Dokumenty - strana 2

Hledáte pro své žáky učebnici, která bude obsahovat i jiné aktivity než úkoly typu „vybarvi“, „spoj“, „podtrhni“? Myslíte při výuce na žáky s různými styly učení? Pátráte po inspiraci na Facebooku, Instagramu nebo YouTube? Rozhodli jsme se vytvořit novou řadu učebnic prvouky a přírodovědy, která vám a žákům nabídne aktivity plné objevování, bádání, kritického myšlení, ale i pohybu.

Zatím jsme se ve všech dílech našeho seriálu o hospitacích zabývali především učitelem, tím, co dělá ve vyučovací hodině, aby posunul znalosti a dovednosti svých svěřenců požadovaným směrem. Dnes se zaměříme na žáky a budeme sledovat jejich reakce na snahu učitele.

Článek pojednává o jedné z mnoha akcí, které vznikly spontánně s cílem udělat život v místní komunitě trochu lepší, přinést někomu radost, propojit subjekty působící v městské části tak, aby se všem žilo o něco lépe.

Přinášíme poslední díl seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme se zaměřili na kapitolu, která pojednávala o Romanovi – žákovi, který se potýkal s demotivací. Na konci jsme zmiňovali, že tato situace se zdárně vyřešila, mimo jiné i díky úsilí asistentky pedagoga Anny. Anna odvedla dobrou práci při řešení všech výzev, se kterými se setkala společně s protagonisty prvních tří kapitol, tedy s Daryou, Olenou a s Romanem. Anna se ale dostala do fáze, kdy začala pociťovat příznaky vyhoření, a sama by nyní ocenila pomoc. Jak taková pomoc může vypadat?

Tématu spánku je v posledních letech věnována stále větší pozornost, a to i kvůli nárůstu spánkových obtíží. Nespavost se vyskytuje u 30–50 % populace a narůstající tendence jejího výskytu souvisí především se zrychleným tempem života nebo nepravidelným cyklem spánku a bdění (Pretl, Smolík, 2021). Je zřejmé, že spánek je klíčovým prvkem pro fyzickou funkčnost našeho těla. Opomínat by se však neměla ani jeho spojitost s lidskou psychikou a wellbeingem.

Svobodné demokratické vzdělávání se po dekádách existence na okraji stává respektovaným vzdělávacím proudem z důvodu rychle se měnících požadavků na absolventy škol. Touto cestou vám představujeme dvě nové publikace, které mohou podpořit rozvoj demokratického vzdělávání v České republice nejen přímo ve svobodných demokratických školách: Průvodce učitele svobodné demokratické školy a Kurikulum demokratických nástrojů.

V 8. díle seriálu čtení v oborech Pavla Nawratová a Eva Mitchell, učitelky angličtiny v ZŠ Zdice, popisují své zkušenosti s rozvojem čtenářství v cizím jazyce – proměnu učebnic, využití neučebnicových textů, prožitkové čtení a další užitečné čtenářské aktivity.

Vezměte své žáky do Pardubic nebo do Brna na výlet do československé historie, který je zaujme i vzdělá! Cestovatele pohltí rozšířená realita, netradiční projekce, dotykové obrazovky, vizuální a zvukové efekty. Sami se navíc aktivně zapojí do zkoumání a pomocí tabletu budou moci příběh i ovlivňovat.

Technologie samy o sobě nejsou dobré nebo špatné, záleží na tom, jak a k čemu je využíváme. Většina toho, co se děje online, je jen zrcadlem toho, co se děje offline. V kyberprevenci je klíčová vzájemná důvěra dětí a rodičů, ale i učitel může sehrát významnou roli, vysvětluje Adéla Lábusová, metodička NPI a odbornice na kyberprevenci, digitální wellbeing a kyberbezpečnost.

Také vás už zvedá ze židle neustálé kritizování učitelů a vzdělávacího systému? Zdá se, že v posledních letech všichni vědí nejlíp, jak se mají děti učit a jak to má ve školách vypadat. Tedy – všichni, kdo ve školách nepracují.

Problematika týkající se poruch příjmu potravy se řeší u dospělých, ne však u dětí. Komplexnější pojetí tohoto tématu na půdě škol ale většinou chybí. Studenti Slezského gymnázia v Opavě proto nabízejí základním i středním školám možnost k nim přijet a zdarma si poslechnout přednášku v rámci projektu HELP P3. O tom, kdy a jak vše začalo, jak se dá zvládnut 32 přednášek za rok nebo o které poruchy se konkrétně jedná, jsme si povídali s Kamilou Tkáčovou, školní metodičkou prevence, učitelkou základů společenských věd a tělocviku a především koordinátorkou zmiňovaného projektu.

V předchozích dvou dílech seriálu s tématem umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) z pohledu ředitele školy jsme se věnovali možnostem využití AI ve vlastní učitelské práci, aby ředitel mohl jít příkladem svým kolegům, a roli ředitele jako podporovatele efektivního využívání nástrojů umělé inteligence napříč školou. V poslední části se zaměříme na různé manažerské a administrativní úkoly, s kterými může AI ředitelům, stejně jako dalším vedoucím pracovníkům či provozním zaměstnancům školy, pomoci.

Při procházení nových funkcí informačního systému pro přijímací řízení (dále jen „DiPSy“) se nemohu zbavit dojmu, že novela školského zákona, která umožnila jeho vznik, se příliš nepovedla. Ve snaze celé řízení maximálně zjednodušit totiž autoři v zákoně definovali řadu postupů, které administrativní náročnost vedení související dokumentace spíše zvyšují.

Malotřídky – v minulosti zejména na vesnicích a menších městech běžný jev, se kterým se setkávali lidé po celé republice. Dnes stále vzácnější situace kvůli zanikání maloměstských škol, neochotě obcí financovat méně navštěvované instituce a zároveň i vzhledem ke stěhování se zpět na venkov, v důsledku čehož se z dříve menších škol stávají školy spádové pro celou oblast. Jedna taková výjimková škola se nachází v Potštátě u Olomouce. Vede ji ředitel Jonáš Gazdík, který říká, že menší počet dětí je vhodný pro budování přívětivé atmosféry, žákům usnadňuje vstřebávání informací a celkově umožňuje navozování pocitu, že jsou učitelé s žáky na jedné lodi.

Chyby jsou s námi stále a je jen na nás, jak se k nim postavíme. My ve Škole rodu ženského jsme si vybraly poučení a sdílení. Poučení ideálně znamená chyby již neopakovat. A sdílíme je, aby se z nich poučili i ostatní. V dnešní sedmé části se podíváme na klasickou chybu, kterou představuje přetěžování pilířů.

Na trhu je velké množství programů, které slibují zázraky na počkání. Jak se v tak široké nabídce vyznat, nakolik je důležité vybrat si správné partnery a proč je klíčové mít vizi? Jiří Ptáčník je ředitelem v Základní škole Zeleneč v regionu Praha–východ. Škola má zkušenost s programem PBIS a v roce 2023 se zapojila do komplexního celoškolního programu prevence šikany KiVa. V rozhovoru se dozvíte, co vše je spojeno se zajišťováním a zaváděním celoškolního vzdělávacího programu a kde začít, když se škola rozhodne vydat se na tuto cestu.

Doporučujeme dětem vytvářet si představy o budoucnosti. A posléze se ty, které pokládáme za vhodné, snažíme posilovat. Předpokládáme totiž, že přání dítěte něco dokázat, získat, někam se dostat, splnit si sen ho může motivovat k větší aktivitě i zvýšenému úsilí. Jen výjimečně však jde o cíle hodně vzdálené, s ohledem na věk se zaměřujeme na cíle podstatně bližší.

Ivana Váchová získala v soutěži o nejlepšího zástupce cenu za mimořádný počin, konkrétně za neuvěřitelných 43 let ve školství a vždy laskavý přístup k dětem. Laskavý je i rozhovor, který si můžete přečíst níže. Oblíbená zástupkyně v něm odpovídá nejen na to, jaký má vztah s vedením Mateřské školy v Příbrami, ale i na otázku, co ji na práci nejvíce baví nebo jakou radu by dala začínajícímu zástupci.

Příběhy našich sousedů jsou dokumentaristický projekt určený pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a studenty středních škol. Ti se na několik měsíců stanou mladými dokumentaristy a v týmech pod vedením svých pedagogů a regionálních koordinátorů vyhledají pamětníka ze svého okolí, natočí jeho celoživotní vyprávění a to zpracují do poutavé reportáže. Píší také pamětníkův životopis, získávají dobové fotografie i další materiály a mohou se zúčastnit zajímavých workshopů a exkurzí.

S blížící se účinností tří důležitých vyhlášek k 1. červenci 2024 čekají školy a další vzdělávací zařízení pro děti a mladistvé zásadní změny. Tyto vyhlášky – stavební, hygienická a týkající se vnitřního prostředí – navazují na sebe s cílem zvýšit kvalitu a bezpečnost prostředí, ve kterém se děti a mladiství vzdělávají. Zároveň by měly umožnit školám a zřizovatelům výrazně rychleji reagovat na proměnlivé potřeby vzdělávacího procesu a hospodárněji využívat finanční zdroje.