Mgr. Ludmila Třeštíková

Dne 22. dubna je Den Země, ale nejen v tento den je potřeba ve školách o udržitelném rozvoji hovořit. Klimatická změna je globálním problémem, který vyžaduje naši pozornost a každodenní kroky vedoucí k jejímu zmírnění. Jedním z klíčových aspektů boje proti klimatické změně je dekarbonizace, tedy snižování emisí skleníkových plynů. V tomto kontextu je potřeba se zaměřit na praxi celé školy i na vhodné investice do budov a areálů škol.

Ministerstvo školství připravilo schválila Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023–2027, tedy plán aktivit pro druhou třetinu realizace Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Dokument je nejen výchozím pracovním plánem pro samotné ministerstvo, ale také pro plány jednotlivých krajů a přináší i doporučení pro vedení škol.

Jaké byly a jak nám školství prospívá?! Šest měsíců je z různých hledisek různě důležitý čas. Prvních šest měsíců v životě dítěte je velmi významných, miminko začíná být samostatnější, posiluje svaly a překypuje energií, připravuje se na budoucí první samostatné krůčky. Pro předškoláka je šest měsíců pravděpodobně 4 383 hodin, po které může objevovat, zkoumat a ověřovat, jak funguje svět. Pro školáka či studenta znamená šest měsíců pololetí, po které se učí, odevzdává dílčí výstupy a získává zpětnou vazbu od učitele. Pro nás dospělé je to čas, kdy se zacílíme a pracujeme, zvyšujeme si kvalifikaci a připravujeme další kroky pro úspěch činností. Pro Strategii, která trvá 10 let, je to kus života. Pojďme tedy zhodnotit, jak se jí podařilo první období života prožít (klidně optikou všech výše zmíněných pohledů).

Téma kybernetické bezpečnosti se stává zcela zásadním ve vztahu k dětské populaci. Pohyb dětí na internetu se dlouhodobě zvyšuje a široká dostupnost technologií odstranila řadu překážek zapojení dětí do různorodých aktivit na internetu. V posledním roce se do online prostředí přesunula i významná část výuky i aktivit dětí, které žijí v bezprecedentní sociální izolaci vynucené pandemií. Kybernetické hrozby se tak týkají každého dítěte.

Půl druhého roku trvající projekt kombinovaného vzdělávání prověří možnosti zařazení on-line metod do běžné výuky škol. Navazuje na zkušenosti s distančním vzděláváním a zkouší různé možnosti digitalizace práce pro naše učitele a podporu žáků a studentů a jejich potřeb a talentů. Je třeba využít to dobré, co nám „digitální revoluce“ přinesla, a zároveň se poučit z chyb. Proto se nyní testují různé druhy způsobů organizace, obsahu a metod vzdělávání, které by mohly být do budoucna šikovně využity pro práci všech škol.

O předškolním vzdělávání se teď hodně mluví, zejména díky studiím, které poukazují na jeho zásadní vliv na budoucí vzdělávací i pracovní úspěšnost. Proto není divu, že jednou z priorit Strategie 2030+ na roky 2020–2023 je právě podpora předškolního vzdělávání. Co implementační karta, která stanovuje aktuální opatření, obsahuje a jaké konkrétní kroky jsou navržené? Rádi vás kartou provedeme.

Školy mají povinnost vzdělávat, děti mají povinnost se vzdělávat. Ale co rodiče a jejich role? Všichni se asi shodneme, že důležitou rolí rodičů z pohledu vzdělávání je připravit pro dítě podmínky, aby se mohlo vzdělávat, mělo podporu, klid, pracovní místo a nezbytné školní pomůcky. Ale trochu opomíjená, a přitom oboustranně přínosná, je i aktivní role rodiče coby partnera školy. Z bojového ONI (rodiče) je dobré se přesunout na MY (spolupracovníci). Od rodičů totiž mohou přicházet nové inspirace, podněty, návrhy, důležitá zpětná vazba

Koronavirová pandemie a opatření proti ní přinesly do školství velkou dynamiku. Opatření, o kterých se hovořilo v rovině teoretické nebo kde změny probíhaly pozvolna, byla realizována plošně a takříkajíc ze dne na den. Žáci i pedagogové se museli velmi rychle přizpůsobit nové situaci a nutno říci, že z velké většiny se tato „evoluce“ zdařila. Nyní je třeba dobré trendy a myšlenky udržet, rozvinout a metodicky podchytit. Naštěstí jsme připravení, díky Strategii 2030+, u které se v mnohém volba cílů a opatření potvrdila jako oprávněná a správná. Jedním z významných témat, vedle rozvoje digitálních kompetencí žáků i učitelů či revizí RVP, je právě oblast hodnocení.