Dokumenty - strana 3

Pro některé školy jsou digitální technologie zatím strašákem. To ovšem neplatí o základní škole v Ludgeřovicích u Ostravy, jejíž ředitel Karel Moric věří, že brzy budou suplovat i roli klasických učebnic.

V prosinci jsme ukončili první fázi implementace Strategie 2030+ a vstupujeme do druhého implementačního období. Co a jak se nám v prvním období podařilo naplnit a realizovat, jaké si z toho vzít poučení a na co se zaměřit v období druhém? EDUin ve svém pravidelném Auditu vzdělávacího systému nabízí nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Uvádíme doporučení, jak při implementaci Strategie postupovat v letech 2024–2027.

Školská stávka koncem roku 2023 byla jen variací na každoroční tahanice o peníze státního rozpočtu na školství. Lidská paměť je krátká, a tak si mnozí neuvědomují, že jde v různých obměnách o téměř každoroční kolorit. A má to řadu negativních důsledků bez ohledu na to, jak to ten který rok rozpočtově dopadne.

Dne 22. dubna je Den Země, ale nejen v tento den je potřeba ve školách o udržitelném rozvoji hovořit. Klimatická změna je globálním problémem, který vyžaduje naši pozornost a každodenní kroky vedoucí k jejímu zmírnění. Jedním z klíčových aspektů boje proti klimatické změně je dekarbonizace, tedy snižování emisí skleníkových plynů. V tomto kontextu je potřeba se zaměřit na praxi celé školy i na vhodné investice do budov a areálů škol.

Lze snížit počet odkladů, a přitom nemít selhávající prvňáčky? Cestou je důsledná diferenciace výuky a pro tu musí mít učitel informace o rozvojových potřebách dětí.

Škola zpracovává řadu osobních a citlivých údajů svých žáků, včetně informací o zdravotním stavu. Jak to dělat správně, v souladu s GDPR?

Evidence tzv. přespočetných (nadúvazkových) hodin ve veřejných školách a školských zařízeních vyplývá z § 3 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.

Vymezení tzv. přespočetné (nadúvazkové) hodiny vyplývá z § 2 a § 23 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících a § 132 zákoníku práce.

Školy v rámci vzdělávání dětí podnikají i celou řadu outdoorových aktivit v přírodě, a to i na horách. Pokud škola při realizaci takových programů „v horském prostředí“ využívá placené externisty jako OSVČ nebo různé agentury, pak by měla vědět, že z pohledu práva nemá volné ruce. Jestliže vás zajímá, koho jediného můžete legálně k vedení dětí v horském prostředí využít, jaké právní nároky jsou kladeny na kvalifikaci takové osoby a jaká rizika jsou spojená se zajištěním aktivit jinou než kvalifikovanou osobou, čtěte dále.

V článku se autorky zaměřují na popis správného čerpání účelově vázané části přídělu fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“). Článek je určen pro školy a školská zařízení v právní formě státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem nebo svazkem obcí a pro „veřejné“ školské právnické osoby.

U této otázky si možná mnozí klepají na čelo. Samozřejmě že ano. Pokud žák asistenta pedagoga potřebuje, pedagogicko-psychologická poradna ho doporučí, škola na jeho plat dostane peníze a musí ho žákovi zajistit. Uvedený princip však platí teprve od roku 2016 od tzv. inkluzivní novely školského zákona. Předtím byla situace jiná, doporučení z pedagogicko-psychologické poradny neznamenalo automaticky, že škola peníze na asistenta pedagoga skutečně dostane. A právě o tom rozhodoval v prosinci 2023 Ústavní soud.1) Že nás toto rozhodnutí nemusí zajímat, když se vztahuje k dřívější právní úpravě? Ba naopak! Právě s aktuálně diskutovanými změnami směřujícími k omezení počtu asistentů pedagoga nabývá nález Ústavního soudu na aktuálnosti.

Pokud máte někoho, kdo je ochoten navštívit vaši výuku a sdělit vám, co v hodině viděl, vyhráli jste v kantorské loterii první cenu. A nemůže být zřejmě větší profesní cti, než když se vám dostane stejného pozvání.

Od zahájení realizace projektů ve výzvách 02_22_002 Šablony pro MŠ a ZŠ I a 02_22_003 Šablony pro SŠ a VOŠ I uběhnou v dohledné době dva roky. To pro některé příjemce znamená ukončení realizace jejich projektu. Několik příjemců se také rozhodlo ukončit realizaci svého projektu před plánovaným datem ukončení z důvodu splnění všech navolených aktivit neboli šablon.

V prosinci 2023 byly zveřejněny výsledky mezinárodního šetření PISA. Dozvěděli jsme se z nich, že čeští žáci jsou nadprůměrní v matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti a že jejich výsledky více než v jiných zemích závisejí na tom, z jaké rodiny pocházejí a jakou školu navštěvují. Tomuto tématu jsme se věnovali v minulém vydání Řízení školy. V tomto článku bychom se rádi přesunuli více do oblasti wellbeingu žáků a ukázali, jak se čeští žáci cítí ve škole, jak hodnotí své vztahy se spolužáky a zda u svých učitelů mohou najít porozumění a oporu.

Reforma školy vedená učiteli vyžaduje, aby si pedagogové osvojili tzv. vyhodnocovací nebo badatelské myšlení. Aby ke své výuce nebo k práci lídra přistupovali jako k předmětu profesního výzkumu. Co zkoumají? To, jestli výuka v jejich třídě a škole opravdu vede k učení a spokojenosti dětí, každého žáka, čím ano, čím ne, jak to zlepšit.

Přes 60 organizací působících ve vzdělávání spojilo své síly, aby společně posílily povědomí o významu wellbeingu ve vzdělávání, tedy o tom, že se nejedná jen o nějakou nástavbu, ale že podpora wellbeingu žáků je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Česká školní inspekce doporučuje školám Post Bellum/Paměť národa jako jednu z organizací, kterou lze využívat při výuce moderních dějin. Co vše od nás vaše škola může získat k výuce moderních dějin?

Školská rada je popelkou české vzdělávací soustavy. Je součástí každé základní, střední a vyšší odborné školy, ale je často schovaná před zraky ostatních, nebo se dokonce sama schovává. Je to dítě radikálních změn, které přinesl školský zákon z roku 2004. Oproti ostatním institucím (ředitel, ČŠI nebo MŠMT) ale nemá nikoho, kdo by se o ni staral. Nemá vlastní kancelář, rozpočet nebo metodickou podporu. Je odkázána na ředitele, který má povinnost zajistit podmínky pro její činnost. Ten k ní ale má „zákonitě“ ambivalentní postoj. Zákon totiž dává školské radě moc, která může mít významný vliv na ředitele a jeho práci.

Existují dvě extrémní polohy. Jedna má za to, že zřizovatel žádnou pedagogickou vizi mít nemá a ani ji nepotřebuje. Druhá, že škola „patří“ zřizovateli, a proto může určovat, kterým směrem škola půjde. Nepříliš jasno v tom mohou mít například rodiče. Do čeho tedy může zřizovatel mluvit a jak má naložit s vlastní pedagogickou vizí? Článek vychází z nové online publikace Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.