Podpora předškolního vzdělávání očima Strategie 2030+

Jako průvodce světem předškolního vzdělávání a současné situace si vezmeme na pomoc Výroční zprávu České školní inspekce za školní rok 2019/2020, která hodnotí podmínky, průběh i výsledky vzdělávání. A také samotnou implementační kartu s názvem „Podpora předškolního vzdělávání“. Ta má celkem čtyři opatření rozepsaná do klíčových aktivit, které vám představíme.

Jak už bylo předesláno, z mezinárodních i národních šetřeních vychází, že žáci, kteří se dříve účastnili předškolního vzdělávání, dosahují při testech gramotností lepších výsledků a jsou méně ohroženi předčasnými odchody ze vzdělávání. Testování PIRLS poukazuje na skutečnost, že jeden rok v mateřské škole není pro určité skupiny dětí dostatečný. Žáci, kteří navštěvovali formální předškolní vzdělávání alespoň dva roky, dosahovali statisticky významně lepších výsledků v testu čtenářské gramotnosti než žáci, kteří formální předškolní vzdělávání absolvovali v délce kratší než dva roky nebo vůbec. Proto je cílem prvního opatření zvýšit účast na předškolním vzdělávání u dětí ve věku 3 až 4 let. Vzdělávání v mateřských školách je svébytné vzdělávání provázející dítě v jeho vývojové životní etapě. Je vhodné, aby bylo včasně zahájeno a bylo zaměřené na rozvoj kompetencí i sociálních dovedností dětí. Nicméně konstatuje skutečnost, že se zvýšit podíl dětí aktuálně příliš nedaří a že se zastoupení pětiletých dětí, které se účastní povinného předškolního vzdělávání, nemění (ba dokonce došlo k poklesu). V současné době realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) prostřednictvím Technologické agentury České republiky (TAČR) výzkum, kde jsou mimo jiné analyzovány skutečné příčiny toho, proč děti do předškolního vzdělávání nenastoupily. Na základě těchto zjištění budou následně navržena cílená opatření založená na datech. Ruku v ruce s tím pak půjde i spolupráce s obcemi a zřizovateli na zajištění dostatečné kapacity mateřských škol a nastavení výzev Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro jejich rozšíření v místech, kde je to potřeba (např. v okolí velkých měst). Samozřejmě si uvědomujeme, že zásadní slovo mají rodiče, a proto se zaměříme právě na ně. Ve spolupráci se školami, místními neziskovkami, sociálními pracovníky a mediátory pro komunikaci podpoříme zapojování rodin a dětí ohrožených sociálním vyloučením do vzdělávání. Důležitost socializace dětí v mateřské škole budeme také aktivně komunikovat.

V souladu s cíli Strategie 2030+ a v návaznosti na současné změny ve společnosti a na potřeby dětí bude aktualizován Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Aktualizace bude zaměřena zejména na cíle a obsah vzdělávání, sledování pokroku každého jednotlivého dítěte a realizaci individuálních vzdělávacích strategií, posílení spolupráce s rodinou a autoevaluační aktivity školy. Dále bude posílena rovnováha mezi sociálně-emocionálním a kognitivním rozvojem. Nezůstane opomenuto ani téma plynulého přechodu z předškolního do základního vzdělávání.

Spolu s aktualizací RVP PV zajistíme metodickou podporu mateřským školám pro hladký proces úpravy školních vzdělávacích programů i vlastní vzdělávací procesy v předškolním vzdělávání.

Podle zprávy ČŠI je z monitorovaných oblastí jednoznačně nejslabší právě úroveň vyhodnocování individuálního vzdělávacího pokroku dítěte. Tato situace dlouhodobě přetrvává, a dokonce se i zhoršuje. V aktuálním období neměla pedagogická diagnostika požadovanou úroveň, a nepodporovala tedy žádoucím způsobem individualizaci vzdělávání ve většině případů (64 %). Je to nepříznivé i s ohledem na to, že individualizace vzdělávání a podpora potřeb každého dítěte jsou považovány za jednu z hlavních zásad vzdělávání. Přitom kvalitně prováděná pedagogická diagnostika vede k přijímání včasných preventivních opatření a tím i ke snižování vysokého podílu udělených odkladů školní docházky. Máme tedy naplánované aktivity pro zlepšení tohoto stavu – připravíme soubor metodických materiálů s příklady dobré praxe a podpoříme další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v oblastech pedagogické diagnostiky a individualizace vzdělávání.

Dále chceme v této oblasti podpořit činnost školských poradenských zařízení (ŠPZ). Vytvoříme diagnostický standard s jednoznačnými pravidly pro posuzování odkladů školní docházky, se kterým budou pracovat ŠPZ. Podpoříme podmínky pro terénní činnost pracovníků ŠPZ přímo v mateřských školách.

Kvalita školy je dána kvalitou jejího vedení a pedagogů, proto jejich podpora je zásadní. Podíl učitelů s odbornou kvalifikací je dobrý, ač v posledních třech letech mírně klesá (aktuálně 94 %). Česká republika se spolu s dalšími sedmi zeměmi řadí k několika málo zemím EU, ve kterých postačuje pro získání odborné kvalifikace učitele mateřské školy středoškolské vzdělání. Tak jako tak, úspěšná kariéra učitele začíná dobrým základem, a proto chceme Na základě analýzy připravíme úpravy obsahu i způsobu výuky předškolní pedagogiky na úrovni SŠ, VOŠ i VŠ.

Nezbytnou součástí pedagogického vedení je zajištění a rozvoj kvalitního pedagogického sboru. Jak opět vyplývá z , ředitelé zajišťují profesní rozvoj pedagogů nejčastěji prostřednictvím plánů DVPP (89,2 %). Začínajícím pedagogům činí značné potíže orientace v RVP PV, tematicky propojené plánování, volba metod, vedení dokumentace, zvládání většího počtu dětí, komunikace s rodiči, spolupráce v kolektivu i celkové nároky profese. Proto chceme právě v oblasti DVPP připravit širokou nabídku vzdělávání, která umožní individuální profesní rozvoj konkrétního pedagoga i naplňování vize a strategického rozvoje jednotlivých mateřských škol dle jejich specifické situace.

A pamatováno je i na vedení škol. Ředitel školy je nejen statutárním orgánem, ale i zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jeho manažerské schopnosti jsou základním předpokladem pro poskytování kvalitního předškolního vzdělávání v mateřské škole. Proto chceme revidovat funkční studium pro ředitele a vedoucí pracovníky a vytvořit pro jednotlivé druhy škol moduly se specifickým obsahem a zohledněním požadavků daného druhu školy. Pro ředitele mateřských škol bude vytvořen modul směrem k potřebám a zvláštnostem předškolního vzdělávání. Ředitelé mateřských (i jiných) škol budou podporováni také prostřednictvím dalších aktivit vycházejících z implementační karty Podpora a řízení škol.

Jako nejvíc potřebné pro výkon své profese vnímají pedagogové (konkrétně 57 % dotázaných) snížení počtu dětí ve třídě. Tato problematika úzce souvisí se společným vzděláváním, které klade za stávajících podmínek na pedagogy vysoké nároky. Proto povedeme mateřské školy k efektivnímu využívání prostředků. Změny ve financování regionálního školství umožní další snižování počtu dětí na učitele zejména prostřednictvím navyšování překryvu přímé pedagogické činnosti při řízených vzdělávacích činnostech. Samozřejmě se také bavíme o specializovaných pozicích a jejich financování, aby v této oblasti ve školách nechyběl dostatek specialistů, kteří by byli pedagogům odbornou podporou.

Poslední aktivitou je komplexní analýza ekonomického nastavení provozu mateřských škol z hlediska racionalizace finančních toků s cílem možného snížení nadbytečných administrativních postupů.