Dokumenty - strana 2

Školské rady přispívají k rozvoji škol. Zároveň brání zájmy všech zapojených aktérů.

V českém decentralizovaném systému je nejdůležitější osobou každé školy její ředitel. Na kvalitě vzájemné komunikace mezi ním a zřizovatelem velmi závisí jeho výkon a odráží se i v atmosféře ve škole s výrazným dopadem na její kvalitu.

Ředitel školy je v decentralizovaném českém školství naprosto klíčovou postavou, která má zásadní vliv na podobu a kvalitu vyučování. Ač učí jednotliví pedagogové, je to ředitel, kdo vydává školní vzdělávací program, kdo pedagogy vybírá a následně řídí či motivuje a určuje jejich další profesní vzdělávání.

K evidenci docházky, výdeji obědů ani podepisování bačkůrek souhlas se zpracováním osobních údajů rozhodně potřeba není. Kdy se ale škola bez souhlasu neobejde?

Zpracování údajů je nezbytné nejen pro efektivní financování regionálního školství, ale také pro strategické, koncepční a statistické účely. Vše za vás sleduje kalendář Řízení školy. 

Vůči odborové organizaci má zaměstnavatel řadu povinností (§ 108 zákoníku práce).

Peněžitý příspěvek na stravování (stravenkový paušál)

Poskytování cestovních náhrad

Manuál pro zřizovatele škol byl vytvořen společností EDUin jako součást projektu Lepší školy v obcích a městech

Proč chodit ven s dětmi celý školní rok? Jak a co nás může vylákat ven? Nechte se inspirovat dny, které táhnou ven. Napojte se společně s dětmi na rytmus přírody a tvořte, objevujte, žasněte venku. Každý den je dobrý na to vyrazit ven. Vyberte si, který den láká právě vás!

Druhá část Letního speciálu se více zaměřuje na konkrétní školy. Nicméně v úvodu dostala prostor Lenka Krejčová kriticky popisující smysl jednotných přijímacích zkoušek. Jak se na ně děti připravují a jak si vybírají střední školy, najdete v článku kariérové poradkyně Jany Králové doplněném profesním rodinným rodokmenem jedné žákyně. A pak že se povolání nedědí... Když se dítě dostane na vysněnou střední školu, ještě to neznamená, že uspěje. Proto je nutné mu tuto změnu ulehčit - a jak to udělat, to se dozvíte v dalším článku. A následují další inspirace: celoroční meziročníkový projekt, propojení předmětů a využití Bee-Botů nabízí Základní škola Bohumila Hrabala. Nebo vás láká podnikavost? Možná už vaše škola podnikavá je - zkuste si test v článku Anny Kačabové z Asociace podnikavé Česko a přesvědčte se. Do škol patří i občanské vzdělávání, které může být rovněž nositelem změny. Více o něm v článku Tomáše Hazlbauera. Les do školy asi nepřeneseme, ale program se stejnojmenným názvem pozitivní změnu určitě přinese. Stejně jako vlídnost, byť jí musí předcházet neúnavnost, urputnost a paličatost. O tom všem je příspěvek pana ředitele Jana Horkela. Každopádně ať jsou změny jakékoliv, slušnost se dlouhodobě vyplácí. Proto si rozhodně přečtěte závěrečný rozhovor druhé části.

„Mám takovou teorii. Když se obklopíte rodiči, kteří vám fandí, vytvoříte si kolem sebe bariéru a nedostanou se k vám rodiče, kteří vám třeba zas tak úplně nefandí. A když s nimi navážete vztah, jde pak všechno úplně jinak, než když jednáte jen z pozice moci,“ říká Matěj Žák, ředitel česko-anglické školy Victoria School v Klánovicích. Školy, kde jsou rodiče vítáni - i proto mají stejnojmennou certifikaci od Řízení školy. Jaké aktivity s rodiči realizují? A vyplácí se tykat si s nimi? Nejen na to jsme se zeptali pana ředitele v našem rozhovoru.

Změny jsou prostě všude! Mění se i příprava budoucích pedagogů a jejich podpora prostřednictvím provázejících učitelů. O jejich důležitosti píše Anna Francová z Učitele naživo. Všichni víme, že tělesné tresty nic nevyřeší, nicméně přiznejme si, že se mohou objevit a rozhodně mají dopad na chování a práci dítěte ve škole. O jaký dopad se jedná, popisují autorky z Centra LOCIKA. Když jsme u trestů, jaký dopad na děti měl učitel Igor Hnízdo ve Svěrákově Obecné škole? Byl vhodnou náhradou za rezignující učitelku Maxovou? Do světa filmu nás zavede článek dramaturga a scénáristy Tomáše Feřteka, který vidí budoucnost v seriálu, který reálně ukáže, co se v dnešní škole děje v dobrém i špatném, ovšem ze znalostí věci. Psychologicky je zaměřený článek Václava Mertina o stereotypech nejen ve školách. Generace X,Y, Z... Nestačí o nich jen vědět, musíme s nimi i počítat. O tom, jak se zástupci jednotlivých generací ve školách komunikovat, píše Zuzana Svobodová. A ptáte se, jak to mají se změnami autoři Letního speciálu? Odpovědi najdete v závěru třetí části před pozitivně a varovně negativně uchopenou asociační abecedou.

Jak bude vypadat svět, na který děti ve školách připravujeme? To nikdo z nás neví, jedinou jistotou je změna. Aby se dnešní studenti dokázali uplatnit, budou muset změny umět přijímat a využívat. Zásadní tedy bude schopnost všímat si problémů kolem sebe a vnímat je jako příležitosti, nacházet prostředky k jejich řešení a nakonec řešení realizovat. K těmto dovednostem, které souhrnně označujeme jako podnikavost, je třeba vést děti už ve škole.

Školství se neustále vyvíjí, přicházejí nové trendy, nová legislativa, nové možnosti, metody, vybavení a také přicházejí nové generace - učitelů, žáků i rodičů. Škola je prostředím, kde spolu komunikují a každý den se potkávají příslušníci několika různých generací. Možná jsme si ani nestihli uvědomit, že tzv. mileniálové, které řada z nás dříve narozených považuje v podstatě za mládež, už jsou ve věku rodičů a že právě tato generace je teď nejčastějším komunikačním partnerem školy. Generace Z je nyní na středních a vysokých školách a již brzy se stane také rodiči našich budoucích žáků. Jak se tedy změnila očekávání týkající se komunikačních způsobů školy u generací, které vyrostly s digitálními technologiemi?

Zeptali jsme se v rozhovoru dvou paní ředitelek a jedné paní učitelky. Les ve škole je program environmentálního vzdělávání, který pro základní školy nabízí ucelenou sadu metodik s připravenými lekcemi, doprovázenou webináři a semináři pro učitele.

Změny ve školství? Kdo je iniciuje a kdo si s nimi poradí? Začínají od státních institucí, nebo od konkrétních škol? Od jednotlivců? Nad těmito otázkami se zamýšlí hned v úvodním článku Letního speciálu Silvie Pýchová. A není jediná. Inovace ve školství z širšího pohledu rezonují ve všech ostatních článcích. Paralelu se stavbou nabízejí Ludmila Třeštíková a Jan Mareš, kteří zároveň zdůrazňují nepřetržitost procesu. Slovenským pohledem na změnu a heslem „Spomaľme. Neusilujme o množstvo a rýchlosť, ale o hĺbku a zmysel“ inspiruje pan ředitel Jiří Stárek. O procesu realizace změny tedy víme, ale jak má změna začít? Podle zahraničních zdrojů vzpourou! Nevěříte? Přečtěte si článek Jana Vody a možná změníte svůj pohled. Poslední dva články první části Letního speciálu nás vrací zpátky do Česka. Pavel Škramlík popisuje svou cestu ve školství a způsob svého lídrovství „od papíru k radosti“. Rozhodně se můžete inspirovat. A můstkem mezi změnami ve státní sféře a v konkrétních školách je závěrečný článek Petra Žáka Změna je život.

Školní vzdělávací program má být živým dokumentem, který je průběžně hodnocen a následně případně měněn podle potřeb školy. Změna samozřejmě bývá i iniciována shora, tedy z důvodu změny legislativy. Ale o tom v článku mluvit nechceme. Podělíme se o tři novinky z našeho školního vzdělávacího programu s názvem Škola jazyků a informačních technologií, který zároveň naplňuje naši vizi zaměřenou právě na tyto obory.