkum, který jsem uskutečnila v prosinci roku 2015 a který se zaměřoval na prožívání vánočních svátků dětmi z dětského domova. V období před Vánoci jsem měla možnost pozorovat děti, jak se těší na návrat domů, sdílejí svá přání, s nadšením zdobí prostory, pečou perníčky a připravují vánoční besídku. U některých z nich však bylo patrné, že jejich očekávání a přání byla spíše nereálná. Po svátcích bylo možné sledovat, jak se jejich dětské sny naplnily – či nenaplnily – a jaké emoce