Ing. Dana Pražáková, Ph.D.

Všichni (i my dospělí, dokonce i my učitelé a vzdělavatelé) děláme chyby a všichni se z nich můžeme učit. Teoreticky to víme a jistě o tom dokážeme zaníceně vyprávět. Problém ovšem nastane, když se opravdu nějaká chyba stane. A ještě větší problém se vynoří, když je někdo svědkem našeho omylu. V hlavě se nám téměř okamžitě rozsvítí červená kontrolka. Proč?

V mnoha dnešních třídách, zejména u mladších žáků, je možné slyšet heslo „Chyba je kamarád“. Přiznám se, že ve mně právě tato slova vyvolávají rozporuplné pocity. Koho považuji za kamaráda? Toho, s kým se třeba ráda zasměji, baví mě trávit s ním čas a je ochoten mi pomoci, když to potřebuji. Nevím, zda to pro mě splňuje chyba. Klidně bych se bez chyb ve svém životě, na rozdíl od kamarádů, obešla, byť je jasné, že to není reálné. Na druhou stranu jsem ráda, že se ve školách pomalu učíme nedělat z chyby malou tragédii.

Školní družina je v oficiálním žargonu "školské zařízení", které je až na ojedinělé výjimky vázáno na činnost konkrétních základních škol. Školy a družiny se vyskytují společně jako nerozlučné dvojice. Výhodou takových stálých spojení bývá to, že se členové dua dokážou vzájemně doplnit, využít toho lepšího z potenciálu obou, držet při sobě a ve výsledku zdaleka překonat laťku toho, čeho by mohl dosáhnout každý zvlášť.

Jsou věci, o kterých si myslíme, že jsou dobře známé, ale když se na ně lépe podíváme, budou pro nás překvapením. Jednou takovou věcí, která „pod mikroskopem“ nabídne překvapivě barevnou podívanou, může být fungování školní družiny. Řada čtenářů bude dobře znát tu svoji, ale víme vlastně, jak fungují družiny obecně, jestli se poslední dobou nějak proměňují a vyvíjejí? Jakou roli hrají v rámci školy - a co dětem skutečně přinášejí? Povídali jsme si o tom s vychovatelkami1) v rámci ohniskových skupin. Postřehy našich diskutujících bychom vám rádi předali v následujících řádcích.

Tento článek vzniká v předvánočním období. Advent je v plném proudu a na sociálních sítích nelze přehlédnou příspěvky škol, které se chlubí děním ve školních družinách, kde se zdobí perníčky, vyrábějí vánoční přáníčka a leckde se i secvičují vánoční besídky. Dalo by se říci, že školní družiny jsou v tomto období ve školách jedním z motorů dění. Jenže jak jsou na tom družiny v průběhu roku, když na ně pomyslné reflektory nesvítí? Jakou mají ve škole vlastně roli? Povídali jsem si o tom s vychovatelkami v rámci ohniskových skupin a informace to byly velmi zajímavé.

Do školních družin po celé České republice docházejí během školního roku tisíce dětí. Mnohé v družinách tráví několik hodin denně a paní vychovatelky jsou pro ně jedny ze zásadních osob v jejich dětském životě.

Asi nikoho nepřekvapí, že kvalifikace učitelů a jejich průběžné vzdělávání zvyšuje kvalitu pedagogického procesu a tím pádem ve velké míře ovlivňuje dosahované výsledky žáků. Pro to, aby zlepšování pedagogických kompetencí mělo potřebný efekt, je vedle vlastní snahy učitelů podstatná jejich podpora ze strany vedení školy.