Pro školy je výhodné posílit participaci rodičů

Spolupráci, komunikaci a . Jednotlivé rodičovské role se nám navzájem prolínají a ovlivňují. Ve vztahu ke škole a učení se jako klíčové dnes ukazují zejména osobní charakteristiky rodin, sociálně-ekonomické podmínky, ve kterých děti vyrůstají a žijí. tyto i další a umožnit přístup ke kvalitnímu vzdělávání všem je stálý cíl, který se daří naplňovat jen velmi pomalu. Proto si ministerstvo školství ve své , s jejíž pomocí chce školství v příštích deseti letech vést a modernizovat, stanovuje jednoznačné kroky. Konkrétní opatření mají zaručit, že se podaří zmenšit závislost výsledků vzdělávání žáků na socioekonomickém statusu rodičů. Cílem je snížit rozdíly v kvalitě vzdělávání v jednotlivých regionech i mezi školami.

Z výzkumů víme, že dvou a víceleté chození dětí do mateřské školy má prokazatelně vysoký vliv na jejich budoucí úspěšnost ve vzdělávání i v pracovním a osobním životě. V této souvislosti je potřeba celorepublikově, ale i místně o přínosech pravidelné docházky do mateřské školy pro děti (už od tří nebo čtyř let) a o důležitosti jejich aktivního zapojení do vzdělávání.

O významu předškolní docházky musí mluvit nejen ministerstvo, ale i obec a škola. A protože taková aktivizace probíhá mnohdy osobně, je často zajištována i . Ty většinou díky svým bohatým zkušenostem dětí, které se předškolního vzdělávání neúčastní. V rámci realizace Strategie 2030+ chceme podpořit koordinaci těchto aktivit přímo v území. Kromě metodické a další podpory chceme podnítit projekty nestátních neziskových organizací a zaměřit se společně na pravidelnou školní docházku dětí z méně podnětného prostředí, na podporu spolupráce rodiny a školy a na prevenci odchodů žáků ze škol před ukončením studia. V okamžiku, kdy se nám podaří rodiny vtáhnout do vzdělávacího systému, máme dobrou živnou půdu na rozvíjení spolupráce.

Spolupráce zákonných zástupců a školy je považována ve vyspělých zemích za samozřejmost. Setkávání všech účastníků ve vzdělávání, tedy žáka, učitele i rodiče, je podnětné. : učitel získává informace, jaký dopad má výuka na žáka. Rodiče rozumí, co, proč a jak se dítě učí a kde je potřeba pomoci. Je zřejmé, že spolupráce rodiny a školy je ku prospěchu konkrétního dítěte. Ale jde také o přínos pro celkový rozvoj školy a školních kolektivů. To, jakým způsobem škola bude spolupráci otevřená, je u nás nejvíce závislé na konkrétních ředitelích, učitelích a přístupu zřizovatele. Je ale také nutné posílit systémovou podporu vzájemné spolupráce.

A proto zde jsou nástroje, které nabízíme k využití: vzdělávání pedagogů a metodickou podporu pro zlepšování informovanosti a zvyšování vzájemné důvěry. Je potřeba, aby školy a učitelé byli profesně připraveni na efektivní komunikaci s rodiči. V rámci metodik a příkladů dobré praxe pak existují i různé návody a možnosti, formální i neformální, jak spolupráci zavést nebo prohloubit.

V souvislosti se zlepšováním klimatu na úrovni škol je nutné posilovat vztah mezi rodiči a školou, otevřenou partnerskou komunikaci a participaci rodičů na směřování školy. Proto zaměříme svou pozornost na podporu , prostřednictvím kterých se rodiče mohou společně se zástupci učitelů a zřizovatelů podílet na správě školy a jejím rozvoji. Pro posilování školských rad bude nastavena metodická podpora, včetně metodické příručky, která členům školských rad i potenciálním zájemcům poskytne základní informace o tom, jaké jsou možnosti školské rady a jak lze tento nástroj na úrovni škol efektivně využívat.

Když se rodiče stanou nedílnou součástí školní komunitya podílejí se na vybraných rozhodovacích procesech (rozumí postavení všech aktérů ve vzdělávacím systému, jejich právům a povinnostem), pak to konkrétních rodin. Škole to pak přináší rozvoj vnějších vztahů, zlepšování zpětné vazby, pomoc v mimoškolních aktivitách, zlepšení materiálně technického zabezpečení a využívání profesních znalostí rodičů / členů školské rady.

Vstupním předpokladem je uvědomit si, jak důležitou roli rodiče v rozvoji školy hrají, a poté na komunikaci a spolupráci s nimi z . Vedení by mělo získat potřebnou podporu učitelů a o tématu často mluvit při poradách i setkáních sboru, ale i při individuálních rozhovorech v rámci vedení učitelů nebo když už se s rodiči něco řeší. Funguje také mezi učiteli (nejen o tématech komunikace) a samozřejmě supervize.

Dále je třeba dát školy vůči rodičům na vědomí; dát jasně najevo, že škola o tuto spolupráci stojí a vnímá ji jako potřebnou. Třeba tím, že se věnuje tématům (zprávám), které rodiče škole (třeba v rámci školské rady) sdělují. Funkční, jak pro rodiče, tak i děti, jsou i různé ankety a dotazníčky.

Vždy je dobré, když se vedení a učitelé domluví, jaké kroky zvolí. Mohou s rodiči navázat osobnější, nebo setkáním mimo školu či výletem. Nebo jednou dvakrát ročně pořádat poradní kruhy. Způsobů je mnoho. Pro obě strany je pak vztah příjemnější a ve výsledku s pozitivním dopadem na výchovu a vzdělávání dětí.

Téma důvěry a vzájemné spolupráce je jedno ze stěžejních v rámci Strategie 2030+. Seznamte se s ní např. na www.edu.cz. Budeme rádi, když budete sledovat, diskutovat a sdílet také akční novinky, které najdete na https://www.facebook.com/Edu2030plus.